Forum Šance pro včely
Rojení - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Rojení (/forum-Rojeni)
+--- Téma: Rojení (/tema-Rojeni)

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Všechny stránky


Rojení - Aleš Molčík - 11.12.2012 05:34 PM

Posunul jsem se z tématu Vlastnosti včelstva určujů...... o rojení sem.
Nevím jak moc mají včely vyvynutou dlouhodobou pamět na rojení, ale jeden kočovník po asi tří měšičním návratu na zimní stanoviště mi říkal, že se postavil s vozem o několik metrů dál, než většinou stával a včely se vracely na původní místo stání a potom až letěly do vozu. Nebudu tvrdit, že to je předávaná pamět, mohlo jít také o to, že po dlouholetém stání na jednom místě bylo pod česny nějaká hromádka zbytků co včely vymetly z česen a včely se orientovaly podle podle vůně. Teď je například období, že když potřebuji přesunout úly na trvalém stanovišti o několik metrů, tak to s pomocníkem ručně přesouvám, protože včely při proletu v lednu se už orientují na nové místo a nestalo se mi, že bych pozoroval problém s orientací. Takže jak by si včely pamatovaly místo s dutinou na rok dopředu mi není jasné, když jim dovedu změnit přesnou pozici jejich úlu a holky neříkají nic.
Mě se včely zas až tak nerojí, ale byl rok, kdy v květnu bylo chladno, pršelo, téměř žádná snůška a tak 90%rojení. Rojilo se i to co bych neřek, že by se rojit mělo. Tady si myslím, že bylo impulzem v tom roce špatné počasí a včely se rojily v pudu sebezáchovy odletět někam kde je lépe. Jó kdyby to dokázaly i s varoázou a nastražit nové prázdné úly, kde by se usadilyBig Grin. To by se nemuselo spekulovat o vyřezávání a byla by to přírodaTongue.


RE: Rojení - Jaro Stoklasa - 31.12.2012 07:35 PM

"Nevím jak moc mají včely vyvynutou dlouhodobou pamět na rojení, ale jeden kočovník po asi tří měšičním návratu na zimní stanoviště mi říkal, že se postavil s vozem o několik metrů dál, než většinou stával a včely se vracely na původní místo stání a potom až letěly do vozu. Nebudu tvrdit, že to je předávaná pamět, mohlo jít také o to, že po dlouholetém stání na jednom místě bylo pod česny nějaká hromádka zbytků co včely vymetly z česen a včely se orientovaly podle podle vůně."

Podľa literatúry sa včely pri ceste do úľa orientujú najmä vizuálne (vizuálna pamäť), pričom vzdialenosť určujú okrem iného aj približným počtom rušivých vplyvov (v zmysle počtu objektov na trase). V blízkosti úľov sa orientujú aj pachom úľa (niekedy to vidieť pri prílete včiel, majú vysunuté jazýčky, nasávajú pachy okolia). Obdobne je to u včiel samotárok alebo aj kutaviek. Ak nájdete miesto, kde kutavka pripravuje hniezdo a zmeníte jej to, napr. prehodíte niekoľko kameňov alebo konárov, bude mať problém trafiť do hniezda. Tento spôsob (vizuálna pamäť) je asi blízky všetkým blanokrídlovcom


RE: Rojení - Evžen Babík - 21.05.2013 10:11 PM

Na Zlínsku řepka odkvétá, včely v plné síle, maličko se ochladilo a přeprchá.

Dnes odpoledne jsem uviděl čilý ruch okolo pastí na roje. Zájem je veliký a včelky zkoumají zda kategorie nového bytu je vyhovující.

Přírodní včelaři těšte se brzo budou roje a hojně.

Hodně zdaru E. Babík.



RE: Rojení - Tomáš Palata - 28.05.2013 01:58 PM

Včera mi bylo dovoleno vzít si z jednoho vitálního včelstva plemenivo a při té příležitosti jsem našel na jednom plástu 2 čerstvě vyběhlé matečníky a další 3 zavíčkované. Obojí v 1N. Vhodné larvičky byly, vajíčka nevím (tolik adrenalinu nemusím), před týdnem bylo včelstvo rozšířeno z 3 N 39x24 na 4N stavebním nástavkem prozebrováním 2N a 3N. Mateří mřížka mezi 2N a 3N. V plodišti 5 stavebních rámků před dokončením (vše trubčina). Včelstvo zřejmě ještě "nebylo na větvi". Z 4N jsou 3N načerno a včely visí do podmetu. A tak mě napadla otázka. Co udělá včelstvo, když mu počasí nedovolí "jít ven"? Vzdá to? Za jak dlouho to vzdá a přejde třeba k tiché výměně?


RE: Rojení - Evžen Babík - 29.05.2013 06:05 PM

Zažil jsem, kdy roj vylétl, sedl si poblíž na jabloň.
Čekal na mě, než jsem si podělal práci v lese.
Při mém návratu v podvečer se poslušně vracel domů do úlu. Asi reagoval na hřmění a blížící se bouřku.
Dostal 5. vysoký nástavek, na nic jiného nebyl čas a vše bylo v pohodě.
Včelstvo zrušilo matečníky a nechalo si starou matku.

Jindy, opět včely ztísněné v prostoru,
jsem poškrábal matečníky rozpěrákem při naklopení nástavku, opět přidání nástavku a za pár dní dalšího a vše bylo OK.

