Biologické možnosti ošetrovania včelstiev

[Skaly]

Díky za tip. Vyzkouším a uvidím. ty na střeše už mám oddělené pomocí mateří mřížky dle doporučení p. Dvorského.

[Víťa]

(09.06.2017 10:01 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Navíc začíná působit i heterozní efekt v důsledku zalétávání ve snůšce.

Leoši, nemáš nějaký odhad jaké množství roztočů (procentuálně) se může zalétáváním dostat z jednoho včelstva do jiného?
Nemám žádný nápad jak to změřit. Jedině několik včelstev zcela zbavit roztočů a sledovat jak se zpátky "plní". To by šlo.
Bože proč já jsem tak línej, na dělání takovýhto pokusů nemám vůbec energii .

[Leoš Dvorský]

Tak uvádí se, že ti za sezonu může projít včelstvem skoro celé cizí včelstvo, tj cca 50-60000 včel. Vem si, kdyby byla 2% s roztočem tak to máš cca 1200 cizích roztočů teoreticky. Potenciál pro heterozní efekt jako hrom. Ve skutečnosti to bude hodně nevyrovnané. Hlavní expanze do prostoru je v době rojů. V srpnu si to dělají včelaři sami. Nejvíce jsou ohroženy kraje řad, středy (někdy) a první řada, jsou-li včelstva ve 2 řadách za sebou. Jinak kraňka v horní části úlu zalétává více než v dolní. To mám ověřeno.
Co ale vím, že v době snůšky z akátu mi jedno včelstvo, které bylo velmi odolné, tak vždy ráno bylo v podložce před úlem pozabíjených hrst včel (zalétnutých), zhruba kolem 300 každou noc, což je taky dost. Před časem jsme zkoušel značit trubce (tak 20 let zpět), cca 800 při vylíhnutí. Když byl prolet, tak mi z nového oddělku z vylétal značený trubec ve 13.00 a to jsem jej přivezl v 9.00. Za cca 3 dny létali trubci pravidelně skoro ze všech včelstev. Za týden létali i z oddělků vzdálených na stanovišti cca 2 km vzduchem a za další týden (dřív jsem se tam nedostal) byli i na stanovišti vzdáleném vzduchem cca 5 km.
Tady vidíš, že trubci jsou takový, jak já říkám, zvláštní projekt včel a podle mne mají stěžejní podíl na šíření V.d. do prostoru v určitou dobu. Při neopatrnosti včelaře nebo nevhodné architektuře díla i ve včelstvu samém. Jsou ale současně i jednou z možností včel se V.d. pravidelně zbavovat, zase to má časové omezení. ld.

[Skaly]

Tak od včerejšího večera od 20.00hod. do 7.00 hodin ráno, spad 9ks varoa. Matka je izolovaná. Včely nosí pyl i medové zásoby. Zatím jsem si nevšiml nějakých divných včel. Zkouším postup dle p. Dvorského, bez chemie. Snažím se i cukrovat.
Máte někdo zkušenost se zvyšováním teploty v úlu.

[lyn_x]

Skaly: na cukrování není vhodná doba (hodně plodu), ale dá se použít pro diagnostiku. 9ks za noc je podle mě dost, nemusí teď mít projevy, ale pravděpodobně by to bez zásahu rychle vygradovalo až ke kolapsu (alespoň s mým materiálem).

[Roman Smejkal]

(15.06.2017 10:20 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak uvádí se, že ti za sezonu může projít včelstvem skoro celé cizí včelstvo, tj cca 50-60000 včel. Vem si, kdyby byla 2% s roztočem tak to máš cca 1200 cizích roztočů teoreticky. Potenciál pro heterozní efekt jako hrom. Ve skutečnosti to bude hodně nevyrovnané. Hlavní expanze do prostoru je v době rojů. V srpnu si to dělají včelaři sami. Nejvíce jsou ohroženy kraje řad, středy (někdy) a první řada, jsou-li včelstva ve 2 řadách za sebou. Jinak kraňka v horní části úlu zalétává více než v dolní. To mám ověřeno.
Co ale vím, že v době snůšky z akátu mi jedno včelstvo, které bylo velmi odolné, tak vždy ráno bylo v podložce před úlem pozabíjených hrst včel (zalétnutých), zhruba kolem 300 každou noc, což je taky dost. Před časem jsme zkoušel značit trubce (tak 20 let zpět), cca 800 při vylíhnutí. Když byl prolet, tak mi z nového oddělku z vylétal značený trubec ve 13.00 a to jsem jej přivezl v 9.00. Za cca 3 dny létali trubci pravidelně skoro ze všech včelstev. Za týden létali i z oddělků vzdálených na stanovišti cca 2 km vzduchem a za další týden (dřív jsem se tam nedostal) byli i na stanovišti vzdáleném vzduchem cca 5 km.
Tady vidíš, že trubci jsou takový, jak já říkám, zvláštní projekt včel a podle mne mají stěžejní podíl na šíření V.d. do prostoru v určitou dobu. Při neopatrnosti včelaře nebo nevhodné architektuře díla i ve včelstvu samém. Jsou ale současně i jednou z možností včel se V.d. pravidelně zbavovat, zase to má časové omezení. ld.

