+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Volná stavba (/forum-Volna-stavba)
+--- Téma: Volná stavba v rámečkách (/tema-Volna-stavba-v-rameckach)
Všechny stránky
Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 03.01.2013 09:15 PM
Dovolil jsem si toto téma oddělit, myslím, že opravdu jde o principielně něco jiného, tak aby se to nepletlo.
S rámečky bez mezistěn mám bohatou zkušenost, prvotně vedenou finančním ziskem. Je to jednoduché - není mezistěna, není drátek, není práce.
Rád bych se rozdělil o několik celkem významných postřehů pro bezproblémové zastavění .
1. asi zcela zásadní je kdy - není na co čekat, včely staví, nemají-li plásty, od února maximálně do konce května. Z toho plyne, že pokud necháte včely do začátku května na starých plástech, půl sezony je pryč. Seberte jim staré dílo, jak jen to jde.
2. do malého rámečku / nového, starý to nepotřebuje / stačí 2x2 cm mezistěny, nebo malé srdíčko doprostřed. Žádný drátek , kam by jsme přišli ! Podstata rovného prostavění je, že zebrujete, v případě medníku, nebo dáte ke straně v případě plodu, potom ne víc jak dva, anebo postupně přidávat. Je možné zebrovat i plod , narušuje to ale tepelný komfort hnízda a je to pracné.
3. pokud máte malé rámky jako medník, nejdéle do týdne / mnohdy i 2-3 dni / jsou postavené a je třeba oddělit staré od nových, ať už nový nástavek, nebo k jedné straně. Pokud je necháte zebrované, vytáhnou staré rámky skrz nové a med nikdy nevyndáte. Nedají vám víc jak týden, bacha !
4. používáte-li rámky víc jak 20cm vysoké, je třeba rozlišit, zda budou plodové, nebo medné. Plodové - žádný drátek, přidávate ke kraji hnízda / máme-li jeden nástavek plný, dáme druhý nad něj, rozdělíme staré plásty napůl horní-dolní do středu nástavku a obložíme prázdnými : zase, buď zebrujeme, máme-li čím, nebo postupně přidáváme. / Pokud má být rámek medový a počítáme s vytáčením, drátek je nutný. Pokud bude medový až ve druhém roce / lepší je to ale obráceně - prvý rok med, druhý rok plod / anebo budeme med vyřezávat - drátek nepotřebujeme.
Funguje to naprosto bezvadně a není třeba se bát rychlého dubnového rozšiřování.
Jak se dřív říkalo - kdo chvíli stál, stojí opodál. V červnu je konečná a je dobré nedostavěné rámky vybrat, ruší kompaktnost, zvláště, jsou-li zebrovnané. Ikdyž bude snůška, nepostaví už většinou nic. Nemluvím tady o roji bez plástů, ale pěkném včelstvu.
Sám to praktikuju už několik let na cca 30 včelstvech v malých dadantech - vysoké plodiště, nízký medník a nemá to chybu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Urík - 03.01.2013 10:59 PM
Jesteli jsem to správně pochopil, když začínám a nemám souše tak např.: mám včelstvo na 3xNN, z jednoho v dubnu vytáhnu 5 plástů, převěsím jej do přidávaného nástavku doprostřed a zbytek doplním prázdnými rámky?
Díky
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 06.01.2013 11:10 AM
(03.01.2013 09:15 PM)schützmeister napsal(a): 1. asi zcela zásadní je kdy - není na co čekat, včely staví, nemají-li plásty, od února maximálně do konce května. Z toho plyne, že pokud necháte včely do začátku května na starých plástech, půl sezony je pryč. Seberte jim staré dílo, jak jen to jde.....Veľmi cenné skúsenosti a informácie. Michal, zaujíma ma nadmorská výška včelnice, klimatické a znáškové podmienky. Zaujíma ma to z toho dôvodu, že včely bez prínosu sladiny nie sú ochotné stavať voskové dielo. Podnecuješ včely medovým alebo cukrovým sirupom v ešte nepriaznivom počasí skorej jari, alebo to necháš na včely a prírodu?
.... Ikdyž bude snůška, nepostaví už většinou nic. Nemluvím tady o roji bez plástů, ale pěkném včelstvu.
Sám to praktikuju už několik let na cca 30 včelstvech v malých dadantech - vysoké plodiště, nízký medník a nemá to chybu.
Je to nádherný príklad o tom, ako dať šancu včelám žiť ich prirodzeným spôsobom života na prírodnom diele. Pre vedenie včelstiev na prirodzenej stavbe je dôležitá informácia, že umožniť včelám meniť dielo v máji je už veľmi neskoro.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 06.01.2013 07:27 PM
(06.01.2013 11:10 AM)MilanBencúr napsal(a):To, že včely staví v únoru, jsem objevil jako vedlejší produkt boje s morem. Nadmořská výška asi nehraje zásadní roli - mám 4 stanoviště zhruba po100m.n.m.(03.01.2013 09:15 PM)schützmeister napsal(a): 1. asi zcela zásadní je kdy - není na co čekat, včely staví, nemají-li plásty, od února maximálně do konce května. Z toho plyne, že pokud necháte včely do začátku května na starých plástech, půl sezony je pryč. Seberte jim staré dílo, jak jen to jde.....Veľmi cenné skúsenosti a informácie. Michal, zaujíma ma nadmorská výška včelnice, klimatické a znáškové podmienky. Zaujíma ma to z toho dôvodu, že včely bez prínosu sladiny nie sú ochotné stavať voskové dielo. Podnecuješ včely medovým alebo cukrovým sirupom v ešte nepriaznivom počasí skorej jari, alebo to necháš na včely a prírodu?
.... Ikdyž bude snůška, nepostaví už většinou nic. Nemluvím tady o roji bez plástů, ale pěkném včelstvu.
Sám to praktikuju už několik let na cca 30 včelstvech v malých dadantech - vysoké plodiště, nízký medník a nemá to chybu.
Je to nádherný príklad o tom, ako dať šancu včelám žiť ich prirodzeným spôsobom života na prírodnom diele. Pre vedenie včelstiev na prirodzenej stavbe je dôležitá informácia, že umožniť včelám meniť dielo v máji je už veľmi neskoro.
od 500-800, rozdíl je jen v mírném časovém posunu. Ničím nekrmím a dle pozorování nezáleží na krátkodobém výkyvu počasí. Stavba začíná u nejschopnějších včel cca koncem února po oteplení a masívním proletu, pak už plodují a to je okamžik počátku stavby. Ale zcela zásadní je, a je jedno jak jsou celkově silné, aby jak říkám, začali plodovat a NEMĚLI plásty. Tedy pouze tolik, co zcela obsedají. Žádné prázdné uličky pro rozvoj. Já to považuju za stejný efekt, jako když staví roj. Myslím, že prostě cítí, že přichází doba rozvoje a že nové plásty budou potřebovat. Pokud je v této době i pylová snůška, postaví plást 39x30 v pohodě za dva dny. Jde ještě o to, že první plod zvětší sílu včelstva až za měsíc - do té doby stejně nezvětší objem hnízda / aby byli nutné plásty pro kladení /, přesto staví prázdné, v postatě neobsednuté plásty každou vhodnou chvíli. V březnu a dubnu už pak rostou a to je dobré přidávat i již vystavěné, zrychlí to plodování, no a zebrovat co se dá - nikdy ale ne plod, tím se vše podtrhne. Narušovat hnízdo v této době je barbarství.
Ještě k vybírání plástů. Dělám to po masivním proletu a seberu všechny staré plásty co se mi nelíbí a zásoby nechám jen v minimálním množství, na to je třeba cit, záleží na síle, ale i v tom bych řekl že je klíč, čím mají zásob víc, tím déle a později začínají plodovat. A v březnu už není v případě problému se snůškou přidat plást zásob. To chce ale odpozorovat - já asi mám extrémně dobré podmínky, téměř panenská příroda, takže v březnu si většinou už dokáží sami přinést co potřebují.
Někde kde v té době klíčí obilí to asi bude jiné. Jisté ale je, že všechny zásoby v té době neobsednuté, jsou zbytečné, to bude platit všude. Tyto plásty právě omezují stavbu. Na stranu druhou ale hodně zakrmená včelstva mají hodně medu, ale to už jsme někde jinde.
Ještě o tom, že včely bez přínosu nestaví, podle mne staví vždy, když to potřebují. Roj staví a nemusí být snůška, pokud v létě krmíme, staví, protože cítí potřebu rozvoje. A na jaře prostě je jeich čas. Nestaví, když cítí, že jim hnízdo stačí - tedy není snůška a nebo je dost velké pro plod. Máme-li úl dost velký v červenci nestaví, ani když je velká snůška. V červnu je prostě šlus. Pokud staví, je úl malý.
(03.01.2013 10:59 PM)admin napsal(a): Jesteli jsem to správně pochopil, když začínám a nemám souše tak např.: mám včelstvo na 3xNN, z jednoho v dubnu vytáhnu 5 plástů, převěsím jej do přidávaného nástavku doprostřed a zbytek doplním prázdnými rámky?
Díky
Ne tak zcela. Stále platí, že při víc jak jednom přidaném prázdném rámku staví všelijak. Přidávat pouze prázdné rámky je možné jen po jednom - jak ho vytáhnou do půli, dáme další, je to tedy vhodné jen pro jeden nebo horní nástavek nebo pro TBH úl či ležan.
Ve Vašem případě by jste alespoň nějaké souše potřeboval - necháte-li staré plásty středem, složení od kraje je prázdný-souš-prázdný-plodiště.
A je tu další věc - necháte-li 3nástavky do dubna, pravděpodobně již budou v té době včely dost silné na to, aby 4 N byl medový, Tzn. tak jako tak a kor když nemáte souše, je v této době lépe 3+4 nástavek nazebrovat - to co bylo původně ve 3N rozdělit a proložit prázdnými rámky.
Já bych ale nečekal na duben, jak se oteplí a včely začnou plodovat, udělejte prohlídku, začátkem března ještě nebudou roztažené na 3N, odeberte vše neobsednuté, hned můžete nějaké prázdné přidat a až budete v dubnu 3N přidávat zpět, už ho zebrujte - budete mít čím.
A ještě rada pro ty kdo potřebují souše. Jednak na nic nečekejte, v květnu už to nedoženete a jednak - nadělejte je do foroty. Horní nástavek leze zebrovat co týden - pokud začnete včas, uděláte za sezonu 3-4nástavky/nízké/ souší. To lze využít, pokud je potřebujete k jejich stavbě tak, že prostě nově vystavěné nenecháte v úlu, ale schováte / zavíječ je nežere /. Jen je třeba je vždy vyndat nejdéle za týden, pak je již začínají zanášet. Je-li ale úl dost velký jsou po týdnu vystavěné, ale suché. Šup s nimi do skladu a nové rámky a snažte se.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 07.01.2013 04:53 AM
(06.01.2013 07:27 PM)schützmeister napsal(a): To, že včely staví v únoru, jsem objevil jako vedlejší produkt......a je jedno jak jsou celkově silné, aby jak říkám, začali plodovat a NEMĚLI plásty. Tedy pouze tolik, co zcela obsedají......
Michal, naozaj podrobne a polopate napísaný príbeh. Patrí Ti poďakovanie, že si nám umožnil zdieľať také cenné skúsenosti. Funguje to skutočne spoľahlivo. Je to podobný postup, ako keď som pred rokmi kočoval za agátom, tak som v horách na severnom Slovensku každoročne okolo Mateja zužoval včelstvá na počet obsadaných rámikov miery B, a potom, po očisťovacom prelete, som ich podnecoval medovým sirupom 1:1, denne 1 dcl, a zároveň som včelstvá rozširoval medzistienkami. Týmto spôsobom sa dajú viesť včelstvá do sily v drsných podmienkach Oravy skutočne efektívne aj s časovým oneskorením vo vývoji vegetácie voči agátovej oblasti asi o tri týždne, a aj včelstvá, ktoré prezimovali na štyroch rámikoch boli na znášku z agáta okolo 20. mája pripravené v dostatočnej sile a hlavne boli znáškovo zrelé. V tých časoch sa ešte včelárilo na vysokých rámikoch spôsobom jedno plodisko a jeden medník. To zároveň svedčí o tom, že pri rokmi osvedčenom postupe vedenia včelstiev je možné nasmerovať aj lokálne plemená včiel neznámeho pôvodu k úspešnému využitiu každej znášky. Pravidlo štyridsiatich dní platí stále. Všetky tie správne gény vo včelstve sú, len včelár musí do včiel štuchnúť tak, aby sa práve tie najlepšie vlastnosti prejavili.
RE: Volná stavba v rámečkách - Crha Karel - 07.01.2013 11:25 AM
(07.01.2013 01:20 AM)Miroslav Jaroš napsal(a): ... Ale , ještě - je dost důležité , aby uměly stavět směrem dolů pod plodovým tělesem . Ta schopnost se vytrácí a je dost podstatná .Já si z toho prozatím vycucnu tuto vlastnost a optám se Miro jakými postupy je vychovávat právě k stavbě směrem dolu.
Jediný na co jsem zatím přišel, nedat jim možnost stavět nahoru, ale postavily toho loni žalostně málo 3-6 plných plástů 2/3L a spoustu rozestavěného od 10dm2 do 3dm2 a mně zoufale chybí dílo. Díky Karel
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 07.01.2013 02:11 PM
K tématu popisuje Milan Jaroš krásný příklad o divokém včelstvu se stavbou v březnu. Najdete to v tématu Vedení včelstev..- selekce, hned druhý příspěvek.
Zminňuje tam také důležitost stavby v podstaveném nástavku, o které se já nezmiňuji. Důvod je tento : prapůvodně jsem dával novou stavbu také dolů, přijde mi to logické a také se o tom všude píše. Samozřejmě i tam včely staví o to nic.
Má to ale značné provozní nevýhody : zásadní je asi ta, že je nutné manipulovat s plodištěm nad tímto nástavkem. Další nevýhodou je, že dole včely nestaví kompletní plásty, vždy jsou nějak nedostavěné. Další problém je také v tom, že tyto funglovní plásty hodně zanáší pylem, čímž se pak hůře zužitkovávají. Je jasné, že máme-li metodu volné stavby a med lisujeme, pak nám toto nemusí vadit, pokud tedy pomineme, že med lisujeme ze starých plástů. Mám-li nové nahoře, mám v nich prvotně med.
Milan Jaroš jako hlavní důvod podstavení uvádí snížený rojivý pud. To je pravda jen částečná - tak to je, pokud jsme zaspali a včely mají málo prostoru. Nebo-li tato potřeba není, pokud se nám včely nevyvěsí do podmetu. Je třeba rozšiřovat o krok před rozvojem, pokud se jednou vyvěsí, můžeme dávat nahoru co chceme a už nic nezachráníme. Respektive, můžeme dát nástavek dolů. Je to ale z nouze ctnost.Funguje to, ale jen tím maskujeme naše selhání.
RE: Volná stavba v rámečkách - Josef Lekki - 09.01.2013 11:04 AM
Jsem jenom začátečník, ale když dolů staví tak špatně, tak by to mělo být pro využití volné stavby v rámečcích lepší, ne? Jinak mě napadlo podstavit plodové těleso nástavkem do kterého dám pouze warre trámky (nebo pouze položené horní loučky s drážkou). Ono ten pyl lze pak využít u oddělků.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 09.01.2013 02:50 PM
Z mých sledování je pro dobrou stavbu vzít v potaz dvě zákonitosti :
1. stavba probíhá všemy směry ven od hnízda přirozeného tvaru zruba vejce postaveného na špici.
2. daleko lépe staví v teplejší / horní oblasti /.
Z toho plyne několik postřehů : pouze dolů staví jen, pokud je dutina vyplněna a, protože dolů je nechladněji, mají s tím největší problém, staví jen v teplém dnu, jinak se stahují nahor. Protože je to znak vyplněné dutiny, stavba dolů předchází rojení. Protože to dolů nestíhají / zima / a nahoře zanášejí medem, dochází takto ke zmenšování plochy plodu. Že je to přirozené, je pravda jen z poloviny - normálně nejprve vyplní všechen prostor nad hnízdem a vedle hnízda. Prakticky pro nás stavba jen dolů má ten následek, že postaví málo, protože se dříve dostaví rojový pud / plodiště je zaneseno medem /.
Zcela ideální je využít stavbu do boku. To je naprosto přirozené, funguje to / mají dost tepla / a rychle přibívá potřebná plástová plocha. Pěkně zmáknutý to má na svém webu Vašek Smolík, doporučuju shlédnout. Proto pěkně fungují i ležany, kde jde výstavba mnohdy daleko lépe, než v případě podstavení. V nástavkách nás omezuje prostor, to je ale možné vhodnou technikou zmáknout.
Atˇo tom budeme mluvit jakkoli, nejlépe staví nad hnízdem. Je to jak přirozené / vyspravení hnízda / , tak energeticky výhodné. Také velmi rychle přibývá plástová plocha potřebná pro zmírnění rojové nálady. O tom jsem už ale psal dost výše.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Urík - 01.02.2013 10:21 AM
Má někdo zkušenosti s tým, že v úlu, kde používá klasické rámečky dal včelám stavět na loučkách? Přemýšlím udělat oddělky na lang 3/4 po vzoru Vaška Smolíka, tedy jen volná stavba na loučkách a premýšlím, zdali by to šlo i jinak než jen přemetením včelstva do prázdného úlu (resp osazení roje, ale to je pro mně nereálné, jelikož jsem běžně 100 km od stanoviště). Díky.
RE: Volná stavba v rámečkách - Crha Karel - 01.02.2013 09:12 PM
Ano, loni. Je to jedna z možností, jak udržet volnou stavbu v lati.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 08.02.2013 12:23 AM
(07.01.2013 02:11 PM)schützmeister napsal(a): ... prapůvodně jsem dával novou stavbu také dolů, přijde mi to logické a také se o tom všude píše. Samozřejmě i tam včely staví o to nic.Dostala sa mi do rúk kniha, Včelárske otázky, z roku 1928, v ktorej popisuje svoje skúsenosti a postupy M.Kuntzsch v úli jeho konštrukcie, dvoják zadovák, s rámikovou mierou 33,3 x 25 cm. Úľ má v medníku 12 rámikov zavesených priečne na kovovej lište a v plodisku má na pozdĺžnu stavbu šesť rámikov na sánkach a tri rámiky vo väzení, tak isto položených na sánkach. V úli žijú dve včelstvá. Obydlie včiel, aj technika vedenia včelstiev, pripomína prírodné včelárenie v košoch.
Má to ale značné provozní nevýhody : zásadní je asi ta, že je nutné manipulovat s plodištěm nad tímto nástavkem. Další nevýhodou je, že dole včely nestaví kompletní plásty, vždy jsou nějak nedostavěné. Další problém je také v tom, že tyto funglovní plásty hodně zanáší pylem, čímž se pak hůře zužitkovávají...
Zaujala ma jedna jeho metodika z troch rôznych spôsobov včelárenia v dvojákoch, ktorá sa tiež podobá aj metodike včelárenia v trámikovom úli Warre.
Každé nové osadenie dvojáka, či už preložením včelstiev z iných úľov alebo v lete rojmi, začína sa v hornom oddelení. V zime, pretože je dvoják v krytom včelíne alebo v kočovnom voze, nepotrebujú včelstvá ani ten najmenší dozor.
Viac na mojom blogu Kuntzschov dvoják
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Podpěra - 05.05.2013 10:37 PM
Rád bych s vámi podělil o své zkušenosti s volnou stavbou včel.
Poprvé jsem se s volnou stavbou setkal před lety vlastně náhodou. Vybral jsem z medníku všechny plásty k vytočení. Nějak jsem pak pozapomněl plásty vrátit zpět. Šel jsem plásty vrátit cca za 14 dní. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že celý prostor medníku byl zastavěn, divočina přilepená ke stropu úlu. V plástech med i plod - matka se nahoru dostala i přes mřížku.
Pak jsem se od jednatela naší ZO dozvěděl o včelaření pana Leoše Dvorského. To mně zaujalo natolik, že jsem se rozhodl včelařit také bez mezistěn.
Používám trochu upravené rámečky, na horní loučce mám přilepené trojboké hranolky. Včely pak lépe při stavbě drží "lajnu".
Mé závěry:
- včely staví převážně dělničinu
- nejlépe staví u plodiště
- stavba jde lépe, kdy zebruji plásty se včelami se stavebními rámky
- vystavěné plásty jsou pevné, dají se normálně vytáčet
- včely ukládají med i do trubčiny
- díky volné stavbě mám plno vosku, z kterého vyrábím svíčky, nebo ho přidávám do mastí - jsou výborné
RE: Volná stavba v rámečkách - Jaro Stoklasa - 12.05.2013 04:42 PM
Už dlhší čas ma viacerí konvenční včelári v okolí považujú za blbca. Nechať včely stavať na voľno, bez medzistienok. "Veď ti postavia len samú trúdovinu, načo ti bude úľ so samými trúdmi..." Tisíce rokov včely o medzistienkách netušili a hľa, prišli múdru včelári a je to tu. Ako to len tie včely bez tých medzistienok dokázali do súčasnej doby prežiť. Včeláriť 50 rokov ešte nemusí znamenať nadobudnúť poznanie, môže to pokojne znamenať každoročné opakovanie chýb a vieru v mýty. Autority sú fajn, ale slepé nasledovanie autorít nevedie k rozvoju.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Urík - 15.05.2013 11:08 PM
Dnes jsem byl poprvé ve včelách, jako že jsem je rozebral, podíval se do plodiště a udělal oddělky. Včely krásně namnožené, nosí sladinu, ale mají toho hodně i v plodišti, také pylu. Plodu zavíčkovaného dost i trubčího, ale poměrně málo vajíček a nezavíčkovaného plodu, ale všude jsem našel. Volná stavba v rámečkách zatím slabší, když tak trubčina, uvidíme, co bude dál, ale vypadá to, že se bude letos i točit med
Jenom připomínám, že letos rozšiřuji a snažím se vést silná včelstva dle metodiky L. Dvorského, která je umístněna na webu ŠPV. Zdá se mi, že jsem snad příliš brzo přidal stavební nástvaky, čekal jsem totiž, že stavba bude hojnější. Konkrétní poznatky jsou zde v bodech:
1. přidání stavebního nástavku nahoru a jeden dolů 21.4.2013
včely obsedaly 3NN načerno
2. pak byl vidět trochu úbytek včel a myslím že masivní líhnutí plodu až po 1.5.2013
3. nejhornější nástavek-medník plní jen 2 ze 3 s tím že jedny se tam i proplodovaly přes prostřední soušové jádro
4. stavba ve stavebním nástavku zatím jen trubčina, ale krásná a rovná
5. při prohlídce hodně medu různě v plodišti, což trochu mrzí, ale věřím, že je to lepší pro včely
RE: Volná stavba v rámečkách - Radek Hubac - 20.08.2013 10:45 PM
probudím skomírající vlákno.Leoš Dvorský mě nastartoval na pozdní smetení na stavební rámky, prý na mezistěny, že to jde, ale na rámky, že bude problém. Předesílám, že každý rok by to asi nešlo tak pozdě(smetl jsem včelstvo 9.8.2013), ale letos zlatobýl teprve rozkvétá. Po předchozích zkušenostech jsem dal do obou nástavků jednu mezistěnu a do horního rámek s otevřeným plodem. Ono včelstvo se mně moc nelíbilo, klinicky to vypadalo na ceranu, proto jsem matku zavřel do spodního nástavku na panenské dílo a mezistěny v červenci, včely se rozhodly pro tichou výměnu, tedy 9.8. při smetání byly pouze 2 rámky s plodem. první srdíčka na stavebních rámcích začaly stavět 12.8. dnes mají v horním nástavku 6 plných rámků, z toho jedna mezistěna a + rámek původní s plodem a další rámek rozestavěný, dole mají postavenou mezistěnu a 2 rámky. Protože celou stavbu poctivě fotím, pokud bude zájem, dal bych nějaké fotky na linternet ne stažení, pokud bude zájem. Zkouší to někdo další?
Radek
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 20.08.2013 11:44 PM
Také já mám od začátku srpna smetenec ve Warréčku. Mají vystevený jeden nástavek a já chci ještě, aby vystavěly druhý (plod ještě nevyběhl a smetenec pomalu slábne).. Proto jsem je dnes posiloval další brigádou včel aby to dorazily. Zatím je také zde p ylu dost z přísavníků. Za chvíli ale dojde a v září už bude o něj nouze, pak by byly zimní ztráty včel velké. To mám už u nás vyzkoušeno. Když je pylu dost, dá se klidně tzv. norské zimování praktikoivat. U mne je to v tuto dobu trochu problém. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Radek Hubac - 04.09.2013 10:53 AM
Přispěji trochu do mlýna. Leoš mě vyprovokoval a tak jsem 10.8.2013 smetl mírně nosematické včelstvo ze 6NN do dvou se stavebními rámky. Tedy rozporuji stavbu do konce května. Doplním předchozí příspěvek o stav 30.8. Výsledky: horní mezistěna vystavěna druhý den, první srdíčko 12.8., 30.8. bylo nahoře vystavěno 7 rámků s volnou stavbou, dole 4 plus ty 2 mezistěny, přidal jsem zpět nástavek se soušemi s pylem, vyndal rámková krmítka, dal jednu větší dávku cukru a hotovo. Nevím, jak to dopadne, vypadá to dobře.
S pozdravem
Radek Hubač
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 05.09.2013 12:42 PM
(04.09.2013 10:53 AM)Radek Hubac napsal(a): Přispěji trochu do mlýna. Leoš mě vyprovokoval a tak jsem 10.8.2013 smetl mírně nosematické včelstvo ze 6NN do dvou se stavebními rámky. Nevím, jak to dopadne, vypadá to dobře.Domnívám se, že klíčem stavby je potřeba - nikoli cokoli jiného / teplo, snůška a pod. /. Pozoroval jsem stavbu v půlce února stejně jako v září. Jinak k sesypání do menšího objemu je podle mne taky správný krok. Zimování v extrémně velké stavbě není ideální. Otázkou výpomoci churavým včelstvům je spíš problém zachování problematických genů.
RE: Volná stavba v rámečkách - Debora - 05.09.2013 02:57 PM
mám i "churavé" vcelstvo, zádná sklizen medu, skoro zádná trubcina a zádná varroa
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Urík - 05.09.2013 08:45 PM
Já jsem o víkendu kontroloval letošní oddělky, které jsem dělal v druhé 1/2 května 2013, jako 5-ti rámkové na Langstrot 3/4. Krmil jsem jen občasně po 2 kg, protože ke včelám se dostanu max 1 za 2 týdny, někdy ani to ne. Jak postupně sílili rozšiřoval jsem jen rámky, žádné souše, žádné mezistěny. Nasadil jsem i 3 nástavek, o víkendu jsem ale zjistil, že to už bylo zbytečné, včely se chystají na zimu a již tolik nestaví. Vystavěli tedy od května bez mé velké pomoci a jen za občasného podnícení 2 NN Lang 3/4 volné stavby (5 rámku bylo samozřejmě z kmenového včelstva jako základ) a ve 3 nástavku prostřední 2-3 rámky úplně, ostatní již jen částečně, vše zaneseno sladinou. Po konzultaci s Leošem Dvorským, jsem dal pod 3 nástavek fólii, vepředu nedoraženou, aby si zásoby přenesli do nižších zcela dostavěných plástů. Tato zkušenost mně poučila a příští rok vím, že v mých podmínkách stačí oddělky dostat do 2 NN mé míry a bez výrazného krmení. Učení u včel je krásné
RE: Volná stavba v rámečkách - Martin Nezbeda - 06.09.2013 01:53 AM
Mám podobnou zkušenost, za tip s fólií díky
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 06.09.2013 12:48 PM
(05.09.2013 02:57 PM)Debora napsal(a): mám i "churavé" vcelstvo, zádná sklizen medu, skoro zádná trubcina a zádná varroaNo ja, to je ten zkreslený pohled - špatné včelstvo není to, které má málo medu, nebo je početně slabé. Špatné je to, které bez našeho zásahu nedokáže přežít. Takže naopak tvé "churavé" může být zdravé až, až. A taky já to pozoruju, že menší včelstva mají rozotčů míň, jenže to je více méně logické a samo o sobě to taky neznamená, že lépe přežijí.
