Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Zkušenosti s volnou stavbou
15.07.2017, 04:26 PM
Příspěvek: #271
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Spíš to bude: "Každý děláme, na co máme ( a nemyslím finance ) a je to tak dobře."M.M.
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
17.07.2017, 12:39 AM
Příspěvek: #272
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Ať je to tak či onak, buďme nejen rádi, zato.

Už poněkolikáté pročítám Příspěvek: #241 Tomáše Palaty. Dnes jsem si podle něj srovnával stavbu oddělků a moji "pomoc" včelám, při vkládání rámků. Podle tvarů a velikosti buněk a jejich rozmístění mi došlo, že kam rámek jednou vložím, by měl i natrvalo zůstat. Těch buněk je fakticky vícero rozměrů a seskupení, a myslím, že když se to dostane do oka, jde poznat do určité míry i odkud plást pochází či kam patří.
Slov Leoše, pokud je nutný pohyb plodiště, tak co nejvíce jako celku, ať už vertikálně nebo v mém případě u lažanů horizontálně, budu muset více dbát. Mé nynější počínání není s tímto zcela v souladu.
Včelky, zapracuju na polepšení se.
Hlasování: Milan Bencúr † (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
17.07.2017, 07:48 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 17.07.2017 07:51 AM od Milan Bencúr †.)
Příspěvek: #273
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Citace:Podle tvarů a velikosti buněk a jejich rozmístění mi došlo, že kam rámek jednou vložím, by měl i natrvalo zůstat.
A ako ten rámik nahradíš na mieste vo včelstve odkiaľ si ho vybral?
Platí, že keď vyberiem rámik z plodiska a preložím ho inde, do iného včelstva alebo do iného nadstavka, tak zostávajúce rámiky v plodisu musím pritisnúť ku sebe. Aby plodisko zostalo pohromade. Ak preložím viac rámikov s plodom, musím ich na novom mieste uložiť vedľa seba a v poradí ako som ich vybral. Plodové teleso musí vždy zostať pohromade. Včely prestavajú bunky podľa ročného obdobia a potreby včelstva aj na starom pláste.
   
Na jar včely stavajú na rámiku pri letáči robotníčie dielo. Postupne, s vývojom jarnej prírody, rastom včelstva a jeho potrebami, postavia na rámiku prevažne dielo s trúdími bunkami. Je obdobie rozmnožovania a zdravé včelstvo trúdov potrebuje.
   
Roj postaví prevažne robotníčie dielo, pretože trúdov nepotrebuje. Len pripomeniem, že veľkosť buniek robotníc sa pohybuje v rozmedzí jedného milimetra. Veľkosť buniek trúdov je rozdielna v rozpätí pol milimetra. Ostatné bunky majú veľkosť medzi nimi a včely ich používajú na odkladanie zásob. Dobre to vidieť na rojom čerstvo postavenom rámiku.
   
Včely môžu byť v úli uložené na veľmi veľa spôsobov. Podľa tvaru dutiny a veľkosti rámika rozdelia plást na časť pre plod a časť pre zásoby. A rozmiestnenie jednotlivých buniek na pláste ovplyvňuje aj tvar a umiestnenie letáča. Na ďalších dvoch fotografiách to dokumentujem stavbou diela na rámiku Warre, kde plást presahuje cez dva nadstavky, a v ležane JU, kde včely ukladajú zásoby v rámikoch vedľa plodiskového telesa.
       
