Co se děje v úlech teď

[Jiří Marx]

Spiš jako pyl co byl už v buňce

[schützmeister]

(07.10.2019 07:38 AM)Jan Hambl napsal(a):  [size=small]Ahoj,
podle Leošova dokumentu o dýchání včel při neprodyšném stropě vypadá jako nejlepší volba úplně otevřené dno.

Dost záleží na poloze. V teplých polohách to tak může být, ale v mraze funguje koloběh vody dost odlišně. Respektivě se sráží a zamrzá v rosným bodě. Ten se otevřením a odteplením přesouvá blíže včel.
Takže u mě už to takhle nefunguje. Naopak musím mít česno malé, včely na obsednutém prostoru - protože to lépe vytopí a víko dobře tepelně izolované.
A, protože mám neizolovaný úl, krajní plásty vyndané - pak je rosný bod na stěně úlu a ne na prvním plástu. Tam se za dva měsíce mrazu utvoří ledová vrstva jak v neodmražené lednici. Vrstva je tím větší, čím je lepší přívod vzduchu.
Po oteplení to je ale opačně - čím větší česno, tím dříve to vyschne.
Takže v převážně teplých oblastech je lépe mít vzduchu více.

[Tomáš Palata]

Dnes na včelnici 18 st.C, jasno. Slabý provoz (což je dobře), jen dva oddělky z nížiny jsou aktivnější. Ještě je čeká časem aklimatizace na místní podmínky, jinak by tak nejančily. Bez chemie to v úlech to žije. Kromě včel ještě

. Ještě jsem tam zahlédl uvnitř na stěně pobíhat nějakou mouchu, škvoři už zmizli, v koutě přezimuje v kokonu nějaký pavouk (jako každý rok) a letos slimáci na plástech nebyli. Je to na zamyšlenou - v přírodě je obvykle něco za něco a tak si říkám, co všichno ti spolubydlící včelám poskytují na oplátku, že je nevyženou ven. Dva slimáky si onehdá nechaly na plástech až do konce září a pak je picly žihadlem a na sítě potáhly propolisem. Možná, že zavíječ není jenom škůdce, jak to dává včelařská literatura.

[Antonín Hyžík]

Máš pravdu Tomáši, vše souvisi ze vším, tak se mi taky nechce ničit mikroklima úlů něčím, co si lidi myslí, že jim pomůže. Začínal jsem se čmeláky a po prvním nadšení nad začínajícím čmelínem, kdy byly zakladeny první buňky a první dělnice, příšlo vystřízlivění, když hnízdo zlikvidoval zavíječ či něco jíného. Každý rok stejný, do podzimu dožila hnízda, která byla v zemi ve stodole, ale co bylo ve čmelínech a kamených sloupech stodoly něco zahubilo.
Tím jsem chtěl jen řící, že hmyz to nemá jednoduché a 100% udržitelnost neexistuje, proto neléčím a vím, že taky mohu být bez včel, naštěstí se vždy najdou takové, které to dávají
Letos mám úhyny, začlo to již začátkem července, kdy jedno včelstvo bylo bez matky, tak jsem spojil s jinými a medník dal nad letošní oddělek a v srpnu po dovolené bylo po spojeném včelstvu i po oddělku, přijel jsem a jen končily loupeže. Poučení- nespojovat a nepoužívat dílo z jednoho úlu u druhého včelstva v témže roce, nechat projít zimními mrazy a pak teprve použít v dalším roce.

[Ali]

Včerá 21 C, všechny lehký provoz na svazenu a hořčici až na jeden úl - dvojmatečný ležan. Oddělek zažíval docela slušnou loupež, pod víkem taky rušno, ale v mateřáku pod víkem klid, jen na česně zvýšený provoz. Až bych řek, že vykrádají vlastní oddělek, oddělený od sebe jen mřížkou.
Ostatní včelstva cizí jsou cca 300m a dál. U mě bylo zásob min. 25 kg před svazenkou a hořčicí, které kvetou už tři týdny, takže na provoz si určitě přinesou, ne-li více.
Po 10 minutách nahlížení a zvažování jsem ale dospěl k závěru, že je nechám, ať se to projeví v celé šíři, tedy i s mateřákem. Jsem opravdu zvědavý na výsledek.
Křivice nic, VD minimum o proti druhému doumatečnému, kde bylo tisíckrát více a zatím vypadají, že drží dobře obě dvě.
Letos sice medu poskrovnu, ale zato dělám různé minitesty .
Jo, a předloni jsem po trojích vystěhovaných ODD na panenském díle všechno po mrazech z jara rozdělil do ostatních, a žádný projev, co by stál za pozornost. Tini, s poslední větou naprostý souhlas.

