Zahrada a všem kolem pěstování a využívání rostlin

[Debora]

V letních měsících můžete pracovat s mladými kořenovými řízky. Ale je nutné dbát na hladký řez, tudíž pracovat s čistým a velmi ostrým nožem, nikdy nepoužívat zahradnické nůžky. Řízek dejte do rašelinové půdy nebo do vlhkého písku do polostínu a přikryjte ho igelitovým sáčkem, aby měl konstantní teplotu. Akát nemá rád vápenatou půdu. Jakmile se objeví první výhonky, můžete řízky přemístit do květináče a nechat je stát ve stínu. Jakmile projeví rostlinky život, můžou být přemístěny na slunce. Ovocné stromy však akáty ve své blízkosti moc nemilují.

[schützmeister]

(08.08.2016 09:42 PM)Debora napsal(a):  Akát nemá rád vápenatou půdu.

To mě teda nejde do hlavy, proč je tím porostlý celý kras ? I tady u nás roste na výsypce vápenky Hydčice. Tak nevím.

[Debora]

on bude růst asi všude, ale těm řízkům to nesmíš říkat, ad' se neleknou

[Aleš Molčík]

(08.08.2016 04:23 PM)Víťa napsal(a):  Semenem se ten Holdtův akát množit nedá?
Respektive dá se vůbec akát množit semenem? Semenáčků v podrostu je jak šafránu .

Holdtův akát nemám a údajně nemá semena, protože je to kříženec a množí se pouze řízkováním. Klasický Trnovník bílý množím semenem tak, že semena brzy na jaře v hrnku spařím horkou vodou a po vychladnutí vyseju do truhlíku.

[Leoš Dvorský]

Pan Junek chtěl vypěstovat pravokořený, nevím jak pochodil. Semena také měl, také nevím, jak vzklíčila. Já tady mám uprostřed města akát (normální trnovník), pod ním několik semenáčků. Než se rozhodnu je vydlábnout, posekají je, ale za čas tam jsou znovu, obrazí. Klidně i 3x za rok. Asi nějakej dobrej oddíl. Snad se mi je podaří konečně přesadit.ld

[Aleš Molčík]

Akát obráží velmi dobře a rychle roste. Na topení je to mnohem výhodnější než propagované topoly nebo paulovnie. Je to tvrdá dřevina a hodí se i na výrobu zahradního nábytku nebo jiného zařízení. Jen po něm nějak ekologové jdou a prý je nutné ho vymýtit.

[Jindřich Šafránek]

(12.08.2016 10:42 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Pan Junek chtěl vypěstovat pravokořený, nevím jak pochodil. Semena také měl, také nevím, jak vzklíčila. Já tady mám uprostřed města akát (normální trnovník), pod ním několik semenáčků. Než se rozhodnu je vydlábnout, posekají je, ale za čas tam jsou znovu, obrazí. Klidně i 3x za rok. Asi nějakej dobrej oddíl. Snad se mi je podaří konečně přesadit.ld

Objevil jsem trnovník Hodtův na jedné zahradě na Vysočině. Mají tam jeden velký a asi čtyři různě staré, všechny krásně růžově kvetou ještě dnes. Majitel je od toho nestaršího kolem plotu rozsazoval z kořenových odkopků. Ty co jsem viděl růst z kořenů dnes, mají výhonky kolem metru a můžu si je v zimě dojít vykopat. Dle sdělení kvetly již třetím rokem po vysazení. Myslím že tudy vede cesta, pokud semeny to troskotá. Vegetativní množení je někdy snažší než semeny - viz vrba.

[Leoš Dvorský]

Jenže z odkopků by to měly být jen normální akáty. Mluvil jsem s panem Junkem, podařilo se mu vypěstovat ze semen, ale i to byly zase jen normální akáty, resp. růžové, ale doba kvetení je jako u normálních. Ale zabývá se tím nějaký výzkumák, vzali si od něj pupeny a údajně to je na dobré cestě. Tak držím palce. ld

[Kamil Střelka]

Odkopky mají původ v mateřské rostlině, pokud je mateřskou rostlinou pravokořenný Holdtův akát, pak je vše v pořádku. Množení kořenovým řízky u akátu je velmi efektivní a bylo by cestou pro rychlé namnožení.

[Leoš Dvorský]

Prozatím jsem jiné, než naroubované neviděl. Třeba se dočkám.ld