Ak chcem zootechnickými postupmi predchádzať ochoreniam včiel, musím s plodiskom manipulovať. Zootechnické postupy nie sú žiadna novinka. Včelári ich dávno zosúladili s prírodou a využívajú ich odjakživa. Bez ohľadu na to, či včelária na rozoberateľnom alebo nerozoberateľnom diele.
Hlasování: tondabh (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
18.07.2017, 05:30 PM
Příspěvek: #274
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Moc nevěřím, že včely v průběhu roku přestavují plásty dle potřeby. Spíše si myslím (ale jen myslím, zatím), že pokud se jim do stavby nikdo nevrtá (jako já), tak si hnízdo postaví natrvalo se vším všudy (tedy počítají kdy, kde a co tam bude i v případě běžných změn). Nemluvím o katastrofických případech ve včelím obydlí. Zkusím to ověřit některý příští rok s jedním včelstvem, sfocením všech plástů oboustranně cca čtyřikráte do roka.
Co se týká velikosti buněk s tím souhlasím, neboť mám v některých úlech včely velikostí vzájemně až téměř dvojnásobné, skoro jako trubci. Dokonce jsem si včelu spletl s matkou.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.02.2018, 07:01 PM
Příspěvek: #275
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Dobrý den,
otázka: Jak je to s riziky u kočování při volné stavbě? mám kombinaci L1/1(MZ) a L2/3 (volná stavba). Moc díky za nasměrování. Honza
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.02.2018, 03:31 PM
Příspěvek: #276
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Stejné jako se stavbou na mezistěnách. Ona ta mezistěna pevnost stavby nezvětšuje. Lang výšky 159 jen rámek bez drátování a nebo jen loučky a u Jumba mám drátování v rámku.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
05.08.2018, 11:26 PM
Příspěvek: #277
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(03.08.2018 12:26 PM)schützmeister napsal(a):  ...Je na tom ale zřetelně vidět nevýhoda NN. Kdyby jsi měl dvakrát takový prostor od začátku, plásty budou vejcovitě protáhlé a taky zakladené, což znamená minimálně dvakrát tolik plodu a rychlejší stavbu. Na zimu nemají zásoby ani plochu, teď je okamžik přejít na klasický cukr 2:3, nebo med, jenže tím cukrem se tutově ulijou, protože maj moc krátké plásty - a přes loučku se jim moc stavět chtít nebude. .... Jen vidím ty nevýhody nízkého systému.
Přechod zpět na NN z VN u volné stavby na loučkách byl u mě dán hlavně použitelností při práci ve včelách. Přeci jen občas je potřeba nahlédnout do plodiště. Minimálně když se jde pro plemenivo... Už jsem to tu možná psal, ale nevýhody VN na loučkách (oproti NN) jsou po mých zkušenostech zhruba hlavně tyto:

Obsenutý vysoký plást je nutno držet vždy s loučkou vodorovně, aby plást visel dolů jako v úlu. Když to chytím jen za jeden konec loučky, začnou se kraje teplého plástu rolovat jako prapor ve větru. Až se kraj utrhne...

Odvčelení vysokého plástu je problém. Sklepnout včely nejde (utrhnul by se plást), takže zbývá ometení. Ale jak? Plást je těžký. To poznáte. Je to nutné držet loučku jednou rukou za střed (držení za kraj je o bod výše) a druhou ometat. Plást je vysoký, tudíž při ometání ruce o dost výš a ometené včely se rozlétají všude kolem. I trefit se do smyku je problém.

Plást odříznete od stěn úlu a vyndáte. Uděláte, co jste ve včelách chtěli, plást vrátíte zpátky a druhý den najdete v úlu plást utžený od loučky. Večer se totiž všechny včely vrátí domů a zatíží plást naplno. A ten, jak mu chybí boční opora, kterou jste odříznutím zrušili (a včely to do večera nestačí napravit), se zhroutí.

A jeden zajímavý bodík. Vypadá to, že některá včelstva - stejně jako někteří lidé s alkoholem - nemají tzv. záklopku. Perou zásoby při krmení (nebo nárazové snůšce) do plástů, až se jim to vahou utrhne. Ale některá včelstva se zpracováváním zásob přestanou, i když mají cukr v krmítku a ještě místo na plástech (třeba krajních zásobních), protože nějakým způsobem vycítí, že jsou s pevností plástů na hraně.... To by bylo na delší zkoumání.

Tak všechny tyhle trable u NN nepotkáte. Výměnou za horší komfort pro včely.

