Zkušenosti s volnou stavbou

[Jarda]

Máš osobní zkušenost z těmito úly, že můžeš tvrdit toto?
"Nymsáci" zjistili, že včelařit v tomto úle je velice složité a že Pan Nymsa je tak trošku potahal za nosánky.
Mám 2 roky 4 úly N2 s hodně silnými včelstvy a žádný problém jsem nezaznamenal na rozdíl od Japonce, který sloužil a nejen mě k tvorbě rojů.

[Milan Urík]

Ahoj Toníku, kolik máš toho času Japonců? Není to tak dávno,cos je velmi propagoval a chtěl jsi na Japonce převést většinu svého chovu. Mám několik známých, kteří sd nechali nalákat a vsichni uz Japonce rusi a znovu by do toho nešli. Díky.

[Tomáš Palata]

(11.07.2017 12:04 PM)Roman Smejkal napsal(a):  Asi tomu moc nerozumím.. v čem je pro včely výhoda ve stavbě jen z vrchní loučky ??
Pokud jim dám rámek bez mezistěny, je zde zásadní rozdíl ??
Díky Roman.

Jak poznamenal Michal, na loučce mají včely účinnější klimatizaci. Potřebují-li, přistaví dílo ke stěně úlu a uličku tak z boku uzavřou. U rámků je jim to záměrně znemožněno. Mezi stěnou úlu a rámkem je nezastavitelná včelí mezera s proudícím vzduchem. A může být ještě hůř, to když dílo v rámku nepostaví až k spodním či bočním loučkám. Třeba jako na fotce.
   
Tady mají možnost klimatizovat ještě víc ztíženou, o komunikaci včel na nespojených plástech nemluvě. Přesun zimního chomáče odspoda nahoru - plást, dřevo, mezera, dřevo, mezera, plást taky nic moc.

[tondabh]

(11.07.2017 05:51 PM)Milan Urík napsal(a):  Ahoj Toníku, kolik máš toho času Japonců? Není to tak dávno,cos je velmi propagoval a chtěl jsi na Japonce převést většinu svého chovu. Mám několik známých, kteří sd nechali nalákat a vsichni uz Japonce rusi a znovu by do toho nešli. Díky.

Haribol Milánku, tak japončíků mám toho času jednu maringotku což čítá 22 úlů, ale jak jsem již někde psal současně testuji 5 druhů úlů a líbí se mi jak lze napasovat zkušenosti z jednoho druhu úlu na další. Vše to samozřejmě vyžaduje touhu zkoušet a nebát se experimentovati. Člověk musí umět nabyté zkušenosti zapracovat do daného projektu a být trpělivý, ale musí tam být upřímná touha, potom se celý vesmír spojí aby ti pomohl. Mám mnoho přátel i mimo špv, kteří mají japončíky pro zábavu a naučil jsem je v nich jednoduše včelařit a pokud chtějí tak i bez rojení a s pěknými výnosy plástečkového medíku. .

Píšeš že někteří jsou zklamáni a znovu by do toho nešli. Ono záleží co od toho očekávali jakou se naučili zootechniku a jak ji prováděli v praxi, protože pokud včelař dodrží to co zde na fóru je o japončících popsáno a zapojí do toho trochu včelařské empatie, je poté radost si s japončíky pohrát.

Je hezké jak píšeš nedávno a ono je to již čtyři roky, krásně nám to utíká, měj se krásně včeličkově Tonda.

[Roman Smejkal]

Jardo, mám na tebe dotaz....už jsi letos z Nymsů vytočil nějaký med ??
Předpokládám, že rámky do medníku nedrátkuješ, takže se ti při vytáčení zbortí a necháš je vystavět pokaždé nové ??
Díky

[schützmeister]

(11.07.2017 10:20 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Jak poznamenal Michal, na loučce mají včely účinnější klimatizaci. Potřebují-li, přistaví dílo ke stěně úlu a uličku tak z boku uzavřou. U rámků je jim to záměrně znemožněno.

