Malé buňky

[bohemia.gall]

Nějak v tom plavu....jsou o tom různé informace. Někdy se uvádí, že původně byly včely menší a člověk za účelem zvětšení jejich rámce jim zvětšil buňky.Současná velikost by tedy neměla být vlastnost dědičná, ale vlivem prostředí jen získaná, větší mezistěny se přece nepoužívají tak dlouho, aby v genotypu celé populace došlo ke genetické změně. Při používání volné stavby po několik generací, by tedy teoreticky postupně mohlo nebo mělo dojít k návratu až do původní velikosti včel. Otázka je jaká byla Kraňka před používánim větších mezistěn, zda se tedy má kam vracet. Pokud mám informace, tak se to samovolně neděje. Nebo ano?

[Jaro Stoklasa]

Na prirodzenom diele je viacero veľkostí buniek. Myslím, že pôvodne boli vo včelstve včely viacerých veľkostí.

[Debora]

(02.12.2012 08:57 AM)MilanBencúr napsal(a):  Prechod na bunky veľkosti 4,9 mm nemožno síce považovať za recept na riešenie varoatózy, ale návrat včely medonosnej k jej prirodzenej veľkosti môže vylepšiť východziu pozíciu pri selekcii včiel odolných proti varoatóze.

Ahoj Milane, na své stránce píses v clánku "Prírodné bunky nie sú malé bunky":

http://nasapravda.blogspot.sk/2010/07/pr...bunky.html

MilanBencúr 16th July 2010 ' napsal(a):  Z mojej skúsenosti môžem dokumentovať len toľko, že roje a zmetence voľne stavajú iba robotníčie dielo s veľkosťou buniek 4,9 mm. V čase znášky sú voľne stavané bunky väčšie a v čase rozmnožovania, prípadne pri tichej výmene matky pribúda aj v júli trúdovina. Môžem potvrdiť, že na veľkosť buniek má značný vplyv riadkovanie medzi rámikmi, čiže veľkosť medzery medzi nimi. Ak je vzdialenosť od stredu horných latiek rámika 37 mm, veľkosť buniek je 5,4 mm, pri uličke veľkej 35 mm je veľkosť buniek 5,2 mm a ak je riadkovanie rámikov nastavené na 32 mm včelstvo postaví v priestoroch hniezda bunky 4,9 mm veľké.

Tvé poznatky zaujali i moderátora "Resistantbees" Christiana z Rakouska, ale i spoustu jiných kolegú. Pokud tvé vcelstva v plodu na prirozené stavbe dokází stavet velikost bunky 4,9mm a méne, jsi po Michelovi Bush, druhý clovek na svete, který dosel k prirozené "malé bunce" volnou stavbou. Asi se budes muset pripravit na to, ze se tvá vcelnice stane "Bencúr's Pilgrim Station".

Mohla bych od tebe dostat smetence?

[Leoš Dvorský]

http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP
Musím se přiznat, že je pro mne velmi překvapivé, že je pro někoho na světě překvapivé, že mnohá včelstva jsou schopna si "vzpomenout" a začnou stavět bez mezistěn i malé buňky (např. 4,9). To vstupuji do své deváté sezony bez mezistěn.
Mezistěny s menšími buňkami je zase jen zbytečná oklika.
Leoš

[Debora]

(12.12.2012 04:05 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Musím se přiznat, že je pro mne velmi překvapivé, že je pro někoho na světě překvapivé, že mnohá včelstva jsou schopna si "vzpomenout" a začnou stavět bez mezistěn i malé buňky (např. 4,9).

Ahoj Leoši,
je to dílo divokého včelstva, nebo včelstva na volné stavbe v rámcích?

http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/IMG_1272.JPG

Asi budu muset čekat ješte mnohem více let. Možná také děláme něco hodně špatne, a někdo se snaží toho využít, k oživení vlastního ekonomického růstu.


