Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Zkušenosti s volnou stavbou
09.07.2017, 11:16 PM
Příspěvek: #241
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Chyba hrabat..., no jo, ale co dělat, když se vyskytne problém. Poškozené včely a ještě sv..ě k tomu. Potřeboval jsem vyměnit matku, zajistit, aby neměli možnost si vytáhnout matečník ze svého a plodovou pauzu využít jako opatření proti VD. Mám 4 včelstva s plodištěm na vysokém plástu. 3x loňský roj, 1x loňský oddělek. Vyrazil jsem dnes odpoledne ty plásty zkrátit. Začal jsem u původem roje. Rozebral jsem plodiště plást po plástu a přemýšlel, když ty spodní půlky plástů odříznu (a zahodím), jak to poskládám do dvou NN nad sebe, aby to mělo nějaký řád. A ať jsem na to koukal jak chtěl, viděl jsem, že včelstvo je v podstatě zazimované. Tak jsem si alespoň označil matku, naskládal to zpátky a zkracování se nekoná. A to co jsem viděl mě nějak ukázalo, že druh buněk má svou polohu ne jen na plástu ve 2D, ale prostorově v úlu ve 3D. Plodiště tvoří dělničina ve tvaru nafouknutého balónu v krychli dvou NN. Poloha a tvar je závislá na poloze česna, ale dělničina začíná na čelní stěně úlu. Nad plodištěm je v centrální části ve svislé ose procházející plodištěm dělničina zanesená zavíčkovanými zásobami v nejmenší tlouštce na středním plodištním plástu cca 5-8 cm. Vzadu za plodištěm (z pohledu česna) přechází dělničí buňky v zásobní, které jsou zanesené a zavíčkované. Ve spodní polovině zásobní buňky přechází v trubčinu. Čím dál od svislé osy plodiště do strany, tím je zavíčkovaných zásob na plástu víc (a hlavně v zadní části). Krajní plásty sousedící se stěnou úlu jsou téměř čistě zásobní buňky plné zásob většinou nezavíčkovaných (asi určených ke spotřebování do zimy). Od plodiště směrem k česnu je dělničina zanesená pylem, v krajních plástech odspodu pyl přechází v zavíčkované zásoby. Tak tohle jsem měl jako nápad dortovým nožem vodorovně rozříznout a přestavět... Blbost. Zazimováno. Možná jim dát tak ještě 5 kg cukru, pro klid duše.

Jo že jim dílo na loučkách svědčí, to jo. A vysoký plást obzvlášť. Akorát ta manipulace s tím. Nepoložíš to, pořád to musí viset. Když to chytíš jen jednou rukou za kraj, tak se to vahou začíná bortit. Vysoký plást vzhůru nohami též nedrží a bortí se. Nízký plást na loučce ale už ne. Další problém - jak z toho udělat oddělek. Rozdělit plodiště svislou rovinou v půlce úlu? Jak z takového plástu vzít třeba plemenivo? Plást vytáhneš, ale jak ho odvčelíš? Úderem ne, to bys plást utrhnul od loučky. Smetáčkem? Jak? Chybí ruka, musíš to držet vodorovně. Leda si udělat nějaký přípravek, který to bude držet nad úlem a ty to ometeš. A že těch včel na plástu je. To jsou problémy, které u rámků nejsou. Ale včelí wellnes, to jo. To je.

Optimální řešení přichází v závěru.
Hlasování:
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.07.2017, 07:36 AM
Příspěvek: #242
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Je výborný ze jsi to tak rychle zjistil ze včely to ví a umí nejlíp

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Hlasování: Ali (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.07.2017, 04:51 PM
Příspěvek: #243
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Pro lepší manipulaci, nebo alespoň můj vnitřní pocit až přijde k této práci, jsem zvolil vnitřní nosný prvek. Byl tu několikráte vyfocený v různých variantách ( i horní loučka jen s tyčkou).
Nemůžu to hned najít, proto posílám pro ilustraci moji variantu i když už to tu bylo. Nemůžu ale zatím sloužit zkušeností, neboť včelky mají vystavěných teprve asi deset plástů 42/35 a ještě jsem je nerozebíral. Možná to bude řešení. Příště pošlu fotku jak to vypadá, až to rozeberu, jestli jim to v něčem nebrání. Rozhodně v čem jim to nebrání je začít stavět. Tam jim to spíše pomáhá, protože začínají z obou stran od nosné tyčky, ihned jak tam rámek vložím (to je ještě vidět seshora). Jak to rozeberu zkusím tím zamanipulovat, jak je to pevné. Slibuju si od toho hodně. Mám už všechno na volné stavbě a mezistěnama se nehodlám asi ani zabývat. Pokud toto klapne i v tom velkém rozměru. Malé medníkové 42/11 jsou super. Taky jsou jen na tyčkách. Podotýkám, mám ale jen 8 úlů.
Zkouknu taky to hnízdo, to mě fascinovalo, jak jsi to hezky popsal. Jsou to drobnosti, někdy ale zásadní. Chválím.


