Rojení

[Petr Smrčka]

(19.05.2020 12:37 PM)Martin Smutný napsal(a):  K té metodě - abych mohl nechat včelám 2 rámky trubčiny, tak to znamená, že ostatní mám dělničinu patrně s pomocí mezistěn. Nebo že jim musím furt něco přerovnávat (dobré pro množení VD). Není lepší volná stavba? V té si včely nechají trubčiny, kolik potřebují (a u každého je to jinak). A do rojení se pustí:
1) když mají málo prostoru (říká se už v době květu jívy!)
2) když není něco v pořádku (nemoci, VD, nespokojenost se stanovištěm nebo včelařem)
3) když je k tomu nutí geny
Třeba někdo doplní další.

K té metodě - když to necháš na volné stavbě, tak si myslím, že přirozenost včel je taková, že se chtějí množit-rojit - a já proti tomu v zásadě nic nemám, ale pak přece jen ten medný užitek z toho asi nebude moc velký a hlavně ne vždy to člověk má šanci uhlídat a pak mu zbytečně mizí roje někde za rohem. Ta metoda staví na terorii sobeckého genu - zjednodušeně na tom, že za normálních okolností (tj. když jim do toho včelař nezasahuje) je z pohledu šíření vlastních genů pro dělnice výhodnější se množit rojením. Když ale "donutíš" včelstvo mít poměr dělnic vs trubců resp. poměr genů (ne jednotlivců) někde kolem 3:1 nebo 4:1 (z hlavy teď přesně nevím), tak se včelky nemají potřebu rojit, protože jejich geny se skrz ty trubce šíří stejně-lépe než vyrojením a nemají tedy tendenci jít ven.

S těmi mezistěnami máš asi recht, že s nimi se tam nějak u p.Linharta počítá ale musím se na to ještě mrknout příp. se ho doptat. Myslím, že se využívá i toho, že se jim tam vrazí z loňského roku prázdný rámek s trubčinou. Ale teď nemám ani jednu souš, začínám (znovu - po 4leté pauze)

Citace:Apropó - na tom česně, byl to opravdu roj?? A pokud ano, neměl zmrzačenou matku např. přistřižením křídel? To je taky jedna fajn metoda proti rojení uznávaná klasiky...
Martin

No taky jsem nad tím uvažoval, hrozen nebyl úplně největší. Jsem zvyklý na větší macíky A matku jsem při sklepávání neviděl. Obvykle ji najdu, až když je vpouštím přes česno do úlu. Jinak jestli ten chlapík, co jsem od něj včelky koupil přistřihoval křídla nebo ne, tak na to jsem se neptal. Možné je všechno, ale nevím, jestli si tuhle metodu může dovolit při cca 100 včelstvech, které říkal, že má. Uvidíme navečer, to bych je chtěl už usadit. Ale myslím si, že matka tam byla, protože včelky se ochotně stáhli do rojáčku. Když jsem jednou sklepnul roj a matka spadla mimo, tak po chvíli byli zase všechny venku.

[Martin Smutný]

(19.05.2020 01:25 PM)Petr Smrčka napsal(a):  Když ale "donutíš" včelstvo mít poměr dělnic vs trubců resp. poměr genů (ne jednotlivců) někde kolem 3:1 nebo 4:1 (z hlavy teď přesně nevím), tak se včelky nemají potřebu rojit, protože jejich geny se skrz ty trubce šíří stejně-lépe než vyrojením a nemají tedy tendenci jít ven.

Inu jde to dělat i složitě, proč ne. Musím do nich pak častěji lézt, kontrolovat nějaký poměr, dávat mezistěny, vkládat trubčí souše, přerovnávat dílo.... Je to ale ještě o ŠPV? To si musí odpovědět každý sám.

[Petr Smrčka]

Citace:

Citace:Apropó - na tom česně, byl to opravdu roj?? A pokud ano, neměl zmrzačenou matku např. přistřižením křídel? To je taky jedna fajn metoda proti rojení uznávaná klasiky...
Martin

No taky jsem nad tím uvažoval, hrozen nebyl úplně největší. Jsem zvyklý na větší macíky A matku jsem při sklepávání neviděl. Obvykle ji najdu, až když je vpouštím přes česno do úlu. Jinak jestli ten chlapík, co jsem od něj včelky koupil přistřihoval křídla nebo ne, tak na to jsem se neptal. Možné je všechno, ale nevím, jestli si tuhle metodu může dovolit při cca 100 včelstvech, které říkal, že má. Uvidíme navečer, to bych je chtěl už usadit. Ale myslím si, že matka tam byla, protože včelky se ochotně stáhli do rojáčku. Když jsem jednou sklepnul roj a matka spadla mimo, tak po chvíli byli zase všechny venku.

tak matičku s sebou měli a roj byl takový řekl bych mrzáček - jenom 0.7kg. Vůbec se ten roj chová divně, oproti tomu, co jsem zažil s roji dřív Včera cca kolem sedmé večer jsem je usadil do nástavku s prázdnými rámečky (souše nemám a mezistěny jsou fuj) a přidal jsem jim jeden rámek s kapsovým krmítkem s cukerným roztokem. Pořád visí v chomáči na spodku rámečků, krmítka si nevšímají. Buď se chystají ještě změnit místo nebo nevím.

