Biologické možnosti ošetrovania včelstiev

[Milan Bencúr †]

(11.06.2017 10:48 PM)Rasťa napsal(a):  Dnes jsem u jednoho včelstva, které má největší spad roztoče, pozoroval mnoho nelétajících trubců, občas i mladušek, v trávě pod úlem hromada mrtvolek a nakonec jsem spatřil i včelku s nevyvinutými křídly. Budu tedy nejspíš odstraňovat veškerý plod. Jen nevím, jestli už není pozdě..

To včelstvo sa nedožije slnovratu. Ani tvrdá chémia mu nepomôže. Telo roztočov Varroa je veľmi dobrou živnou pôdou pre vírusy. Vírusy vo včelstve už tak veľa napadli plod, že sa včely rodia choré. Odchádzajú z úľa zomrieť vonku.
Spomínam si, ako chlapci sme každú jar narezali kôru brezy a brali sme do nádoby vytekajúcu brezovú vodu, ktorú sme používali na umývanie vlasov. Na tej rane v kôre stromu včely húfne brali vytekajúcu miazgu počas celej jari. Pred pár rokmi som na zahraničnom fóre o včelárení v úľoch Warre čítal informáciu, že na strope úľa, na rámikoch, pod uteplivkou, treba používať propolisovú mriežku alebo sieťku na okno proti muchám, ktorú včely zatmelia propolisom. Propolisom sú potiahnuté steny úľa aj bunky voskového diela. Propolis je bio súčasťou včelieho superorganizmu. Propolisová mriežka na pvale úľa je dôležité opatrenie, ktoré pomáha včelám vo včasnej jari. Vtedy na povale včely nasávajú vodu a pritom olizujú aj propolis. Je to podobná situácia ako v brti, kde údajne zbierajú miazgu po stenách, ktorá prúdi do kuruny stromu. A steny dutiny sú potiahnuté propolisom. Propolis je silné prírodné antibiotikum. Jedine antibiotiká liečia vírusové a nozematické ochorenia vo včelstvách. Syntetické antibiotiká sa vo včelárskej praxi nemôžu používať. Propolis je však riešenie, ktoré ponúka samotná príroda. Počas včasnej jari som moje včelstvá asi desať dní podnecoval 1 dcl sirupu s propolisom. Propolis, 40 g, som rozpustil v 400 g 85% špiritusu. Do jedneho litra sirupu som nalial štamperlík propolisovej tinktúry. Vznikne roztok podobný emulzii. Mám rámikové kŕmidlá na 1 dcl roztoku, umiestnené pod hornou latkou v stavebných rámikoch. Včely také malé množstvo sirupu vyberú aj v mrazivej jarnej noci. Spotrebujú to na kŕmenie plodu. Včely mi prezimovali po tuhej a dlhej zime dosť slabé. Teraz majú plodisko v dvoch nadstavkoch 37x30 s prevahou zaviečkovaného plodu na 16. rámikoch a priam kypia vitalitou. Po poslednom medobraní opäť pár dní podnietim včely k plodovaniu 1 dcl sirupu s propolisim, čo by sa malo pozitívne prejaviť na vitalite zimnej generácie včiel.

[Pavel Cirman]

Ten sirup děláš z cukru a vody,nebo používáš ředěný med?

[Leoš Dvorský]

