A ako zistím prítomnosť soli, asi (NaCl) v cukre?????
Nechal si udělat rozbor. Údajně některé cukrovary nahrazují takto vápno. Poláci se solí nadělali již dost neplech, tak kdo ví, jestli ty cukry za 9,90 nejsou taky říznuté. Asi to byla nějaká koncová dávka a tak toho tam bylo víc. Jinak nevím, jak jsem koupil, tak prodávám. ld
Zaujímalo by ma, koľko tej soli tam bolo. Tu na Orave včelári pridávajú do cukrového sirupu soľ bežne. Jednu malú lyžičku na 4 litre roztoku. Niektorí tam pridajú ešte aj kúsok cibule a palinu. Robí sa to tu tak desaťročia a nikomu včely nehynú. Asi tam tej soli muselo byť veľmi veľa. Alebo boli dôvody úhynu úplne iné a soľ bola len vedľajší dôvod.
Tak to ti neporadím, ale pokusím se zjistit. Jinak sůl se dávala jako dezinfekce na jaře do vody. Vím, že při větším množství a v bezletových dnech včely také hynuly a měly něco jako křeče. Bylo to publikováno někdy před 30 léty, možná ještě více, ve Včelařství. Já při případném dokrmování zásadně nic nepřidávám. Jednak nevím, jaké látky a v jakém množství v těch "čajíčcích" je a hlavně, to může překrývat rozdíly v odolnosti na různé patogeny. No a to je pro mně stěžejní. Zločin č. 1 včelařů v minulosti byl, že nevybírali jako příroda, tedy to odolnější. No a když už se pro to rozhodne, jak to má včelař zjistit, když tomu sám brání? Je pak principielně úplně jedno, za používá syntetické přísady nebo ty tzv. přírodní, o kterých rozhoduje člověk a ne včely. ld
cukr-solný roztok je známý elektrolyt, který potlačuje šíření virů, bakterií a parazitů ve střevech.
(03.08.2016 12:30 PM)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ] (03.08.2016 11:16 AM)Debora napsal(a): [ -> ]Ještě stále existuje možnost krmit včelstva přirozeným cukrem, ale lépe by bylo upravit chov včelstev té situaci, aby se včelstvo nemuselo krmit. Včelstva zimující na medu mají rychlejší jarní rozvoj a nadbytek medu využijí roje, nebo jarní oddělky, které se zpravidla v dalším průběhu roku nemusí krmit.
Jenže , aby se přešlo jen na medný provoz ,to musí být trpělivost a o rok odsunout případnou sklizeň, to každý nemá. Navíc nový roj může mít i problém nashromáždit a uhájit své zásoby na zimu. V přírodě a v brtích bylo normální že tam byl několikaletý med, to bylo normální. LD
Tato včelstva dokážou svůj med nejen dobře obhospodařovat, ale i bránit. Ale zkušenost je proces, který si vědomí musí samo ohmatat, než ho pustí do hemolymfy.
Wheeler a Robinson (2014) zkoumali účinek medu, kukuřičného sirupu a řepného cukru na genovou expresi v tukových buňkách včel. V tukových buňkách včel, které byly krmeny medem, bylo více než 100 genů aktivnější než u těch, které obdrželi pouze kukuřičný sirup. Ve srovnání s krmivem z řepného cukru bylo dokonce aktivních více než 220 genů.
Rozdíl mezi skupinami, které dostávaly buď sirup nebo cukr, činil pouze osm genů. Skrze krmení chemicky čistými roztoky cukru nebo sirupu se vyřadí z provozu velké množství genů, které se podílí na důležitých fyziologických procesech, například metabolismus kyselin a proteinů v souvislosti s imunitou a detoxikačními procesy, ale i na funkci včelího mozku.
Krmení: Mám oddělek na 5 rámcích 39x24. stavba bez mezistěn. Včelstvo nemá téměř žádné zásoby, trocha pylu, med téměř žádný. Přikrmuji cukrovým roztokem.
Dá se krmit ještě něčím jiným než cukrem, medocukrovým těstem nebo komerčním krmivem? Chtěl bych včelám dát co nejvíc přírodní náhražku a nezatěžoval je řepným cukrem, (např. nějaká ovocná šťáva). Díky za tipy.
(09.08.2016 04:30 PM)Skaly napsal(a): [ -> ]Krmení: Mám oddělek na 5 rámcích 39x24. stavba bez mezistěn. Včelstvo nemá téměř žádné zásoby, trocha pylu, med téměř žádný. Přikrmuji cukrovým roztokem.
Dá se krmit ještě něčím jiným než cukrem, medocukrovým těstem nebo komerčním krmivem? Chtěl bych včelám dát co nejvíc přírodní náhražku a nezatěžoval je řepným cukrem, (např. nějaká ovocná šťáva). Díky za tipy.
Prodává se Apiinvert, je to již rozštěpené sacharoza na fruktozu a glukozu, nebo přípravek Maxiinvert, dodavatele
www.biopro.cz/ingredience/invertaza/
i návod máš pak na jejich stránkách. Na rozvoj dobré, pouze u podzimního krmení mi to zavíčkované do jara zcukernatělo v plástu.
100% nekomerční: Nasbírej do nerezového hrnce nektarodárné kvítí aktuální snůšky, je možné přidat i cukrové hlízy (řepu, jeruzalémské artyčoky) a povař vše asi hodinu nejlépe v dešťové vodě. Množství vody by mělo tvořit asi 1,5 násobek hmotnosti použitého materiálu. Teplota vody by neměla přesahovat 80 °C. Po úspěšném vaření přeceď rostlinný materiál přes plátno a získáš sirupovou šťávu. Nyní můžeš začít vařit surový sirup na vhodnou koncentraci. Sirup tvoří během chlazení malé krystalky cukru, proto je nutné vaření zavčas ukončit. Pokud nechceš být závislí na komerčním systému, můžeš si tímto způsobem vyrábět svůj vlastní cukr. Do té doby, než budou včeličky na medovém provozu, je lépe krmit cukrem.
Když to v plástech zcukernatělo, odebraly a zpracovaly to v zimě nebo na jaře včely? Zimuje se taky na medných komorách z řepky, předpokládám, že to cukernatí taky. Není s tím problém ?
(09.08.2016 07:27 PM)Ali napsal(a): [ -> ]Když to v plástech zcukernatělo, odebraly a zpracovaly to v zimě nebo na jaře včely? Zimuje se taky na medných komorách z řepky, předpokládám, že to cukernatí taky. Není s tím problém ?
Neodebraly , rozvařil jsem to na další krmení , nešlo to v medometu dostat jinak z plástu ven . I na stránce prodejce se dovíš že s podzimním krmením nejsou zkušenosti.
Krmil jsem dle návodu 2 ku 3 cukru, možná to dělat 1 ku 1 bude to jiné, ale pak proces přeměny asi zase nefunguje. Mé zkušenosti , na jaře pomůže, v snůškové přestávca také, na zimu to už nedám, kdo neveří ať to zkusí. Leoš má pravdu zimujte na medu , protože jsem škudlil a chci něco do čaje letos jde 1/2 včelstev na medu, příští rok pokud se bude dařit všechno.