Ale včely trpící nosemou, zvápenatěním, vosama je ideální co nejdřív likvidovat. Tam už nejde o varoázu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 10.09.2013 08:49 PM
Jen pro zajímavost, včera jsem měřil dílo některých letošních matek. U linie "19" byla velikost panenského dělničího díla 4,9-5mm/buňku. Zdá se, že to ale zvládají i jiné linie, resp. i mezikmenoví křížtenci. Od loňska zkouším dvojhybrid té nejkraňkovatější kraňky s mým materiálem (samozřejmě inseminované) a F1 staví také dělničí buňky 4,9 , alespoň některé. Ten materiál se vůbec nechová jak hybrid navzdory genetickým předpokladům a zdá se, že podělil, co podědit měl. Uvidíme jak dopadne zkouška dědičnosti. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 16.09.2013 02:27 PM
Bylo chladno, včely doma, tak jsem se podíval oddělku do podmetu. Oddělek je na dvou NN, 1NN je 2/3 L v sestavě zleva kapsové krmítko, 5 x dílo v rámcích, 3 x dílo na loučkách. 2NN je vystavěných 8 plástů na loučkách na půdorysu 30x30 a výšce 2/3 L. Plásty jsou v sestavě nad sebou. Že by včely dávaly přednost dílu bez rámků...?
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 16.09.2013 02:54 PM
(16.09.2013 02:27 PM)Tomáš Palata napsal(a): Že by včely dávaly přednost dílu bez rámků...?Nemáš nad tím spíš plod do boku ? Jinak je to myšlenka zajímavá .
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 16.09.2013 04:54 PM
(16.09.2013 02:54 PM)schützmeister napsal(a): Nemáš nad tím spíš plod do boku ?Nevím, 1NN jsem nerozebíral. V 2NN jsou jen zásoby a byl stavěn symetricky ze středu. Ale i kdyby byl plod z boku, tak zase otázka. Proč včely přenesly plodování ke kraji směrem na plásty bez rámků? Lepší tepelná stabilita? Nebo něco jiného?
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 16.09.2013 07:12 PM
Že by včely dávaly přednost dílu bez rámků...?
Vlastnímu dílu jednoznačně,ale nesmí se s ním bezmyšlenkovitě manipulovat a je dobře dodržovat architekturu. Musítě neustále mít na paměti, jak bude celá stavba vypadat a podle toho rozšiřovat i v příštím roce, prostě včelám vyhovět aby mohly tu vrozenou architekturu využít. Uvidíte rozdíl. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 16.09.2013 10:09 PM
(16.09.2013 07:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Vlastnímu dílu jednoznačně...! No to mě nedošlo ! Ale má to logiku. Každé včelstvo staví jinou velikost buněk, jiné rozložení v plástech i v úle. Sice podobně, ale zřejmě vždy originál. Stejně jako každý člověk si jinak uspořádá byt, kuchyni, příborník, dílnu... To by ale znamenalo, že by si každé včelstvo mělo vybudovat svoje "sídlo" tj. vnitřek úlu samo, aby se tam cítilo v pohodě. Což zcela evidentně za rok nestihnou. A teď mě napadlo, co výměna matky do takovéhoto hotového vnitřku úlu za třeba nějakou jinou linii, jejíž včelstvo (myšleno včelstvo z nové matky) by si to postavilo díky jinému genetickému základu třeba úplně jinak? No to většina včelařů dělá včelám svým včelařením (nejen přehazováním rámků a mezistěnami) pěkný hokej.
(16.09.2013 07:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): ...Musítě neustále mít na paměti, jak bude celá stavba vypadat...No já bych rád, ale já to nevím. Nikde jsem se to nedočetl, u nikoho neviděl (nejlépe s komentářem)... Zatím jsem si stanovil pro rozšiřování s ohledem na tuto skutečnost jistý postup. Uvidím, co na to včely.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 17.09.2013 07:34 AM
Ono ten hokej vo včelstve nemusí byť. Mnohým postačuje očíslovanie rámikov ceruzkou a osvojenie si zásad obracania rámikov a manipulácie pri ich prekladaní. Pri včelárení na prírodnom diele pozorujem, že vyrojené včely ochotnejšie začínajú stavbu prírodného diela od steny úľa ako zo stredu plodiska.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 17.09.2013 10:46 AM
(16.09.2013 10:09 PM)Tomáš Palata napsal(a):(16.09.2013 07:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Vlastnímu dílu jednoznačně...! No to mě nedošlo ! Ale má to logiku. Každé včelstvo staví jinou velikost buněk, jiné rozložení v plástech i v úle. Sice podobně, ale zřejmě vždy originál. Stejně jako každý člověk si jinak uspořádá byt, kuchyni, příborník, dílnu... To by ale znamenalo, že by si každé včelstvo mělo vybudovat svoje "sídlo" tj. vnitřek úlu samo, aby se tam cítilo v pohodě. Což zcela evidentně za rok nestihnou. A teď mě napadlo, co výměna matky do takovéhoto hotového vnitřku úlu za třeba nějakou jinou linii, jejíž včelstvo (myšleno včelstvo z nové matky) by si to postavilo díky jinému genetickému základu třeba úplně jinak? No to většina včelařů dělá včelám svým včelařením (nejen přehazováním rámků a mezistěnami) pěkný hokej.
(16.09.2013 07:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): ...Musítě neustále mít na paměti, jak bude celá stavba vypadat...No já bych rád, ale já to nevím. Nikde jsem se to nedočetl, u nikoho neviděl (nejlépe s komentářem)... Zatím jsem si stanovil pro rozšiřování s ohledem na tuto skutečnost jistý postup. Uvidím, co na to včely.
Když měním hodně genofond, doporučuji oddělkem. U příbuznch linií už stačí matky, ale tiché výměny jsou také spolehlivé. Roje mají také své nepopiratelné kouzlo a tím rozhodně nemyslím tu nádheru, když vylétne, ale kvalitu matky. Já sice nemám, ale jiní ano.
Kdyby jste si ve Vratislavici neodhlasovali jinou přednášku, slyšel by jste včelaření na volnéstavbě, chci ji ale zveřejnit, tak se dočkáte, jen času se jaksi nedostává.
LD
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 17.09.2013 01:18 PM
(17.09.2013 07:34 AM)MilanBencúr napsal(a): Pri včelárení na prírodnom diele pozorujem, že vyrojené včely ochotnejšie začínajú stavbu prírodného diela od steny úľa ako zo stredu plodiska.Tohle je logika tepelné pohody - ke stavbě je třeba mnoho tepla, roh úlu je vždy ideální. Ale je to už trochu jiná kapitola, než architektura díla. Jde o to, pro tepelnou pohodu, mít obsazený daný prostor. To roje ještě nemají - proto ten roh. Často to ale je na podzim naše chyba - příliš velký úlový prostor vede opět k onomu rohovému jevu, který potom, při určitém průběhu zimy může vést ke ztrátě kontaktu se zásobami. U mě to vedlo k myšlence zmenšit půdorys úlů ve vyšších polohách,
Warréčko by ale mělo být O.K. Druhou možností u rojů, slabých oddělků a TBH myslím může být vložení přepážky - tak, že už nejsou "jen" v rohu, ale v celém, ač menším, prostoru. Netřeba ale hýbat s obsednutými plásty, pokud tedy není plod až na stěně, to je pak na problém většinou zaděláno.
Ale je to dost o poloze. Ve 200m.n.m. je asi nejlíp, nechat je dělat co chtějí.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 26.12.2013 09:28 PM
(17.09.2013 10:46 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Kdyby jste si ve Vratislavici neodhlasovali jinou přednášku, slyšel by jste včelaření na volnéstavbě...
Ono se ani tak mnoho nehlasovalo. Podle mě bylo rozhodnuto shora.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 31.12.2013 09:24 AM
Vyvstala potřeba pořízení rámků. 500 kusů. Dosud jsem kupoval od Nerada. Mně se líbí že se po sestavení neviklají, mají míň dřeva a vyhovuje mi "distanční trn". A taky drážka, páč do ní můžu vlepit čtvereček mezistěny, v případě "nouze" i větší kousek, páč jsem levně pořídil bednu rozlámanejch. Je to stále dobrá volba? Jsou třeba NOVOrámky v něčem lepší?
Nejradši bych používal Žákovo plastové z nichž bych vyřezal mezistěny a nechal jen rámeček, ale nejsem už milionář.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 01.01.2014 10:59 PM
Mám rámky NOVO a od Nerada (Hofmanova typu) ale přecházím plně na rámky NOVO včely je neslepují k sobě propolisem a je tak s nimi mnohem lepší manipulace. Rámky na volnou stavbu jsou fajn, stačí složit a natřít horní loučku voskem
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 03.01.2014 07:52 PM
No tak jsem na zkoušku objednal 250 ks NOVOvolnostavebních. Doufám že budu vědět co si s nima počít.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ing.Jiří Šturma - 04.01.2014 12:14 AM
Od pana Novotného z Bruntálu mám jeho rámky 3 rok (vzal jsem od něj tehdy 1200 ks stavebnic rámků 2/3 langstrotha) a k plné spokojenosti. Do horních pololouček vkládám 1cm proužek mezistěny a včely jedou volnou stavbu v celém nástavku.
Mohu jen doporučit. Mám s nimi zařízen celý včelařský provoz.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 08.01.2014 03:16 PM
(01.01.2014 10:59 PM)jirka.marx napsal(a): Rámky na volnou stavbu jsou fajn, stačí složit a natřít horní loučku voskem
Mám ty s tím hranolkem v horní loučce. Je potřeba i tu natírat? A když jo, celý spodek horní loučky nebo jen ten hranolek? A bočnice zevnitř natřít nebo na ten plast přistavují bez problému?
Do Neradových rámků jsem vlepil kousíček mezistěny tak 1x3 cm, nic jsem nenatíral a žádnou nevystavěly šejdrem. A to měly v úlech jen ty prázdné rámky.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 08.01.2014 08:36 PM
(08.01.2014 03:16 PM)Ladislav Kohout napsal(a):(01.01.2014 10:59 PM)jirka.marx napsal(a): Rámky na volnou stavbu jsou fajn, stačí složit a natřít horní loučku voskem
Mám ty s tím hranolkem v horní loučce. Je potřeba i tu natírat? A když jo, celý spodek horní loučky nebo jen ten hranolek? A bočnice zevnitř natřít nebo na ten plast přistavují bez problému?
Do Neradových rámků jsem vlepil kousíček mezistěny tak 1x3 cm, nic jsem nenatíral a žádnou nevystavěly šejdrem. A to měly v úlech jen ty prázdné rámky.
Já je nenatírám vůbec ničím a je to OK. Natřením ale nic nezkazíte. Kdo všechno tady již vede včelstva na volné stavabě? Nejjednodušší je mezistěny prostě prodat nebo někam schovat a jet prostě jen na volnou stavbu. Čím dříve, tím lépe.
LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 08.01.2014 08:53 PM
Přiznám se, že stavba v rámečkách se pro mě stala nezajímavou. Já jsem minulý rok zahájil přechod na 1/2 Langstroth pouze s trámky a doufám, že letos to úspěšně dotáhnu do konce. Trámky, ale pouze pro plodiště v medníku se zatím budu držet rámků, protože efektivita výnosu druhových medů na díle, které můžu vrátit do úlu je nezpochybnitelná.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 08.01.2014 09:35 PM
(08.01.2014 08:53 PM)Aleš Molčík napsal(a): Přiznám se, že stavba v rámečkách se pro mě stala nezajímavou. Já jsem minulý rok zahájil přechod na 1/2 Langstroth pouze s trámky a doufám, že letos to úspěšně dotáhnu do konce. Trámky, ale pouze pro plodiště v medníku se zatím budu držet rámků, protože efektivita výnosu druhových medů na díle, které můžu vrátit do úlu je nezpochybnitelná.
Proč ne, dobrá volba, já ale musím mít plást v ruce, chovám matky, testuji, pozoruji a pod. Tak to je bohužel nutné. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 21.01.2014 11:20 PM
(08.01.2014 08:36 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Kdo všechno tady již vede včelstva na volné stavbě? Nejjednodušší je mezistěny prostě prodat nebo někam schovat a jet prostě jen na volnou stavbu. Čím dříve, tím lépe.
LD
Jenže já mám na 20 včelstev 650 rámků Žákového plastu a ty nevyhodím. Co s tím?
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 22.01.2014 03:26 AM
Musíš sa rozhodnúť. Buď budeš viesť svoje včielky na prirodzenej stavbe s biologickými postupmi ošetrovania a urobíš z tvojej včelnice bioland, ktorý je šancou pre všetky včely alebo sa budeš uberať cestou priemyselného ošetrovania včelstiev so všeobecne uznávanými postupmi a povinnosťami, kde všetko do seba predpisovo zapadá a z tvojich lang mrakodrapov urobíš len legoland s langtechnológiou. Identita, idea ošetrovania včelstiev v súlade s prírodou, nemôže byť vnútená zhora, nemôže byť vybudovaná na základe ideologického monopolu langtechnológie. Taká konštrukcia je veľmi nestabilná a zraniteľná. Absencia ideálov vedenia včelstiev prirodzeným spôsobom na základe návratu k prírode je výhodná pre včelársku elitu, ktorá dáva prednosť miere úspechu vo výťažku zo včiel pred spojením svojej budúcnosti so zdravou prírodou bez potreby chemického poľnohospodárstva, kde tie peniaze zo včiel získava.
RE: Volná stavba v rámečkách - Debora - 22.01.2014 12:16 PM
(21.01.2014 11:20 PM)Ladislav Kohout napsal(a): Jenže já mám na 20 včelstev 650 rámků Žákového plastu a ty nevyhodím. Co s tím?
vyhazovat určitě ne, až si budeš jistej, že je včelstvo nepotřebuje, můžeš je prodat
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 22.01.2014 01:01 PM
Koupíš?
RE: Volná stavba v rámečkách - Debora - 22.01.2014 01:12 PM
pomůžu prodat.
Jakto, že nejsi na mapce ŠPV? Nejsi daleko od čáry, zkus to to dát na eBay. Co je to za míru, Langsroth?
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 22.01.2014 01:18 PM
Až si budu jistej že je včelstvo nepotřebuje. Zatím na nich sedí.
RE: Volná stavba v rámečkách - tondabh - 22.01.2014 01:25 PM
Ládíku, krok za krokem. Nejdříve postupně zaváděj volnou stavbu a až uvidíš jak se včeličkám daří na volném díle, tak možná ani ty plasty nebudeš chtít prodat, ale někomu je daruješ...
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 22.01.2014 01:39 PM
Také to tak vidím, nakonec můžeš porovnávat. Několik včelstev tak a několik jinak i to je velká škola. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 22.01.2014 04:41 PM
Tak mi padnul srpnový oddělek. Hlady. Čest jeho památce.... Alespoň jako patolog mám co studovat. Přikládám na ukázku dva vnitřní plásty z horního nástavku.
[attachment=354][attachment=355]
Ač mají jasnou hranu na vedení stavby, stejně na koncích loučky sjíždí z osy a vyklánějí stavbu ke krajům nástavku. Proč? Ví Bůh. Možná bude chtít zredukovat počet louček v nástavku na 9 (možná i na 8), zvětšit tím mezery mezi plásty, aby je vedlejší stavba nikam netlačila.
Foto česnové strany:
[attachment=356]
Foto zadní strany:
[attachment=357]
Na zadní straně byly plásty přistavěné ke stěně téměře po celé délce plástu, na česnové straně ale jen v délce cca 1-2 cm. Asi kvůli nerušenému přístupu včel ke všem plástům od česna a zřejmě i kvůli lepšímu přístupu vzduchu do plástů. A ještě foto plástu tak, aby byla vidět "šavle" díky vyhnutí stavby na koncích loučky.
[attachment=358]
Za kvalitu fotek se omlouvám, foceno běžným mobilem.
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 22.01.2014 04:58 PM
Mezeru bych nezvětšoval, protože je známo, že v plodišti včely staví menší rozteč než na zásoby, tak jsem experimentálně u několika včelstev dal do langa 11 louček místo 10-ti. A co jsem ze shora bez rozebírání pozoroval, tak na první dojem 11-ti loučkový lang v rovině stavby vede. Ale pevný závěr z toho zatím nedělám, další léta ukážou skutečnost.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 22.01.2014 05:07 PM
(22.01.2014 01:25 PM)tondabh napsal(a): ...ale někomu je daruješ...
Psal jsem že je nevyhodím, to znamená že si je nechám, to znamená že nic nedostaneš.
(22.01.2014 01:39 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Také to tak vidím, nakonec můžeš porovnávat. Několik včelstev tak a několik jinak i to je velká škola. LD
Tak nějak. Plánuji postupně přesunout plastové nástavky jen do deseti včelstev (teď je mám rozstrkané ve všech jak to vycházelo). Stejňak mi mladej Kohout školu v Blatné zakázal.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 24.01.2014 04:03 PM
(22.01.2014 04:41 PM)Tomáš Palata napsal(a): Ač mají jasnou hranu na vedení stavby, stejně na koncích loučky sjíždí z osy a vyklánějí stavbu ke krajům nástavku. Proč? Ví Bůh.Nic si z toho nedělej, mám to tak skoro všude, řekl bych, že je to normální jev, sám bych se klonil k názoru, že je to důsledek toho, že by celou stavbu měli radši šikmo.
(22.01.2014 04:58 PM)Aleš Molčík napsal(a): Mezeru bych nezvětšoval, protože je známo, že v plodišti včely staví menší rozteč než na zásoby, tak jsem experimentálně u několika včelstev dal do langa 11 louček místo 10-ti. A co jsem ze shora bez rozebírání pozoroval, tak na první dojem 11-ti loučkový lang v rovině stavby vede. Ale pevný závěr z toho zatím nedělám, další léta ukážou skutečnost.Toto mohu potvrdit dlouhodobým sledováním, i pro stavbu plástů v medníku je výhodné na založení mít o jeden, dva plásty víc a teprve potom snížit počet, celkově stavba v užších uličkách jde lépe a rovněji.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 07.02.2014 11:47 AM
Vážení kolegové, jeden ze začínajících mi napsal, jak chce postupovat při vedení oddělků a převedení je na volnu stavbu. Získá několik oddělků a ty chce smést jen na loučky nebo rámky s upravenou horní loučkou. Jeho e-mail jsem ztratil nebo omylem smazal. Tak mu odpovím sem snad si to přečte.
Doporučil bych tento postup. Oddělky bych nechal na díle, na kterém je přivezete a rozšiřoval pak už jen tak, aby včely mohly stavět volnou stavbu. Je třeba dostat oddělky do zimy do 2 nástavků, aby zdárně přezimovaly a za rok z nich byl užitek. To staré dílo můžete odstranit až za rok.
Důvody:
1) oddělky začnou skutečně přibývat až, když vyběhne druhá generace včel, to trvá cca 2 měsíce.
2) V oddělku již budou pravděpodobně včely starších generecí, je třeba se seznámit s biologií. Např. smetenec udělaný z včel všeho stáří zeslábne až o 25-30% jen do té doby než se začně líhnout plod od mladé matky.
3) přemetením by oddělek zeslábl ještě více než v bodu 2).
4) pozdní oddělky by měly probém ještě větší bezohledu na jejich zdravoní stav.
To jsou základní důvody proč nepostupovat podle záměru dotyčného včelaře.
5) oddělky podněcujte neustále, ale mírně, třeba řídkým roztokem medu nebo cukru (když není vlastní med) v malých dávkách. I to oddělky zpočátku bude trochu vyčerpávat.
LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Svoboda - 07.02.2014 11:41 PM
Pro zajímavost posílám fotku červnového poroje z roku 2012 v klátu. Včelstvo začalo stavět v rohu uprostřed výšky dutiny (nezačalo tedy stavět od vrchu). Včelstvo bylo ale hodně malé a nepřikrmoval jsem jej, a tak to nepřežilo. Příští rok se mi do klátu nastěhovali krásní sršni.
Více foto zde: http://www.prirodnizahrady.com/vcely-bydlo.html
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 10.02.2014 12:53 PM
(07.02.2014 11:41 PM)Tomáš Svoboda napsal(a): Pro zajímavost posílám fotku červnového poroje z roku 2012 v klátu. Včelstvo začalo stavět v rohu uprostřed výšky dutiny (nezačalo tedy stavět od vrchu). Včelstvo bylo ale hodně malé a nepřikrmoval jsem jej, a tak to nepřežilo. Příští rok se mi do klátu nastěhovali krásní sršni.
Více foto zde: http://www.prirodnizahrady.com/vcely-bydlo.html
Jo hezký, schváleně mapujte, jaká je architektura díla a to především ve vztahu k česnu. Tedy pokud jich máte víc, jinak není s čím porovnávat. Ona totiž stavba má své zákonitosti a to se dá velmi dobře využít i při včelaření s rámky nebo horními loučkami, dá se to využít proti varroáze, vše samozřejmě vevazbě na komplexní metodiku ošetřování. Tohle je škola, tak toho využijte. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Svoboda - 13.02.2014 07:56 PM
Ještě se podělím o zkušenost s volnou stavbou v rámečku. Do vyfrézované drážky v horní loučce vložím dřevěné pero (na sucho) o výšce (šířce) cca 15 mm. To potom přetřu tuhým voskem (jako když mažete lyže), abych to včelám navoněl. Nemusím tak řešit nějaké proužky mezistěn a jejich zatavování. Pokud drážka v horní loučce není, rozpustím vosk, natáhnu ho do stříkačky a podél navlhčené šablony udělám voskovou lajnu uprostřed horní loučky.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 15.02.2014 01:12 PM
Toto jsem dal na VF, ale myslím, že to patří i sem.
Jestli mohu všem začínajícím s volnou stavbou doporučit, nedělejte stejné "chyby" jako jsem dělal já před 10ti roky.
1. doporučuji používat rámky, kde je spodní loučka užší např. profil 1x1. cm (není to dogma).
2. horní loučku je dobré mít skosenou do hrany jak je uvedeno třeba tady: http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP
3. Pokud chce někdo používat horní i dolní loučku rámku ve standardní výši i šíři, udělejte je zase zkosené až na hranu jak to dělá př. Kolomý. zase se tím dosáhne toho, že včely postaví dílo tak, že mezi rámky bude skutečně jen včelí mezera a to jště prostavěná a zůstanou tam volné přechody těm, které se podobají galeriím, jako je v přirozené stavbě u včelstva v přírodě. Dosáhne se tím prakticky totéž, co je u rámků z plastů vyráměné Z. Žákem. Vlastně vznikne jeden velký plást s těmi galeriemi.
4. sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a skosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
5. myslím, že je najivní se domnívat, že je pro včely normální nemít trubčinu nebo dokonce nějak škodlivé. Opak je pravdou, ale záleží hodně na gen. dispozicích.
Normální včelstvo má 5-30% trubčiny. Jen je třeba dbát toho, aby byla trubčina tam, kde se zpravidla ve včelstvu v přírodě nachází a to je na okrajích hnízda. To je základní struktura díla v přírodě (chcete-li architektury). Má to své důvody a záleží na více faktorech, proč a kde včely trubčinu staví. Je to ale velmi důležité. Na přednáškách ukazuji, jak se to dá využívat v boji proti V.d. resp. jaký to má vliv na nalezení určité rovnováhy. Má to samozřejmě širší souvislosti, nyní na to není prostor.
6. ti co s volnou stavbou začínají by si to měli nejlépe osahat u oddělků (tam je to nejjednodušší), protože když ještě nemají zkušenosti (a ty sbírám i já po 10 ti létech včelaření na jen volné stavbě ), mohli by být překvapení. Např. tím, že by se sice včely za čas vybouřily, ale trubčina by byla tam a v takové míře, kde normálně nebývá. To má zase své dopady, např. v přemnožení V.d. a jakémusi nastavení k parametrů k tomu, aby se to pravidelně opakovalo každý rok při této nezměněné archtektuře. Přitom by tomu mohlo být právě naopak. To už ale zabíhám do jiných vláken. Chtěl jsem tím vším jen říct, že smysl volné stavby bychom neměli hledat jen třeba v úsporách času, ale že to má pro včelstva mnohem větší význam a dílo je třeba chápat jako určitou kostru tohoto superorganizmu (včelstva). Co by bylo tělo člověka bez kostry. Určitě se toho nemusíte nikdo bát a včely jsou i v té architektuře, kterou určitě bude drtivá většina zpočátku porušovat, dost tolerantní a jsou schopny přežít a vyrovnat se s nimi. Otázka je samozřejmě jak a za jakou cenu (někdy je to cena života). Naříklad vaše nynější souše můžete velmi dobře využívat v horních nástavcích pro ukládání medu a nic velkého tím neporušíte. Včely sice v horní části zpravidla staví buňky jiné velikosti a s větším sklonem i vyšší, ale i tyto upraví, když to potřebují a matka zaklade. Mám odzkoušeno, že matka bez problémů zaklade vajíčka a včely odchovají plod v plástech ve vodorovné poloze. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 17.02.2014 09:50 PM
(15.02.2014 01:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): 4. sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a skosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
Užší to znamená kolik asi tak? Budu řezat plaňky na plot z krajinek tak bych to vzal přijednom.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 17.02.2014 10:36 PM
(17.02.2014 09:50 PM)Ladislav Kohout napsal(a):(15.02.2014 01:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): 4. sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a skosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
Užší to znamená kolik asi tak? Budu řezat plaňky na plot z krajinek tak bych to vzal přijednom.
20mm.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 17.02.2014 10:39 PM
(17.02.2014 09:50 PM)Ladislav Kohout napsal(a):(15.02.2014 01:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): 4. sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a skosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
Užší to znamená kolik asi tak? Budu řezat plaňky na plot z krajinek tak bych to vzal přijednom.