Optimální řešení přichází v závěru.
Hlasování: Radek Krušina (+1), Ali (+1), schützmeister (+1), Aleš Molčík (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
06.08.2018, 09:07 AM
Příspěvek: #278
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
U vysokého díla je nutnost mít svisle dolů oporu, protože je opravdu problém s borcením. Já jsem to řešil navrtáním a přilepením do horní loučky 6 mm kulatinou. Ale když zhodnotím práci s přípravou tak na stejno vyjde připravit si velký rámek s úzkou spodní loučkou, aby včely postavily dílo i přes loučku.
Hlasování: Ali (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
06.08.2018, 01:21 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.08.2018 03:02 PM od Ali.)
Příspěvek: #279
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Já mám středem rámku 42/35 taky všude tyčky 6mm. Je ale pravda, že to neřeší okraje plástů. Loni jsem měl ještě v medníkách jen horní loučky a musel jsem všude dát na okraje rovněž tyčky. Je to bezpečnější. Letos jsem ale po třech letech těžkostí skončil u celého rámku uprostřed s tyčkou. Při manipulaci to vypadá, že ta už bude dostačující. Můžu vzít rámek za ucho a lehce drcnutím o dlaň je z větší části setřesu i na tom 42/35. Ale tenoučká spodní loučka a tyčka, jak píše Aleš.
A k tomu "zajímavému bodíku" souhlas. Podobná zkušenost. Jelikož u mě na polích není dostatek medu pro včely i pro mě (nebo to neumím), dokrmoval jsem rázově po 8 litrech sáčkem a u trojích se mi stalo, že až na tři dny zastavily (sucho, bez snůšky) a dojeli to naráz až napodruhé. Měl jsem až strach, že to v tom vedru zkvasí.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
07.08.2018, 11:02 AM
Příspěvek: #280
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Tak pro včely je „problém“ rámků a rámkových měr vyřešen stejně jako úlů. Poradí si se vším. Rámek byl vymyšlen pro včelařovo pohodlí a ego.
Za tu dobu co včelařím, jsem včelařil jak v systému s vysokými rámky, tzv dadant systému, tak nízkými nástavky. Jen několik poznámek k tomuto:

1) Nízký rámek v originální podobě, třeba u Langstroth, je nevyhovující, je tam moc dřeva. Včely žijí odjakživa ve dřevě ne na něm. Dolní loučku doporučuji 1cm (1x1 cm) širokou a horní cca 25 mm, případně zkosené do trojúhelníku.
2) Při této konstrukci včely vytvoří prakticky jednotný plást s galeriemi navíc zpevněný těmi loučkami.
3) Rozdíly v plodování nejsou žádné.
4) V NN provozu je snadné dělat oddělky i různá biotechniká opatření třeba k tlumení V.d.
5) Odebírání medu může být šetrnější.
6) V NN provozu se dá pracovat modulově, což ve VN nejde nebo jen kulturisté to zvládnou (zažil jsem to).
7) Volná stavba je zde pevnější.
8) Mám zkušenost, že včely nejrychleji přecházejí z NN na NN, pak z vysokého na vysoký a nejhůře to jde, když mají výběr, tedy z VN na NN. To je důležité při rozšiřování na jaře, pokud se tak děje. Samozřejmě mluvím o určité síle včelstva (tedy alespoň 3NN nebo 2 VN)
9) V NN provozu se snadněji včelstva vedou.
10) Při kontrole na roj. Nálady (začátečníci asi provádějí) se neberou do rukou jednotlivé plásty, ale stačí nadzvednout horní nástavek s plodem. Jsou-li matečníky u spodních louček, jsou pravděpodobně všude. Nejsou-li, nejsou nikde.
11) Z NN provozu udělám klidně provoz na VN nebo kombinovaném systému, opačně to nejde.

Stejně jako u úlových soustav nikomu NN nevnucuji, každý jsme jiný…………………..

Záleží na včelaři, zda udělá ze svých rámků a úlů pro včely ještě přijatelné prostředí nebo doslova peklo!!! Právě ten klasický, průmyslově apokalyptický přístup nabízí včelám právě tu druhou variantu a to je jeden z důvodů, proč včely těch včelařů hynou a hynout budou. Pokud budeme mít oči zalepené medem, nebude to jinak. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Rasťo 71 (+1), Martin Smutný (+1), Ali (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)