_________________________
P.S. jak se tu vkládají obrázky?

[Leoš Dvorský]

Ahoj Deboro.
Tohle konkrétně je z tzv. zmedné krávy, ale v rámcích je to to samé. Ne u všech, ale to neřeším. Nejsem totiž přesvědčen, že jen malé buňky jsou řešení. Příroda selektuje na několik vlastností současně. My to nechceme brát na vědomí.
Leoš

[Milan Bencúr †]

(12.12.2012 02:21 PM)Debora napsal(a):  Ahoj Milane, na své stránce píses v clánku "Prírodné bunky nie sú malé bunky":

Prírodné bunky sú bunky všetkých veľkostí. Malé bunky sú všetky bunky v úli veľké 4,9 mm a to nie je prirodzené. Bunky robotníc na prírodnom diele majú veľkosť od 4,6 do 5,6 mm. Včely ich tak stavajú odjakživa. Na prírodnom diele včelárim od roku 2003. Robotnice rôznych veľkostí som spozoroval asi po troch sezónach, pričom som včelstvá obmieňal len rojmi z mojich divovčielok. Dá sa to pozorovať volným okom, pre mňa najlepšie na letáči, a dúfam, že to očný klam nie je. Rovnako sa, približne po troch sezónach, správajú aj osadené roje neznámeho pôvodu. Z toho som vyvodil pre mňa záver, a dá sa to dokumentovať aj na veľkosti buniek v strede plástov, že každý včelár sa dokáže dopracovať k "malým" bunkám ak nedá možnosť svojim včelám opätovne pracovať s predlohou. Treba pracovať len s rojmi a zmetencami. Ja však neriešim veľkosť buniek, to si dokážu vyriešiť včely. Mňa zaujímajú predovšetkým prevládajúce pozitívne hodnoty prirodzeného chovu včiel.

[Debora]

(12.12.2012 05:18 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Nejsem totiž přesvědčen, že jen malé buňky jsou řešení. Příroda selektuje na několik vlastností současně. My to nechceme brát na vědomí.
Leoš

Christian Wurm z Rakouska (resistantbees) mi dovolil své zkušenosti o vcelstvu na malých buňkách přelozit do Ceštiny:

Christian Wurm napsal(a):V současné době mám více jak 400 včelstev na malých buňkách. Včelstva jsem na malou bunku začal převádet v roce 2002. Umelé soušne v té době ješte nebyly. To znamená, že jsem systematicky vybíral včelstva prostřednictvím zkušebních mezisten 4,9mm, která aspon z 10% dokázala dobře stavet malou bunku. Od roku 2005 az do léta 2007 jsem smetence neléčil. Na podzim roku 2007 jsem včelstva ošetřoval pomocí KM. Včelaření na malé buňce fungovalo rok od roku lépe.

Do roku 2008 jsem selekci včelstev zdokonaloval pomocí instrumentální inseminace. Od roku 2009 nechávám své matky oplozovat trubčím včelstvem (minimum 20) na vlastní oplozovací stanici. Vynikající selkce trubcú rozhoduje o úspechu včelstev na malých bunkách, tam se nesmí vloudit žádná chyba. Do té doby jsem ve svém okolí nemel skoro žádného včelaře. Před 3 roky se však do mého sousedství nakvartýroval včelař s 300-400 včelstvy na velkých buňkách. Od té doby je migrace varroa tak vysoká, že je to k zešílení. Ten samý problém popisuje také Österlund ze Svédska. Varroatolerantní včelstva na malých buňkách neodolajjí náporu zamořených a kolabujících včelstev na velkých buňkách .

Dva příklady:

1. Mám sedumnáct trubčiích včelstev na oplozovací stanici. Kazdé včelstvo má 2 trubčí plásty. Oplozovací stanice je v pohoří a v okolí 7,5 km nejsou žádná cizí včelstva. Pokud bi mé trubčí včelstvo sedelo na velkých buňkách, musel bych v srpnu pouzít KM, jinak by trubčí včelstvo zahynulo. Trubčí včelstva jsem 3. zárí přivezl domú a byla silná, trubčí plod byl velmi dobře vyčisten. Pro jistotu jsem ale letos použil KS. Spad roztočú se pohyboval mezi 73 az 400. Vsechno bylo zdravé, žádná virósa. Lepsí příklad, ze malé buňky fungují nemám.