Přiložené soubory Miniatury
           
Hlasování: schützmeister (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.07.2017, 11:14 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 10.07.2017 11:36 PM od Tomáš Palata.)
Příspěvek: #244
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(10.07.2017 04:51 PM)Ali napsal(a):  ... jak jsi to hezky popsal... Chválím.
No to není třeba. Já to sem napsal jako problém včelaře (spíš můj), ne včel. Hlavně ten vysoký plást. Tam fakt nevím, jak z toho ven, abych je nedostal jakýmkoliv zásahem v plodišti do stavu nula. Tj.těsně po vzniku (oddělkem, rojem). Otázka je, jak to v dalších letech zpevní. Plodem určitě, ale jen něco (dělničinu a částečně v určitou dobu trubčinu). Ale co zásobní buňky? Ty jen (netuším, ale snad) propolisem po okrajích buněk. Ale to asi nebude nic moc. Včely bohužel neví, že se jim občas budu chtít podívat někam a že jím odříznutím od stěn zásadně naruším stabilitu plástů. Třeba roj - ten postaví v úvodu od louček dolů dělničinu, tu jako panenskou zanese zásobami, s kterými přijde, a zavíčkuje je a až pod tím se to zpevní plodem. Ostatně zrovna na téhle čáře - zásoby, plod - se mi to trhá. No vyčkám. Ono se řešení ukáže. Ostatně mám to v heslu pod čarou...

Optimální řešení přichází v závěru.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.07.2017, 11:42 PM
Příspěvek: #245
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
No, v kláte sa to riešilo tak, že včelár každú jar, po očisťovacom prelete, vyrezal polovicu diela. Jeden rok na jednej polovici a druhý rok na druhej polovici. Aj so zásobami. A ako medník používal nízky nadstavok s rámikmi aj medzistienkami.
Neznámy autor popisuje v 12. čísle časopisu Slovenský včelár z roku 1930 jeho výsledky včelárenia v kláte. Vo včelíne má jeden klát osadený včelstvom už asi dvadsať rokov. Jeho predchodca si na moderné veci nepotrpel. Keď vyšiel roj, vzal truhlicu, zhotovenú z dosák, striasol do nej včely, postavil truhlicu do včelína a viac sa o ne nestaral. Aj výsledok takéhoto včelárenia rovnal sa 10-15 kg medu a asi 3-4 kg vosku. Ale k veci. V už spomínanom kláte tak včeláril, že na povalu kláta v čase znášky pokladal medník s rámikmi a vystavaným dielom. Včely v tomto kláte si cenil nad všetky ostatné. Včielky v kláte neokúsili nikdy cukru, ba ani v roku 1926, keď všetky ostatné zomierali hladom. Dajú každý priemerný rok 20-25 kg medu a ešte sa zásobia aj na zimu celkom dostatočne. Každý tretí rok dajú roj, niekedy aj dva. Čo sa zimovania týka, s tým je tiež spokojný. Klát je len z cólových dosák zhotovený. A aj krutú zimu v roku 1929 prežili tieto včely bez väčších strát. Nôž, tento jediný nástroj starých včelárov, rok po rok odreže v kláte jeden-dva plásty. Včely teda žijú si v tomto kláte tak trochu podľa prírody na divoko. Tento klát je rozmerov asi 65 cm výšky, 30 cm šírky a asi 50 cm hĺbky.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.07.2017, 11:24 AM
Příspěvek: #246
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Ale je. Problém s sebou nese potažmo i řešení. Ale taky zvýšenou pozornost, a tato i jiná zjištění, třeba s tím nesouvisící, viz ten hezký popis včelího díla.

Já bych zkusil využít na loučkách ty kolmé zpevňovací tyčky, vždy dvě po jedné třetině délky loučky (dva tři plásty na zkoušku). Mě to totiž už dvakráte upadlo na zapomenutých prostavěných plástech z medníků uložených na konci plodiště - to je právě 42/35 (nyní už rámek s tyčkou). Z 11cm bylo cca 25 cm a stejný problém.

Řekl bych že do 17 - 20cm je to dílo manipulovatelné, myslím i bez rámku, jen volné dílo. Proto bych ty tyčky zkusil, budeš mít 3x po 15 cm.
Já mám 11-tky na bocí s tyčkama a je to pevné skoro jako v rámku. A když to včely zaplodí a zámotky to zpevní, žádný problém. Jen otázka návyku.