Matičku jsem natočil, jak pochoduje do úlu k vidění tady https://photos.app.goo.gl/SaJfXj41BPpYdbfX9 , křidýlka vypadala ok a celkově se mi na ní nezdálo nic divného. Tak si říkám, jestli to nebyl poroj - pro úplnost: stavím tedy na předpokladu, že to je roj z mého úlu, pod kterým byly pověšené. Je taky možný, že ani nejsou moje ale pokud jo, tak v tom původním úlu je docela čilý provoz. Včel ubylo, to se dalo poznat, ale nezdá se mi, že by ubylo těch včel zas tak moc, že by prvroj zmizel a já odchyt až ten poroj. Pod strůpkem v medníku je docela čilo a na česnu je taky slušný provoz.

Nevím, jestli jim nepřidat tu "Leošovu brigádu" - přidat jim včelky z druhého úlu, kde jsou v síle a možná bych tím i předešel dalšímu roji. Případně jim přidat rovnou celý rámek otevřeného plodu. Co myslíte?

---

(19.05.2020 05:18 PM)Martin Smutný napsal(a):  

(19.05.2020 01:25 PM)Petr Smrčka napsal(a):  Když ale "donutíš" včelstvo mít poměr dělnic vs trubců resp. poměr genů (ne jednotlivců) někde kolem 3:1 nebo 4:1 (z hlavy teď přesně nevím), tak se včelky nemají potřebu rojit, protože jejich geny se skrz ty trubce šíří stejně-lépe než vyrojením a nemají tedy tendenci jít ven.

Inu jde to dělat i složitě, proč ne. Musím do nich pak častěji lézt, kontrolovat nějaký poměr, dávat mezistěny, vkládat trubčí souše, přerovnávat dílo.... Je to ale ještě o ŠPV? To si musí odpovědět každý sám.

Poměr se určitě nekontroluje, je to jen vodítko, v jakém poměru by měli být trubci vůči dělnicím, aby k rojení nedocházelo. Jak je to s mezistěnama, jestli když je nebudu používat (a taky že je nepoužívám), tak toho poměru nikdy nedosáhnu, to netuším. No a pracnost se nezdála být nějaká velká, ale musím si to ještě jednou pročíst a zkusím shrnout, co to obnáší (už jen abych si v tom sám udělal jasno )

Jaký je tvůj přístup, aby se včely nerojily resp. k rojení obecně? Čistě jenom volná stavba a včas rozšiřovat a zbytek už necháš na nich, jestli se rozhodnou nebo ne? Jinak raději znovu zopakuji, nic proti rojům nemám, mě fascinujou a vůbec mi nevadí je chytat. Ale přece jen musím přiznat, že bych nějaký ten med z nich taky rád měl dost možná jen pořádně nevím, jak s těmi roji hospodařit

[Oldřich Šlegr]

Koncem dubna jsme na střechu umístili s vnukem 3 nízké nástavky se starou souší jako nabídka ubytování, pro případný roj bez nového domova, v květnu nic,
v první polovině června nic, domluvili jsme se s Pepou, že to tam necháme pro příští rok, vnuk se ještě podíval minulý pátek před odjezdem na tábor v přírodě,
já mu říkám Pepo roje až, příští rok, v úterý najednou vnuknutí "běž se podívat na střechu!" no a byli tam už vrojený, obsedají na plno jeden nízký nástavec 39x17,
museli se vrojit v neděli, pyl zatím nenosí, tak to vypadá, že mají mladou neoplodněnou matku, přidal jsem rámky pro volnou stavbu a začal přikrmovat.
No uvidíme, jestli pozdní roj ze začátku července, bude schopný přežít zimu do jara.
Olda a vnuk Pepa

[Tomáš Kudoláni]