2. S kočovním včelstvem jsem u lesa sám, tam nikdo jiný nevčelaří. Na začátku srpna jsem tato včelstva přivezl z lesní snúsky domú, do údolí Dunaje, kde sedí včelstva včelařú na velkých buňkách. Hned jsem udelal krátkou kontrolu o přítomnosti matky a na varroázu. Na první pohled jsem nenasel jedinou varroa. Ale vždy zkontroluji trubčí plod a v prúmeru mel jen každý sedesátý! trubec jednu varrou. Ale u česny jsem často pozoroval zápasy mezi mým a cizím včelstevm. Cizí včely se snažily, v doprovodu dalsích dvou až trích včel, dostat do úlú. Mé včelstvo sice cizí včely do úlu nepustí, ale varroa si přebehne. Poslední cizí včely, které se dobývali do mých úlu, jsem videl jeste v polovine listopadu!

Resume: Domácí včelstva meli spad okolo 700 az 3500 varroa a viditelné dúsledky varroázi. Kočovná včelstva, kde v sousedství nikdo nevčelaří, jen okolo 80 az 410 varroa.

Jiste máš pravdu Leoši, příroda selektuje po svém. A domnívám se, že práve tato maličkost je po úspešném přechodu na malou buňku velmi zanedbávána.
Zatím se jen domnívám, ze pouhý přechod na malé buňky sám od sebe nestací. Možná jen zkrátí dlouhodobé čekání, než se včelstvo rozhodne stavet menší buňky samo od sebe. A zároveň je možné, že práve tato cesta je jen oklika.

[Milan Bencúr †]

(12.12.2012 10:55 PM)Debora napsal(a):  Christian Wurm z Rakouska (resistantbees) mi dovolil své zkušenosti o vcelstvu na malých buňkách přelozit do Ceštiny:

Christian Wurm napsal(a):... Od roku 2005 az do léta 2007 jsem smetence neléčil.... Včelaření na malé buňce fungovalo rok od roku lépe..... Od roku 2009 nechávám své matky oplozovat trubčím včelstvem.... Vynikající selkce trubcú rozhoduje o úspechu včelstev na malých bunkách, tam se nesmí vloudit žádná chyba..... Před 3 roky se však do mého sousedství nakvartýroval včelař s 300-400 včelstvy na velkých buňkách. Od té doby je migrace varroa tak vysoká, že je to k zešílení...... Varroatolerantní včelstva na malých buňkách neodolajjí náporu zamořených a kolabujících včelstev na velkých buňkách ..... Pro jistotu jsem ale letos použil KS. Spad roztočú se pohyboval mezi 73 az 400. Vsechno bylo zdravé, žádná virósa. Lepsí příklad, ze malé buňky fungují nemám......Mé včelstvo sice cizí včely do úlu nepustí, ale varroa si přebehne..... včelstva meli spad okolo 700 az 3500 varroa....včelstva, kde v sousedství nikdo nevčelaří, jen okolo 80 az 410 varroa.

Debora, poprosím Ťa, poďakuj pánovi Christian Wurm z Rakouska, že nám umožnil zdieľať jeho cenné skúsenosti. Je to tak. Moje skúsenosti s prirodzenou stavbou sú podobné. Každý rok však na mojich včelstvách pozorujem ich úžasnú vitalitu, keď v chladnom počasí, pri teplote nižšej ako 10oC, v daždi, dokonca aj v šere keď je už takmer tma, odlietajú rabovať do kolabujúcich úľov s veľkými bunkami na susedných stanovištiach a určite sa k nim pridá aj zvyšok včiel z rabovaného úľa, v čom ja vidím hlavnú príčinu migrácie roztočov Varroa do mojich včelstiev.

[Debora]

Ahoj Leoši a Milane,
tak jste povzbudily zájem devčat a clapcú z Resistantbees a možná trochu zatrásly stromem autonomní stability
Nyní by je zajímalo, jaké máte zkušenosti s varroarezistancí techto včelstev?