I tohle lze s rámky obejít - tedy aby stavěli až ke stěně. Když nemám na rámek drážku, ale laťku a rámek je normálně veliký, je mezera mezi rámkem a stěnou větší, jak včelí mezera. Normálně to dostaví až ke stěně. Výhodou toho pak je, že můžu normálně listovat a vytáčet, protože mám rámky, ale přitom je to téměř stejné, jako v japončíkách.
To je mimochodem další důvod pro rámky, pokud nemám vyloženě klát.
Jinak i v opředchozí diskuzy jsem řešil jen dílo a jeho borcení. Ne oštřování a tak. Nemám ani zdaleka jasno, jak ošetřovat. A sice taky nevěřím, že Leoš má zázračné včely, ale stanoviště má určitě příznivé. A stanoviště dělají okolní včelaři. Ale to už je mimo téma.

[Leoš Dvorský]

Je to marný, je to marný, je to marný.

Michale, člověk věří vždy tomu, co je schopen sám dosáhnout, zvládnout, co je schopen si představit a ostatní, pro jistotu, bagatelizuje, zlehčuje, zesměšňuje. Tomu naprosto rozumím.
Proto už nikoho nepřesvědčuju a nechám, aby se přesvědčili lidi sami. A oni se přesvědčují. Musí ale pochopit, že včela není králík nebo holub. Musí pochopit, že ke každé včele, je nutný určitý včelař a také zootechnika, která s některými dosahuje určité výsledky, jinde a jindy ne, protože by ta zootechnika musela být trochu (nebo hodně) jiná. Prostě je třeba najít soulad mezi prostředí, včelou, včelařem, prozní metodou. O úlech a rámcích to vůbec není. Tak je tomu i v přírodě.
Máš naprostou pravdu, zázračné včely nemám, nikdy jsem to netvrdil a ani to není možné.
Mám jen takové kterým snad trochu rozumím a vím co umí a to se snažím využívat a ty jejich vlastnosti na odolnost zesilovat, asi i více než jiní. To je celé kouzlo.
Proto již také několik let nemám téměř ztráty (bez chemie) a to v prostředí, kde je velký infekční tlak (věř o tom se ti ani nezdá), který ještě zvyšuji svými testy (to asi nedělá nikdo).
Víc psát nebudu, aby to nezvýšilo již tak velkou závist a z toho vyplývající nenávist.
Já zase nevěřím tomu, že nelze včelařit zcela bez chemie jinde, ani u tebe. Ne věřím, ale vím jistě, že to jde. Pro mne je to realita, pro druhé Sci-fi.
U nás lidé moc žvaní (hlavně v akademické rovině) a nedělají ve skutečnosti nic a jen ze zájmu o věc už vůbec ne.
Z PC, knížek.... se včelařit (opylařit) nikdo ještě nenaučil a nenaučí. Pokud člověk dělá stejné věci co ostatní, nemůže mít nic jiného. No a ostatní u nás mají co??? Proto jsem tu slepou uličku opustil.
Nepřekvapí mne už nic, ani to, že někteří se vyhlašují za odborníky (je jim to přáno) a nakonec použijí KŠ nebo thymol plošně. Kdyby byli schopni zasáhnout alespoň bodově, to by byl velký pokrok.
Je to určitě tak, že kdyby někteří lidé některé věci uměli lépe, jistě by je tak dělali.
Můj bývalý prof. matematiky mi říkal. Představivost v matematice neznamená vůbec nic, bez ní ale nebudete nikdy matematice rozumět.
Myslím, že se to týká i ostatních oblastí života, tedy i včel a včelaření.
Vše dobré ti přeje. ld

[Leoš Dvorský]

(11.07.2017 05:51 PM)Milan Urík napsal(a):  Ahoj Toníku, kolik máš toho času Japonců? Není to tak dávno,cos je velmi propagoval a chtěl jsi na Japonce převést většinu svého chovu. Mám několik známých, kteří sd nechali nalákat a vsichni uz Japonce rusi a znovu by do toho nešli. Díky.