Ti trubci jsou v pohodě, od toho tam jsou, jako ostatně všichni samci a pokud je to jedna včela, není to nic. Teda pokud by to bylo za 24 hod. Tak by to znamenalo výpadek plodu cca 30 mladušek za měsíc, s tím bych si hlavu vůbec nelámal. Musíš to spočítat kolik jich odejde ze včelstva za minutu (nejlépe při proletu mladušek) a udělat odhad za den (já to dělal 3x denně u všech včelstevech), měsíc. Pak se dá usuzovat jak je to nebezpečné, jak viry pokročily. Zde je velmi dobře znát plodový rytmus, množství plodu (pokud možno v buňkách , ti co slyšeli propočet množství dle velikosti buněk jistě nyní chápou proč jsem to ukazoval).Tenhle jednoduchý propočet je ze všech diagnostik nejpřesnější, to mi věř. Dělal jsem porovnání od r. 2005 a nakonec tohle bohatě stačí. Ï nezkušený včelař potřebuje vědět rychle jak na tom je. Veškeré složitosti jsou pro no......... akademiky.
Není důležité kolik V.d. spadne (navíc když se ani neposuzuje poškození, grooming), ale kolik zůstane a hlavně, jak škodí a to vystihuje právě jen toto.
Jenže protože to nikdo ve světě nenapsal, tak ....................... a já to používám už 12 let a nepletu se. Navíc vím, kde je ta HRANA.
Doporučuji dělat ale více diagnostik, třeba, na trubčím plodu nebo včelách, zase ale je třeba postupovat co nejpřesněji (je dobře to vztáhnout k množství trubčiny v buňkách , totéž u dělničiny a včel, tedy vždy použít 2 diagnostiky a porovnat, vyhodnotit). Seminář na diagnostiku zde chystám, ale stále nestíhám. Ještě jen pro doplnění. Letos jsem podobně zbavil 2 včelstva (byla na to spešl připravená) prakticky všech roztočů a nyní dělám další opatření už jen pro cvik, jinak to nemá význam. Zapomeňte prostě na jedy (a taky ty bláboly ,které se učí na školách) a snažte se vždy, když jdete do včel, udělat něco pro jejich zdraví (2x 3x za rok je víc než dost), metod a prostředku jsou neskutečné mraky. Rozhodně mnohem víc a účinnější než jedy!!!
Jo nyní koukám, že tam máš mraky mrtvolek, tak to je horší (rád bych je ale viděl), to chtělo častější odhad, ale dá se i to. Odeber včelám veškerý plod a přelož je pouze na st. rámky (dej tam otevř. plod 1 plást ze zdravého včelstva) a nech je stavět (podněcovat). Pokud nepomůže toto, nepomůže nic. Ale jak říkám, dá se, jen takto radikálně. Máme to s Radkem Hubačem odzkoušený. Samozřejmě se připrav na revitalizaci oddělkem, ale to je už všem asi jasné a není to nutné připomínat. ld

[Milan Bencúr †]

Sirup=cukor a voda 1:1. Kto má med, je to vo včasnej jari ešte lepšie. Roky som to robil tak, že som decový pohár naplnil sirupom a polial som ním včely v uličkách medzi rámikmi. Sirup bol bez propolisu. Takéto podnecovanie robí s vitalitou včelstva zázraky. Ten postup som videl u ruského včelára Vladimíra Chomiča. Doporučujem vyskúšať. Teraz som prešiel na rámikové kŕmidlá a v nich podávam sirup aj s propolisom. Nemusím rušiť včely otváraním povaly, len cez lievik nalejem 1 dcl sirupu.

[lyn_x]

Rasťa: vloni jsem jedno podobné kolabující včelstvo ještě zachránil formidolem (2x formidol forte) začátkem července, na dělničině při namátkové kontrole mělo kolem 10% napadení zakuklených larviček, ale počet mrtvolek a poškozených včel jsem nijak nekvantifikoval (rozhodně ale byly). Letos vypadá zatím dobře.
Nicméně asi bych si nechal poradit od Leoše a zkusil nějaké biotechnické opatření. Letos to chci taky zkusit.