Pokud se užší rozumí šířka, používal jsem dříve 18-20mm a už mě to přestalo bavit - moc čištění a v medníku a to zvláště u užší spodní loučky, vznikají deformované plásty - ztenčují se k tenké loučce. Další nevýhoda je menší tvarová stálost. Z mé zkušenosti je 25mm tak akorát, jen je třeba je udělat co nejtěnčí na tloušťku jak to jde / záleží na matroši a jeho kvalitě /, když mám loučku tlustou, šířkou se to nedožene.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 18.02.2014 10:51 AM
(17.02.2014 10:39 PM)schützmeister napsal(a):(17.02.2014 09:50 PM)Ladislav Kohout napsal(a):(15.02.2014 01:12 PM)Leoš Dvorský napsal(a): 4. sám od loňska používám rámky nového typu, které mají horní loučku užší (u té spodní se to rozumí samo s sebou) a skosenou . Truhlářům se to lépe dělá a včely loučky dobře obestaví ze stran, na webu to prozatím není.
Užší to znamená kolik asi tak? Budu řezat plaňky na plot z krajinek tak bych to vzal přijednom.
Pokud se užší rozumí šířka, používal jsem dříve 18-20mm a už mě to přestalo bavit - moc čištění a v medníku a to zvláště u užší spodní loučky, vznikají deformované plásty - ztenčují se k tenké loučce. Další nevýhoda je menší tvarová stálost. Z mé zkušenosti je 25mm tak akorát, jen je třeba je udělat co nejtěnčí na tloušťku jak to jde / záleží na matroši a jeho kvalitě /, když mám loučku tlustou, šířkou se to nedožene.
Jenže, Michale, právě o tom to je. Včely žijí po miliony let ve dřevě, nikoliv na něm.
Pokud používáš standardní šíři, tedy 25mm pak je nutné skosení už od hrany a pak je profil horní loučky takový, že včely mají dílo až k okraji (sice ne v plné hloubce buňky, ale to již tolik nevadí). To jsem v příspěvku napsal. Tak bude mezi nástavky skutečně jen včelí mezera, jinak je to prakticky jen dílo a i to vypadá hezky. Totéž dole. Jenže zúženou loučkou je propojení můstky lepší. Mně to rozhodně nevadí, včelám prospívá, připomíná to více přírodní dílo. Např. podobné loučky má př. Volejník (on nemá skosení a používá mezistěny, drátkuje). Má 220 včelstev a loni mu bylo 84 let. Je to úhlu pohleldu, co kdo preferuje. LD
RE: Volná stavba v rámečkách - Debora - 18.02.2014 02:47 PM
Leoši, jakou mezeru necháváš mezi těmi novými 20mm rámky?
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 18.02.2014 03:22 PM
(18.02.2014 10:51 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Jenže, Michale, právě o tom to je. Včely žijí po miliony let ve dřevě, nikoliv na něm.Ale to není problém louček, ale výšky plástu. Užší loučky asi mají význam u nízkých nástavků, zůstává otázka, zda to užší loučky doženou. To jsme ale jinde. Prostě pokud mám rámek 40cm vysoký, tak není nad čím dumat a když ne a jinak to nejde,
LD
pak je asi užší loučka řešením - ale nouzovým. Tak jako tak, myslím, že tohle vylepšení nemá smysl v medníku, který stejně sundám, tam se s užšíma loučkama trápím jenom já.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 18.02.2014 05:50 PM
(18.02.2014 02:47 PM)Debora napsal(a): Leoši, jakou mezeru necháváš mezi těmi novými 20mm rámky?
Prozatím nové boční loučky dělat nehodlám, ale nechávám na 10r. Langstroth 9 r. LD
Tak jsou ty rozteče o něco větší, ale nemám hřebeny, tak to je víceméně von vok.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 26.02.2014 09:40 PM
(03.01.2013 09:15 PM)schützmeister napsal(a): 1. asi zcela zásadní je kdy - není na co čekat, včely staví, nemají-li plásty, od února maximálně do konce května. Seberte jim staré dílo, jak jen to jde.
Pěti včelstvům jsem tuto zlomyslnost provedl před třemi dny, v neděli. Tři z pěti staví dělničinu. Z tmavého vosku.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 27.02.2014 03:03 PM
(26.02.2014 09:40 PM)Ladislav Kohout napsal(a): Pěti včelstvům jsem tuto zlomyslnost provedl před třemi dny, v neděli. Tři z pěti staví dělničinu. Z tmavého vosku.To je normální stav, než začne snůška, netřeba se tím trápit. Jakmile začnou stavět bílé, je to jasná známka nové sezony. Většinou, když ty tmavé srdíčka nejsou moc velké, tak jim je ulomím a dám prázdný rámek silným, nebo vystavěný panenský od loňska slabým / do 4 obsednutých rámků / - slabé to okamžitě využijí pro kladení a silné to naopak nepotřebují a staví. Plásty myslím vysoké, nízké třeba přepočítat.
Taky v době stavby bílých už nepotřebují moc zásob, je třeba to odhadnout dle místa - musí mít maximálně krajní dva s medem / velké / jinak zase málo kladou, leč nemají kam. Když staví ty bílé, je většinou už snůška a nehrozí vyhladovění.
RE: Volná stavba v rámečkách - Petr Pokorný - 12.03.2014 10:28 AM
Zdravím,
přes všechno, co jsem o tom přečetl, chci s několika včelstvy vyzkoušet kombi s jumbo nástavkem pro plodiště + Lang NN 159. Když to nevyjde, budou z Jumba odkládací bedýnky na rámky. Samozřejmě bez mezistěn, jen s proužkem na horní loučce. Ale.. nemám ani souše, ani už nebudu kupovat matky, jumbo nástavky mi dorazí v polovině dubna. Chtěl bych takto založit 4 včelstva. K momentální dispozici mám 5 silných včelstev (4-5 vyzimovaných NN nástavků plných včel, 3 středně silná (3 plné vyzimov. nástavky) a 3 loňské pěkné oddělky. Zároveň bych to možná viděl jako protirojové opatření u těch silných + výchova vlastních matek. Poradíte, jak to provést co nejšetrněji
? Petr.
RE: Volná stavba v rámečkách - Crha Karel - 12.03.2014 11:59 AM
Při uvažování, jak zužitkovat dosavadní L159, jsem šel už loni stejnou cestou. Dva nástavky L159 sešrouboval k sobě posunutím dosavadních madel na spoj (tedy ev. návrat k původní formaci možný vytočením 6 šroubu). Česno jsem vyříznul po celé délce ve spodním nástavku a mám jej po ruce, takže lze opět vrátit a úl uzavřít je-li potřeba. Výška plástu v tomto může být tedy cca 320cm. Osazení je možné dvojí, nasypat roj či smetenec na loučky anebo koncem června po medobraní řešit zároveň roztoče odebráním všech zaplodovaných plástů (loni se mi to velmi osvědčilo, léčil jsem jen ty odebrané) v rámku z původního rozměru a obložit (zebrovat!?) loučkami. V této době přeléčit KM a nemusím použít KM v úlech kde jsem plod odebral. U těchto rámků s plodem mohu odříznout spodní loučku, ale také nemusím, budou pokračovat ve stavbě na spodku. V podletí bych tyto rámky přesunul zcela do krajů a příštím rokem nahradil loučkami anebo bych výměnu roztáhl do dvou až tří let.
Jediné čeho se obávám, že pokud včely nepřilepí plásty do boků, že se utrhnou (loni se utrhl jeden), protože chci podle Michala zazimovávat jen v tomto prostoru, tedy váha zásob bude značná?! Letošek mě na to zřejmě dá odpověď.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 12.03.2014 02:16 PM
Já jim dělám Jumbo pouhým zúžením a posunutím spodní loučky ke straně
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 05.05.2014 03:07 AM
Uvediem odkaz na moju tohtoročnú skúsenosť s volnou stavbou diela v rámikoch za obdobie od 2.apríla do 2.mája 2014. http://www.n-vcelari.sk/forum.php?akce=topic&Top_ID=11&stranka=2#221
RE: Volná stavba v rámečkách - MichalF - 21.05.2014 03:07 PM
Zdravím, blíží se chvíle a pojedu si pro své první oddělky. Jsem domluven na oddělcích na 10 rámkách LG. Pro včely si jedu někdy na přelomu června/července a chtěl bych se zeptat jak rozšiřovat ( předpokládám zimovat na 1NN asi nebudu). Už jsem tu psal, že bych chtěl volnou stavbu a přemýšlím jestli 10r oddělek stihne ještě vystavit druhý nástavek. Mám tedy pro začátek připraveny rámečky s různými rozměry mezistěn a nevím, jestli jim dát jen tenký proužek, nebo třeba polovinu výšky... Děkuju
RE: Volná stavba v rámečkách - Debora - 21.05.2014 03:46 PM
obávám se Michale, že to v letošním roce nestihne. Lépe by bylo rozšiřovat až na jaře.
RE: Volná stavba v rámečkách - MichalF - 21.05.2014 04:30 PM
To znamená, že pokud je potřeba, jen doplnit zásoby a nechat být? Nebo se pokusit 5 rámečků převěsit do druhého nástavku a doplnit rámečky s proužky mezistěny. Vlastně jim tedy zvýšit prostor na zimování a na jaře mít místo na stavbu?
RE: Volná stavba v rámečkách - Crha Karel - 21.05.2014 05:00 PM
(21.05.2014 03:07 PM)MichalF napsal(a): Zdravím, blíží se chvíle a pojedu si pro své první oddělky. ...chtěl bych se zeptat jak rozšiřovat ... DěkujuPodívej se na web ŠPV na přehlednou Leošovu metodiku, jak nakládat s letošním oddělkem.
RE: Volná stavba v rámečkách - MichalF - 21.05.2014 05:18 PM
Děkuju, podívám se.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 22.05.2014 12:57 PM
(21.05.2014 03:07 PM)MichalF napsal(a): Zdravím, blíží se chvíle a pojedu si pro své první oddělky. Jsem domluven na oddělcích na 10 rámkách LG. Pro včely si jedu někdy na přelomu června/července a chtěl bych se zeptat jak rozšiřovat ( předpokládám zimovat na 1NN asi nebudu). Už jsem tu psal, že bych chtěl volnou stavbu a přemýšlím jestli 10r oddělek stihne ještě vystavit druhý nástavek. Mám tedy pro začátek připraveny rámečky s různými rozměry mezistěn a nevím, jestli jim dát jen tenký proužek, nebo třeba polovinu výšky... DěkujuMám na to osvědčenou metodu, s kterou se tě to může podařit. Předpokládá ale buď snůšku, nebo krmení. Tzn. pokud tě nevadí krmit, jdi do toho.
Princip spočívá ve využití stavby do boku, což funguje spolehlivě vždy.
1. Stáhni včely tak, aby hustě obsedali všechny hotové rámky. Ostatní vyndej.
2. Rozděl rámky nad sebe do obou nástavků do středu plodiště. Plod musí být jak dole, tak nahoře. Medové pokud možno vyndat tak jako tak - přidáš až dodatečně.
3.předpokládejme, že máš tedy 5 + 5 rámků v obou nástavcích.
4. A teď to jede - krajní jeden z každé strany odsuneš a mezi vložíš rámek, může být i prázdný zcela. Za týden, když je postavený, posuneš zase ten starý krajní o pozici dál. atd., to děláš v horním, ve chvíli kdy horní máš, dáš 4 hotové dolu a jedeš znovu.
5.K tomu je třeba stálé, slabé krmení, tak 0,5-1l denně - tedy prosak z tak 5-10 dírkama - petka, krabička pytlík s dírkama. Ne volný odběr !!!! To ti zasekají plodiště a nic. Ideální je medovicová snůška.
Je to zdánlivě pracné, ale příští rok to oceníš. Plocha vložených mezistěn nemá na stavbu žádný vliv, když je nedáš, nic se neděje.
RE: Volná stavba v rámečkách - MichalF - 22.05.2014 03:53 PM
Moc děkuju, takové postřehy jsou pro mě velice cenné. Jsem zvědav jak vše bude probíhat a už se nemůžu dočkat.
RE: Volná stavba v rámečkách - MichalF - 22.05.2014 07:16 PM
Ještě jednou jsem pročetl co jste/jsi? psal ohledně rozšiřování. Zdá se vše jasné a že je to pracnější mi nevadi. Alespoň si u toho osahám práci ve včelách. Jen bych se ještě zeptal na to krmení. Pro začátek se z přikrmením spokojím, ale potom bych jim chtěl nechávat vlastní. Rozumím tomu, že nejde nakrmit na jednu velkou dávku a hotovo. Budu přes týden od včel 100km. Když dám tedy najednou 5l do láhve s víčkem, tak je to zlé? A ještě rozšiřování do stran. Pokud se dílo opozdí, tak je možné vše zarovnat k jedné straně ( u obou nástavků tak jak to bylo, ale šoupnout do boku). Nebude potom problém s " prázdným " místem na druhé straně? Teoreticky si myslím, že ne, ale raději si to nechám potvrdit od znalejšího. Popřípadě dám nějakou přepážku na zůžení prostoru?... Snad není hloupé, že se ptám a přitom ještě nemám ani včely. Vlastně vás tu trochu lituju až je budu mít
RE: Volná stavba v rámečkách - Rasťo 71 - 22.05.2014 11:09 PM
Michal, na krmítku sprav len malý otvor , tak aby im trvalo odobratie krmiva aspoň 10- 14 dní na 5l krmiva, včelstvo potrebuje na deň cca. 500-750 gramov zásob tj. vody, mädu a peľu/deň, mám včely na váhe, preto viem kľko minú za deň keď prší, alebo je chladno.
Ak budeš mať zúžený priestor na odberanie krmiva, tak včely sa rozdelia na tie čo budú nosiť ,,tvoje" krmivo,ďalšie peľ a sladinu z vonka,a ostatné sa budú starať o plod.
Rozširovanie tu má krásne popísané a nafotené Milan Bencúr.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 23.05.2014 04:17 PM
(22.05.2014 07:16 PM)MichalF napsal(a): Rozumím tomu, že nejde nakrmit na jednu velkou dávku a hotovo. Budu přes týden od včel 100km. Když dám tedy najednou 5l do láhve s víčkem, tak je to zlé? A ještě rozšiřování do stran. Pokud se dílo opozdí, tak je možné vše zarovnat k jedné straně ( u obou nástavků tak jak to bylo, ale šoupnout do boku). Nebude potom problém s " prázdným " místem na druhé straně?Krmení jednou dávkou je lepší, jenže pak staví jen po tu dobu krmení. Tohle je myšleno pro podporu stavby.
Množství pokud možno ne větší jak týden, kazí se. 5l na týden je o.k. - malý otvor.
Se včelstvem uprostřed nástavku, pokud tedy nejde o 3plástový oddělek, netřeba mít strach. Zimuje naopak lépe, vzhledem k lepší / oboustranné / klimatizaci.
Malý oddělek má smysl šoupat ke straně, ale pak je lepší přepážka. Zásadní to ale není, v přírodě jim tam taky nikdo nic nedává. Úplně nalepené k boku ale nedoporučuju, z důvodu srážení vody v době mrazu.
RE: Volná stavba v rámečkách - MichalF - 25.05.2014 08:41 PM
Opět díky za rady. Vrátil jsem se z chalupy kde budu mít včely a mám nějak smůlu na stanoviště. Vždy když jsem měl něco domluveného, tak z toho sešlo. Budu muset včely zatím dát na zahradu ( což jsem v prvopočátku chtěl, ale sousedka se netváří zrovna nadšeně
No a trvalé stanoviště zařídit za běhu. Jen mě krapet trápí, že stanoviště na zahradě je celý den na slunci. Až pozdě odpoledne bude stín od trnek. Je to blbost? Omlouvám se... nejsem v tématu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Crha Karel - 12.08.2014 04:37 PM
Během krmení do 23.7., které bylo rozloženo z důvodu dovolené do cca 20 dnů jsem potřeboval dostavit a doopravit některé souše a tak na Michalovu radu udělal následovně.
Umístil jsem pod krmicí nástavek mateří mřížku a do něj nádobu s roztokem 2:3 + pět souší k dostavění. Kontrola po návratu (10dnů) ukázala odebraný roztok, ale souše netknuté. Použil jsem následovně variantu pozvolného přikrmování roztokem 1:1 v objemu cca 2l denně. Souše opět netknuté. Zbylé dokrmení už proběhlo v 5l denních objemech s roztokem 2:3, opět bez stavby.
Sledoval jsem průběžně jen jedno včelstvo, všechny však nahlédl až po odebrání krmícího nástavku.
Překvápko se dostavilo až na konci: moje čtyři včelstva na stavbu ani nehrábly, včelstvo od Michala stavělo! Má je pěkně vycepovaný, ostudu mu neudělaly.
Další poznatek k mému rozhodnutí zbavit se původních vigorek a brát materiál od lidí s podobnými podmínkami.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 21.01.2015 09:47 PM
(17.09.2013 10:46 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Kdyby jste si ve Vratislavici neodhlasovali jinou přednášku, slyšel by jste včelaření na volnéstavbě, chci ji ale zveřejnit, tak se dočkáte, jen času se jaksi nedostává.
LD
Už?
RE: Volná stavba v rámečkách - Lucie - 25.02.2015 04:09 PM
Tak úplně nevím, jestli svůj dotaz správně zařazuji. Jsem zde poprvé, snad ano.
Před 2 lety jsme se s manželem rozhodli chovat včely a následně se nechali zcela okouzlit volnou stavbou na loučce přes 2 nástavky (dřevěná košnice). V červenci 2014 si přinesli 3 smetence, nakrmili a včelky vesele a krásně staví. Jenomže okouzlení vystřídala nejistota, místy až zděšení, co s tím dál. Jako úplní začátečníci hledáme nějaké řešení. Cíl je nyní jasnější – volná stavba ano, ale v rámcích, zimování na medu a chov s mednou komorou, bychom také chtěli praktikovat. Ale jak přestavět dnešní dílo na něco praktičtějšího, souše nemaje, maje pouze úplně nové nástavky a rámky? Kdyby si někdo chtěl s námi tuhle hru se včelkami zahrát alespoň teoreticky (já budu ten praktik) a pomohl mi vymyslet kdy a kam mohu prázdné nástavky (s rámky) postavit, abych včelkám žití u nás příliš nekomplikovala, budu moc ráda.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 25.02.2015 04:45 PM
jestli včely mají průchod nahoru tak to bude hračka. Až bude hezky....a teplo nad 15 st. Připravil bych si nástavek s rámky (předpokládám, že na volnou stavbu ) jeden prostřední bych dal pryč. Pak bych uvolnil jeden trámek a plást (taky z prostředka) a vytáhl ho . Pomocník by mi nasadil nástavek na včelstvo a já bych tek plást zasunul do té mezery v obou nástavcích. Tím si včely krásně posunete do horního nástavku. Ale jak postaví dva rámky kolem té loučky, tak bych ten trámek zase vytáhl, nástavek sundal a trámek bych vrátil na původní místo (možná že se bude muset zkrátit dílo) Nástavek bych zase vrátil na včelstvo, doplnil zbývající rámek a hotovo. Pak budete přidávat další a další nástavky, zimovat budete na 5 a na jaře další rok slavnostně tu košnici dáte celou pryč. (ovšem jen za předpokladu, že včely budou pod folií a tato bude prázdná )
RE: Volná stavba v rámečkách - Rasťo 71 - 25.02.2015 05:31 PM
Jirko, jednoduchšie bude pri peknom počasí , ako píšeš ,otvoriť úľ , a súše na ktorých sú neni včely vyrezať a zataviť do pripravených rámikov a vložiť späť do úľa, ak budú mať včely na jar obsadené a zakladené oba nádstavky (pri zdravom včelstve je to normálne) tak potom by som to rozšíril tak ako to popisuje Milan Bencúr, teda doložiť ďalší nádstavok stým , že zo zakladených rámkov spraviť nad sebou komín a vedľa neho doložiť prázdne rámky, tento zásah by som doporučil tesne pred nejakou očakávanou znáškou, Lucka nepíše kde včelári,ale ak odkvitnú prvé stromy-slivky,čerešne atp. tak potom nasleduje buď repka alebo agát. A vtedy by som ten komín spravil.
RE: Volná stavba v rámečkách - Lucie - 25.02.2015 06:37 PM
Jen pro doplnění - včely máme na JJZ svahu v n.m.v. 350m na jižní Moravě. V okolí je spousta ovocných stromů, i akáty, a několik ha 15 let ladem ležícího rozmanitého porostu. Potíž bývá s malým množstvím srážek.
RE: Volná stavba v rámečkách - renttip - 25.02.2015 10:39 PM
Lucie a co vyzkoušet japonský úl. To je myslím cesta pro začínající asinejschůdnější, ale to už v jiném vlakne....
Jindřich 1.
RE: Volná stavba v rámečkách - Crha Karel - 25.02.2015 11:29 PM
(25.02.2015 06:37 PM)Lucie napsal(a): .... včely máme na JJZ svahu v n.m.v. 350m na jižní Moravě. V okolí je spousta ovocných stromů, i akáty, a několik ha 15 let ladem ležícího rozmanitého porostu. Potíž bývá s malým množstvím srážek.Jestli mohu, doporučil bych dát si toto do profilu, lépe se budou další orientovat a poskytovat rady. Např. v příspěvcích M.Schutzmeistra, který má různě vysoko a v odlišných podmínkách stanoviště názorně uvidíte jaké to dělá rozdíly.
Osobně si nemyslím, že japončík je to pravý pro začátečníka. Kdo začíná, měl by alespoň v začátcích mít možnost prohlédnout si jednotlivé plásty aby názorně viděl strukturu včelího díla se všemi náležitostmi, které k tomu patří. Pokud se zároveň chce přiblížit přirozenému vývoji, je cesta warré nejnázornější.
Samozřejmě nic nebrání tomu mít na včelnici zástupce různých technologií.
RE: Volná stavba v rámečkách - renttip - 26.02.2015 10:44 AM
Lucie, možná, že by nebylo v tvojí nadm. v. od věciZkusit TBH. Na netu je informací spousta. Jindřich 1.
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 26.02.2015 03:01 PM
Mám v langstrothu kombinaci louček pro plodiště a rámečky pro medník.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 27.02.2015 12:00 PM
Na kolik nástavků máš to plodiště na trámcích ??
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 27.02.2015 01:55 PM
Ještě bych uvažoval o jednodušší variantě.
Snad to chápu dobře, že teď je v langu víceméně jedna koule plástů s kterýma se moc nedá dělat.
Šoupnul bych dolů pod to nástavek s rámky a páskem mezistěny či vodící lištou. Je vcelku jedno, že to asi úplně nepásně na ty plásty nahoře.
Tak nejdýl v půlce března je ta správná doba.
Pak sledovat, co se bude dít. v Okamžiku, kdy dole budou vyjetý tak 3 - 5 srdíček aspoň do půlky výšky rámku, je třeba nástavky zase přehodit - ty rámkový nahoru.
Pak už celkem snadno zapěstujete pěkný rámkový plásty. Druhý nástavek už se dá nazebrovat a na příští zimu dolní kouli zlikvidovat jako starý plodiště.
Musí se to přehazovat, ale zase se nepatláte s neformnýma plástama z košnice. A jako plodiště letos ještě poslouží dobře.
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 27.02.2015 08:00 PM
(27.02.2015 12:00 PM)jirka.marx napsal(a): Na kolik nástavků máš to plodiště na trámcích ??
Snaha bude dostat je na pět 1/2 LG +-jeden. Aktuálně jsou tam dva nebo tři loučkové nástavky a to samé rámkové nástavky. Letos to snad dotáhnu celé na loučky. Jde mi o co největší spojené dílo v plodišti jako náhrada za dadant.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 27.02.2015 09:35 PM
[attachment=897]
to budu řešit takhle
je to do Langu boční loučky 55cm ty vzpěry jsou tak 0,8cm a přejedou je dílem
RE: Volná stavba v rámečkách - Ladislav Kohout - 06.03.2015 09:02 AM
(27.02.2015 08:00 PM)Aleš Molčík napsal(a): Letos to snad dotáhnu celé na loučky.
10 louček na nástavek, nebo je dobré dát na kraj rámek abych se líp dostal do plodiště kdybych se do něj potřeboval dostat?
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 06.03.2015 11:20 PM
Louček mám jedenáct, šířka 22 mm. Aby postavily celý nástavek louček rovně a přesně na loučky je prakticky nemožné, takže budu loučky zebrovat v medníku a příští rok budu loučkami z letošních medníků zebrovat s prázdnými a rozšiřovat plodiště dolů.
RE: Volná stavba v rámečkách - Marek Lžičař - 23.03.2015 08:00 PM
(27.02.2015 01:55 PM)schützmeister napsal(a): Ještě bych uvažoval o jednodušší variantě.
Snad to chápu dobře, že teď je v langu víceméně jedna koule plástů s kterýma se moc nedá dělat.
Šoupnul bych dolů pod to nástavek s rámky a páskem mezistěny či vodící lištou. Je vcelku jedno, že to asi úplně nepásně na ty plásty nahoře.
Tak nejdýl v půlce března je ta správná doba.
Pak sledovat, co se bude dít. v Okamžiku, kdy dole budou vyjetý tak 3 - 5 srdíček aspoň do půlky výšky rámku, je třeba nástavky zase přehodit - ty rámkový nahoru.
Pak už celkem snadno zapěstujete pěkný rámkový plásty. Druhý nástavek už se dá nazebrovat a na příští zimu dolní kouli zlikvidovat jako starý plodiště.
Musí se to přehazovat, ale zase se nepatláte s neformnýma plástama z košnice. A jako plodiště letos ještě poslouží dobře.
mám dotaz - když jsem dal rámky s tenkými proužky mezistěn v nástavku pod plodiště (spojené dva Lang 2/3 s loučkami nahoře - tzn větší plodištní plásty) ale plást y jsou celkem daleko od vložených rámků - začnou stavět srdíčka v tomto období v těch rámcích? A co očko? nechat zavřené? Jinak česnem moc nelítají, spíš používají očka v plodištním dvojnástavku
(27.02.2015 09:35 PM)jirka.marx napsal(a): to budu řešit takhle
tohle taky dobrá vychytávka
kolik pak takový nástavek s takto naplněnými rámky váží? To musí už záda celkem cítit Pořád ještě zkouším volnou stavbu jen na loučkách se spojitým dílem v plodišti během zimy - ale je fakt, že to asi vyhovuje jen včelám, pro manipulaci je to trochu problém s odřezáváním díla od stěn
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 24.03.2015 11:44 AM
Je to takový plodištní nástavek složený ze 4 L 2/3 nad sebou. Nepředpokládám, že bych to někdy zvedal.
RE: Volná stavba v rámečkách - Pavel Cirman - 28.10.2015 11:01 AM
Asi nepřicházím s ničím novým,ale jen pro zajímavost pár fotek jak nanáším vosk na horní loučku.Při použití nové šablony se vosk přilepí i ke stěnám drážky v šabloně.Žiletkovým nožem oříznu vosk od šablony a při dalších aplikacích se vosk přilepí jen k loučce a po krátkém zavadnutí jde šablona bez problému vyndat.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jindřich Šafránek - 29.10.2015 11:27 AM
(28.10.2015 11:01 AM)Pavel Cirman napsal(a): Asi nepřicházím s ničím novým,ale jen pro zajímavost pár fotek jak nanáším vosk na horní loučku.Při použití nové šablony se vosk přilepí i ke stěnám drážky v šabloně.Žiletkovým nožem oříznu vosk od šablony a při dalších aplikacích se vosk přilepí jen k loučce a po krátkém zavadnutí jde šablona bez problému vyndat.
