Malé buňky

[Jaro Stoklasa]

Malé bunky nie sú cestou k cieľu. Je to to isté, ako nútiť včely stavať veľké bunky. Prirodzená voľná stavba a malé bunky sú diametrálne odlišné spôsoby. Treba sa sústrediť na podstatu.

[schützmeister]

Na dále uvedeném webu je komplet popis testu HSC buněk. Pokud to chápu dobře, je věc nejednoznačná, spíše se zdá, že při použití plastových mezistěn působí proti varoa sám plast. Ať tak či onak, člověk chovající včely přírodní cestou je má na přírodní stavbě. Dokonce mnohá BIO certifikace / minimálně Demeter / něco takovéhoto přímo zakazuje. Jedná se tedy o akademickou, ač zajímavou diskusi.
Ten článek je pěkný, grafy fotky srovnání .
http://www.scientificbeekeeping.com
pod varoa řízení-biotechnické metody-testování HSC

[Leoš Dvorský]

Pro zajímavost uvádím tabulku, která dokládá velikost buněk na přirozeném díle bez mezistěn některých včelích ras druhu Apis mellifera.


Rasa A.m. Místo Autor Vel.děl. buněk v mm děl. trub.

Jemenica Oman Dutton 1981 4,75 6,2
Tschad Gadbin 1979 4,7
Scutella Tansanie Smith 1961 4,8
Monticola Tansanie Smith 1961 5,04
Litorela Tansanie Smith 1961 4,62 6,15
Adansonii Angola Portugal-Araujo 1956 4,8
Afrikanizovaná Jižní Amerika Rinderer 1986 5,0
Ligustika Itálie-centrum Alber 1956 5,27
Mellifera SZ Itálie Alber 1956 5,37
Carnica Sev. Itálie Alber 1956 5,51 6,91

[Milan Bencúr †]

K prírodnému včeláreniu sa hlásia aj včelári, ktorí sa rozhodli viesť svoje včelstvá na doma, z vlastného vosku vyrobených medzistienkach s veľkosťou buniek 4,9 mm na predlohe. Veľkosť robotníčích buniek 4,9 mm je všeobecne považovaná za prirodzenú a postupy pri včelárení na týchto medzistienkach za biologické. Aby medzistienka mohla byť spoľahlivo upevnená v rámiku, tak našou snahou je upevniť ju tak, aby stála presne v prostriedku rámika, aby bola upevnená pevne a nebortila sa. Ako upevňovať medzistienky s malými bunkami? http://nasapravda.blogspot.sk/2013/10/ak...ienky.html

[pazznecht]

Co taková mezistěna bez vzoru?
Prostě jenom taková vosková plachta bez matrice.
Včelky by dostali vosk (ideálně bez chemie) a určil by se jim směr stavby po celém díle.
Taky by to bylo levnější na výrobu.
Co si o tom myslíte? A co si o tom myslí včely?

[Martin Nezbeda]

Já si o tom myslím... proč bych se měl paplat s něčím, co včely dokáží daleko lépe samy

[Debora]

jen tak pro zajímavost, aktuality z ResistantBees.com:

Jak se SC včelstvo brání proti varroa?

Stefan Braun: "V polovině února 2015 jsem prohlédl 3 včelstva. Jsou to včelstva, která nebyla nikdy proti roztoči varroa ošetřována a která se sama dokáží proti roztoči varroa bránit. Jejich matky jsem nikdy neměnil. Navíc jsem prohlédnul včelstvo, které mělo loni s varroózou problémi a které obdrželo v listopadu novou matku."

Včelstvo N° 83sa
"Včelstvo šlo zimovat na 4 nástavcích s dostatkem zásob. 12.2. zaplnilo jeden nástavek trubčinou. Na fotce je vidět BH (hygienické chování). Otevřel jsem 119 buněk včelího plodu (viz tabulaka):"

1. tabulka

"To znamená, že v 119 buňkách jsem našel 15 varroa se 7 samičkami. Nyní jsem otevřel 60 buněk trubčího plodu a v 32 bunkách jsem žádnou varrou nenašel, a ve zbývajících 28 buňkách jen následovní počet varroa:"

2. tabulka

Souhrn: "Na včelstvu N° 83sa je vidět, že na plodu dělnic se nachází jen málo roztočů. Včelstvo má z hruba 400 trubčích buněk, ale varroa neměla možnost se rozmnožit. Dále je vidět, že včelstvo napadené buňky odstraňuje. V 8 buňkách z 28 otevřených buněk dělničního plodu nebyli nalezeny dcery varroa."

dále následují tabulky dalších včelstev

"Resume: Vypadá to, že včelstva dokáží varrou nasměřovat do buněk, v kterých se nemá možnost reprodukovat."