Dá se tedy podle této zkušenosti zhodnotit, že ten kdo záměrně likviduje ve včelstvu trubčinu, si tím nevědomky způsobuje, že jeho včelstva budou "nasávat" trubce od jinud a bude zde zvýšená možnost zavlečení v.d. ?? Děkuji.

[lyn_x]

LD: pokud jde o to zalétavání, nevíte, jaká vzdálenost úlů, pokud jsou v jedné řadě, zalétávání účinně omezí? Stačí řadu rozvolnit na rozteč např. 2 metry?

[Leoš Dvorský]

Má to dvě roviny. Ta první je, že bezesporu odstraníš kleštíka. Pokud se trubčina vezme jako tvz. varroapasti v dubnu a pak následně v květnu, je efekt vysoký. Propagoval jsem je tak do r. 2000. Pak jsem se za to včelařům omluvil v domnění, že snad chtějí napomoci selekci na odolnější včely. Odstraněním napadené trubčiny se odstraní i ti trubci, kteří mohu disponovat geny určité odolnosti (neatraktivity). Jistě, včelstvo bez trubců je nasává z okolí a tím i kleštíka. Pro doplnění. Tzv. varroapasti je dobře umístit tam, kde včely trubčinu rychle vystaví a matka zaklade, tedy doprostřed nástavku, nad plodové hnízdo. Naopak normální je, aby trubčina byla na okraji plodového hnízda. Tak to mají přeživší včely v přírodě. Tím se i očišťuje dělničina od V.d, protože ten trubčinu preferuje. Jenže to váže na zásoby a plodový rytmus (nechci to z nedostatku času rozepisovat, ale je to zřejmé). Např.v tuto dobu musí být včelstvo prakticky připraveno na zimu. To je část toho algoritmu (velmi zrkráceně, česno, biotechnické postupy včel, speciální vlastnosti včel), o kterém často píši. "Varroatolerance "je algoritmus, posloupnost, ne jedna vlastnost. V těhle přístupech je naprosto zásadní rozdíl a nechápou ho nejen naši "badatelé", ale i ti světoví. Výjimku činí jen někteří praktici, kterým je to samozřejmě pro smích. To je také to, proč říkám, že metodiky ošetřování (zootechnika) je v našem podání naprosto obrácená, než čemu odpovídala biologie včelstva i kleštíka. Oni se včelaři budou raději dohadovat, zda Gabon, KM, KŠ nebo nové přípravky třeba na bázi lithia........, než by jen následovali to, co ukazují včely a příroda. Mám pocit, že toto neustále připomínat je marný boj, protože lidé prostě pro něco ještě nedorostli. Můj kamarád z SRN říká, že někteří lidé jsou tak inteligentní, že prostě již nedokáží pochopit jednoduché věci. Tím neříkám, něco z těch přípravků nepoužít, ale v zásadě by to mělo být jen z důvodu přesné diagnostiky, protože i ty metodiky tlumení V.d. s chemií jsou postavené na hlavu, berou to z opačného konce. Pochopit toto ale chce podívat se na včely jiným úhlem pohledu (kreativity, invence) a nejen se ohánět formálním vzděláním, které se opírá jen o opisování od opisovačů. To se ale netýká zdaleka jen včel, tam to i možná vadí nejméně. ld

[Víťa]

(15.06.2017 10:20 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Vem si, kdyby byla 2% s roztočem tak to máš cca 1200 cizích roztočů teoreticky. Potenciál pro heterozní efekt jako hrom.

Heterózního efektu bych se snad ani nebál - málokdy jsou v buňce k vidění dvě matky zakladatelky a to ani při silnějším napadení. Určitě ale díky zalétávání dochází k urychlení selekce na virulenci (nejen roztočů, ale hlavně virů případně jiných patogenů).

[Tomáš Palata]

(16.06.2017 09:16 PM)Víťa napsal(a):  Heterózního efektu bych se snad ani nebál - málokdy jsou v buňce k vidění dvě matky zakladatelky a to ani při silnějším napadení...

Já jo. Tohle už mám za sobou. To byla exploze. A co dvě, klidně i čtyři.