Až se nějak vytříbí, dej prosím vědět.
Hlasování: straka (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.07.2017, 12:04 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 11.07.2017 12:19 PM od Roman Smejkal.)
Příspěvek: #247
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Asi tomu moc nerozumím.. v čem je pro včely výhoda ve stavbě jen z vrchní loučky ??
Pokud jim dám rámek bez mezistěny, je zde zásadní rozdíl ??
Díky Roman.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.07.2017, 12:39 PM
Příspěvek: #248
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Trochu tam je rozdíl v klimatizaci, to zase jo.
Ale celý je to spíš o tom, proč je důvod se ve včelách vůbec přehrabovat ?
Čím je mám dýl, tím zjišťuju, že to víceméně vůbec není třeba. Ať mám rámky, nebo nemám.
Na co chytat matku a podobné záhadbnosti ? Včelky buď jdou a dobrý, z jara vyndám, co je třeba. A nebo nejdou a pak je spojím s jinýma. To se může a nemusí spojit s vyřezáním plodu, ale na co hledat matku ? Dobrou poznám a špatnou nepotřebuju. A důvod spojení je taky jedno. Nepovedl se oddělek a jsou bezmatečné ? Poznám podle kvanta trubců a ubývání síly. Šup s nima jinam. Nejde matka do síly ? Šup na druhý. Normálně nahoru, tak jak jsou. Můžu je před tím přeléčit, vyřezat, ale abych je bral plást po plástu ?
Když potřebuju nové matky, udělám prostě z nejlepšího ůlu 5 rozdělků, nic nehledám a za měsíc mám 4 super oddělky. Kdo z Vás potřebuje rozšiřovat rychleji ? A nemusím matku vůbec vidět. Jak klade poznám podle toho, jestli sílí, nebo ne.
Hlasování:
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.07.2017, 01:03 PM
Příspěvek: #249
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Důvod, proč jsem v tom hrabal, byl začínající (alespoň doufám, že začínající) problém s DWV. Pokud bych neudělal nic, na podzim, nejpozději na jaře končí. To mám z loňska vícekrát odzkoušeno. Mohl jsem dát KM, ale nechce se mi chemie. A spojení - pomohlo by to, nebo bych si tím odrovnal hned dvě včelstva spojená do jednoho? Co já vím, jestli by to zdravé včelstvo uneslo a poradilo si s příchozím infekčním tlakem. Nemám Leošovy včely...

Optimální řešení přichází v závěru.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
11.07.2017, 03:13 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 11.07.2017 03:23 PM od tondabh.)
Příspěvek: #250
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(11.07.2017 01:03 PM)Tomáš Palata napsal(a):  ... Nemám Leošovy včely...

Haribol Tomáši, Leošovy včely mít nemusíš, ale musíš se naučit, jak se včeličkama zacházet. Nebo Ty si myslíš že Leoš má KOuzelné Včely? Zodpovědně Ti řeknu NEMÁ! Ale on i další zkušení víme jak se včeličkama zacházeti a jaké podmínky jim připraviti. Když Ti řeknu že téměř vše základní je zde v tomto fóru napsáno, tak mi věř, jen to chce si dát jedna a jedna dohromady jak píše Michal, a vše si napasovat na svoje podmínky a včelstva.

Pokud zde každý očekává, že dostane návod který bude fungovat přesně na jeho podmínky a on bude jen přihlížet a vytáčet med, tak to už zde proběhlo s přítelem Nymsou, který sliboval bezobslužná včestva, pouze s vytáčením medu, ale všimni si, jak po čase "Nymsáci" zjistili, že včelařit v tomto úle je velice složité a že Pan Nymsa je tak trošku potahal za nosánky.

Osobně spíš spatřuji začátečnické chyby ve vyhledávání včelstev vhodných do daných podmínek. Většinou každý začne bez výběru odolného materiálu a pokračuje v tom několik let, kdy se každý rok diví že mu to nefunguje, ale to je běh na dlouhou trať, kterou lze jednoduše zkrátit vhodným výběrem včelstev jen se nebát zkoušet a testovat.

Nemalou váhu lze klást na vhodné ošetřování včelstev, kde je potřeba se naučit v jaký okamžik jaký zákrok provést, což je pro včeličky velice důležité, ale musí mít každý včelař tu touhu jim vhodným zákrokem pomoci. Doporučuji v zimních měsících pomalu prostudovávat dobře míněné rady zde na fóru a poté osobně navštěvovat zkušené včelaře a získávat jejich zkušenosti z očí do očí, už mám v plánu navštívit Michala, jen to musím vymyslet časově. Není nad to když se diskutuje naživo, protože tam každý i ten nejzkušenější pochytá od ostatních maličkosti, které ho mohou posunout na jeho cestě. Prší tak jsem se trochu rozepsal, měj se krásně včeličkově Tonda.
Hlasování: Miroslav Matucha (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)