[Rasťa]

Tak jsem dnes večer vyrazil ke včelám smířen s tím, že je vystavím tuze nepříjemným chvilkám. Kromě toho, že jsem chtěl rozebrat a vyříznout plod z churavého včelstva, jsem navíc i zjistil, že 12 dní u mne platí MVO kvůli nalezenému ohnisku MVP v nedaleké dědině. Jal jsem se tedy rozebírat všechna včelstva, abych prohlédl plod. Následně jsem do všech vložil jednorázové podložky na odběr měli, jak zákon káže. Naštěstí mám jen tři včelstva a dvě mimina, tudíž jsem to do setmění stihl. Tzv. kliniku jsem nenašel, zato jsem zjistil, že včelstvo, které se nedávno vyrojilo, je bezmatečné. V pátek ho spojím s odchyceným rojem, který už má zavíčkovaný plod v překrásných běloučkých plástech. Tady bych měl mít roztoče vyřešeného.
Vrátím se však ke včelstvu, které vykazovalo známky postižení virózou či virózami. Předevčírem jsem nalezl hromadu mrtvých trubců před úlem, přičemž na česně jsem pozoroval další, kteří jen pochodovali. Ale stále se našli i tací, co létali. Díval jsem se dlouho, skoro hodinu čistého času. Za tu dobu jsem si všiml jedné mladušky, která měla jasně deformovaná nevyvinutá křidélka. Toto včelstvo má zároveň značný spad populárního roztoče. Mrtvé roztoče jsem, k vlastní škodě, zatím nepodrobil zkoumání pod mikroskopem, i když jsem to loni dělal - musím napravit. Dnes jsem se pustil do plodiště a vyřezával jsem plod - nádherné souvislé vrstvy plodu, larev i zavíčkovaných buněk, ze kterých se pak ještě i v kýblu zrovna líhly mladušky. Pro mne velmi smutná záležitost. Plodu bylo fakt hodně. Ze začátku šla práce dobře, i díky mé hodné ženě, která mi odvážně asistovala, ale ke konci jsem měl problém zmobilizované strážkyně či létavky ustát. Kdybych si nenavlékl rukavice a pořádně nezatáhl kuklu, byl bych teď možná mrtev. Taky mě užíralo, že nějaké včelky jsem jistě nechtíc zabil při dolování plástů z plodiště a během manipulace s nástavky a atp. Navíc jsem za celou dobu nenašel známky nějaké choroby, deformované včely, či něco podezřelého. Naopak byly včely čilé, odklízely vykapaný med, hezky seděly na plodu a nakonec i vystavěly několik útočných letek. Musím ještě poznamenat, že mrtvých trubců před úlem od předvčerejška už nepřibylo. Určitě se mi nezdařilo vyřezat veškerý plod (snad se mi také nezdařilo zabít matku), ke konci jsem to vzdal. Nicméně ten vyřezaný jsem zkoumal a napadení roztočem bylo patrné i na dělničích larvách.
Mám o čem přemýšlet.. Nejsem spokojen s tím, co jsem prováděl. Sám jsem si to zavinil. Chovat vitální včely lze i jednodušeji a bez masakru. Snad postupně pochopím souvislosti a opatření, která tak trpělivě popisuje Leoš. Jedno vím jistě - dávkování chemie do úlů není cesta hodná následování.

[Leoš Dvorský]

