Zahrada a všem kolem pěstování a využívání rostlin

[Aleš Molčík]

(26.07.2016 12:48 PM)schützmeister napsal(a):  Krecht, se tomu říká.

Krecht znám, ale prokopávat se v zimě přes zmrzlou zem nic moc. Běžně na zahrádce zimuji podobně dvouletky na semeno (cibuli, tuřín, mrkev...) a na jaře jsou v lepším stavu jak při skladování ve sklepě.

[Víťa]

(21.07.2016 03:33 AM)Debora napsal(a):  Infračervené spektrum světla má vlnovou délku 760-1400 nm ...

Zemský povrch absorbuje viditelné záření ze Slunce a vyzařuje mnoho energie jako infračervené záření skrze atmosféru zpět do vesmíru.

Já bych se zeptal pivařů. Ti dávno vědí v které láhvi je pivo chutnější i po delším skladování !

Dochází tu také k nějakému zmatení pojmů. Infračervené světlo vyzařované zemským povrchem má vlnovou délku 10 000 nm. Nebo to už není infračervené světlo? Které infračervené světlo (nebo co to je) má ten pozitivní efekt? IR je strašně široký pojem a různé části spektra mohou mít různé účinky. A je fialové sklo jako fialové sklo? Používá se k barvení vždycky stejná přísada?

[Debora]

máš pravdu, mluvit o světle jako o fyzikální veličině definující elektromagnetické záření je jedna věc, ale jeho podstata je tak komplexní, že se to tu ani nedá napsat, pokud si člověk chce zachovat aspoň kapku vážnosti, která v mém případě stejně visí na háčku. Do úlu můžeme sypat cokoliv, od čiré myšlenky, přes fotony, až po chemické sloučeniny, dle možností člověka, ale jediné, co má opravdu oživující schopnost, tudíž i léčit, zůstává nadále elektromagnetické záření, které každý z nás ve svém vědomí generuje, a které je v neustálé interakci s okolím. Sypat do úlu elektrony má podobně okouzlující účinky, jako například thymol. Navíc ta vůně ozónu rychle zmizí, což se o thymolu říci nedá. Háček je v tom, že si pak včelstvo plete měsíček se sluníčkem.
Je lépe se dívat, přemýšlet a pak teprve rušit včely. (Leoš Dvorský)

[tondabh]

Je lépe se dívat, přemýšlet a pak teprve rušit včely. (Leoš Dvorký)
[/quote]

No a když přihlédneme po kolika letech tohoto vědomí Leoš dosáhl, tak je to velice cenná rada a doporučuji každému začátečníkovi se tohoto moudra držeti!

Tonda

[Milan Urík]

Jednak je to příspěvek ve špatném vlákně, jednak je nesprávně uveden autor citátu, není Dvorký, ale Dvorský a hlavně si myslím, že to začátečník může špatně pochopit a přijde o včely, několik jich už znám a i já jsem tak dopadl. Začátečník si musí vše osahat, všude se podívat, aby věděl co a jak. Někteří to pochopí tak, že je raději nebudou rušit skoro vůbec a pak najdou třeba prázdný úl. Když už je to mimo téma, tak si dovolím zde poděkovat Leošovi za vše, co udělal minimálně pro ŠPV, já osobně jsem z jeho přednášek a mailů pochopil hodně a učím se včelařit jinak a jsem tomu rád.

[Debora]

Prosím Leoši o prominutí, že mi vypadlo písmenko "s" v Tvém jménu.

[Leoš Dvorský]

Deboro prosím tě N E Ř E Š T O !!!

[coral]

(01.02.2015 08:59 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Ona to Debora už nakousla, tak bych se s dovolením zeptal jestli už někomu někdy nějaký keř nebo strom vyklíčil ze semene? Já jsem zkoušel zatím jen jednou muchovník a nepovedlo se. Semínka jsem měl z vlastního keře. To daleko větší úspěch byl u javorů, lip a bylinek. Letos budu ve "velkém" množit a vysazovat v okolí včelnice meduňku. Mám 2dcl skleničku semínek meduňky z vlastní produkce a vzchází také velmi dobře, to už jsem minulý rok vyzkoušel při rozšiřování záhonu na sběr drogy.

Jak na seminka z lipy? Nedarilo se nam, nakonec to vyhraly koupene sazenice

Ze seminek habry, svestky, mirabelky, kastany, duby, javory, jablunky. Problem mam s naslednym zasazenim do prirody a udrzenim pri zivote. Okolo cest zatim vic jak tri roky neprezilo nic (bud uschlo nebo to posekali pri udrzbe silnic). A na mym pozemku se casto pohybuji kone, taky hodne zlikviduji

[Víťa]

Lípy beru z náletu. To je taky vlastně ze semínek. Tam, kde vidím, že nemají do budoucna šanci (pod vzrostlými lipami, v příkopech a tak), vykopnu je, zastřihnu kořeny, dám na rok do školky na vlastní zahradě a příští podzim sázím do přírody. Poprvé kvetou tak po 15 letech , není to nic pro netrpělivé. Naštestí mám kam sázet, takže přežívá skoro 100 %. Ale nejradši mám kleny a třešeň ptačí. Tam se člověk dožije květu dokonce u následných generací!

Ze semene mám na zahradě taky jedlý kaštan (přímo z NASA). Včelami je obsypán, ale hrozně smrdí. Na zahradu nedoporučuju .

Myrobalán (žluté, červené a modré kulaté plody, co nejdou od pecky) se teď u nás množí semenem sám jako plevel. Asi je to invazní rostlina nebo díky oteplení, nebo jako důsledek neúdržby krajiny? Nikdy dříve ho tu tolik nebylo a je to první vydatná snůška hned po časných vrbách a 14 dní před třešní ptačí - a pro mě signál ke vkládání stavebních rámků.

[straka]

Jen malá poznámka. Zasadil jsem lípu již menší stromek z náletu nebo odkopku při narození vnučky, je jí nyní 10 let , a již druhým rokem ta lípa kvete, tedy po 7-8 letech,
při sázení jsem ji přihnojil hnojivem do zásoby.
souhlas ze semene by trvalo déle !
Každý člověk má mít svůj strom ! Když už tak pro včely.
Akáty rostou rychleji než Japonské topoly apod , letos z malého stromku výška až 3,5 metru
Doufám, někoho nenapadne likvidovat velmi užitečné akáty z několika hledisek(kvalitní tvrdé dřevo, výborné palivo, nemají škůdce jako smrky, stačí jim chudá půda a je to pastva pro včely- v Itálii
nejdražší med a dá se na ně naroubovat trnovník Holdtův , růžová barva květů a ten kvete déle zhruba od července do konce září, sháním rouby.
Jinde na SPV jsem našel kontakt na Trnovník Holdtův p. Junek telef. 737 159 499.
Straka Dehtin