Bezva, je dotaz čím natíráš tu šablonu aby vosk na ní nedežel a držel jen na loučce ?
Díky.
RE: Volná stavba v rámečkách - Pavel Cirman - 29.10.2015 11:53 AM
Je to jednoduchý.Po první aplikaci po odříznutí vosku od překližkové šablony zůstane na stěnách drážky voskový film.Při dalších aplikacích se tekutý vosk se studeným voskem na stěnách šablony už nespojí.Byl by problém nanášet takto vosk na použitý rámek,kde je starý vosk na horní loučce.To by se asi muselo lehce obrousit.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 06.07.2016 06:18 PM
Dneska jsem byl u bráchy ktery jede taky prevazne volnou stavbu v ramečcích a chtel po mne abychom v jednom ulu porovnali plasty ve 4tem NN protoze tam na jare mely vzdy cast delniciny nahore v ramku a tak pulku dole trubciny. Ve vsech deseti. Loni na podzim byl zento nastavek jako paty a krmna komora. Na jare se dostal odebranim spodniho na pozici 4 tj plodiste. Trubců jako maku cely jaro. Čili byly zaplodovaný. Ted tam vlezem a po trubcine na prostrednich sesti ani pamatka krasna prave zavickovana delnicina. Ony to proste prestavely. Chytry holky
RE: Volná stavba v rámečkách - Lexina - 14.03.2017 12:01 PM
Máte někdo zkušenost při rozšiřování zebrováním - vkládáním prázdných nových rámků tak, že se srazí rámky úplně k sobě - bez mezerníků?
Úplně to nechci zkoušet bezmyšlenkovitě, ale mohlo by to fungovat při přidání celého nástavku nahoru s převěšením dvou rámků plodu na střed.
Po cca 10 dnech rozdělit na včelí mezeru a asi rozdělit k sobě nové načaté plásty a původní?
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 14.03.2017 01:26 PM
Do deseti dnů by ti v tom postavily nerozebíratelnou divočinu a přeložený plod, než se rozvinou, by také mohl zachladnout a uhynout. Pokud chceš rozšiřovat nahoru a do strany, tak polovinu díla nástavku dej dole k jedné straně nástavku a druhou polovinu díla dej do horního nástavku na stejnou stranu nad dílo ve spodním nástavku. A přidej ke středu každého nástavku prázdný rámek a pevnou přepážku na oddělení zbývajícího neobsednutého prostoru. Když dáš víc než jeden prázdný rámek, počítej, že můžou stavět šikmo přes dva. Ale nezapomeň včelkám to dílo poskládat nějak pro ně přirozeně. Tj. ke stěně dát zásoby, nahoře plod příp. dát i plod dolů, pokud zbyde, od zásob ke středu. Představ si rojový hrozen včel jak sedí jen na plástech, které zvládne obsednout. Po stranách a nahoře jsou zásoby, uprostřed plod a úplně dole jen prázdné dílo. Takhle to vypadá, když začne roj žít svůj život a přirozeně se rozvíjet. Uprostřed toho hroznu je nejteplejší místo, které je srdce a zároveň děloha celého včelstva. Tak a teď tohle všechno máš dostat do vlastní metodiky ošetřování
.
RE: Volná stavba v rámečkách - Lexina - 14.03.2017 02:39 PM
No..., díky, když se zebruje s mezistěnamy problém není. Když se zebruje rámky jen s proužkem mezistěny problém taky není. Jen právě s těma prázdnejma rámkama problém mám. Proto to přiražení k sobě.- ?
Když vložim prázdný rámek vedle plodu - mezi teda plodový rámek a rámek zásobní tak problém taky není.
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 14.03.2017 03:46 PM
Tomu problému při zebrování, se říká teplotní režim včelstva, proto ta představa s tím rojem a proto by se mělo rozšiřovat od kraje. Přiražení rámků až k sobě neřeší vůbec nic jen tím vytvoříš druhý strop.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 15.03.2017 01:22 AM
Karle, škoda, že jsi nebyl 28.2. v MB. Tam jsme měli workshop právě o volné stavbě a rozšiřování. To by tě to technokraty vymyšlené zebrování ani nenapadlo. Včely mají ke stavbě 2 motivy, které převládají v různých podmínkách.
Rozvoj - nejlépe staví na okrajích, tam je to normální, je-li tam prostor. To ti přiblížil částečně Aleš.
Při zhroucení díla- toho se dá využít právě k stavbě po ose, kterou jsou vždy 2-3 střední plásty a je to pro včely přiližně to, co napsal Aleš.
Co je k stavbě třeba za podmínky to asi znáš, nebudu to opakovat (a nebo jo, přínos sladiny, teplo, dostatek včel stavitelek, ono to na sebe váže).
Pokud nepochopíš ale tyhle dvě základní věci, budeš neustále mimo a budeš zkoušet ty nesmysly a budeš se zabývat technikou a nikoliv reálnou situací, vztahy ve včelstvu. Ono to zní složitě, ale opak je pravdou.
Uvědom si, že pokud chceš přiblížit podmínky v úle podmínkám v dutině, musíš postupně zvládnout ošetřování na 1-3 zásahy za rok!!!!!
Tím je myšleno, případné rozšíření, odebrání nadbytečného medu i s výměnou matky a případným biotechnickým opatřením proti varroáze.
Pak dosáhneš např. med kvality skoro brtnického medu. Mezistěny jsou pochopitelně tabu.
Samozřejmě každý z nás to má nastaveno jinak a dostává se k tomu postupně. Ideál je prosperující včelstvo v přírodě. Jenže tohle včelaření je postavené na zcela jiném základě. Využití přirozeného biorytmu včelstva a ne jeho naprosté otočení. To se pak včelaři nemohou divit, že mají včely nemocné nebo, že nezvládají kleštíka, potažmo viry.
Tím, že budeš opakovat to , co dělají klasici, tedy technokrati, se k tomu ideálu nepřiblížíš ani omylem.
Je to zcela jiný úhel pohledu a tohle tě nikdo v žádné včelařské škole nenaučí a včelař, učitel s formálním vzděláním, docela určitě ne.
Protože včelaření není vůbec o technice, ale o pochopení vztahů ve včelstvu. Jedině pak můžeš včelám připravit podmínky pro co nejpřirozenější život a mít jen radost, zdravé včely. Neber to tak, že tě chci odradit, ale více mléka prostě nezískáš tím, že budeš krávu tahat intenzivněji za cecky.
Já jsem již dnes přesvědčen, že lidé, co si pořizují včely a mají je i několik desítek let, vlastně ani zdravá , prosperující včelstva vůbec nechtějí mít. To by neměli o čem mluvit. Asi je pro ně lepší včelám vytvářet překážky a problémy a pak je následně jako by odstraňovat. V tom je vlastně podstata té naší přetechnizované civilizace. Jeden problém odstraníme a 10 vyrobíme a tak je stále co dělat a je potřeba stále a stále více lidí. Dokonalé perpééétum mobile do záhuby. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Roman Smejkal - 15.03.2017 10:50 AM
Dobrý den pane Dvorský.Chtěl bych se zaptat, jestli nemáte nějaký záznam z workshopu o volné stavbě, který se konal 28.2. v MB. Pro nás kteří bydlíme trochu dál a nemáme možnost přijet, by to bylo super, se dozvědět více..Děkuji RS.
RE: Volná stavba v rámečkách - Lexina - 15.03.2017 11:06 AM
No, dal jsem si, když nebudu zmiňovat chemii jasný cíl a to: žádné mezistěny a žádné uschovávání souší přes zimu. Držím si palce
Ale na tři zásahy?
RE: Volná stavba v rámečkách - Pavel Cirman - 15.03.2017 12:09 PM
Po zimě mi zbyl jen jeden malý loňský oddělek. Dvě včelstva mi padla pravděpodobně na nosemu,zásob měly hromadu.Přecházím z míry 39x24 na 39x17cm,včelstva byla ještě na vysokých rámcích,ale oddělek šel do zimy už na nízkých.No vlastně byl na 4 vysokých rámcích přeložených do dvou nízkých nástavků a do strany jsem přidával už jen nízké rámky.Přezimovaly v pořádku a v půlce února jsem seřezával vysoké nástavky i s rámečkama ve kterých byly zásoby nebo jen panenské souše na nízkou míru.Na oddělek jsem ještě ten samý den postavil celkem tři seříznuté nástavky(je jich tedy celkem 5)Rámek s pylem jsem jim dal do spodního nástavku ke stěně a jinak rámky s medem jsem dával od krajů ke středu a středy jsem doplnil panenskými soušemi.Chtěl jsem aby včely pocítily co možná nejdřív větší prostor.Minulý víkend jsem je kontroloval jen pohledem z hora a už se přesouvají do prvního přidaného nástavku(třetí odspoda) + jsem jim ještě přidal další nástavek z druhého včelstva,něco jako zpola zaplněnou mednou komoru,celkem tedy mají už 6 nástavků.Ještě k přidávání nových nástavků-podle mého,včely staví poměrně rovnou volnou stavbu právě při ideálních podmínkách,jak psal Leoš.Nanáším vosk na horní rámky viz fotky několik příspěvků výše a bez problému staví poměrně rovně i na míře 39x24.Na nízkou míru přecházím kvůli velké váze nástavků a na nízkých rámečcích je zase větší pravděpodobnost ,že stavba holkám směrem ke spodní loučce moc neujede.
Takže když přidávám nástavek tak už ho vyplním celý rámečkama (soušové jádro nebo kraje a zbytek stavební rámečky).
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 15.03.2017 01:40 PM
(15.03.2017 11:06 AM)Lexina napsal(a): No, dal jsem si, když nebudu zmiňovat chemii jasný cíl a to: žádné mezistěny a žádné uschovávání souší přes zimu. Držím si palce
Ale na tři zásahy?
No na brtnický med je i tohle dost. Je to cca 10 let co jsem na Optimal fóru tuto metodiku popsal. Tady ji máš:
1) Při květu třešní (tohle je termín zde) odeberu nadbytečné nástavky se starým dílem, dám místo nich stavební nástavky (tady právě potřebuješ vědět jaké), případně odeberu nástavek s medem z přechozího roku /podle okolností/,rozdělím včelstvo, ale netrhám plod, otevřu očka tak, aby včelstva mohla létat i z oddělené části.
2) Do oddělku takto vzniklém nad včelstvem, přidám matečník cca za týden, 10 dní a obě části definitivně oddělím ( to před tím nemuselo být a zpravidla není).
3) koncem května přijde zpravidla další rozšíření části se starou matkou, často spojená s odběrem medu, případně vytvořením slabšího oddělku (1plást se zav. plodem + mladušky ze dvou+ zásobní + stavební rámek+krmítko). Oddělek na jiné stanovitě.
4) Podletí tj. cca polovina červce. Odebrání nadbytečných zásob, úprava na zimu.
5) Konec září případně říjen, spojení oddělku nad včelstvem a tím výměna matky. Nazvedneš, odstraníš přepážku, mezidno...... a dáš papír a je hotovo. V listopadu zavřeš očku býv. oddělku a to je vše.
Tak nyní počítej. Zásahy 2 a 5 jsou v podstatě zásahy do nové jednotky a nakonec č. 5 nemusíš provést. Zásah 2 lze provést také jinak nebo vůbec, pak je to ještě jednodušší. Čli 3 regulérní zásahy.
Varroázu máš vyřešenu tvorbou oddělků. Pokud nezaúřadujou virozy, N.c. bohatě to stačí.
Pochopitelně to lze uspořádat i na zásahy 1-2 u produkčních nebo více zásahů u chovných včelstev.
Celková potřeba času je minimální.
Tohle je strategie, kdy odebíráš staré plásty dole na jaře, lze to postavit i opačně.
Nakonec to lze postavit i tak, že si hraješ jen s medem. To je nejtěžší práce a je dobře ji spojit s jinými zásahy. To bych se už ale opakoval.
Je na tom něco složitého? Namaluj si dutinu a jak se v ní včelstvo pohybuje. Pokud zvládneš to, zvládne včelařit rozumně v nástavkovém úle a nebudeš stresovat včely zbytečnými zásahy.
Včelstvo v přírodě zpravidla zažije za rok jeden podstatný "zákrok" přírody, někdy se zásahem do plodu.
Pochopitelně včelstva v pokusných režimech, testovacích to mají trochu jinak. Já mluvil o produkčních, protože motivem z 99,9999% začínajících včelařů, je mít med.
ld
(15.03.2017 10:50 AM)Roman Smejkal napsal(a): Dobrý den pane Dvorský.Chtěl bych se zaptat, jestli nemáte nějaký záznam z workshopu o volné stavbě, který se konal 28.2. v MB. Pro nás kteří bydlíme trochu dál a nemáme možnost přijet, by to bylo super, se dozvědět více..Děkuji RS.
Bohu žel, tě Romane zklamu. Nikdo nic nenatáčel. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Roman Smejkal - 16.03.2017 09:00 AM
Děkuji za informaci.Je to ale škoda, pro nás přespolní by to bylo úplně optimální řešení, jak se dozvědět něco nového.Neplánujete ani v budoucnu, se pokusit zaznamenat a zpřístupnit ostatním členům ŠPV tyto workshopy ??
Roman.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 16.03.2017 10:02 AM
Romane, omezení je dáno kapacitou místnosti. Ze zkušenosti ale vím, že žádný film nezprostředkuje informaci tak, jako osobní účast. O něčem ale uvažujeme, na nějakých pomůckách pracujeme, protože je jasné, že to nikdo jiný u nás neudělá. Pokud by se našel někdo, kdo by ty stěžejní přednášky chtěl natočit, nevidím problém. Loni v Brně natočil mojí přednášku T. Jelínek. Nebyla to ale stěžejní přednáška, ale jen pro informaci pro ty, kteří neví, co pod alternativním včelařením rozumíme. Takové nakousnutí. Workshop by měl být již více pracovní a zaměřený na konkrétní věci. Víš ono je to tak. Hnutí je volné sdružení lidí určitého smýšlení, směru. Jsme ale každý sám za sebe, svobodní, nezávislí. Spojuje nás společný feromon a tím je zájem, v tomto případě o včely a včelaření blízké životu včel v přírodě. Tedy nejsme žádné bojůvky lidových milicí, zabývající se včelařskou politikou nebo politikou, nebo náboženstvím vůbec. Je tedy postaveno především na osobní angažovanosti, aktivitě. Nebojujeme s nikým, ale ukazujeme. Už jsem to psal víckrát. Je to tak vždycky, když se objeví něco nového, vzbudí to spoustu zájemců z různých důvodu, často i motivovaných snahou uškodit nebo i získat prospěch. Tento systém členství, má ale samočistící efekt.
Mám jednoho kamaráda, špičkového manažera v zahraničí. Ten mi vždy říkal. Vybudovat něco, k tomu potřebuješ lidi, ale ne koho by sis třeba přál, ale jen takové, kteří svůj zájem, prokazují každodenně činy nejen řečmi. Dnes má ohromnou mezinárodní firmu a v jeho zemi má 20% podílu na celkovém trhu v té oblasti, kde pracuje.
ŠPV ale nemá komerční charakter, ale je to vlastně vzdělávací projekt. Sice o dost jiný, než jsme předpokládali, ale to je stále náš nosný program.
Nechceme ale předávat informace těm, kteří se jimi pak chlubí, zpeněžují je a často i deformují nebo chtějí myšlenky, akce a lidi z ŠPV využít pro své kšeftaření, či zviditelnění se. Tenhle systém je brzy odhalí, protože se odhalí sami.
Snažíme se vycházet ze obecně platných zákonitostí. Něco chceš, něco musíš obětovat. Třeba čas...... Úspěch bez obětí neexistuje. Pohár je skutečně plný až tehdy, když přetéká.
Když jej ale rozliješ po stole, bude prázdný a jeho obsah steče na podlahu, vyschne, lidi po něm budu šlapat. Myslím, že je to nyní už srozumitelnější, proč tak pracujeme nebo alespoň já. Nepochybuji, že se začnou časem dělat podobná setkání i jinde, nakonec P. Strejček už začal v Praze, super. Mohli by i jiní. Jiní si raději přijedou sem a pod. Ono je hodně šancařů i mimo ŠPV, píší mi skoro denně. I těm pomáháme ale proto, že o to stojí, nebojí se udělat krok. Když něco chceš dělat, seznámit se, je nejefektivnější jít přímo za těmi lidmi, kteří to dělají. Zprostředkované informace jsou sice snadné, nicméně ne vždy 100% ní.
Nechceme a nemůžeme tedy rozptylovat svoje síly a čas. Proto jsme začali takto a zde a nejsem to jen já. Přesto, ale občas zajedu i jinam. Zkus něco vymyslet nebo zorganizovat a nebo mi napiš soukromě, třeba něco vymyslíme. To natočení by nebylo špatné. Vzhledem k tomu, že se to může dostat do rukou komukoliv, tedy i nepřejícím, nebude to ale nikdy úplné, zcela autentické. T. Jelínek to zpracoval perfektně, ale stálo ho to hodně času a práce. To každý není ochoten obětovat a já mu tímto za jeho práci děkuji a smekám. Vše dobré. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - lyn_x - 16.03.2017 01:23 PM
Taky mě to napadlo. Jestli s tím zůčastnění nebudou mít problém, pokusím se to dubnové sezení natočit.
RE: Volná stavba v rámečkách - Roman Smejkal - 16.03.2017 01:31 PM
Děkuji za obšírnou odpověď pane Dvorský.Smysl Vaší odpovědi jsem snad pochopil a chápu i argumenty.Je pravda, že každý když chce něco, by měl vyvinout nějakou iniciativu a ne jen v pohodlí domova si pustit PC a sledovat něco, na co museli ostatní vynaložit hodně práce a přemýšlení, stálo je to třeba i hodně obětí, není vůči nim úplně fér.Ale co s tím, jak to vyřešit, jak jim to kompenzovat ??
Včelařit jsem začal vloni a při mých, aktuálně dvou včelstvech, něco organizovat, by bylo asi pro ostatní zkušené včelaře dost humorné a tak se spíš snažím, nasát zde jakoukoli informaci a dopídit se pravdy.Vaši přednášku v Brně jsem shlédl na You tube a byla moc zajímavá.To že jste ji zpřístupnil všem a ne třeba jen členům ŠPV, je od vás gesto.Pokud bych mohl i tak nějak pomoct ŠPV, nebudu váhat.
Roman.
RE: Volná stavba v rámečkách - Rasťa - 16.03.2017 11:10 PM
Romane, taky jsem začal minulý rok. Včely nechávám stavět na volné stavbě v rámcích. Kde máš úly? V profilu nemáš vyplněnou lokalitu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Milan Bencúr † - 17.03.2017 05:15 AM
(15.03.2017 01:40 PM)Leoš Dvorský napsal(a): 2) Do oddělku takto vzniklém nad včelstvem, přidám matečník cca za týden, 10 dní a obě části definitivně oddělím ( to před tím nemuselo být a zpravidla není).To znamená, že zároveň v čase začiatku kvitnutia čerešní zakladáš sériu na chov matiek?
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 17.03.2017 10:59 AM
Milane někdy i dřív. Někdy zakládám první serii 1.4. Předpoklad je ale kvalitní trubčí včelstvo. To se připravuje už na podzim, nyní je pozdě. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - vkrejci - 25.03.2017 11:33 PM
Dobrý večer,
mám dva loňské oddělky, každý v jenom nástavku 39x24, obsedající aktuálně 4-5 uliček. Chtěl bych je od tohoto jara chovat na volné stavbě v rámečcích. Jelikož má volná stavba asi svá specifika, rád bych poprosil o radu, v jakém okamžiku a jak konkrétně postupovat při rozšíření o další nástavek. Děkuji, Víťa.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 27.03.2017 11:32 AM
Je škoda, že jsi nebyl 28.2. v MB. Tam se právě způsoby rozšiřování v návaznosti na různé strategie ukazovaly. Hodně věcí jsi neřekl. Obsazené uličky neznamená obsazené plásty a pod. V každém případě se podívej na schéma rozšiřování oddělku na našem webu. Z toho bych vycházel snad jen s tím rozdílem, že bych ten plodový plást posunul do strany. Možné je i rozdělit na třeba 5+5 nad sebe do dvou nástavků. Rozhodně ale musíš mít nástavek plný včel a pak se dá "kouzlit" Je i jiná možnost, ale tímto bych začal. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 27.03.2017 01:04 PM
Taky můžeš vzít tohle téma od začátku.
U tak slabých oddělků není ani o to, kdy přidat nástavek, jako kdy přidat rámečky.
Zatím asi bych přidal přepážku a podle potřeby krmení.
RE: Volná stavba v rámečkách - vkrejci - 11.04.2017 09:02 PM
Díky za odpovědi. Pokud to tedy chápu dobře, měl bych tyto slabé loňské oddělky vést stejně, jako by to byly oddělky letošní, podle zmíněného schématu na webu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 11.04.2017 09:29 PM
Nejde o to kdy ty oddělky vznikly, ale především jak jsou silné. Můžeš využít i tu folii, ale to je v jiném vlákně. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 07.05.2017 03:39 PM
Tak jsem podložil medné komory práznými malými nástavky 42/11- medníky, vystrojenými rámečky s centimetrem mezistěny, a ony včelky se rozhodly to nerespektovat a tvrdohlavě stavět odspodu nahoru tu svou totální divočinu. Tak jako s mezistěnama v rámečkách to teda vůbec nefunguje. Řepka naplno, ani nevím co s tím hned udělám. Asi zebrovat, ale ještě nemám žádné prázdné dílo, nemám čím. Jen plné ztluštělé plásty v MK napůl s loňským cukrem. Nicméně i proti tomuto u volné stavby nadále zůstávám, je rozmanitá, hezká a zřejmě i účelná. Ali
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 07.05.2017 06:41 PM
Soušové jádro udělals???
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 08.05.2017 01:53 PM
Klidně to jádro můžeš udělat ze ztluštělých s medem.
Jak je tam ale díra, dopadne to, jak píšeš.
Nemusí to být úplně zebrovaný.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 08.05.2017 06:04 PM
(07.05.2017 03:39 PM)Ali napsal(a): Tak jsem podložil medné komory práznými malými nástavky 42/11- medníky, vystrojenými rámečky s centimetrem mezistěny, a ony včelky se rozhodly to nerespektovat a tvrdohlavě stavět odspodu nahoru tu svou totální divočinu. Tak jako s mezistěnama v rámečkách to teda vůbec nefunguje. Řepka naplno, ani nevím co s tím hned udělám. Asi zebrovat, ale ještě nemám žádné prázdné dílo, nemám čím. Jen plné ztluštělé plásty v MK napůl s loňským cukrem. Nicméně i proti tomuto u volné stavby nadále zůstávám, je rozmanitá, hezká a zřejmě i účelná. Ali
Rozšiřování najdeš tady http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm dotaz č. 7, dále je na webu ŠPV http://www.sanceprovcely.cz
graficky znázorněno budování oddělku a následné rozšiřování, jednoduché, funkční, ověřeno praxí od r. 2005 na cca 100 včelstvech. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 08.05.2017 11:13 PM
Soušové jádro, to je právě to co nemám. Mám jen v MK 4cm tlusté plásty s cukrem a medem dohromady. Takže mi nezbývá než do nich znova ponořit a vyzkoušet Michalovu fintu. Pánové, díky za rady. Zbytek povídání a podívání je "Ležanech". Ali
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 09.05.2017 12:30 AM
No pokud máš jen jeden nástavek souší, resp. obsazených plástů, máš materiálu na soušové jádro dost. Napadlo tě vzít si plásty z pozice 1 a 10, tedy oba krajní? Teda pokud nejsou trubčí a na jejich místo dát rámky na volnou stavbu a ty dva použít jako soušové jádro? Nebo vytnout jeden s plodem, dát na místo souš. jádra, dole (nebo nahoře) srazit a zase dát rámek na volnou stavbu vedle, nejlépe do kraje. Podobné to máš na tom schématu. Jinak s těmi ztluštěními samozřejmě není problém. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 09.05.2017 12:51 PM
Trubčina jako lákadlo do středu druhého nástavku funguje velmi dobře, jen se ji pak musíš zbavit. Plod je ideální, v tonhle počasí bych volil ale něco bez plodovýho.
Ještě tě to potrápí. Zásoby souší je dobré vytvořit. I násilně - teda, že když nemáš, jim budeš hotové nezakladené po týdnu odebírat a skladovat na horší časy. Ve snůšce to jde, teď je třeba asi vyčkat. Na jaře je dobrý mít nástavek panenského díla ve skříni.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 09.05.2017 01:59 PM
Tu dělničinu a trubčinu ještě nemám moc nokoukanou. Oni to totiž mají občas tak pomotané na každém plástu, a já jim v tom nechci dělat reorganizaci. Spíše neustále pohyb s plodovým tělesem jako celkem, až co zůstane, to využít. Ale stejně si s tím nevím moc rady. Určitě ta stavba má nějakou logiku. Souhlasím ale se zásobou souší, ale jen panenských aby přežily. Mám zásobárnu jen co je volné místo v ležanech. Doma to mít nemůžu, ani nemám kde, a žádné jiné prostory namám. Jsem rád, že mám minibedýnku s kuřákem, rozpěrákem a sokolím pírkem.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 12.05.2017 03:37 PM
Dal jsen na vás pánové a jal jsem se to alespoň z části napravit. Našel jsem mezi tlustými pár normálních plástů. V divočině už byl nektar. Nechám je ať se vyřádí, pak to vyříznu jako ánblok.
Jo, a našel jsem v úle na plástech tohohle brouka, včelky mu ukously asi dvě nožky a pakovali ho ven.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 23.05.2017 04:51 PM
Tak mě ty čtyři místa celé prostavěli, zanesli medem, z větší části zavíčkovali. Já to anblok vyřízl a nechal vykapat. Během tří dnů byl med i zpastovaný. Teď už tam staví na nazebrovaných loučkách s vedlejšími plásty. Je to trochu lepší, ale vzhledem k tomu, že je mám jen na těch horních loučkách, každý úkon v nich musím řešit odřezáváním, a to už po dvou dnech. Je to jako japonec. Takže nyní je z mé zkušenosti docela sporné mít tam ty loučky nebo nemít. Odříznu, prokouřím profouknu, rozmačkám a nechám vykakat.
No ale z jara jsem koupil Fritze.
Pardon, chci říci, nechám vykapat.
;
;
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 23.05.2017 06:16 PM
Na rovnou stavbu v rámečku je třeba mít jako vedení aspoň pár celých rovných plástů. Když není nic, je to jak píšeš. Jak pak máš forotu, už to jde.
A taky rovnějc staví spíš v plodišti, jak v medníku. Tam tak nevytahují rohy.
Nejlíp začít u oddělku roztažením posledního plástu do strany - jak mají základ, posuneš, dáš prázdný a tak dokola, až máš plný úl rovnýho díla. Ve prostřed medníku to de blbě.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 24.05.2017 10:50 AM
(23.05.2017 04:51 PM)Ali napsal(a): Tak mě ty čtyři místa celé prostavěli, zanesli medem, z větší části zavíčkovali. Já to anblok vyřízl a nechal vykapat. Během tří dnů byl med i zpastovaný. Teď už tam staví na nazebrovaných loučkách s vedlejšími plásty. Je to trochu lepší, ale vzhledem k tomu, že je mám jen na těch horních loučkách, každý úkon v nich musím řešit odřezáváním, a to už po dvou dnech. Je to jako japonec. Takže nyní je z mé zkušenosti docela sporné mít tam ty loučky nebo nemít. Odříznu, prokouřím profouknu, rozmačkám a nechám vykakat.