[Ali]

Zdravím příznivce ŠPV.
Tak jsem si dne přečetl link http://brno.idnes.cz/budoucnost-ovocne-s...-zpravy_vh
a poslechl MUDr. Hnízdila („Komplexní medicína“) http://www.impuls.cz/.
Vnímám to tu totiž jako podobenství, a přidám-li k tomu prožitek vlastní zkušenosti, „vnucené svobody“ (rozvolnění fyzického i psychického prostoru) s následky, roztržení dobrých vztahů mezi lidmi, zvýšení fyzické i psychické zátěže, vystresování, potažmo ztráta imunity nejen tělesné ale i duševní, nemoci.
Proto reaguji na (Příspěvek: #41) Jaro Stoklasy „Malé bunky nie sú cestou k cieľu. Je to to isté, ako nútiť včely stavať veľké bunky.“. Dobrý příměr úsloví „od zdi ke zdi“. Tímto prosím nechci debatu o velikosti buněk nikterak znevažovat. Jak zde říkáte, je třeba opravdu náhled v souvislostech. Obecně vzato, uvádí to i MUDr. Hnízdil (i když se to přímo netýká včel).
Poukazuje se tu na velikosti buněk, ale i třeba na tepelný režim plodového tělesa (Příspěvek: #32), tvar a polohy plodového tělesa (Příspěvek: #32) nebo přírodní podmínky včelstva (Příspěvek: #39).
A v souvislosti s "jakýmsi solárním úlem" mě zaujal nejen zde výše uvedený tepelný režim plodového tělesa. Mám teď na mysli dotaz, zda někdo ví, či dělal komplexnější porovnání na přírodním díle (přirozený stav) vs. na díle v úlech (vnucený stav).
Vida některé foto z přírodních divokých staveb (hustota resp. hutnost prostoru zastavění dílem), a s odkazem na nit "Včelí klimatizace aneb větrání v úle" se zeptám, zdali někdo ví:
1) Jestli existuje souvislost mezi roztečí plástů (cca 32 – 38 mm) a šířkou buněk? Myslím na poměr délky buňky ku průměru buňky vzhledem k rozteči plástů. Jestli včely samy zvětší velikost buněk a tím i velikost svoji, vnucením zvětšení rozteče plástů.
2) Jestli se změní se zvětšením rozteče tepelný režim nebo režim vlhkostní a proto si to potažmo zvětšením své velikosti upraví?
3) Jestli tím není omezený vzájemný tělesný kontakt jedinců, pocit jistoty, bezpečí a celková soudržnost včelstva jako biologické jednotky, (když to přeženu) psychická zátěž takto „rozvolněného“ včelstva.
4) Jestli s tím (nepřirozené zvětšení těla včely) i souvisí přirozená imunita včelstva a zdraví jednotlivce?
Pokud takový stav ovšem existuje. Jeví se mi z pročítání, že uměle navozené zvětšení velikosti jedinců může být pravdou, a navozené stresové situace vším možným lidským počínáním určitě. Vím, co stres udělal doma s námi. Včelky jsou taky jenom živý tvor. Takže obecně, pozvolný návrat k přirozenému způsobu života.
5) A proto? Jestli ta přílišná hustota zastavění (myslím přírodní včelí dílo) nepůsobí na včelstvo natolik příznivě, že defektní faktory (uvedené, ale i jiné) významně eliminuje, ba navíc působí stresově či jinak nepříznivě např. na varoa pohybující se v takto těsném, sevřeném včelstvu. Když to řeknu primitivně, v takto nahňahňaných, nepřístupných prostorách s velkou hutotou včel, zcela bez volných a mrtvých prostor, kde včely mohou vytvořit silný blízký kontakt, možné krátkodobé zvýšení teploty či vlhkosti v prostoru (mají zde absolutní vliv na klimatizaci) a já nevím co ještě, bych předpokládal, že se vetřelcům podstatně hůře žije a akceleruje. Nevidím důvod, proč by i brouk varoa za určitých okolností (třeba v tak stěsnaných podmínkách) nemohl mít strach, stres nebo přinejmenším velmi ztíženou životní situaci.
Možná je to téma ale někam jinam.

[Ali]

A ještě se zeptám,
má někdo zmrknuté nějaké dlouhodobější pozorování přírodního, "divokého" včelstva (myslím, že jakékoliv volně žijící v dobrém zdravotním stavu déle než dva roky můžeme považovat za "divoké")? Zajímalo by mne, jak toto včelstvo zachází se svým starým dílem, především dělničím. Po pěti, sedmi letech musí být včeličky kvůli vnitřním zámotkům (košilkám) poloviční. Nebo se odstěhují a nechají to přírodě, zavíječi, datlům a brhlíkům, mravenců a pak se vrátí nebo to samy vykusují a nahradí. A co nato hygiena a bakterie.
Viděl z Vás někdo něco z toho jejich přírodního chování ?
Lidé povětšinu pozorují jejich chování v úle. Ale tam, předpokládám v prvé řadě se musí vypořádat s lidskou nabídkou (prostor, rámky, mezistěny, rozměry, otvory v nástavcích, průvan, mrtvé prostory a já nevím co ještě). Při pozorování možná vidíme spoustu, spoustu práce jim z toho plynoucí, vedlejší obranné a ochranné. A teprve zbytek té jejich každodenní. Ví se která je která, a kolik jí je? Jak to s námi mají lehké či nelehké ? A ta jejich každodenní jak je spjata s "čistou přírodou", která se o ně na oplátku postará ?
Dostanu se málo do přírody a nikdy jsem se s divokými včelami nesetkal natož abych je dlouhodobě pozoroval. Má někdo nějaké fotky ?

Velikost buňky je zapeklitá věc .

[stefanos689]

Ja si myslim, ze vcelstva v prirode prezivaji radove nekolik let... ne nekolik desetileti. Takze tenhle problem maji vyreseny tim, ze nepreziji dostatecne dlouho dobu. Urcite existuji vyjimky, ktere potvrzuji pravidlo. Pokud vcelstvo zahyne, tak zavijec atd. se postaraji o vycisteni dutiny a jeji pripravu pro dalsi roj. Je to proste kolobeh...