Ahoj Milane. Já vím, že to bylo adresováno někomu jinému, ale jen můj pohled.
Předně je třeba si uvědomit to základní. Japončík vznikl v jiném prostředí pro jiný druh včely. Apis cerana, resp. Apis cerana japonica. Tato včelstva mají 7000-20000 jedinců. To je zcela něco jiného než u druhu Apis mellifera, kde je naprosto normální 50000 a více včel. Také proto třeba Japonci nahrazují svá včelstva těmi našemi včelami, protože mají více medu. Dobré to není, ale je to tak.
Je třeba tedy používat i rozum a ne jen nekriticky přejímat cizí. O úlech to ale není. Třeba v lokalitách, kde je dlouhodobá snůška taková včelstva mají šanci. V lokalitách, kde je třeba výborná, ale jen krátkodobá snůška takové včelstvo nemá šanci ani pořádně zesílit natož donést zásoby. To mám odzkoušeno i u sebe a to ta včelstva zimovala v 6-8 nástavcích. Jo přežijí i ve dvou, ale zimu nepřejdou a uhynou hlady. Japončík je taková hračka, ale proč ne? Když pro to jsou snůškové podmínky. Druhou věcí je, že v japončíkovi se začátečník nic nenaučí a pak jakýmkoliv snahám o alternativu nechtěně škodí. Jsou lidé, a i v ŠPV, kteří se toho průmyslového pohledu na včely nedokáží zbavit. Myslí si, že včely stačí nacpat do "bedny" pak sebrat med a hotovo a myslí, že se blíží brtnictví. Jenže brtníci toho o včelách věděli sakra hodně a také uměli, což se o dnešní populaci "včelařů" říci nedá. Vše dobré. ld

[Milan Urík]

Leoši díky za Tvůj příspěvek. O to mi právě jde, aby ten, kdo tady něco propaguje a hlásá, to i dokázal konkrétními čísly, fakty, údaji. ..osobne jsem trochu překvapen, že Toník experimentuje s 5 druhy úlů, měl jsem pocit,že má vse vykoumane a jede se v japoncich. Také je potřeba zde začínajícím a méně zkušeným říct, že je potřeba byt obezretny a nelze opravdu včely někam nasypat a nechat je tak, spoléhat se, ze jim pomuze vesmirni energie, vzdy to dopadne stejne, člověk je bez vcel a jeste tim muze opravdu i ohrozit někoho v okolí.

[Milan Bencúr †]

(12.07.2017 12:13 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Proto už nikoho nepřesvědčuju a nechám, aby se přesvědčili lidi sami. A oni se přesvědčují. Musí ale pochopit, že včela není králík nebo holub. Musí pochopit, že ke každé včele, je nutný určitý včelař a také zootechnika, která s některými dosahuje určité výsledky, jinde a jindy ne, protože by ta zootechnika musela být trochu (nebo hodně) jiná. Prostě je třeba najít soulad mezi prostředí, včelou, včelařem, prozní metodou. O úlech a rámcích to vůbec není. Tak je tomu i v přírodě.

Presne tak. Všetci sa tu bavia o úplne nepodstatných veciach. O bortení diela, o jeho spevňovaní a podobne. Nikto tu nepíše prečo včelári na prírodnom diele, v čom spočíva význam tohto štýlu včelárenia. Moje včely žili v trámikových úľoch Warre na prírodnom diele 14 sezón. Môj postup spočíva vo včelárení s rojmi, čiže v prirodzenom delení a v mojom spätnom spájaní roja s materským včelstvom. Pritom manipulujem s nadstavkami ako pri viacnadstavkovom včelárení. Keby som roj nasypal do úľa a nechal napospas osudu, je to isté ako keby som včely vysypal na kraj lesa a nechal tak. Neprežili by.
Dnes tie moje včelstvá druhou sezónou pokračujú v Jednotných úľoch s rámikom 37x30. Urobil som včelám zmenu obydlia preto, aby som sa presvedčil, že moja metóda včelárenia s rojmi na prírodnom diele bude fungovať aj v konvenčných úľoch. Rámikový úľ ponúka možnosť "väznenia" matky do slnovratu, v mojej lokalite je to so zreteľom na znáškové pomery posledná dekáda mája a prvá dekáda júna, aj po slnovrate, čo je v mojej lokalite koniec augusta. Aspoň to tak predpokladám, ak som správne pochopil zootechnický postup Leoša, s cieľom, znížiť počet roztočov Varroa vo včelstvách prirodzeným spôsobom.