No ale z jara jsem koupil Fritze.
Pardon, chci říci, nechám vykapat.
;
Podívej se sem:http://dvorsky.leos.sweb.cz/VOLNA/volna.htm#TOP
I když je to vidět jen od shora, staví rovně. Je to ta nejjednodušší varianta. To jsou ty rozdíly, které je třeba hledat.
Stavba, stejně tak jako spoustu jiných věcí, je dána genetiky navíc velmi rychle ovlivněná tzv. epigenetikou. To s u nás nenosí, možná tak za 20 let. Stavba, architektura a tedy i rozšiřování má svá pravidla. Zde jsme to v MB probírali, ukazovali si 28.2. na semináři. Např. jen nezodpovědný ignorant může nazebrovat plodiště u normálního produkčního včelstva nyní a zde (to je zase ta hříčka s obrazem a rámem). Vůbec to zebrování nadělalo více škod v myšlení včelařů, než užitku. Přitom ta metoda je známá min. 70 let, jenže tehdy to dělali včelaři s citem. Je to něco jako takový "socialistický" výdobytek který se hodí do apokalyptického včelaření, tedy včelaření zaměřeném primárně jen a jen na max. produkci medu z jednoho včelstva, bez ohledu na biologii. Té máme plná ústa, ale zásadně se jí nedržíme, proto máme mmj. např. pravidelně přemnoženého roztoče v určitou dobu, ač by to v přírodě byla výjimka. To platí obecně, ale i zde může platit tzv. Paretovo pravidlo (a taky platí), výjimky a ty je třeba vnímat, případně se podle toho zařídit. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 24.05.2017 03:07 PM
Pánové,
jak radíte, vkládám pouze jeden rámek k okraji plodu, nyní u ležanů, jen z jedné strany do prostoru a od česna. Tam to funguje pěkně. Netlačím je, přesto mají letos už 3 - 5 plástů 42/35. Na fotkách to prozebrované byly pouze medníčky 11cm. Tam matka i když je to bez mřížky ani neleze, jen jak Michal se zmínil, do trubčiny jo. Trochu občas zaklade doprostřed nástavku. Takže tam to z biologického hlediska si myslím nevadí.
Ale chci se zeptat.
Do plodiště jako celku chci zasahovat minimálně. A proto, pro výměnu díla do dalších let z hlediska architektury díla a vazby včel na ně jako na celek, je vhodné pak posouvat celé dílo dozadu a ten jeden rámek vkládat vždy jako druhý dopředu k česnu mezi plod a krajní ? Je to pro mě koncepčně nejjednodušší řešení zásahů do plodiště a zároveň pravidelné obměny díla (zadní budou nejstarší, v zimě či z jara je odeberu, ani nebudou vědět). Nebo to nějak kombinovat vzadu a předělávat části bloků plodiště (na polovinu, třetiny). Tam už bych je rozebíral a ztrácí to počáteční úmysl. Zatím je brzy, toto budu řešit až na jaře, nicméně, sestavovat a připravovat bych to měl postupně už nyní (mimo plásty špatné, ty bez ohledu samozřejmě na konec).
Jak to vidíte z vlastních zkušeností.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 25.05.2017 07:33 PM
Ještě mě napadla varianta, že z jara zavřu pravé česno a pravé očko, odeberu přebytečnou část krajních plástů s medem (pokud budou), plásty staré a špatné (cca do poloviny úlu) a otevřu česno a očko levé. Tak s nimi nepohnu a oni pojedou zase na stranu opačnou. Jen je problém v tom, že nebudou zúžené (jako to dělají eurodadantisti - považuju to totiž za docela vychytané řešení jarního rozběhu). Asi vyzkouším dvě varianty s více včelstvy, aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu. Je tu ještě otázka, sloučit to zároveň s nějakým revitalizačním postupem a dělat to na tři až pět kroků za rok. Jedu oproti vám naležato a u toho hodlám už i zůstat.
Jak tu ale studuju vaše názory, zkušenosti a různé povídání, řeknu vám, dáváte mě zabrat, mistři včelařští.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 26.05.2017 12:43 PM
S česnem bych moc nehýbal. Oni se stejně drží starých plástů.
Co jsem viděl u ležanů, je to právě ideální pro likvidaci starýho díla. Dáš to prostě za přepážku a je to. Ideální termín září až březen. Hezky bez plodu, nebo se zbytky šoupneš za přepážku a pak vyčištěný nebo ne dáš vytavit.
To je to optimální řešení které u nástavků jde dost blbě.
Taky to samozřejmě můžeš dělat po vyrojení. To tam ale bývá dost pylu a v tudle dobu ho neberou. Naopak z jara tě ho za přepážkou krásně vyberou.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 26.05.2017 01:27 PM
Takže plodiště postupně posouvám celé, vkládám postupně rámky a nakonec na podzim starou část oddělím rámkovým krmítkem a po vyčištění odeberu.
Jak jednoduché. Díky.
Jo, a teď jsem právě pročítal od Leoše včelaření na tři zásahy ročně, a to s tímto jde velice dobře dohromady, s vytvořením a revitalizací s oddělkem vzadu.
Ok, díky pánové.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 26.05.2017 10:54 PM
Tak jsem se byl kouknout na jedny, u kterých jsem asi před čtrnácti dny zvolil náhodně vkládání rámku jako druhý od očka/česna. Už druhý plást vystavěly trubčiny, z poloviny zakladený a z poloviny uložená sladina. Tak jednoduché to tedy s volnou stavbou a jejím správným zakládáním nebude (poznámka mimo - musím uznat, že když odkryju těch šestnáct plástů 42/35, je to síla, myslím pocitově).
Zřejmě budu muset vkládat nové rámky vždy ke kraji dělničiny nebo od druhého místa od česna postupně celé nové plodiště, aby tu vystavěnou trubčinu stále vnímaly jako jeho okrajové části a celé staré plodiště se posunulo dozadu. Nemám zatím povědomí, že by dva, ne-li tři plásty trubčiny mohli zůstat uprostřed plodiště a včely si to nějak dodatečně upravily. Pokud jo, je to energeticky asi docela náročné a zbytečné. Lépe je jím vhodnějším zásahem vyjít vstříc. Budu se muset trochu více seskupením díla zabývat, nese to s sebou asi i jiné informace o jejich životě.
Omlouvám se, ta volná stavba mě tu trochu koliduje s tématem Ležany.
A ještě jedna poznámka. Na posouvání celého plodiště jsou ty Hofmany skvělé. Uvnitř plodiště se z ničím ani nehne, včely zaznamenají a zareagují na cuknutí jen zavrněním.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 27.05.2017 08:37 AM
Hoši vy jste inženýři a nemáte co dělat.
Co kdybyste nabídli vcelam dutinu. V ni ramky ...plný počet ... a po půl roce se v klidu podívali jak a co vcely vystaveli. Povoleno by bylo pouze prikrmovani v bezsnuskovem období. Proste se přiblížit přírodě.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 27.05.2017 12:59 PM
(26.05.2017 10:54 PM)Ali napsal(a): Tak jsem se byl kouknout na jedny, u kterých jsem asi před čtrnácti dny zvolil náhodně vkládání rámku jako druhý od očka/česna. Už druhý plást vystavěly trubčiny, z poloviny zakladený a z poloviny uložená sladina. Tak jednoduché to tedy s volnou stavbou a jejím správným zakládáním nebudeTak jednoduché to fakt není. Ani když jim dáš rámek k plodu, nebude to jiné.
Problém dělničí stavby je v tom, pochopit, kdy ji staví. A žádnýma jinýma kouzlama je k tomu nedonutíš.
1. dělničina = roj, nebo hodně slabý oddělek.
2. když nemají dělničinu - potřebují tak 5-6 plástů, ve tvé míře, vše ostatní bude trubčina, nebo zásobní trubčina. To ti v zásadě nemusí vadit, když to budeš mít na správné pozici.
3. snůška podporuje stavbu trubčiny - je to materiálově jednodušší - čili dělničinu staví nejspíše v brzkém jaru - únor, březen a v pozdním létě při lehkém přikrmování, v tu chvíli lze dát rámek i hned k plodu, prostě když není snůška a potřebují ještě dělničinu, tak jí postaví, jak bude snůška, bude to zase trubčina.
K tomu je zajímavé, že čím víc ji potřebují a čím menší je snůška, tím jsou buňky menší / moje pozorování v tomhle ohledu nepodporuje genetiku stavby, jde ryze o ekonomiku /.
RE: Volná stavba v rámečkách - Aleš Molčík - 27.05.2017 11:01 PM
(27.05.2017 08:37 AM)jirka.marx napsal(a): Hoši vy jste inženýři a nemáte co dělat.
Tak na podívání v tomto případě budou překážet rámky. Není nad to, když první co začnou stavět bude plást pěkně úhlopříčně
. To už je lepší košnice a dílo si pěkně prolistovat.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 28.05.2017 05:13 PM
Pane doktore, Vám se to mluví, když Vám to jde samo. Začátkem května (mám pocit, že jsem tu někde zahlédl, jo 6.5.) jste měl včel v podmetu, že já jich tolik nemám v úle ještě teďko.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 29.05.2017 11:57 AM
Samo nejde nic, ale snažím se mít kvalitní matky a moc se ve včelách nerýpat. Do plodiště lezu jen těm, ze kterých chovám . Nebo když beru rámky na oddělky. Sundám medníky, dostanu se tak do 4- tého NN ....vidím plod, podívám se tak na kolika rámcích a dobrý. Rozšiřuji podle Leoše Dvorského, dvě souše na nástavek zbytek stavba. Plod nepřevěšuji, když na to mají, rozšíří se samy do dalšího nástavku, když ne počkám. Moc na ně nespěchejte a nehoňte je, ony samy vědí co je nejlepší a když ne, tak sem nepatří.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 29.05.2017 11:20 PM
No dyť to říkám i vnoučatům, tak jak mě to říkávál můj táta.
Když se předpřipraví správné věci ve správný čas na správné místo, pak už to jde skoro samo, i ta volná stavba. To "skoro" jsem pozapomněl prvně dodat. Když to tak nejde, láme se to přes koleno, a pak je něco špatně. No a to je právě to, co je třeba prozkoumat, pozjišťovat a zapsat si za uši nebo já do PC a nenechat nápravu jen na včelkách.
Mám rád koukat se se na věci, když ony tak nějak samy fungují. Proto občas sem pustím nějaký problém a snažím se ho přetřást přes dvě strany linku, až z Vás chytřejších a zkušenějších něco vypadne. Pro mě je to "nepřímá zkušenost", kterou nemusím sebe a včely opětovně trápit, když už je na světě, a předpokládám, že i pro některé začínající taky.
Takže, dopředu děkuji všem, za trpělivost a vynaloženou snahu, nám, na startovní lajně, něco poradit.
Já popročítám linky, a za čas, zase nějaké téma načnu. Těch zpráv je tu hafo, jen 3 - 5% ale za něco stojí. A to je sakra hledáního. Já potřebuju některé věci slyšet či někým vidět i ze dvou či tří pohledů, než mi docvaknou další souvislosti.
Mějte se fajn, a ještě jednou dik. Ali
RE: Volná stavba v rámečkách - dmb77 - 31.05.2017 04:06 PM
Omlouvam se administratorovi, napsal jsem sem omylem neco, co jsem chtel napsat jinam a nedari se mi to smazat, pouze editovat na tento text. Prosim o odstraneni tohoto prispevku.
RE: Volná stavba v rámečkách - Antonín Hyžík - 05.06.2017 08:26 AM
Zdravím, poraďte, v mednících mám nyní jen stavební rámky, které včely již dostavují a zanášejí. Jakmile bude medník zanesen, vytočit med a dát zpět již souše, nebo přidat medník zase jen ze SR pod medník již plný? Je to první sezóna, kdy nemám žádné souše.
T.
RE: Volná stavba v rámečkách - Pavel Cirman - 05.06.2017 09:36 AM
Záleží na tom,kolik plných medníků(předpokládám NN) na každém úlu je.Já osobně bych jim medníky nechal co nejdéle a přidával bych nové.Med nikam neuteče, včely jsou v klidu a neomezí plodování.Hlavně jim potom nech dost medu jako mednou komoru.
RE: Volná stavba v rámečkách - Antonín Hyžík - 05.06.2017 09:43 AM
Medníky jsou NN (zatím jeden).
RE: Volná stavba v rámečkách - Pavel Cirman - 05.06.2017 09:58 AM
Tak bych podstavil pod medník nástavek se stavebníma rámkama a převěsil do něj z medníku 1 nebo 2 nezavíčkované plásty.Ale dá se dát i nový nástavek na medník,to už je na každém jak to chce.
RE: Volná stavba v rámečkách - Antonín Hyžík - 05.06.2017 10:14 AM
Díky Pavle, tak nějak jsem to zamýšlel, jen jsem se zeptal a jsem vděčný za ujištění, že neuvažuji blbě. Hezký den
Tonda
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 05.06.2017 12:05 PM
(05.06.2017 09:36 AM)Pavel Cirman napsal(a): Já osobně bych jim medníky nechal co nejdéle a přidával bych nové.Tohle je jediný, co tak úplně není pravda. A co je právě problém, když nejsou plásty.
A neomezí plodování.
Když jim teď necháš plný medník a podstavíš nevystavený, tak principielně budou dávat med do plodiště, protože nestíhají stavět, respektive ukládání medu má prioritu před stavbou. Tím plodování prakticky úplně utneš a následně i stavbu, protože nebudou stavitelky - mladé pčely. Tím se dostáváš do koloběhu. Na starnu druhou to má určité proti varoásní výhody.
Ideální prostě je, když ve snůšce přidáš plásty už vystavěné. Nebo vytočíš, ty co máš.
Tím ale zase přijdeš o mednou komoru. A nebo to uděláš jen s půlky a plásty rozdělíš do komína - nahoru komoru, dolu vytočené, kolem prázdné. To je optimum.
RE: Volná stavba v rámečkách - Pavel Cirman - 05.06.2017 12:13 PM
V tomto období mají zdravá včelstva dostatek včel všeho druhu a pokud jsou ideální podmínky pro stavbu,což si myslím že jsou,tak staví jako divý.Takže přidaný NN není problém rychle vystavit.
RE: Volná stavba v rámečkách - Antonín Hyžík - 05.06.2017 01:52 PM
Záleží asi i na snůškových podmínkách, vzhledem k tomu, že nemám nic ověřené a systém mám jako Michal (alespoň myslím), plodiště 39x30 bez podstaveného NN, tak asi to udělám tak na půl do toho komína. U jedněch jsem to udělal tak, že jsem dal hned dva NN medníky se SR a středem plodový plást jako žebřík. Tam začaly stavět teprve minulý týden v tom horním NN, tak uvidím. Kde dostaly 1x NN jako medník, tam již dostavují. Kdo si hraje, nezlobí a budu zkoušet. Díky, každá rada dobrá
T.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 05.06.2017 06:08 PM
Schützmeister bude mít pravdu. Před týdnem jsem vytočil a nedostavěné nástavky jsem dal pod MK a nevystavěli v nich do včerá téměř nic. Zanáší jen zbývající volné buňky, kde je vedle plástu volno, tam buňky rozšiřují néměř na 8 cm a zbytek asi dole v plodišti. Nově opravdu nevystavěli ani ťuk, což mě překvapilo. Bude pravda s upřednotňováním ukládání toho, co je v přírodě zrovna k mání. Zásoby i na úkor plodu.
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 06.06.2017 11:18 AM
Jsou to prostě dané etapy.
Rozvoj - stavba - med - obrana.
Může se to sice v čase různě posouvat, ale posloupnost je daná.
Červen je většinou med.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 06.06.2017 01:06 PM
(06.06.2017 11:18 AM)schützmeister napsal(a): Může se to sice v čase různě posouvat, ale posloupnost je daná.
Stejně tak jako u tzv. varroatolerance, jenže to nikdo nenapsal /krom mne/, tak to nikdo ani neumí využívat. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 07.06.2017 11:19 PM
Pane Dvorský, tady mám stále mezery ve vzdělání, nějak si to nemůžu s ostatními věcmi pospojovat, aby to do sebe pozapadalo jak soukolí.
Jsem ale rád, že se mi pozvolna alespoň základy a volná stavba formují a tříbí, nicméně, jen studium nestačí. Musím to cítit a šáhnout si na to. Líp se mi to zapamatuje.
A je dobré, když tu někdo z Vás ukáže kam, či kudy jít. A ještě lepší, co hledat.
Příští medobraní se pokusím vyfotit ty boule, co včelky vystavěly v mém poctivě připraveném zebrování medníku.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 08.06.2017 09:46 AM
Víš Ali, včely jsou úžasně logické, jenže se jim málo kdo snaží porozumět. Každý den tam vidím nové věci a náměty na další práci. Jenže když budeš kopírovat ten většinový (99,9999) přístup ke včelaření, těžko radit. Zebrování je neuvěřitelná hloupost, kterou u nás někdo převzal od raketového konstruktéra v domnění, že IQ= absolutní pravda. To je ten technokratický přístup, který převládá jen a jen proto, že chceme maximum medu i když často tvrdíme, že nám jde o včely, návrat k přírodě, harmonii a podobně. Já jsem se s tím seznámil někdy v r. 1967 u pana Šráma. To si ten raketový expert ještě hrál v uhláku na horníka (myslím jako včelař). Jenže já tehdy pochopil proč a ne jen možné důsledky i díky panu Šrámovi. U mne by to "zebrování" nikdo neviděl až na jednu výjimku. Jinak se může stát to, co píšeš, nic neobvyklého, nepředvídatelného. Stačí jen pochopit jaké jsou tendence stavby v době blahobytu a nouze (třeba zrhoucení díla). Když jsme zde 28.2. měli ten seminář k rozšiřování, probrali jsme základní strategie proč a jak ,krom příkladů z praxe. Chtělo by to asi zopakovat, protože stavba je pro včelstvo něco jako kostra pro nás lidi. No a když má někdo pokřivenou páteř, nemůže dělat často věci, jako člověk zcela zdravý. V zásadě jde ale o jednoduché věci.
Ať se ti daří a díky za info a neboj se experimentovat, jinak se nic nenaučíš. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 08.06.2017 05:31 PM
Pane Dvorský, ono se v boji těžko postupuje beze zbraně. Já měl v medníčkách jen pár čerstvě vystavěných plástů a ty snůškou zaplnily. Zbytek polorámky (horníloučka, boční tyčky) nevystavené, a tak jim nic nebránilo v rychlostavbě divočiny. Po zdejší konzultaci a foto jsem to před týdnem zazebroval a je to stejně z bláta do louže.
Špatná rada? Ne ne, jen jsem jiné řešení nenašel. Ale jak naznačil Michal, bylo pozdě. Včelkám se už dostavil pud shromažďovací, a na stavbu neměli čas. Vyhnali všechny poletuchy do světa, protože jak zásoby v přírodě pominou, nebudou. Proto zřejmě raději zbytek včel v úle povytáhne buňky na maximum, a i kdyby se to zbořit mělo jak říkáte, zásoby uschovají. Vše ostatní jde stranou.
Ponaučení? Mít dostatek panenských plástů a se vším raději o něco dřív, než později. Koloběh přírody nepočká.
A dívat se a přemýšlet nad momentální situací každého včelstva, jeho potřebami, zájmy a fází vývoje. Ten zřejmě určí jak o stavbě rozhodne včelstvo silné, slabé, oddělek či roj. Pro všechny čtyři to bude třeba dnešek 8.6., ale zcela jiné rozhodnutí pro jejich budocnost.
A pak teprve, jak říkáte, experimentovat.
No pěkně se to píše a mluví
.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 08.06.2017 09:35 PM
Máš pravdu, pěkně se mi to píše i mluví, protože to taky dělám a ono to funguje. Za celých 54 let, co včelařím, jsem nezažil, že by včely primárně opustily stavbu proto, že je snůška. Opak je pravdou. To je právě ta logičnost včel. Rozhodně tě ale nebudu přesvědčovat ani nikoho jiného. Vše dobré. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 09.06.2017 12:32 PM
Ještě k tomu boulení plástů.
Jak to vydím já, musí se sejít několik veličin. A je pak jedno, jestli je dílo zebrovaný, nebo ne, protože i v kraji dělají plást přes tři rámky, když se to sejde.
1. dělají to jen silný včely, asi to bude poměr hodně létavek, málo úlovek. Slabší staví v pohodě, ikdyž je snůška jako hrom. Krásně rovný plásty.
2. musí být extrémní snůška, ty domácí prostě stavbu nestíhaj.
3. a je to jedině, když nemají dost plástové plochy - v okamžiku snůšky.
Čili klidně a prostě to taky může být tak, že Leoš má pozvolnou snůšku a nemá s tím problém.
Já zebruju medník, protože jsem medař / musím si to přiznat / a zatímco, jak říkám,
ty méně aktivní, nebo ty co postavili včas, měli plásty jak když střelí, od konce ke konci a odshora dolů - tak divočáci co med snad čerpaj potrubím měli konce plástů přes tři a v tom středovým prázdným jen srdíčko uprostřed. A to přesto, že pod sebou měli dva vysoké nástavky hotového díla - horní zanesli a spodní z části. Během 14 dnů. A je úplně jedno, jak tam ty plásty dám, zkoušel jsem to, když to prostě nestihnu včas, tak i do kraje protahují už hotový plást. Ještě tak nejlíp staví kupodivu uprostřed medníku, asi proto, že zanáší od krajů.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 09.06.2017 01:06 PM
Dobrý postřeh, Michale. Vytočil jsem řepku, protože rozkvétal akát (prvořadá je radost, potěšení, med někde na konci, on stejně nějaký bude a i když spořádáme 10 kg na osobu, určitě se včelky s náma podělí) a chtěl jsem trochu čistého. Jenže třetí den nato, znenadání rozkvetl malý lán asi další řepky nebo hořčice (nebyl jsem se tam podívat, viděl jsem jen žluté, ale kvetlo to jen asi čtyři dny) a oni na to skočili a to byl cvrkot. Po řepce už bylo v úlu včel jak u Jirky Marxe, takže to vypadá Michale, že souhlasí všechny tři tvoje odpovědi zaráz, třetí a druhý určitě a první ? Teď mě včely visí bradou z ležanu (12x42/35 + 36x42/11). Bohužel nemůžu do boku, musel jsem jim nabídnout tři medníčky nahoru.
Ano, má to logiku.
Leoši, co ty včelaříš, to já mám hlavní činnost v technice - tedy ryzí technokrat jak říkáš. Dost možná k tomuto ještě něco připíšu, ale v jiném tématu, sem už to cítím, nepatří. Taky přeji vše dobré lidičky, díky za konverzace. Jsou mi přínosem.
Des a zítra se půjdu do nich kouknout a možná udělám nějaké foto pro doložení k tomuto tématu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 09.06.2017 01:46 PM
Ali ten tvůj ul má velikost většího plodiste. Slušný vcely potřebuji prostor kolem 200 litru.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 09.06.2017 02:35 PM
(09.06.2017 12:32 PM)schützmeister napsal(a): Ještě k tomu boulení plástů.
Jak to vydím já, musí se sejít několik veličin. A je pak jedno, jestli je dílo zebrovaný, nebo ne, protože i v kraji dělají plást přes tři rámky, když se to sejde.
1. dělají to jen silný včely, asi to bude poměr hodně létavek, málo úlovek. Slabší staví v pohodě, ikdyž je snůška jako hrom. Krásně rovný plásty.
2. musí být extrémní snůška, ty domácí prostě stavbu nestíhaj.
3. a je to jedině, když nemají dost plástové plochy - v okamžiku snůšky.
Čili klidně a prostě to taky může být tak, že Leoš má pozvolnou snůšku a nemá s tím problém.
Já zebruju medník, protože jsem medař / musím si to přiznat / a zatímco, jak říkám,
ty méně aktivní, nebo ty co postavili včas, měli plásty jak když střelí, od konce ke konci a odshora dolů - tak divočáci co med snad čerpaj potrubím měli konce plástů přes tři a v tom středovým prázdným jen srdíčko uprostřed. A to přesto, že pod sebou měli dva vysoké nástavky hotového díla - horní zanesli a spodní z části. Během 14 dnů. A je úplně jedno, jak tam ty plásty dám, zkoušel jsem to, když to prostě nestihnu včas, tak i do kraje protahují už hotový plást. Ještě tak nejlíp staví kupodivu uprostřed medníku, asi proto, že zanáší od krajů.
Už jsem se nechtěl k tomu tématu vracet, ale jen na toto reakce. Michale, opak je pravdou. To, co píšeš v bodech ( a já je ještě rozšířím) nastává právě v době nárazové snůšky nejvíce. A to tady mám já nebo my. Už od počátku včelaření zde vím, že je zde skutečně cca 10 snůškových dnů, které stojí za to, ale nevíme kdy přijdou. Tady není snůška jako v okolí Benátek n.J, kde je přínos všeho prakticky od března (jívy, vrby.smetánka... svazenka, hořčice) do listopadu (je to ale cca 15-20 km ode mne). Právě v době trvalé (třeba i mírné) snůšky staví včely kontinuálně.
Jinak se podívejte na stavbu v přírodě. Nahoře ztluštělé plásty, uličky úzké. "Plodiště" stejně vzdálené středy plástů, ale (logicky) širší uličky. Čili je to přesně naopak, než třeba to, co děláme my s tzv. zluštělými plásty v "medníku" (to nemyslím ty boule). To bychom museli i dole držet stejné středy plástů jako nahoře. Jenže včelařům je líto toho místa na plod, neuvěřitelná hloupost, a proto tam dávají o plást navíc. Tedy ta tendence mít nahoře tzv. vysoké plásty (boule) je pro včely normální. Ta tendence tam bude vždy. Trochu se to kompenzuje soušovým jádrem event. plástem s plodem (nebudu rozepisovat varianty s 1,2 resp .3 plásty). Tady se zase napodobuje to v přírodě, že se včely ponoří do vysokých plástů a sníží buňky pro plod, rozšíří uličky.... Tak to funguje především v časném jaře. To už tak zpravidla zůstane vždy. Plod ponořený do medu, je naprostý ideál, ne jednotné uličky, jak se o to snažíme, ať už mezistěnami nebo jinak. Má to i další konsekvence, ale důležité. Tohle ti ale v žádné škole nikdo neřekne (u nás ani není kdo).
Zde letos byly skutečně jen 4 snůškové dny. 2 na řepce, 2 na akátech +,-. Kdyby to nebylo, bylo by to hravě na 2q ze včelstva (pokud by člověk chtěl, měl čas, sílu....).