No mne sa vyrojil roj z roja. Začiatkom mája som osadil roj do dvoch nadstavkov warre. Do dvoch týždňov maly skoro celý nádstavok postavený. Postavily jeden a druhý sa im nechcelo, len ho tak trocha začali. V polovici júna ich boli plné dva nádstavky, jeden na plástoch a jeden len tak v strapci. Pridal som im tretí. Nijako dramaticky sa nezvetšovali. Minulý týžde v nedelu som bol pozrieť ako sa im darí (mam tam okienka) a lietali silno ako vždy. Pondelok pršalo, utorok bolo pekne to som bol na cestách v stredu cca 10:00 som bol pozrieť niečo na dome a vybehol som aj k včelám na letáku podozrivo kľud. Pozriem do okienka a bola ich tam polovica. Museli vyletieť v útorok. V sobotu som ich rozobral a našiel som 3 otvorené matečníky a jeden zaviečkovaný a hromadu misiek. Povedal som si že ten jeden im tam nechám že asi nemajú ani jednu matku. Dnes som bol pozrieť čo sa deje a matečník bol vykúsaný ale z boku tak si myslí že matka tam bola a zakusla tu novú.
Nemajú žiadne zásoby ďalšie tri roje majú nanosené. Pridal som im cesto uvidím čo bude po týždni. Rozoberiem ich poriadne a pozriem či matka kladie, zatial som nevidel nosiť peľ.

Myslel som že roj sa v tom istom roku nevirojí, očividne áno.

[Leoš Dvorský]

Klasické včelaření se odlišuje od toho ŠPV tím, že se včely nechává programově (mimo jiné) hladovět. Tohle byl klasický hladový roj. Doba rojů z blahobytu už dávno pominula. Máš poučení do budocuna. Školné ve včelařině je hodně drahé. ld

[Oldřich Šlegr]

"pyl zatím nenosí, tak to vypadá, že mají mladou neoplodněnou matku" Pozdní adoptovaný roj-pokračování, tak začaly nosit pyl, matka bude v pořádku, tak jim
začíná závod s časem, běh o život, postavit dílo a připravit se na zimu, mi je můžeme podpořit jenom krmením, ale ani to by v přírodě neměly.
Leoš by nad ně řachnul plný nástavek zpracovaných zásob a byly by holky vysmátý.
Olda a vnuk Pepa

[Leoš Dvorský]

Oldo ono to tak jednoduchá u mně rozhodně nemají. Ten nástavek si "zaslouží" jen některé, které projdou testy. O těch psát nebudu, ale možná je dobré vnímat pár zkušeností (pravidel) z praxe a vlastně nejen mojí (třeba T. Seely). Květnový roj přežívá (dnes) v přírodě cca z 50%, červnový z 10%, no a červencový má prakticky nulovou šanci. Tak drsné to je. No a pro začátečníky je dobré si zapamatovat pravidlo, které s tím předchozím tak trochu souvisí. Má-li oddělek dosáhnout určité síly.... a mít šanci na přeití zimy, tak musí mít v květnu 1 zavíčkovaný plodový plást se včelami (+2 krycí plásty), červnový už 2 a červencový 4 (teda zas ty 2 krycí zásobní se včelami, samozřejmě). Pokud se člověk rozhodne vstoupit do přírodních procesů, měl by to dělat při plném vědomí (záměrně nepíši znalostí, protože to je zavádějící termín). Vím, že lidé vnímají obecně vzato realitu tak jen ze 3% a spíše mají tendenci se od ní vzdalovat, ale přesto jsem si dovolil ta dvě "pravidla" uvést. Třeba to přeci jen někomu, kdo to dokáže zpracovat, pomůže. ld

[Miroslav Matucha]

Když máš doma ovečku a narodí se jí tři jehňata, tak je pipláš a dokrmuješ a nekoukáš na čas s tím strávený.
Když jich máš dva tisíce, pak se třetí jehně odebírá a buď za symbolický peníz prodá, nebo rozdá. Víš, že ekonomicky se nevyplatí investovat do náhradního krmiva a času, natož nechat ji pod matkou. Nevyrostou pak ani sourozenci.

S tím rojíkem je to stejné. Když máš pět včelstev a i když všichni říkají, že to nemá smysl, že zimu nepřežije, tak to stejně musíš zkusit. Jinak by jsi nemohl říkat: "Z vlastní zkušenosti vím....". M.M.

[Oldřich Šlegr]

Jo, jo tak nějak to je a nejspíš je k tomu zoufalému vyrojení donutil "pečující člověk - včelař" mě se zdá, že tomu ten roj věří, že to dá a mi ho jen podpoříme a
uvidíme jak dopadne, přinejhorším zůstane po nich dílo pro snaží rozjezd dalšího roje, tak nějak to probíhá i v přírodě.
Olda a vnuk Pepa