[Ali]

Tak se vracím k předešlé loupeži. Zřejmě to jsou nějaké cizí včely, loupež postupuje pozvolna a velmi klidně. Pomalu přechází i na druhou část dvoumatečného včelstva, které se semotamo ještě brání, tak jsem jim zavřel oba letáky a očko ODD a nechal jen očko mateřáku. Už je docela chladno, možná to přežijí ?
Ale, někde tu vysvětloval Jirka Marx jak vypadá leták a očko vykrádaného včelstva, tak jsem to nafotil a dávám to jako názornou ukázku sem.

[Leoš Dvorský]

Když mi kluci ze SM říkali, že tam mají 15C nad nulou a létají jim včely, záviděl jsem. Dnes tu bylo neskutečných +10. A tak jsem i já vyrazil na stanoviště. Pěkně jsme si pošpásovali. Výsledek je, že 100% včelstev i oddělků žije bez problémů. Jediními "škůdci" jsou sýkorky, které se sem a tam dostanou pod síťovinu. Žluny a strakapoudi prozatím v nedohlednu a to se začali objevovat již začátkem října. Už aby se ale pořádně ochladilo.ld

[Ali]

"Výsledek je, že ..." pro mě jen sen. Jsem rád, že to ještě někde opravdu funguje. Leoši, paráda.

[schützmeister]

Pro ty co už vyhlíží jaro : na stráních u stanoviště v 800m.n.m. právě kvete líska - podhůří Šumavy - nahoře pár dnů celkem připalovalo, dole byla inverze, a sníh je až tak od 1.000m.n.m. - takže jarní podmínky.
Při odběru vzorků taky občasný nález víček, neklamné znamení začátku plodování.
Vlastně to vychází klasicky - přesně první generace po slunovratu.
Včelky letos vypadaj super. Na to, že to kolem pade jak na běžícím pásu, spokojenost.
Ale dole pod kopcem nic. Jehnědy na lísce sice taky už zelenají, ale nic.
Jo, hory....

[Leoš Dvorský]

Tak tady v nížině o květu lísek nemůže být ani řeči. Včely jsou semknuté velmi těsně a nejsou skoro slyšet. Známky plodování žádné. První prolet tu bývá tak až za dva měsíce. Zpravidla od poloviny října, tedy po cca 5-ti měsících klidu, většinou bez plodu. Plodování po slunovratu u mně není vůbec časté a natož normální. To se jen v knížkách píše a nebo to ovlivňuje i genetika a způsob vedení včelstev. Letos, tedy loni na podzim byly ale letové dny ještě začátkem listopadu. Měli je málo. Mluvím ale o svých stanovištích. Z okolí slyším jen nářky (zrovna před chvílí jeden sháněl oddělky), tedy zprostředkovaně, protože s místními nemám přímý styk. Přitom vím, že někomu v září skákaly včely před úly jak žáby. Tohle se dalo řešit v červnu. Proč tomu tak nebylo? Nevím. S tím nic nanadělám. Každý má co chce. Loni zde sháněli včely od ledna a bylo jedno na jaké míře, tuto sezónu už od října 2019. U mně je úhyn 6%, s tím se dá žít a to jsem některé věci vyloženě "připravil", tedy očekával. Ale i tak to dopadá nadmíru dobře. Čekám, kdy začne konečně mrznout a padat sníh nebo alespoň pršet. Prozatím žádné výrazné oschlazení není ani v předpovědi.Včely ale ví co přijde. Všechno je jak má být, jsem v klidu. Mikroklima je všude různé. Tady je víc vlhko než na horách a slunečných dní je v zimě málo. Vše má své pro a proti. Ld