Řepka meduje od teploty 17C a to bylo v květnu párkrát až odpoledne a akát potřebuje v noci kolem 20ti, déšť ho vyprší a je konec a ty zimy v noci, darmo mluvit. Hned třetí den ho byla polovina na zemi. Příznivé na snůšku to tu moc nebylo a to nemluvím o dubnu, kde byly 4 pěkné dny (2 v době, kdy mi šly matičky na orientační a snubní lety). I přesto mám někde ve včelách 1q, ale na jiném stanovišti jsou jen na svým. Podobně to mají všichni. To jen na dokreslení.
Navíc je tady ten další bod. Stavba je dána hodně i geneticky. Jen pro kontrast. Kraňka staví zcela jinak než vlaška...... To jsou ty důležité markery, podle kterých se dá ledascos vydedukovat. Jenže skoro nikdo si jich nevšímá a střílí se jen od boku. I odtud pramení to "moje" opisovači opisovačů, protože to zvládne každý, dokonce i vysokoškolák, jen ty důsledky. Já se jen divím, že se včelaři neustále diví. Za kleštíka si můžou sami a ostatní nemoci taky. V přírodě žijící včely dokazují, že to dokáží i bez nás, ani nemusí mít žádné zvláštní vyšlechtěné vlastnosti (i já se o to snažím, nutno dodat, že mám tady trochu máslo na hlavě). Příkladů je mraky a dá se to přenést do našich úlů, to potvrzuji už dost dlouho, jen musí člověk přijmout nevyhnutelné, ale na včelařské školy to ještě nedorazilo. My, ŠPV jsme ale vznikli právě poroto, že se toto snažíme co nejvíce napodobit, přiblížit včelám i v našich úlech, jak jen to je možné. Není to sice naprostý ideál, ale reálná možnost pro každého. To ostatní (šlechtění) je třešnička na dortu, jen pro takové "šílence" jako jsem já.
Proto mne vždy tak trochu nadzvedne ten, "klasický" přístup, ale protože i ten k životu patří, jsem s tím včelku smířen. Je jen škoda, že někdy začínající začínají pěkně po "kantovsku", tedy od věcí o sobě k celku se dopracovají, aniž vědí, co chtějí a pohybují se jako prvok (od nikud nikam). On by si měl člověk (teda podle mne) uvědomit základní filozofii, cíl, cestu a podle toho volit prostředky, materiál, postupy.... To je ale zase jen a jen můj názor, nevnucuji jej. Já se učením neživím a už vůbec netoužím po slávě, proto si to mohu dovolit. Hezky to říká jedna učitelka. Kdo neumí, učí. Kdo neumí učit, učí ty, co učí. Něco na tom asi bude. Proto alespoň já (myslím že nejsem sám) kladu důraz na ukazování, nasměrování, ale učit se musí každý sám. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 10.06.2017 01:07 PM
(09.06.2017 02:35 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Jinak se podívejte na stavbu v přírodě. Nahoře ztluštělé plásty, uličky úzké. "Plodiště" stejně vzdálené středy plástů, ale (logicky) širší uličky. Čili je to přesně naopak, než třeba to, co děláme my s tzv. zluštělými plásty v "medníku" (to nemyslím ty boule). To bychom museli i dole držet stejné středy plástů jako nahoře.Leoši, trochu se v tom ztrácím. Tak jak píšeš, to nedělám, ale uniká mě pointa.
V přírodě jsou v medníku ztluštělé. Ale dávat do medníku ztluštělé je blbost ?
Nebo je pointa v tom, držet stejnou rozteč ? Teda by mě nenapadlo, že to jde i jinak.
Nebo myslíš, je lepší větší rozteč všude ?
Myslíš, že ty boule / a teď myslím fakt boule v koncích, ne ztluštělý plásty /, jsou genetický ? Trochu by mohli, ale pak je to daný genetikou rozvoje včelstva a je to to stejný jinak řečený ? Ne ?
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 10.06.2017 02:00 PM
Leoš dává 9 ramku do Langa v plodišti má širší uličky v zásobách širší plasty .
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 10.06.2017 02:07 PM
Jo ,Michale, držet věší rozteč všude stejnou. Jenž my dáváme nahoru třeba 9 plástů a dolu 10, to není stejné. Podívej se na kohokoliv, kdo ztluštěné používá tzv. do medníků. Jen ubere nahoře třeba 1 r. a dole nechá. V tom je třeba Optimal konstrukcí před langem v podmínách pro silnější včelstev.
Geneticky je určitě daný to, že nahoře jsou ztluštělý plásty s větším sklonem buněk. Určitě velikost a uspořádání, prostavování a pod. Tendence stavět nahoře vyšší plásty tady prostě je a byla a bude. Jsou včelstva, ktekrým stačí jeden středový plást a vystaví to rovně, ve "správné" výši , jiným ne. Záleží i kam se nástavek dá. Něco jiného je zcela nahoru a nebo pod MK, nástavky s plodem a pod. Fakt je, že když budeš dělat všechno neustále stejně, budeš k tomu vybírat i materiál, který tomu odpovídá a ta potřebná variabilita se vytrácí. Lidé ale tu tendenci dát vše do průměru kvůli sobě, preferují. Já ne.
V horní části ale včely snesou krátkodobě i to, co by dole byl velký problém, třeba s trubčinou. Je to dáno asi tím, že je pro včely normální se do těch ztluštělých plástů vnořit, zhoblovat na správnou výši a využijí i ty více šikmé buňky pro plod. Ono se to blbě píše, chce to nákresy, ale to tady nejde.ld
PS: Sorry jdu vytáčet, resp. jen odtáčet, odlehčovat, víc nestíhám.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 20.06.2017 05:41 PM
Přidávám ukázku stavby plástů v medníku k přísp. 158, když je to nějak špatně připravené. Prostorově, časově, včely to chtějí jinak, já nevím proč ještě. Rozteč 37 mm. Boule místy až 7,5 cm.
Jiří, já mít včely do 200 l asi nikdy nebudu. To nedovedu. To by musely mít samy snahu. Plodiště poloviny ležanu má objem 76 l a tři malé medníky 3x 22 = 144 l. Něco chybí. Ale uvnitř se mi to přeplněné nezdá.
Toto je ale pouze výjimka, příští rok už budu mít v ležanu jen jedno včelstvo. Letos jsem je překládal nástavkové do ležanů a prostorově mě to nevyšlo, leták by byl o půl metru jinde, tak jsem šoupl dvě do jednoho s přepážkou.
Pak jen samotný ležan bude mít 152 l a dva medníčky vedle sebe po 22 = 196 l.
RE: Volná stavba v rámečkách - Karel Orság - 25.06.2017 09:41 PM
Letos jsem to zkusil taky s volnou stavbou.., a výsledky mám smíšené ..
Jak psal pan Dvorský.., né každé včelstvo má pro to genetické předpoklady .
Nejlíp stavěly roje a smetence, pár včelstev stavělo také pěkně . Problém jsem měl při vytáčení
volného díla, kde nebylo vydrátkováno. Pár plástů se i zbortilo vlivem tepla.! Mám rm 39x24,42x17 a 2/3..
U nižších rámků bylo dílo mnohem stabilnější, myslím že jsou pro volnou stavbu vhodnější ..
Nejhůře stavěla včelstva , která jsem koupil v budečácích a přeložil je do nástavků.., musel jsem nakonec vyměnit matky.., včely byli ve dvou nástavcích a do třetího vůbec nešly..!
Zkoušel jsem vše možné , dal jsem do nástavku 4 souše do středu a ze stran rámky.., zebroval.., včely se pohybovali pouze na souších..
Přínosem je pro mne zjištění ,která včelstva jsou vhodná pro další chov.
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Jelínek - 11.07.2017 06:26 PM
Ahoj všichni volnorámkaři,
pracně jsem objevil jednu samozřejmost, tak bych se o ni rád podělil a třeba tím některému spoluzačátečníkovi ušetřil trochu trápení. Beztak ho neubude
Při svém prvním a marném pokusu o vytáčení jsem zjistil, že mi staví holky šejdrem. Krásně rovné plásty podél horní loučky skoro v celé délce, v části nejdál od česna mají asi na 5 cm tendenci je spojovat do ztluštělého medného koutku nebo jak to nazvat. To je nepříjemnost, ale ze včelího pohledu pochopitelná a z mého řešitelná. Jenže ty pěkné rovné plásty se o pár stupňů odchylovaly od rámků, v horní části byly po stranách ještě bodově přichycené, dole pokračovaly plynule tesně vedle dolní loučky i níž, opět sem tam k ní přichycené, ale spíš ne. Včely prostě vůbec nedbaly předpřipraveného mustru
Vrtalo mi hlavou, proč to mají špatně. No, nemají. Mají to zcela správně - svisle. Na rozdíl od úlu, který správně vodorovně není, jen tak per oko a zjevně nedostatečně. Ono v případě použití mezistěn se to nejspíš nemůže projevit, také se po zanesení určitě dost srovnají vlastní vahou, u stavby na loučkách problém nevzniká vůbec. U nízkých rámků s volnou stavbou se případná odchylka tolik neprojeví a nejspíš se stále trefí na dolní loučky, ale u větší výšky už to nefunguje. Prázdné rámky se vlastní vahou nesrovnají, navíc když jsou to hoffmany, a včelky si postaví svislý plást podle sebe, na boční loučky a drátky kašlaje. Což je pak nevytočitelné a celkově na houby. Nenarazil jsem nikde moc na upozornění, že by úl měl být přesně rovnovodovážně uložený, aby rámky byly přirozeně svisle, a trklo mě to až teď. Tak zdůrazňuji. Nejspíš stačí srovnat úl jen ve směru kolmém na rámky, úl nakloněný trochu k česnu by u studené stavby nemusel být problém.
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 11.07.2017 07:05 PM
Jj, úly jsme dávali do váhy jak stavbu domku. Nicméně dík, šotek je na světě, půjdu se na to podívat i do mých visutých, jsou čerstvě stavěné, zatím nekontrolované.
RE: Volná stavba v rámečkách - coral - 12.07.2017 06:26 PM
2/3 lang s naklonenim k cesnu u me stavi rovne.Vloni oddelky stavely rovne i s nepatrnym naklonem ulu ke strane.Druhy rok mednik uz byl hnuty i u nizkeho ramku.Ne vsechny ramky.Mam pocit,ze tomu dost pomahala gravitace,plasty byly plne nektaru,nestihaly stavet.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 13.07.2017 02:00 PM
Malou vodovahu mám pořad v autě
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 13.07.2017 02:34 PM
Já mám zase apku v mobilu
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Jelínek - 13.07.2017 08:03 PM
Dobře no, prostě to všichni dávno víte
Jak píšu, samozřejmost.Já to rovnal per oko a popravdě - lepší to nebude. Mám dva kmínky mezi dvěma smrky, na tom fošničky a čtyři úly. Ty jsem do začátku srovnal, ale čím těžší jsou, tím víc se soustava nerovnoměrně prohýbá. Jednoduché, levné ba až zadarmo, ale pro volnou stavbu zjevně nevhodné. Anebo ano, ale žádá si to hlubší analýzu a více vnitřních podpěr.
Ještě přihodím postřeh. V rámci rychlejší výstavby zásobních plástů jsem jim nažebroval medník mladým dílem s trochou zakladené trubčiny. Vystavěly to rychle, zanášely s výrazným zpožděním. Gravitace tedy nerovnala nic, soustavu hoffmanů nepřetlačila. Problém je jako obvykle komplexní a projeví se až po souhře několika faktorů.
EDIT.: Tahat v CHKO k lesu pneumatiky opravdu nebudu
RE: Volná stavba v rámečkách - Ali - 13.07.2017 10:30 PM
sundej to ze smrčků a hoď to dočasně na pneu, než žádaná hlubší analýza ti přinese něco lepšího. Není to moc eco, ale je to levné a dobře to funguje. Já to mám na betonových kostkách, ale asi se vrátím taky na pneu. Lehce se nakloní? Podzvednu, podhrábnu trochou hlíny a na té ploše to drží jak ajfelovka
RE: Volná stavba v rámečkách - lyn_x - 14.07.2017 12:15 PM
Tomáš: používám ztracené bednění (2 kusy 20x50cm naležato) a na to betonovou dlaždici 50x50cm, aby tam byla rovná plocha a neničily se mi dna. Celkem to vyjde asi na 150 korun za podstavec, což je myslím docela v pohodě cena, i když to dřevo je víc eko. Životnost ještě nemám ozkoušenou, snad to bude "na věky" a nebude to nějak praskat apod.
RE: Volná stavba v rámečkách - vkrejci - 10.03.2018 05:50 PM
Zdravím, padlo mi jedno včelstvo na hlad, spodní nástavek vyjezený, horní téměř plný. Přikládám fotku rámečku nad plodem, který je zčásti vyjezený, ale teď v těch posledních mrazech -10C včely neopustily plod a zůstaly dole. Rámečky nejsou dostavěné až dolů, což mohla být příčina (můj laický úsudek), ale chtěl bych si z toho vzít nějaké ponaučení, co jsem měl na podzim udělat jinak, poraďte prosím. Jiné, dostavěné souše jsem k dispozici neměl.
![[Obrázky: 20180310_153622.jpg]](https://s10.postimg.org/y8eqfzpqd/20180310_153622.jpg)
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 12.03.2018 12:52 PM
Z mýho pohledu jde o problém vícenástavkového zimování na střední a vyšší míře.
Z mých cca 5 včelstev, která se mě pravidelně nepodaří stáhnout do zimy na jeden, dvě takhle skončí.
Je to jednak o citu k přípravě na zimu, přijmutí ztrát, která u tohodle systému prostě jsou, nebo úvaze o jiném systému.
Nedostavěný rámek to samozřejmě dělá horší, ale nic to nemění, že i na úplně vzorově prostavěných se někdy stáhnou dolů a v mrazech kaput. Tak to prostě je.
RE: Volná stavba v rámečkách - Centisi - 12.03.2018 01:25 PM
Me padlo předloni včelstvo i v japončikovi...jedny mi odrovnal hlodavec a jedny měli zásob dostatek ale nehnuly se z plodu kdyz bouchly mrazy...
Jen asi budu na ramkach muset predelat spodni loučku na uzsi..cca 15 milimetrů ??? Nechcou kolikrat dostavovat az ke spodni latce...v tom ja vidim u volný stavby v ramkach ten nejvetsi problém...
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 12.03.2018 02:01 PM
(10.03.2018 05:50 PM)vkrejci napsal(a): ...Přikládám fotku rámečku nad plodem, který je ....Tenhle ráměček nad hlavu nepatří. Nad hlavu patří dělničina. Tohle má být na kraji, max.na druhé pozici od kraje. Přechod včelstva na tohle na jaře znamená pomalou smrt, jak jsem si už taky vyzkoušel... Matka běhá po plástu, hledá dělničinu k zakladení, ta nikde, včelstvo nesílí a nesílí, pomalu odchází zimní generace a nové dělnice, které by ji nahradily, stále nikde... Třeba na to včely nepřešly, kromě mrazu, taky proto, že třeba instinktivně vycítily, že tam ne.
RE: Volná stavba v rámečkách - Centisi - 12.03.2018 02:27 PM
Tak tohle tvrzeni si netroufam nijak shazovat ani mu dávat za pravdu protože to fakt nevim...
Ale uz sem podobnej nazor nekde slysel a proto se snažim s plodištem co nejméně šachovat..jen vyndám rámek a dam misto nej prázdny..vcely podle me ví nejlip co si tam maj postavit....čim menší gulaš jim v tom delame tim podle me lépe...
RE: Volná stavba v rámečkách - vkrejci - 12.03.2018 02:29 PM
(12.03.2018 02:01 PM)Tomáš Palata napsal(a): Tenhle ráměček nad hlavu nepatří. Nad hlavu patří dělničina.Aha, tak toto je možná zásadní poznámka. Já jim to sice nad hlavu nedal, měli tam prázdné rámky, ale asi jsem to způsobil já, příliš velkými mezerami, že to pak takto vytáhli..
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 12.03.2018 04:05 PM
Tohle mezerami není. Včelstvu, co je svět světem, staví dílo od začátku roj. Ten staví od shora dolů a od středu plodového tělesa do strany. Od nuly, tj.od stropu, začíná dělničinou zhruba na šesti plástech (podle síly roje) a rozšiřuje dolů a ve směru plástů. První rok výlučně, nebo téměř výlučně dělničinu. Po první zimě dojede obvykle plodové těleso pod strop a k rozvoji bere zásoby z boku a zezadu. Vylíhlý plod zpevní centrální část pod stropem a s rozvojem potom jde další stavba v daných směrech, tj. dolů (primárně) a do strany. Pak už si staví další typy buněk podle potřeby. Pokud jim dáš ke stavbě nad hlavu prázdný rámek, pak budou stavět zrovna to, co aktuálně potřebují. Když budou potřebovat trubčinu, tak trubčinu. I tam, kam by si ji normálně nepostavily. Třeba nad hlavu. Oni netuší, že to je smrtící, protože se s tím nikdy nesetkaly. Argument zborcení díla tady neplatí. První se bortí krajní plásty. Jednak proto, že v krajních plástech je hmotnostně víc zásob než ve středových plástech a pak středové plásty jsou navíc zpevněné košilkami po plodu. Středové se bortí, pokud vůbec, jako poslední, což je konec včelstva, které, pokud tohle dopustí, už nepředá tyhle blbé geny dál. Takže pokud jsi tam ten plást nedal sám, ale dal jsi tam rámeček ke stavbě, pak v nevhodnou dobu na nevhodné místo.
RE: Volná stavba v rámečkách - Centisi - 12.03.2018 05:00 PM
Dik za vysvětlení
zase sem (sme) o něco chytřejši...Tohle beru...příklad z přírody... nikdo mi do tedka nedal vysvětlení kterymu bych věřil...diky
RE: Volná stavba v rámečkách - schützmeister - 12.03.2018 05:43 PM
(12.03.2018 04:05 PM)Tomáš Palata napsal(a): Tohle mezerami není. Včelstvu, co je svět světem, staví dílo od začátku roj. Ten staví od shora dolů a od středu plodového tělesa do strany. Takže pokud jsi tam ten plást nedal sám, ale dal jsi tam rámeček ke stavbě, pak v nevhodnou dobu na nevhodné místo.Tohle sice platí, ale jen co se týče stavby. Ne posunu.
Posun po plástech NA JAŘE je jim buď ukradený, nebo podle mě spíš - tedy v tuhle dobu, ne v lednu, začínají preferovat trubčinu. I když mám v horním nástavku trubčinu uprostřed, což se prostě někdy stane, NA JAŘE se normálně posunou. Možná kdyby byl celý nástavek trubčiny, nevím. To je ale jarní akce a zimní je odlišná.
ZIMNÍ akce je, že od podzima zůstávají na místě posledního plodu, i kdyby to bylo úplně blbě - dole, na straně, tam kde nejsou zásoby. Což i u dutinovýho včelstva může klidně být dole, pod trubčinou. A v zimě začínají klást, tam co sedí. Čili, dokud nezačnou klást, normálně se posouvají za zásobama. Jak ale přimrzne a před tím v prosinci zakladli ten původní plást, jsou v troubě. Tedy pokud jsou na blbím místě.
Tomu se dá předejít jen tak, že v létě upravíte plodiště tak, aby byl plod uprostřed. A ideálně na jednom vysokém nebo dvou či třech nízkých. A nebo, při chovu silných - rozuměj spojovaných, dvoumatečných a pod. je to jedno, protože budou mít sílu se posunout i v zimě.
To, co vadí, je kontakt plod - zásoby - respektive vzdálenost - plod v zimě neposunou, pokud tam je a zásoby se sami nehnou.
Vše ostatní není podstatný. Ani zůžení spodní loučky a nic podobnýho to zásadně neovlivní.
RE: Volná stavba v rámečkách - vkrejci - 12.03.2018 05:43 PM
No už mi to asi docvakává. Nemaje souší jsem měl uspořádat plod v rámci dvou nástavků nad sebe a ty prázdné rámky k uskladnění zásob z krmení na zimu vložit okolo, že? V podstatě je to tak nakreslené v tom PDF souboru od L. Dvorského..
RE: Volná stavba v rámečkách - Centisi - 12.03.2018 05:57 PM
Tohle sice platí, ale jen co se týče stavby. Ne posunu.
Posun po plástech NA JAŘE je jim buď ukradený, nebo podle mě spíš - tedy v tuhle dobu, ne v lednu, začínají preferovat trubčinu. I když mám v horním nástavku trubčinu uprostřed, což se prostě někdy stane, NA JAŘE se normálně posunou. Možná kdyby byl celý nástavek trubčiny, nevím. To je ale jarní akce a zimní je odlišná.
ZIMNÍ akce je, že od podzima zůstávají na místě posledního plodu, i kdyby to bylo úplně blbě - dole, na straně, tam kde nejsou zásoby. Což i u dutinovýho včelstva může klidně být dole, pod trubčinou. A v zimě začínají klást, tam co sedí. Čili, dokud nezačnou klást, normálně se posouvají za zásobama. Jak ale přimrzne a před tím v prosinci zakladli ten původní plást, jsou v troubě. Tedy pokud jsou na blbím místě.
Tomu se dá předejít jen tak, že v létě upravíte plodiště tak, aby byl plod uprostřed. A ideálně na jednom vysokém nebo dvou či třech nízkých. A nebo, při chovu silných - rozuměj spojovaných, dvoumatečných a pod. je to jedno, protože budou mít sílu se posunout i v zimě.
To, co vadí, je kontakt plod - zásoby - respektive vzdálenost - plod v zimě neposunou, pokud tam je a zásoby se sami nehnou.
Vše ostatní není podstatný. Ani zůžení spodní loučky a nic podobnýho to zásadně neovlivní.
[/quote]
Tak ste me tak zvyklaly ze sem sel do jednoho ulu nakouknout
trubcinu mam taky kde byt nemá a občas nejakej rámek nedostavanej az ke spodni loučce a vcely me to přesli..tak tedkom fakt nevim...sou to jediny co se dostali az do vrchniho nastavku...zimuju na dva nastavky 39/24...o vikendu nastavek a pul vcel pri kontrole..takze by fakt zálezelo jen na sile vcelstva ?? Zacinaly zimovat primo u prostred u otevreneho ockaTy druhy byly mirne posunuty na levo a do vrchniho ani zatim nedosli. Jen si z nej stahujou zásoby...pri rozvolnenem chumaci cca nastavek vcel...
Tak zase nic nevim
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 12.03.2018 10:38 PM
Hlavně se to stává slabším vcelstvum zakladou a zůstanou na plodu. Když prijde větší a deletrvajici mráz je vystaráno. Proto na zimu mít vcely co nejsilnější
RE: Volná stavba v rámečkách - Martin Smutný - 12.03.2018 11:28 PM
(12.03.2018 10:38 PM)jirka.marx napsal(a): Hlavně se to stává slabším vcelstvum zakladou a zůstanou na plodu. Když prijde větší a deletrvajici mráz je vystaráno. Proto na zimu mít vcely co nejsilnější
Je to o síle i genech. Dostal jsem před pár lety roj z budečáku s ochotou hynout na zásobách - rozvolnění při předjarním oteplení, vyjedení věnečku zásob. Po ochlazeni se stáhly zpět, namísto doražení vice včel odspodu a propojení plodu se zásobami. Tuto tendenci mělo i několikeré potomstvo, dokud jsem je nevyřadil. Při větší síle by to asi zvládaly, ale ani to jim nebylo dáno....
RE: Volná stavba v rámečkách - Rastislav Rosa - 06.04.2019 02:58 PM
Zdravím, mám otázku. Používate rovnaký počet rámikov v nástavku pri voľnej stavbe, ako ste používali pri medzistienkach? Vystavané plásty v rámiku na voľnej stavbe nie sú také dokonalé ako pri medzistienkach, a zdá sa mi, že sú aj máličko hrubšie (širšie). V 10 rámikovom čechoslováku (vnútorná šírka nástavku 37,5 cm, r.m. 37x30) mi 10 rámikov vojde veľmi natesno. Keď som nechal len 9 rámikov a mierne som ich roztiahol, bolo to oveľa lepšie.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 06.04.2019 08:31 PM
No je škoda, že jsi nebyl na semináři v ledu v Turnově, tam se tomu věnovalo dost času. Tomáš to tam hezky znázorni i graficky. Tady to nejde tak jednoduše vysvětlit. zkusím to v bodech alespoň částečně:
1) předně neberme to, jaké je dílo na mezistěnách za dokonalé, opak je pravdou. Právě ta domělá dokonalost je pro včely spíš na závadu , jinak by to tak dělaly, ale ony nedělají i když mají možnost stavět, jak chtějí. Jejich důvody se nekryjí s našimi představami. Je to celekm lobické, zde nelze být konkrétní.
2) divoká stavba má své zákonitosti i když nám to nepřipadá. My včelám i na volné stavbě (tedy v rámečcích nebo na trámcích) určitým způsobem předepisujeme, jak mají stavět a ono to má své konsekvence. Např. šířkou uliček je nutíme stavět jiné velikosti buněk (nyní mám na mysli ty dělničí) a to rohodně není dobře. Zase se to nedá více rozvádět.
3) v přírodě nebo na volné stavbě je v jedné uličce více katogerií buněk. O architektuře jsem tady nebo jinde již psal, ten seminář byl v tom směru velmi dobrý. Nevím,ale zda ty infrmace začátčníci dokáží využít, ale rozhodně je to něco zcela jiného než v kasickém včelaření.
4) Jestli ti to pomůže, já používám v 10r. 2/3 L 9 ránků, plástů, uličky jsou tedy širší. Zase by to chtělo obšírněji napsat proč a jak, ale to přinese praxe každému.
5) Jinak va VF je vlákno o volné stavbě, musím říci, že jsem tam snad nenašel příspěvek, který by se dotýkal toho hlavního, jsou tam jen samé vedlejší věci. Je to asi tím, že hlavním účelem dotyční vidí snad jen úsporu práce a mezistěn. JENŽE V TOM VÝZNAM VOLNÉ STAVBY PRO VČELY NESPOČÍVÁ, JEN PRO NÁS A TO JE SAKRA MÁLO. Právě i na tomto je vidět, jak rozdílné jsou autentické informace od těch přejatých. Je ale naděje, že pro skutečný význam volné stavby (divočiny) lidé také jednou dorostou. Pevně v to doufám.
6) Jenb pro zajímavost, já u see na dělničím díle naměřil buňky od 4,7- 5,1 i více. Dnes už vím, že nic z toho, tedy i ty velké není špatně a spíše se snažím to, co se děje pochopit a dávat do souvislostí, než soudit a tvrdit to, či ono.
ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Rastislav Rosa - 28.01.2020 05:31 PM
Leoši, na seminári v Turnove si pri architektúre diela uvádzal, že v prírode včely stavajú max. 9 plástov (podľa sily). Včelárim na VN 37x30cm CS, prechádzam na NN (r.m. 37x14,6cm - 1/2CS) a idem si nechať vyrobiť úle. Doteraz som bol rozhodnutý pre klasický 11 rámikový CS, v ktorom som plánoval mať 10 rámikov. Teraz po absolvovaní seminára som trochu v rozpakoch, či si nenechať vyrobiť len 10 rámikový úľ, v ktorom budem používať 9 rámikov. Keďže si idem nechať vyrobiť úle namieru (úľ r.m. 37x14,6cm je neštandard) nerád by som zbytočne špekuloval. Viem, že včely sa prispôsobia akémukoľvek priestoru, ale načo im zbytočne "pridávať".Aký je tvoj názor.