Informuj, jak to bude dál pokračovat. Jen pro tvou útěchu. Včely druhu Apis c.c. (východní, východní) opouštějí své hnízdo i několikrát ročně a plod nechávají napospas. Zbavují se tak roztoče ale i vyhledávají lepší lokality. Jsou i jiné vlastnosti, které se připisují jen této včele a to je velký omyl. I naše včela je těmito schopnostmi nadána, nakonec to jsou příbuzné , neboť oba druhy se před cca 8-10000 léty vyvíjely jako jeden druh, jak to prokázal Dr. Sakagami už někdy v začátku devadesátých let. Dnes je to potvrzeno. Neustále se to přehlíží i proto, že naše průmyslově chemická metodika nedává včelám je uplatnit. Už jsem to napsal mockrát. Mám v zásadě přes rok připravený druhý díl článku Bez jedu to nejde? Tam to vše je a hlavně jak to dělat v našich úlech. Stále ale mám pocit, že zveřejnit to by bylo na naše podmínky prostě moc, pocitově se mi to toho nechce. Stále jsme pro spoustu věcí nedorostli především proto, že lidé jsou organizovaně vedeni k hlouposti a kupodivu jim to vyhovuje, tak je to tak asi dobře. Ti co vybočují z řady, jako my, jsou považování za nenormální, potažmo nepřátele. K té chemii (počítám v to i kyseliny) se asi občas uchýlí většina včelařů protože třeba něco nestihnou nebo proto, aby si srovnali podmínky pro porovnání a další výběr. Až bude fungovat třeba ultrazvuk, nebude třeba ani ta a to ani ve výjimečných případech. Hlavně dbejte na to neohrožovat jiné, to je to první, z čeho je třeba vycházet. Snad ani ne kvůli druhým, ti to asi stejně neocení, ale kvůli čistému svědomí vás samých. K tomu by měl sloužit i společný monitoring. Bohužel tzv. varroamonitoring na tuto službu rezignoval už před roky a je to škoda. Tak to ale dopadne vždy, když se dobré věci chopí více teoretici, než praktici. Nebylo by od věci, abychom se o to pokusili sami svými amatérskými silami. Není k tomu třeba složitých programů, ale stačí na to excelová tabulka,metodika, nadšení, poctivost a pravidelné vyhodnocování, upřesňování výhledů bez nároků na "bezchybnost". Letos je třeba rok, kdy dost zasahuje N.a. a N.c. Znám včelaře (velké) kterým v dubnu uhynulo 80-100% včelstev. Ale oficiálně se bude tvrdit, v zájmu zisku z jedů, že je to kleštíkem. Ono to jistě i bude pravdy, ale až jako druhotný jev, závěrečná kapka do pomyslné rakve.

Rosťo, díky za odvahu a zveřejnění.
ld

[Skaly]

Výborná diskuse i vlastní zkušenosti (díky Rasťo), Máte nějaké tipy, co bych jako začátečník měl hlavně sledovat (případně jak)? Vedu si evidenci toho co jsem u včel dělal, ale zatím mi to nedává moc smysl. Varoazu samozřejmě na podložce nějakou mám (asi tam bude vždycky nějaká), ale zatím nejsem schopný poznat, zda je to moc nebo zatím dobrý. Staré dílo vyhazuji a tavím. Mezistěny nepoužívám. Některá včelstva navštěvuji jednou za 1měsíc má vůbec spad za takovou dobu význam? Pokud není problém kleštík, jak předcházet různým druhům nosemy? Co s loňskými oddělky, které zatím (i díky mému podcenění krmení) nejsou v dostatečné síle na další dělení?

[schützmeister]

(13.06.2017 11:55 PM)Rasťa napsal(a):  Kdybych si nenavlékl rukavice a pořádně nezatáhl kuklu, byl bych teď možná mrtev.

Zkus to příště jako přeleták - taky to není úplně ono, ale mnohem lepší.
Nástavek s plodem odnést do bezpečné vzdálenosti v čase maximální snůšky / vylétané létavky /, nechat ještě krapet vylétat a pak v klidu řezat a hotové plodiště zase vrátit po uklidnění zpět.
Je to o mnoho lepší, než to dělat na ostro. Ta vzdálenost ani nemusí být velká - stačí někam do stínu, za roh a tak.

[lyn_x]

Skaly: mě se v mých podmínkách osvědčilo spad v tomto období odečítat nejpozději do třetího dne. Později je zaprvé podložka špatně čitelná (moc bordelu), zadruhé na některých místech mi to okamžitě čistí mravenci, takže mažu podložku rostlinným olejem, ten ale taky vydrží maximálně zhruba ty tři dny. Ideální je, řekl bych, odečet po 24-48 hodinách.
Pokud máš spad nad 5 denně, tak bych byl na pozoru a snažil se zjistit napadení plodu nebo hlídal projevy DWV. Pokud nemáš moc včelstev a/nebo nervů sledovat, jestli to zvládnou, tak bych nějak zasáhl, čas už se krátí.