Na tvém místě bych z plástu s matečníky udělal oddělek
a zkusil dohledat vylíhlé matky a přidal je naostro do sousedních včelstev nebo opět vytvořil oddělek.
Vylíhlé matky najdeš poblíž matečníku nebo podle týtání při vcholu rámku. Jsou většinou velmi hbité a pohyblivé - lépe použít výchytku.

Rozšíříš-li prostor v zóně mezi plodem a zásobami, přednostně soušemi, máš velkou šanci místo roje mít med.

Hodně zdaru.



RE: Rojení - schützmeister - 30.05.2013 03:05 PM

(29.05.2013 06:05 PM)Evžen Babík napsal(a):  Včelstvo zrušilo matečníky a nechalo si starou matku.
Evžene, byla značená? Je to na tuty? Už jsem to párkrát taky viděl, ale spíš se špatnou matkou, kterou pak opustili / zastřižený křídla /. Letos jsem těsně před deštěm / a po týdnu neletovém / viděl roj který začínal vyletovat, ale hned začalo pršet, tak po čase zalezli, druhý den jsem viděl vyběhlé matečníky, ale nevím, kterou si nechali.
Letos vůbec je nerojivý rok / což mě dost štve - množím rojovýma matečníkama a letos mám zatím utrum /. Asi by ale stejně nemohli vyletět, protože prší téměř neustále.


RE: Rojení - Crha Karel - 04.06.2013 06:36 PM

Tak jsem se dočkal. Po 14 dnech zasvitlo kolem poledního slunce a ve 14h se opět zatahlo. Ovšem i to málo stačilo aby, když jsem kolem 16h uslyšel charakteristický hukot, věděl která bije. Opět se potvrdila už ověřená hypotéza, že první se vyrojí rojové včelstvo a přesně to jsem měl v medné krávě.
Přestože obsedaly sotva čtvrtinu vnitřního prostoru (asi prostor u ležanu vnímají jinak), byl roj ve vzduchu. Natahnul jsem hadici a trochu do mraku nasimuloval rozptylovačem deštivo. Brzy se hlavní voj umístil na okraji starého záhonu a další valná část vytvořila mnoho drobných frakcí po okolních keřích a kdejaké vzrostlé trávě.
Hledat zdroj kolem matky dle přiložených snímků bylo obtížné, tak jsem donesl nástavek a začal do něj smetat co šlo, s předpokladem, že tam smetu i matku a drobné frakce se buď přidají nebo vrátí do původního místa.
Co mne překvapilo, že ještě hodinu poté na přední stěně MK nad česnem byla plocha včel, které se zvednutými zadečky intenzivně mávaly křídly jako při ochlazování i když bylo pod mrakem a teplota pouze na 13°C. Víte někdo, čeho jiného by to mohl být projev?
Na závěr jedno varování, pokud smetáte roj zády k el.ohradníku, nepředklánějte se. Když jsem těch 10000V koupil do zadku myslel jsem, že mně bodla nějaká zmutovaná supervčela. I když přiznám, že v té chvilce jsem nemyslel vůbec (-:
Zítra má svítit slunce, a protože víme, že "...exempla trahunt", mám zřejmě na co těšit.


RE: Rojení - Martin Nezbeda - 04.06.2013 10:24 PM

To je hezký rozptyl roje... Smile

Ty zvednuté zadečky a mávání... Toto jsem viděl dělat osiřelé včely u kamaráda. Něco podobného také sleduji (ale v menším množství), když se zalétávají mladé včely. Předpokládám, že je tak ty starší navigují nějakým feromonem na vlastní úl. Zkušenější, nechť mě případně opraví.


RE: Rojení - Leoš Dvorský - 05.06.2013 09:38 AM

No Karle, ty včely na úle zanechávají pachovou stopu. Může to mít souvislost s rojem, orientačním proletem mladé matky a nebo to jsou jen včely, které se vracejí do úlu, mladušky. Ten roj může mít totiž více matek. Takhle rozlezlé bývají roje, které vylétly s neoplozenou matkou, matkami a včely si to teprve rovnají. Po té době dešťů je ale možné ledascos. Ve svých začátcích si vzpomínám, že jsme s tátou měli roj na drátěném pletivu, taky zábava.


RE: Rojení - Debora - 05.06.2013 11:28 AM

Zajímavé by bylo vedet, kolik matek máme v úlu? Wink To vrnení u letáku je normální, vcelstvo pripravuje ranvej. Skláním se k tomu, ze si letos nekterá vcelstva drzí více matek, které jen cekají na lepsí pocasí a pak se spolecne vyrojí. Po tech rozsáhlých destech vyklouzlo 28.5. slunícko a kranka toho okamzite vyuzila. Byl to sice relativne malý roj, který si tak blbe sednul na konec vetve s desítkou malých výhonkú, ze jsi se tam se smetáckem marne ohánel. Tak jsem nakonec pritáhla retezovou pilu a odrízla celý konec vetve i s vceslstvem. K mému údivu to vcelstvo vzalo sportovne a vúbec se nad tím rabiátním zásahem nevzrusovalo. Vetev s vcelstvem jsem strcila do rojácku a sup pod warre. V noci zase zaclo prset, vcelstva vytvorily tri kolonie a ta nejvetsí z nich se po dvou dnech hladu a destivé nálady hned po snídani znovu vyrojila. Ale ctvrtek 30.5. byl ve Frankfurtu rojový den, pozárníci me honily po celém meste, ze uz jsem jen koordinovala. Big Grin