RE: Volná stavba v rámečkách - Karol Lamacz - 28.01.2020 07:07 PM
Já jsem to pochopil tak, že má 9 rámků v 10-ti rámkovém 2/3Langu, aby měl širší rozteč mezi prostředními rámky v plodových nástavcích. Větší rozteč=více včel=vyšší teplota=silnější vytěsnění VD na okraj plodového tělesa+lepší péče o plod.
Takže rozměr nástavků jakýchkoliv typů se nemění, jen ubereš rámek.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 28.01.2020 07:31 PM
Ano s tím souhlasím až na to vytěsnění V.d. Tam bych to takto jako argument neuváděl (silnější je tam jiný vliv). Ale jistě je tam jiná tepelná pohoda a vše co z toho vyplývá, tedy i jistá nepohoda pro V.d. Jistě jste si všimli, že vše z těch věcí, ze kterých jsem vás zkoušel posledně, do sebe zapadá a navazuje. Je to určitá posloupnost. Nelze očekávat nějaký efekt jen při jedné změně, nebudou-li následovat další. Jde o to zharmonizovat včelstvo a pak teprve může následovat to další, objektivní hodnocení, případně selekce. Přád platí - soulad prostředí, včela, včelař, úl, provozní metoda, obecně řečeno. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Karol Lamacz - 29.04.2020 10:14 PM
Letos si trochu hraji s přířezy a rámečky. Cíl byl co nejjednodušší přířez z dostupných neohoblovaných desek(23-25mm). Jednoduchost = řez jen pilou, žádné frézování, které bez profi nářadí je zbytečná piplačka.
Takže surová deska, trochu srovnaná excentrickou bruskou a řez horní loučky, bočnic a spodní na tloušťku 10mm. Spodní pak řez na profil 10x10mm.
V horní loučce 3mm zářez do kterého zasunu dřevěnou lištu. Materiál na lištu jsem zatím řezal z desek 10mm, které mám skladem. Lišta mezi jinými zpevňuje tenkou horní loučku v ohybu.
Včelky už na nich staví. A jinak nástavky nehoblované, jen bruska - takže vnitřek(viz 2. obrazek) bude lákat holky k úpravě propolisem.
Langy 2/3 již všechny na 9 rámků s širšími uličkami v plod. hnízdě - ještě doladím nějaký mustr na rychlé srovnání.
PS Panenské dílo matka ihned zakladla, viz poslední foto, nemám ji značenou.
PS2 Matka je moje úplně první. Loni 5 matiček z vajíček na liště dle Jirky Marxe.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 20.11.2020 11:33 PM
Mohl byste mi prosím někdo vysvětlit, jak je to s včelí mezerou mezi nástavky? Letos jsem začal a zatím mám nástavky a rámky od p. Nerada, kde je mezera mezi nástavky ca 6 mm, všude se píše, že včelí mezera je ca 6,5-10 mm - včely sice neměly vůbec tendenci tu 6mm mezeru zanést propolisem ale přeci jen - není lepší o krapítek větší, třeba těch 8 mm? Teď přes zimu si budu připravovat nástavky a rámky na příští rok, kdy bych chtěl přejít na volnou stavbu a tohle je jeden z detailů, které ještě nemám promyšlené. Budu dělat spodní loučku úzkou jak radí Leoš (max 10 mm) aby to mohly souvisle prostavět - takže mi nepřijde tak důležité, aby ta mezera byla co nejmenší.
další věc je převod stávajících včelstev a oddělků (zimované na 3-4 NN) na volnou stavbu (nyní jsou na plástech vystavěných na mezistěnách) - zvládnou to během jedné sezóny? Někde je tu popsaný postup, že se dost brzy na jaře odeberou neobsazené souše, nechají se jen plásty, kde sedí včely a přidají stavební rámky - včely pak rychle dostaví potřebné dílo volnou stavbou, jde to takto? Z toho co mám zatím vyzkoušené i načtené, obecně staví lépe nad plodištěm - nebo je lepší nechat je stavět dolů jako je to v přirozeném hnízdu?
Díky moc za zkušenosti! A díky za tuto iniciativu a web!
Jirka
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 21.11.2020 09:20 AM
Jirko. Pokud si pamatuji, tak nástavky od pana Nerada nemají sice chybu, jsou krásné, ale konstrukce rámku je klasická. Tedy horní loučka široká a výška 19mm. Spodní bude asi úzkám ale fakt nevím. Vidíš, jak je třeba nejprve dobře definovat situaci? Pak mohou následovat trochu přesnější odpovědi. Včely ale po miliony let žijí ve dřevě, nikoliv na dřevě.
Ale k té včelí mezeře. Včely tam propolis nedávají. Nátavky prostavují, tedy voskem. Ony v přírodě přerušují souvislý plást galeriemi a ne hrudkami propolisu, Propolis dávají spíše na boční loučky. Klasičtí včelaři to ani nepoznají. Já mám ale zkušenost, že ty boční mezery dokáží zabetonovat propolisem nebo zastavět až ke stěně i přes tu včelí mezeru. Vedu včestva jinak. I to má ale svá pravidla, která se nikde nedočteš, pro ty informace si musíš dojít a také pro ně dorůst, jako každý z nás.
Nyní k rozšiřováni. Vezmu to obecně. "Ano" rozšiřovat dolů je přirozenější. Nahoru staví lépe, ale tím zase narušíš archtekturu díla zásadním způsobem. Tedy zase vychýlíš včelstvo z rovnováhy, pokud mu ji vůbec dovolíš svým vedením vytvořit, což se v klasicky (já říkám průmyslově apokalypticky vedeným včelstvům podaří jen velmi málo, protože to není ani cílem těch, co stojí za úlem). Vůbec správnější by bylo napsat rošiřování k česnu a od česna. Já používám obojí, protože vím, že v určitou dobu a v určitých místech včely nějaké ty prohřešky včelaře tolerují a dokáží tu rovnováhu udržet. Je třeba brát v úvahu i tendenci rozvoje a ta je v různých obdobích různá. Ty se ptáš tak, že vycházíš z toho klasického formátu, a tam je to skutečně tak. Proto jsem napsal to ano do uvozovek. Tyhle informace zase nejsou na pár řádek sem.
Představ si včelstvo v přírodě a podle toho si vybírej metodiku.
Na ty důležité jemnůstky přijdeš časem sám nebo si zase pro ně musíš někam dojít. V kasickém protoru je nezískáš nebo ve zcela jiných souvislostech.
Ještě jednu věc. Klasici včely neustále k něčemu nutí a proto mají zdravotní problémy a vlastně i hospodářské výsledky takové, jaké mají. Ano to, co popisuješ propagoval kdysi Michal. Ten byl s námi, ale jen v něčem naplňoval teze ŠPV. Proto se nepřeregistroval (mimo jiné), protože jsme si řekli, že účastník ŠPV by měl naplňovt naše teze na 100% (když ne hned, tak časem).Tento přístup je OK, pokud někomu dělá radost, ale z dlouhodobého hlediska je to zase něco, co narušuje tu USTÁLENOU vnitřní rovnováhu.To vše v domění, že mu to přinee vyšší efekt, to je ale omyl, který nestačil postřehnout. Škoda, měl jsem ho rád. Ano, včely mohu donutit stavět i v prosinci, ale ty dopady. Nejlépe převedeš včely na vonou stavbu tak, že je po snůšce necháš vystavět celé dílo nové v daném protoru. Navíc je to i ozdravné opatření, které se dá provést třeba 1x za 3-5 let. Jistě jde to i jinak, ale na to bych potřeboval více místa a koukám, že nyní už i času. Stejně by to byla slova, tedy ne úplnné informace.
Jedno ale ještě napíši. Pokud pochopíš základní vztahy ve včelstvu v návaznosti na okolí ( proto stále opakuji: prostředí, včela, včelař, úl, provozní metoda) , budeš včelařit dobře (tedy i bez chemie)[b] ve všem a všude. Vše dobré. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 21.11.2020 11:56 AM
Díky moc Leoši!
Já jsem to možná napsal nesrozumitelně - začal jsem letos a protože p. Nerad bydlí kousek ode mě, pořídil jsem jeho výbavu (on má hoffmany jako pro optimal tj. s nízkou horní loučkou, to ale není důležité). Teď chci ale úplně přejít na systém, který si budu dělat sám (přeci jen jsem původně také truhlář) a který bude lepší na volnou stavbu - rámky budu dělat s užšími loučkami, jak jsi doporučoval (šířka horní max 20 dolní max 10) a boční nechám taky 20 a rozteč řešit hřebeny - hoffmany mají rozteč danou a když mezeru trochu zvětším nebo je v sezoně pořádně nedorazím, zapropolisují to na boku a nejde to skoro odtrhnout. Takže mě zajímala spodní mezera mezi těmito zůženými rámky - popravdě to je ale jen detail, jestli budou 6 nebo 8 mm, asi to nebude rozdíl, když si to stejně prostaví podle sebe...
Díky moc za rady nebo jen i náznaky, převedení na volnou stavbu produkčních včelstev jsem snad také pochopil (i když toho samozřejmě jako novic nemůžu moc vědět) - těch možnotí bude asi hodně, napadají mě např:
1) méně násilné - ponechat zaplodované plásty, převěsit do 3 NN nad sebe a zbytek kolem stavební rámky, které dostaví podle potřeby.
2) ozdravné - odebrat zaplodované plásty, dát soušové jádro (třeba souše z medníku, které už by byly vystavené jako volná stavba) a kolem stavební rámky. Plodové plásty využít na oddělky.
U obou s MK nebo dokrmováním pro zajištění stavby. No snad nejsem úplně mimo...
Prosím ještě o jednu informaci - když bych tímto způsobem vytvořil oddělky, což se považuje za ozdravné opatření, jakým způsbem se naruší vývoj VD? Napadá mě jen, že se vytvoří plodová přestávka, což znamená, že se buď a) přibrzdí rozvoj VD nebo b) se použije bodové ošetření ve fázi bez zavíčkovaného plodu (kys mléčná, KM). Jen přemýšlím, jestli je možné oddělky opravdu nechat bez léčby a jen naředěním populace VD zajistit, že to nebude pro včelsvo fatální...
edit: Pardon a ještě jeden krátký dotaz - lze oddělky také rozšiřova směrem dolů, když je to přirozenější směr rozvoje? Ve všech metodikách se rozšiřuje směrem nahoru...
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 21.11.2020 01:15 PM
Já pracuji s celými nástavky. Plásty beru do ruky výjimečně. Tak mi vůbec nevadí, že třeba nějaké boční loučky spojí propolisem. To je přeci také produkt a vzácná surovina. Samozřejmě, lze u oddělku rozšiřovat i směrem dolů, ale musí mít svou sílu. Protože budou spíše vytvořeny později, je lépe ty plásty rozdělit do 2NN a doplnit stavebními rámky. S tím přerušením plodováním to je přesně tak. Pokud by to nestačilo, tak to už ten materiál musí být hodně citlivý a nebo to zazdí včelař.
Když jsem si před léty uspořádával tzv. Bond testy do kaskád, bylo jedním z prvních kroků to, že jsem oddělky vůbec neošetřoval. Když půřežily zimu, musely přežít i do další zimy. Když přežily i to, musely přežít i druhou zimu..... Tohle je jeden ze způsobů, jak uspořádat kaskády (pochopitelně ne jediný). Příroda mi ukazovala sama, co se pro mé prostředí, metodiku.... hodí a co ne. Nikomu to ale nevnucuji. Začít se ale nějak musí. Tohle by mohl být pro mnohé třeba první krok. Hlavní je ale neohrožovat své okolí. Přeušení plodování a pauza cca 3 týdny, má ale prakticky stejné účinky jako celá ta šílená chemická metodika, která doporučuje 1x ošetření na jaře, 1-2 ošetření v létě a další 3x ošetení na podzim, zimě. To je pro mne dnes vážně šílenost a je jedno, jakou chemii kdo používá.
Včera nebo předevšírem mi Jirka Marx říkal nějaké "novinky" z přednášky na JUTUBKU nebo kde to slyšel. Co dodat?
Tvrdí-li někdo, že chce opustit ten průmyslově apokalyptický způsob včelaření a současně tvrdí, že se šlechtit na odolnost musí na stávající klasický systém včlaření. Nevím co si o tom myslet. Přinejmenším je to protimluv (to přinejmenším).
Nebo, když někdo tvrdí, že dá na testovací stanici 100 smetenců a jen 2 z nich to přežije bez ošetření (snad jen první 2 roky). Tak zase. Buď není horší genofond a nebo je zase hodně něco špatně v metodice ošetřování. Možná je to kombinace.
Nebo. Dělat "testovací" stanici v izolovaném prostředí, tak to vážně může udělat nevzdělaný člověk nebo......... Tohle jsem říkal Billovi Růžičků z Kanady už v r. 2006. Je to moje vlastní zkušenost s izolovaným prostředím. Takové stanoviště jsem měl. Tento postup je přesně opakem toho, co se děje v přírodě.
Nebo. Dělat "testovací" stanici bez předchozí markerové selekce je zase neskutečná povrchnost. Když jsem před léty v Německu použil u kolegy prvně" termín" Marker Selektion, jen na mně mrkl okem a ihned jsme se bavili o konkrétních věcech, jak to každý vidíme bez ohledu na to, zda to bylo gramaticky zcela správně (nejspíš to taky slyšel prvně v životě). Nojo, praktici uvažují v obrazech. Teoretici vidí jen písmenka, případně odkazy na internetu. On to třeba pan Oliver nenapsal, tak to pro mnohé neexistuje.
Pokud ale ten projekt je jen podnikatelský záměr ( a tak to nejspíš je), jak získat od někoho dotace, chápu to. Včelařům to ale nic nepřinese a z těch 2% je vidět, že také nic nepřináší. 2-3% jsou přeci normální rozdělení Gausovy křivky. Při minimálním šlechtění by se to mělo výrazně posunout a změnit. A také to tak je. Zase je to má zkušenost, žádné opisování od opisovačů. ld
To je právě jeden z rozdílů mezi ŠPV a ostatním světem. Je to nekompaktibilní, jak jsem výše uvedl. ld
Je ale možné, že jsem Jirku nepochopil dobře a jen vidím trávu růst.
PS: Nejspíš mi kluci z "Klubu přátel italské opery" vyčiní za to, že jsem se zase příliš rozkecal, snad už po tisícstopadesáté.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 21.11.2020 01:28 PM
Perfektní Leoši!
Promiň, možná ty informace jsou tady ukryté v ostatních vláknech protože jsem to ještě všechno nepročetl ale mě samozřejmě nejvíc jde o to, neohrožovat okolí, protože okolí je ČSV a to může dělat problémy.
Můžeš ještě nastínit, jak toto řešit (posouzení stavu)? Já letos (první rok) neustále sledoval podložky a pak i pořídil CO2 sadu na testování napadení. Předpokládám ale, že cílem je, poznat stav včelstva z jejich chování a pozorování na česně (deformity, projevy viróz, loupeže apod...) a pořád do nich nelézt (ani to není nic zábavného a zabere to dost času). Kdyby byl někdy nějaký workshop na tohle téma, bylo by to super! Plánujete na léto nějaká setkání?
Díky!
Jirka
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 21.11.2020 01:35 PM
Možná ti odpoví někdo z "Klubu.....", abych nemluvil za sebe. Zatím je omezující to ovčanské šílenství vně ŠPV. ld
Spadem, i tím přirozeným, se zabývám jen okrajově. Pro mne je podstatná diagnostika podle poškozených včel. Z té poznám prakticky vše důležité. Ostatní diagnostiky, které vycházejí z počítání roztočů předpokládají, že za vše může V.d.( a to není pravda už 30 let), jsou pro mne jen doplňkové. Tedy přesně, je to pravda jen někdy (že za to vše může V.d.), celkově asi z 30% maximálně. To je má zkušenost. O CCD počty V.d. nevypovídají vůbec, pokud do něj nezahrneme třeba typ varroázy B, jak to člením já. Trochu o tom píši v článku o tom jak se vyvíjela má metoda včelaření. Možná ji časem umístím na svůj web nebo na web ŠPV. Já si to dávám jen tak do šuplíku, snad pro syny a dceru. Kdych to napsal podrobněji, byla by z toho knížka. Tu ale psát rozhodně nechci. Zrovna včera mi říkal pan Šimonovský, jestli bych na JUTUBKU taky nechtěl něco říci, aby to nezaniklo a takové ty řeči. Rozhodně ne a vím proč! Nakonec na tom, že něco "zanikne" nevidím nic nenormálního, špatného. Takový je koloběh světa. Dělat jen něco kvůli svému egu nechci. Ego, nebo alespoň to přehnané (to si dělám alibi), není nic jiného než koncentrovaná hloupost. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - František Kučera - 21.11.2020 01:53 PM
Jirko, to rovnání rámků lze dělat dle prstu (tak to dělá Leoš), tím hřebenem, nebo já si vyrobil takovéto měrky. Rámky naházíš do nástavku (na drážce vidíš dle propolisu kde cca mají být) a dle těch měrek dorovnáš. Rychlé a jednoduché.
![[Obrázky: M-rka.jpg]](https://i.ibb.co/Fz92CQX/M-rka.jpg)
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 21.11.2020 02:33 PM
Volná stavba je velmi zajímavá dispiclína. Pokusím se to zjednodušit.
Včelstvo žijíci v dutině standardně staví POUZE DOLŮ.... a staví vlastně jen plodiště a med si ukládají tam, kde bylo dříve plodiště. Takže když staví dolu, staví s rozmyslem a to co potřebují ve smyslu poměru dělničiny a trubčiny. Cokoliv se pokazí někde nahoře to opravují takovými hala bala záplatami určenými pro zásoby. Takže volná stavba v medníku je velmi často nepoužitelná pro řádné plodování včelstva .
Rozteč plástů u volně zijícich včelstev je 4 cm, což odpovíná 9 - ti rámkům v Langstrothu
Proto Leoš vymyslel způsob rozšiřování ve druhém roce života včelstva. Oddělek či včelstvo vyzimují ve dvou NN. A v DOBĚ KVĚTU JÍVY!!!! postupujeme následovně.
1. Připravíme si tři nástavky se soušovým jádrem 2-3 souše doprostřed a zbytek prázné rámky s břitem na volnou stavbu V každém NN 9 rámků.
2, Oddělek dáme stranou a eventuelně ho taky převedeme na 9 rámků, Krajní souše můžeme vyměnit za rámky na volnou stavbu, Získáme tak souše.
3. Dva prázdné vystrojené nástavky dáme na dno s česnem a na ně položíme dva nástavky s oddělkem, navrch položíme třetí prázdný vystrojený nástavek, folii a víko.
Tímto jednorázovým rozšířením máme prokticky na celou sezonu vystaráno, včely postaví pátý NN zanesou ho medem a med je bude tlačit dolů do spodních nástavků. Jak začnou stavět spodní nástavky a tudíž nové plodiště je vyhráno. Další zásahy nejsou většinou třeba. Do takto vytvořeného plodiště není třeba zasahovat . S novou matkou je možné po čase vytvořit nové plodiště stejným způsobem .
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 22.11.2020 07:04 PM
Jirka to v prvním odstavci velmi trefně shrnul. K tomu DOLŮ dodám, že do první překážky. V našich úlech do loučky spodní (rámek) či horní (loučka v podstaveném nástavku), která stavbu dolů ukončí. A se stavbou nepřejdou. Z vlastní zkušenosti a i ze zkušenosti jiných (bez ohledu na úlovou soustavu), kteří to někde bokem sdělí (obvykle pak následuje rojovka). Bokem proto, že se přeci všude píše, že přirozeně je dolů a jim se to nepovedlo. Warré metodika je na tom přímo postavená a docela by mě zajímalo, jak to v tom jede jiným. Zkoušel jsem to (vícekrát) a dopadlo to stejně. Zastavená stavba na loučkách pod a rojová nálada. Vzpomněl jsem si letos po několika letech pokusů na citát jednoho přednášejícího, který pronesl na nějakém sympoziu vědců. "Už jenom tradice nám brání v tom, abychom přijali jiný názor". A tak kacířsky říkám. V našich úlech dolů staví jen v rámci tvorby jednoho plástu. V podstaveném, ale i postaveném nástavku nad bez předlohy v podobě alespoň jednoho plástu (postavený nástavek nad) nebo tří plástů (podstavený nástavek) včely stavět nebudou. A to ještě musí být splněna podmínka buď přetlaku včel (stavba ve spodním nástavku) nebo havárie (stavba v horním nástavku). Nahoře to je jasné - stavba do strany od předlohy pro ukládání zásob. Pokud jich není dostatečné množství (zásob), pak od tří plástů v nástavku je matka může zaplodovat. Rozšiřování dolů - proč alespoň tři plásty. Stavba dolů se děje vždy pro plod a vždy ta stavba na stávající plod navazuje. Aby stavba v podstaveném nástavku probíhala, musí to tam matka nejdříve zaklást. Pokud jsou ty plásty alepoň tři, pak je-li matka stlačena dolů, pak zaklade prostřední plást, kde ty vedlejší dva jsou jako krycí. Tyto krycí zaklade až tehdy, když krycími přestanou být. Tj. jsou vedle postaveny nové, které převezmou funkci krycích plástů. Stavba se rozvíjí do strany.
Jistě tady může zaznít názor, že stavba dolů přes loučky se děje. Je to stavba v podmetu, kterou se klasičtí včelaři obvykle brání stavební zábranou. Ano. A je to stavba trubčiny, kterou dané včelstvo asi zoufale potřebuje, když jinde v úlu není. Ještě jsem v podmetu neviděl za svou kariéru jako divočinu dělničinu. Pokud mají trubčinu v rámcích v dostatečném množství, což u volné stavby je, pak se stavba v podmetu neděje a včely se tam jenom vyvěšují.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 23.11.2020 11:58 AM
Doplnění me zkušenosti. Delničinu v podmetu jsem viděl letos u svých nových oddělků na 1 NN , přitom měli volné stavební ramky v nástavku. Dal jsem na radu Jiřího a podstavil prázdným nastavkem a bez problémů stavěly dle jejich přirozeností dolů.
RE: Volná stavba v rámečkách - Martin Smutný - 24.11.2020 11:37 PM
(21.11.2020 02:33 PM)Jiří Marx napsal(a): 3. Dva prázdné vystrojené nástavky dáme na dno s česnem a na ně položíme dva nástavky s oddělkem, navrch položíme třetí prázdný vystrojený nástavek, folii a víko.
K bodu 3 jen doplním Leošovu metodu "nedoražené folie" - při slabším včelstvu, chladnějším jaru, drsnějším klimatu apod. se dává nad plodiště (pod horní stavební NN) na jarní rozjezd nedoražená folie (3-5 cm mezera u česnové stěny). Nenaruší se tepelný režim včelstva, přitom prostor vnímají a působí tak protirojově. Folie se odstraní po větším rozjezdu. Používám druhým rokem a v mých podmínkách to skvěle funguje!
ms
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 28.11.2020 01:53 AM
Moc díky pánové, to jsou informace k nezaplacení!
(21.11.2020 01:53 PM)František Kučera napsal(a): Jirko, to rovnání rámků lze dělat dle prstu (tak to dělá Leoš), tím hřebenem, nebo já si vyrobil takovéto měrky. Rámky naházíš do nástavku (na drážce vidíš dle propolisu kde cca mají být) a dle těch měrek dorovnáš. Rychlé a jednoduché.
Výtečné Františku, to se mi líbí, zlaté české ručičky! Ještě se chci zeptat, ty širší mezery uprostřed necháváš i v medníkových nástavcích? Předpokládám, že ano aby byly plásty v jedné rovině...
(21.11.2020 02:33 PM)Jiří Marx napsal(a): ...Takže volná stavba v medníku je velmi často nepoužitelná pro řádné plodování včelstva ...
...Proto Leoš vymyslel způsob rozšiřování ve druhém roce života včelstva. ...
Tímto jednorázovým rozšířením máme prakticky na celou sezonu vystaráno, včely postaví pátý NN zanesou ho medem a med je bude tlačit dolů do spodních nástavků. Jak začnou stavět spodní nástavky a tudíž nové plodiště je vyhráno. Další zásahy nejsou většinou třeba. Do takto vytvořeného plodiště není třeba zasahovat . S novou matkou je možné po čase vytvořit nové plodiště stejným způsobem .
To je skvělý popis, díky Jirko! Jak se postupuje další roky? P. Linhart v knize "Včelařit jako včela" píše o každoroční výměně 1/2 díla - šlo by tedy u produkčních včelstev na jaře odebrat spodní 2 NN (dát je třeba nahoru do medníku jako v klasických metodách, vytočit a vytavit, popř rovnou vytavit) a každý rok je tak nechat vystavět nové plodiště? Ptám se proto, že v klasických metodách je to hodně o rotacích nástavků a tady v ŠPV se zase max. dbá na přirozené dílo a minimalizaci zásahů tak přemýšlím co je ideální (já vím, nic není ideální
tak aspoň nejméně rušící)Prosím ještě vás, zkušené včelaře o čistě osobní názor - bude nějaký výrazný rozdíl, když budu mít Langstrothy míry 2/3 (159 mm) nebo 1/2 (137 mm)? Je mi jasná nevýhoda více rámků a nástavků a o ca 1 mezeru více (8NN u 159mm verze vs. ca 9 NN u 137mm verze). Jde mi čistě o budoucnost a váhu nástavků. Leoš začínal s nástavky vlastní výroby, kde byla plástová plocha cca. stejná jako mají rámky 1/2L a př. Pravda včelaří také na Optimalech výšky 15cm (opět ca. stejná plocha) a nemůže si vynachválit.
Pardon a ještě jedna technická - Leoš udává max. šířku louček pro volnou stavbu 20mm pro dolní a 10 mm pro spodní. Viděl jsem i varianty s profrézovanou střední částí. Přemýšlel jsem pro plodiště, kde rámky přeci jen nenesou takovou hmotnost a kde je důležitější zapojení plástové plochy, o ještě užších profilech - dá se říct jaký je min. únosný profil louček (nejběžněji asi smrk)? Přemýšlel jsem že spodní loučku by mohla nahradit jen taková laťka široká na řez pilovým kotoučem (ca 4 mm) a horní 20mm loučka zůžená uprostřed jen na 15-10 mm nebo je to úplná blbost a zbytečnost? Já vím, vyzkouším to tak jako tak, ale nemusím být jako Cimrman "pionýrem slepých uliček".
Ještě jednou moc díky, že neváháte podělit se o pracně nabyté zkušenosti!
Jirka
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 28.11.2020 07:05 PM
No trochu tak jinak. Proč odebírat spodní nástavky, když je včely vystaví nové? Naopak staré nástavky se odebírají od shora, zpravidla s medem. V tom je právě ten vtip, že uděláš na jaře 1 zásah a vyřešíš tím spoustu dalších oparací, které lidé dělají naprosto zbytečně a množí roztoče a ještě hůře střesují včely, protože manipulují s plodem, přehazují nástavky a plod jako horký brambor. Plodové hnízdo je svatyně! Jak se v tom ty včely mají vyznat? V horní části už včely snesou nějaký ten lehčí zákrok. Představ si, že bys stavěl dům. Máš uričitý obnos peněz, představu. Posavíš první patro. Pak ti stará řekne, že chce ale to další větší. Co se stane? Nebo máš už hotová okna, rozvedenou elektriku ,vodu a ona si vzpomene, že chce v 1. patře ještě jeden záchod a koupelu. Máš střechu a ona si vzpomene, že chce patro další. Jak budeš reagovat? Stavba tě přijde 2x více. Budeš muset více pracovat nebo si více půjčit. To je jedno. Výsledek bude, že budeš vycucanej jako citron s podlomeným zdravím, zadluženej, ve stresu a stará ti možná zahne kramli. No tohle se děje normálně se včelami v klasickým systému a lidem to přijde normální. Vím, zdá se, že jsem to trochu zvulgarizoval, ale ve skutečnosti to má dopady na včely ještě horší a pak se všichni diví, že to už nedávají. Potom musí sáhnout po chemii, ale to má z dlouhodbého hlediska zase negativní dopady na imunitu včel. Mohl bych vyprávět celý týden a stejně by to bylo k ničemu. Lidé berou včely jako výrobní prostředek, který je neživotný.
Pokud jde o ty loučky, nešel bych pod 15mm a rozhodně nedělal specielně různé pro různé části úlu, mysli trochu taky na sebe. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Karol Lamacz - 28.11.2020 11:50 PM
Procházím a třídím zápisky z lednových přednášek a připravuji si strategii na další rok(moje 3. sezóna). V této souvislosti přemýšlím o problematice obměny plodového díla - tak jak se i výše ptá Jirka S. Myslím, že přímo k tomu diskuse v Turnově nebyla a nedohledal jsem to na fóru. Jaká obměna díla je optimální? Další otázka je pak nasnadě - jaká je úloha starého/panenského díla v zootechnice švp a při fungování včelstev, která již mají určitou(alespoň částečnou) přirozenou rovnováhu(dílo jako kostra a zdroj informací, atp.)? Jasně, bylo řečené staré dílo je teplejší a nové bez patogenů, přemetení je komplexní ozdravení, atp. Tohle je jasné. Spíše by se dalo zeptat, jaké jsou(mohou být) tedy další jiné výhody starého díla v PŤ?
Samozřejmě chápu, že na to neexistuje jednoduchá odpověď, a že i obměna díla je asi závislá od konkrétních podmínek, situaci stanoviště i jednotlivých včelstev a genetice. Navrhované každoroční 50% obměna díla, jak to doporučuje při jinak klasickém včelaření p. Linhart znám. Ale tam jsou úplně jiné souvislosti, než ve včelstev, které mohou projevit svou přirozenost.
Zajímají mně jen včelstva vedená dle metodiky švp, rozšířována jak vzpomíná výše Jirka M.
Např. když vezmu včelstvo na 6 - 7N lang2/3:
Pravidlem(každý rok) bude, že udělám ozdravný oddělek v 1/2 června - odebírám jeden horní N plodového tělesa. Tohle je 1/4 obměny plod. díla (1.-4. PŤ, 5.-6./7. MK). Samozřejmě bude záležet na snůškových podmínkách roku i stanoviště, tzn. kolik toho postaví. Pokud jim vezmu ještě jeden N s medem, tak by byla obměna max 2NN/rok.
Protože mně to zajímalo sehnal jsem si veškeré dostupné info o metodě p. Voleníka, kterého Leoš častěji zmínil. Dodržuje kompaktní PŤ, kde podporuje prostavění mezi nástavky a neleze do něj. MK má z části také a pracuje s celými N. Nicméně používá mezistěny. Obměnu díla dělá jen tím, že odebírá v únoru spodní N, který je u snůšky z jívy nahrazen rozšířením 1N nad PŤ, který i s medem už včelám nechá. Takže "pouze" 1/4 obměna díla...
Díky předem za sdílené zkušenosti.
Karol
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 29.11.2020 12:40 AM
Díky za lepší formulaci otázky Karole - takto jsem to měl totiž na mysli - když na jaře hodím spodní nástavek nahoru do medníku, připadá mi, že naruším tu rovnováhu přirozeného díla vybudovanou předchozí rok - dolů se dostane ta část plodiště, která byla rok předtím uprostřed plodiště. Proto jsem se ptal, jestli by tahle operace nešla ještě doplnit podstavením jednoho stavebního NN - že by si ten spodek zase dostavěli podle svých potřeb... Je ale jasné, že tímhle systémem bez rotace bych vlastně vždy jen obnovil tu nejspodnější část a vršek plodiště by se neměnil. Takže chápu, že odebrání spodního nástavku na jaře je relativně drobný zásah a kompromis nutný k pravidelné obměně starých plodových plástů.
Pokud si dobře pamatuji, tak p. Volejník odebírá sice jeden nástavek z dolní části ale prohlíží 2 nejspodnější nástavky a z nich vybere ty lepší plásty, které nechá (nový nejspodnější nástavek) a ty horší plásty dává pryč (také celkem 1 nástavek).
Ještě by mě zajímalo Leoši, proč v metodice jarního rozšiřování je výhodnější u slabého včelstva (oddělku) trhat plodové těleso, kdežto u včelstva na více nástavcích (např. 5 NN) lze nechat plodové těleso kompaktní a bez narušení? Možná to zase píšu špatně, měl jsem dojem, že plodiště je absolutně svaté ale v metodice k medné komoře u oddělků v druhém roce píšeš, že u odd. na 2-3 NN je prohození dvou horních nástavků po vyzimování nutné. Předpokládám, že u produkčních včelstev toto prohození plodiště na jaře už neděláš a jen odebíráš spodní prázdný nástavek a přehodíš ho do medníku a po medobraní na vytavení.
Díky moc, Jirka
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 29.11.2020 07:43 AM
Jirko, chtěl jsem napsat, že jsi nečetl můj předchozí příspvěvek. Nyní koukám, že včelaříš od letoška. Tak to ty informace vnímáš spíš jen jako slova. Tady platí, že pro informace musíme každý dorůst, to neber ve zlém je to tak se vším a u všeho a platí to samozřejmě i pro mne.Ono, když si člověk neumí něco představit, nemůže toho ani dosáhnout.
To "trhání" plodového hnízda u slabého včelstva bylo myšleno trochu jinak. Je to tuším v otázkách a odpovědích snad č. 5 nebo 7. Jde o to nechat to slabé na jaře zesílit. Spíš ho k tomu trochu popostrčit. Jasně, že to není moc přirozené a já to tak už nedělám, napsal jsem to před 10 ti roky jako odpověď panu M.Zase bych mohl sáhodlouze vykládat, jak to odpovídá tendenci a hlavně směrurozvoje, ale na to není prostor.
Nahradil jsem to metodou posunu. Tedy plod zůstává kompaktní a jen se posouvá v prostoru, jako v přírodě. Jsou ale momenty, kdy se záměna dá využít, ale je [b]třeba počítat s následky. [/b]To je třeba vnímat v dlouhodobém horizontu.Za tu metodu posunu se mi před léty na VF vysmáli, co to jako je. Zase je to o tom umět uvažovat v obrazech. Co si kdo neumí představit.........
Brzy (tedy možná, stále váhám, i protože mi bylo řečeno, že je to těžká četba) vyjde na našem webu a mém něco o mé metodice, ale nebude to krok za korem, protože já to tak technokraticky nevnímám a tedy ani nedělám. Já vlastně nevčelařím, já jsem jenom se včelami. Jen se mim snažím vytvářet podmínky. Bylo by to na dlouho i když samotné provedení je vlastně jednoduché.
Podívej, když dám na jaře pod plodové hnízdo1-3 stavební nástavky (tady právě záleží na síle včelstva), víc už tam nemusím dělat, plodové těleso se přesune postupně sem směrem k česnu. Žádný další nástavek se nahoru nepřehazuju. O tom přeci Jirka i já stále píšeme.
To se spíš v této době odebere horní s medem současně při tom rozšíření. Střední plásty st. nástavku jsou tmavší a ve středu, protože svislá osa z dělničiny je základ té kostry. Včely je anektují lépe než staré panenské (matky do nich nerady kladou). U mně včely vystaví nové dílo z 1/4 až 1/2. Nic není dogma, záleží v jakém stadiu se včelstvo nachází. Jestli má letošní, roční....4 letou matku.
Něco jiného by bylo, kdybych jako biotechnické ozdravné opatření vsunul nástavek nad plod (to ale ne brzo na jaře ale později třeba při odběru medu na konci května, to není u všech včelstev, samozřejmě), který by měl třeba po stranách 3 souše a uprostřed 3 st. rámky nebobych v horním nástavku s plodem odstranil zavíčkované plásty a nahradil st. rámky. Také to jsem v lednu v Turnově ukazoval při rozšiřování jako možnost biotech. opatření. Je třeba vycházet i z toho, že jen odstranovat patogeny z díla na 100% není programově dobře, ani v přírodě se to neději, ale jen se zpravidla ředí. Mají-li se včely snějakým patogenem vyrovnat, musí s ním být neustále ve styku. Na tom je založeno i očkování.
To ředění se provádí , tedy nebo alespoň já to tak dělám, jen v případě, že to některé včelstvo nezvládá, tedy zase bodově. To včelstvo je pak určeno k "revitalizaci" v září celým oddělekm. Prostě slekce, kterou by měl dělat každý jako příroda. U mně ale dochází spíš k zesilování infekčního tlaku. Rozeznávejme 2 věci, včelaření na med, pro zábavu a pak jako poslání. U toho poslání se to stane součástí vašeho života a začnete uskutenovat věci nečiněním, jak někdy říkávám.
Nyní více pro Karola. Když tvořím oddělek jako tzv. ozdravný, vezmu horní plodový nástavek. Dám jej zcela nahoru pod něj mžířku, na ní 2 cm vysoký rám, ten nástavek, otevřu očko. Za týden ho oddělím folií od hlavního včelstva a je hotovo. Jasně, dám matečník..... pak odstraním první zavíčkovaný plod mladé matky (to by měl být první biotech. zákrok s využitím koncentrace V.d s následným odstraněním. Stejně tak u smetence, roje a mám V.d. na kolenou).
Jinak k té obměně. Tak na jaře mám třeba včelstvo v 5NN. Podstavím 3NN, odeberu 1NN smedem, tj. je jich 7NN. Pak udělám oddělek a odeberu 1NN s medem, tj minis 2NN, mám jich zase 5NN a jsou zase připraveny na zimu. Pochopitelně já dělím včelstva na cca 3 skupiny, slabá, střední, dospělá. Vše má svoje. Praciji ale spíše individuálně. To jde klidně i se 100 včelstev. Ta jsem měl. Důležité je při případném zákroku uvažovat zase dlouhodobě, vyhovět včelstvu v jeho vizi protoru, slučovat více oparací do jedné. To samozřejmě neznamená, že všechna včelstva prochází tím sítem. To by nebylo ani dobře. O toho jsou ty oddělky, abych je zrevitalizoval v září, říjnu. Máte tak trochu smůlu. O tomhle všem jsou nebo spíš byl mé přednášky, které už neprovádím. Proto byl ten seminář v lednu, aby jste měli alepoň k dispozici těch pár bodů a mohli začít včelařit bez chemie a po svém. Nyní se tohle dozvíte už jen na mé včelnici nebo kdyby se někomu chtělu udělat CD s přednškami. Ony jsou někde nahrány, ale jsou trezorové.Ven se dostala jen ta jedna propagační na JUTUBku z Brna dík T. Jelínkovi. Tady (v MB) jsem je ale přednášel snad všechny a výsledek je stejně 0. Ono to alternativní včelaření není fakt pro každého. ld.
RE: Volná stavba v rámečkách - Karol Lamacz - 29.11.2020 01:36 PM
Díky Leoši. Právě mé uvažování šlo tím směrem, že ta mince má zároveň dvě strany - na jedné straně ředíme patogeny a na druhé očkujeme pro výběr. Takže děláme sice obojí, ale individuálně pro každé včelstvo. Což u klasického včelaření není. Tam je logika jen ředit, nebo spíš odebrat/snížit na nulu a s možnou odolností některých včelstev se dál nepracuje. A ano, je to jiný vesmír uvažování. Ale za "otevření archivu" bych se rozhodně přimluvil. Pro ty co chtějí je to velmi inspirativní. Ale důvody chápu - člověk něco řekne a druzí to díky svému omezenému(pokřivenému) chápání přetočí do úplně jiné roviny, nebo použijí proti němu.
LD napsal:
Něco jiného by bylo, kdybych jako biotechnické ozdravné opatření vsunul nástavek nad plod (to ale ne brzo na jaře ale později třeba při odběru medu na konci května, to není u všech včelstev, samozřejmě), který by měl třeba po stranách 3 souše a uprostřed 3 st. rámky nebobych v horním nástavku s plodem odstranil zavíčkované plásty a nahradil st. rámky.
Tak to je ta varianta A stratetegického rozšiřování zmíněná v Turnově(viz. Leošovo schéma). Buď odebrání plodových zavíčkovaných R, nebo vsunutí N se soušemi po stranách(při zohlednění trubčiny a dělničiny) a uprostřed jen SR. Což je další modifikace tzv. Ozdravného oddělku(viz. výše)
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 01.12.2020 04:55 PM
[attachment=1981]
Takhle vypadá rámek volné stavby postavený nad plodištěm u oddělku ( ve 4 NN) Stavěly ho jako zásobní a příští sezonu v něm byl plod. To je přesně to co nechceme, takovéhle rámky
RE: Volná stavba v rámečkách - Antonín Hyžík - 02.12.2020 09:14 AM
Naskýtá se otázka proč? Tedy proč nechceme, můžeš to rozvést, díky. V dadant systému se mi to stane běžně, že vystaví v medníku toto a pak to matka zaklade a až následně ji med vytlačí dolů.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 02.12.2020 11:21 AM
Jde o jarní rozvoj, představte si, že máte včelstvo, kde nad zimním sedliskem je nástavek takovéhle " volné stavby". Včelstvo jde nahoru po zásobách nic se neděle a na jaře matka začíná klást . No jo ale kam?? Pár buněk na každém plástu je čistá dělničina a matka může klást jen tam, kde to uhřejí. Trubčinu nezakládá.... proč taky. Takové včelstvo má potom pomalý jarní rozvoj, v létě je na 4NN místo na 7NN a snůška je třetinová. Jenom proto , že nebylo kam klást. Takže do medníku , klidně, ale jako plodiště je to na nic. Když staví dolů, takové zvěrstva nedělají. Prostě není volná stavba jako volná stavba a je potřeba si na to dát pozor. Stačí ale napodobit volně žijící včelstva a je částečně po problému.
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Palata - 02.12.2020 05:59 PM
No jo, volná stavba v medníku. Kdo ví, na základě čeho se rozhodují, co stavět? Jestli dělničinu nebo jiný typ. Těch parametrů je mnoho a ne všechny známe. Určitě je to množství plástové plochy dělničiny v úlu a od určitého množství dělničiny nějaký poměr mezi dělničinou a trubčinou. Pak i poloha budoucího plástu v úle. Nějak si nemohu vybavit, jestli mi někdy stavěly dělničinu u stěny úlu. Akorát jsem to viděl u roje, pokud začínal v rohu u stěny. Tak první plást ano (i když ne 100% čistá dělničina). Jinak tedy u stěny vždy trubčina nebo zásobní. Pak taky stavba je závislá na feromonu matky. Nějak. Když feromon není, nestaví dělničinu. Proto taky nemá smysl nutit stavět včelstvo, když má jen matečník. Pak taky nějak kvalita feromonu – když se včelám něco nezdá, změní poměr plástových ploch mezi dělničinou a trubčinou ve větší podík trubčiny než běžně. A to i oddělek, který ještě nemá nezbytně nutnou plástovou plochu dělničiny. Kolik to je? Nevím. A dost možná to závisí i na genetice a klimatu stanoviště a snůškových poměrech. U mě se to láme na nějakých 10-12 plástů 2/3 L159. Pro roj a oddělek, pokud začínají z nuly (oddělek skoro z nuly). Do toho počtu plástů téměř nebo zcela čistá dělničina. Ale zase s podmínkou, že matka je OK. Pokud ne, pak tam třeba oddělek hvízdá mix buněk skoro od začátku. A trubčinu matka v oddělku nezakládá, jen dělničinu. Pokud ji teda včely nedonutí. Takže z mixu buněk je méně včel, slabší oddělek na zimu. Plodové těleso je roztažené přes ostrovy dělničiny na více plástů, ale včel je v lepším případě stejně. Z toho vyplývá horší teplotní komfort při výchově plodu. Zřejmě i s nějakými důsledky. Jak už to u včel bývá, všechno souvisí se vším. Kde tedy vzít dělničinu na rozšiřování dle schématu, který byl v nějakém příspěvku výš uveden? Je jí hodně… Dva nástavky dolů po třech plástech dělničiny a jeden nástavek nahoru se třemi plásty, tj. 9 plástů dělničiny. Celý nástavek. Napadá mě jediné – prázdné plásty po úhynech. Ještě bych se vrátil k množství dělničiny v úle, který si včely udržují na nějaké hodnotě. Včely potřebují dělničinu životně důležitě pro plod. Pokud tuto hodnotu mají, dělničinu nestaví. Pokud poklesne pod tuto hodnotu třeba tím, že ji zanesou medem, včely ji začnou stavět, aby vychovaly dostatečné množství včel a přežily. Když jsem se nad tím zamyslel, vzpomněl jsem si na našeho zkušeného včelaře, který mě a mou ženu před lety uváděl „do řemesla“. Tenkrát jsme chtěli koupit čtvrtý nástavek 39x24 do sestavy. Shovívavě se na nás podíval a příště přinesl papír s nadpisem „Několik suchých čísel“. Tam nám spočítal na základě velikosti dělničí buňky, velikosti rámků, počtu rámků v nástavku, že pokud matka bude klást až 3000 vajíček denně (ve špičce sezóny to umí), pak jí pro plod stačí bohatě cca 15 plástů 39x24. Víc nepotřebuje. Když necháme včelám volnou ruku, pak dělničiny je někde mezi 70-90%, tj.cca 11-13 plástů. Takže dve nástavky 39x24 jako plodiště je OK a k tomu jeden nástavek jako medník. Pro upřesnění – v naší lokalitě je, když se daří, průměrně 20 kg ze včelstva (akorát na 1N). Samozřejmě sestava 3N je málo. Ne co do plástové plochy. To je v pořádku. Ale co do objemu. Tam se včely v sezóně prostě nevejdou… Chce to kompenzační prostor pod sestavou (1NN). Vysoký podmet nestačí. To nám došlo po pár rojích.
Vypadá to, že podobný výpočet umí i včely a drží si množství dělničiny pro plod na konstatním množství a to zhruba na této hodnotě plástové plochy. Rozšiřováním na 5, 6, 7 NN stavebními nástavky – podle mě dělničinu stavět nebudou. V lepším případě mix. Ale mohu se mýlit. Proto je důležité při rozšiřování to soušové jádro z dělničiny. Jinak by tam nebyla. Kacířská otázka: Je to v souladu s ŠPV? Z hlediska čistoty asi ne, včely by to takhle nedělaly, ale z hlediska kompromisu minimalizace stresu, možnosti rozvoje, využití snůšky (zejména nárazové) s následnou možností čerpat medné zásoby k vlastní potřebě zejména v bezsnůškovém období asi ano. Otázek k volné stavbě je hodně… a odpovědí se v knížkách nedostává. Oficiální republikové včelařské autority k tomu (a nejen k tomu) krčí rameny (Leoš je neoficiální) a max.řeknou – dej tam mezistěnu a máš po problému.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 02.12.2020 06:56 PM
Lze to vyřešit přísným rozšiřováním pouze a jenom dolu. Jako warre či japonce.
RE: Volná stavba v rámečkách - Karol Lamacz - 02.12.2020 10:38 PM
Perfektní diskuse s množstvím zkušeností. Jako začátečník navíc bojuji s nedostatkem souší obecně. Řekli jsme si v červnu v Turnově, že v nouzi si lze pomoci nechat vystavět dělničinu na MS v medníku a tu pak používat pro soušové jádro, ok. Já to zatím neřešil. Pár mezistěn jsem použil abych viděl, jak vypadá stavba na MS
...Ale teď mně zajímá ta zkušenost - proč tedy vůbec rozšiřovat tím 1NN nahoru(při variantě 1NN nahoru a 2-3NN dolů)? Je to jen kvůli tomu, aby se využilo na jaře teplo nahoře pro rychlejší rozvoj včelstva v druhém roce života? Obdobně i v dalších letech.
Příští sezonu chci právě už využít tak, že část letošních oddělků nechám bez zásahu. Takže jen to jarní rozšíření. Vychází mi, že je jenom podstavím.
Samozřejmě problematiku přirozeného získávání dělničích souší a jejich obměnu to neřeší.
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 03.12.2020 03:03 PM
Když na jaře rozšiřuju LG 2/3 nahoru a nemám souše, řešim to tak, že dám na plodiště NN jen s loučkama. Včely začnou stavět od spodu a vystaví divočinu. Dost často se stane, že staví docela rovně podle louček z plodiště. Nahoře to normálně přilepí k loučkám, takže když pak strunou nástavky odříznu, zůstane celistvý a pak ho používám jako normální medník. Asi by šel podstavit dalším se SR. Ale to u nás v 700 m.n.m. už včely nedají.
Michal tady jednou psal, že včely staví když potřebují a klidně i v únoru. Na tom základě, jsem začal v březnu očesávat včelstvům i oddělkům souše a zásoby kolem plodiště až k plodu a nahrazovat je SR. Odebrané dílo s trubčinou rozdělím do podstavených nástavků ke stěně, s dělničinou do středu nástavků. Něco odeberu k vytavení či k vytočení. Mezery doplním SR. Pod plodiště dám nedoraženou folii, nad plodiště dám nedoraženou nebo doraženou folii ( podle síly včelstva ). Vznikne tak zateplený prostor. Spodní folii odstraním jen nadzvednutím nástavku po vystavění plodiště a včely mohou pokračovat do dolních nástavků. Horní folii odstraním až při třešních i déle. V horním nástavku ( ..cích ) nechávám jen prázdné souše odebrané převážně z nástavků pod plodištěm. A když je nemám, tak tam šoupnu již výše uvedený NN s loučkama. Takže i když předchozí rok krmím cukrem / třeba oddělky /, tak cukr jim zůstane ve spodních nástavcích a ten využívají na stavbu. Nad plodiště pak po oteplení nosí jen nektar. M.M.
RE: Volná stavba v rámečkách - Martin Smutný - 04.12.2020 12:09 AM
(28.11.2020 01:53 AM)Jiří Sláma napsal(a): To je skvělý popis, díky Jirko! Jak se postupuje další roky? P. Linhart v knize "Včelařit jako včela" píše o každoroční výměně 1/2 díla - šlo by tedy u produkčních včelstev na jaře odebrat spodní 2 NN (dát je třeba nahoru do medníku jako v klasických metodách, vytočit a vytavit, popř rovnou vytavit) a každý rok je tak nechat vystavět nové plodiště?
Rozumím, když jsem začínal, měl jsem přesně rozkreslená schémata obměny díla, ročně samozřejmě aspoň polovinu, přistavění, nadstavení, přerovnání, zebrování atd.
Zažil jsem jen jednou, jak včely vystavěly za týden celý nadstavený NN volné stavby (mezi zásoby a plodiště), tak jak se píše v literatuře. Bylo to v době silné snůšky, neměly kam nosit a tak divoce stavěly. A samozřejmě veliký pelmel. Snůška skončila, získaný med prostavěly v překotném díle (použitelném tak akorát k vytavení) a já hlídal akce na cukr..... a pak vyčerpané uhynuly. Bravo Homo destruktor!
Při komplet volné stavbě zapomeňte na příručky a jiné sci-fi. Každé včelstvo je jiné, každý rok je jiný, jiné je i známé odzkoušené včelstvo v dalším roce. Pouze při rozšíření dolů to necháváte nejvíc na včelách, vědí dobře, na co mají a co potřebují. A třeba nepostaví za sezónu vůbec nic! A další rok v plné síle překvapí.
Nutit je různým přerovnáváním ke stavbě (v podstatě k nouzovému zacelování ran v jejich kostře) jim moc nesvědčí.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 04.12.2020 08:52 AM
Díky moc pánové! To jsou zkušenosti k nezaplacení!
Pro mě z toho všeho vyplívá celkem jednoznačně, že nebudu přechod na divokou stavbu provádět úplně "nadivoko" a najednou - však Leoši Ty jsi taky tuším přešel plně až v roce 2005(?). Protože teprve začínám, využiju nakoupené MS prozatím do medníků a pod plodiště je nechám stavět na stavebních rámcích. Tím jim alespoň zlepším(?) podmínky v plodišti vystaveném podle jejich dispozic. Další roky pak posouváním plodiště dolů (tedy celá sestava nahoru) mohu celé převést na vlastní dílo bez MS.
off-topic:
Možná trochu chápu dilema Leoše, který včelaří celý život, má myšlenku, kterou chce předat dál (ŠPV), má následovníky a příznivce (vy všichni tady), nekonečné dotazy na ty samé základní věci od začínajících (jako jsem já) a taky asi negativní reakce od lidí, kterým jeho metody nevyhovují. Nechce dávat všechny informace jako na podnose, protože každý by k nim měl dorůst a nebo už je dával léta v přednáškách a to jsme my nově příchozí propásli. Mě každopádně ŠPV otevřelo oči a ve světle nových informací mám trochu hrůzu z toho, co jsem prováděl se včelami první rok (letos). No alespoň mám tuhle úvodní etapu za sebou a můžu se posunout. Leoš tady o pár příspěvků výše píše, že se chystají nějaké texty o jeho metodice a že to bude "těžká četba" - věz ale, že pro spoustu lidí to bude právě ta pravá inspirace a impuls, aby se o své včely lépe starali. Pro nováčky je nejtěžší se vyznat v informacíh a sáhnou po těch, které jsou k dispozici a jsou dobře pochopitelné. Kdyby bylo vše jen v náznacích a lidé by se nedělili o praktické postupy (jako tady na fóru), asi bych šel cestou jarní rotace nástavků, zužování na zimu a krmení cukrem. Volnou stavbu jsem doposud znal jen jako ST rámky pro stavbu trubčiny nebo jako cestu jak ušetřit na mezistěnách. Málokdo by se sám dostal k takovému včelaření, jaké propaguje ŠPV a to by myslím byla velká škoda!
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 05.12.2020 01:25 AM
(04.12.2020 12:09 AM)Martin Smutný napsal(a): Nutit je různým přerovnáváním ke stavbě (v podstatě k nouzovému zacelování ran v jejich kostře) jim moc nesvědčí.
Nevím jestli to nebylo myšleno na můj předchozí popis. Jestli ano, tak já si myslím, že stejnou službu jako já včelstvům v přírodě v zimě udělají myši a včelám zůstane jen to nejnutnější k restartu. Já jim nechám plodiště, i když zúžené, k tomu neomezeně zásob, které jsou pro ně na dosah ale musí si pro ně dojít. Každé jaro nový restart. Kam se dostanou je jen na nich. To je zatím jediné co mě trochu funguje. M.M.
RE: Volná stavba v rámečkách - Martin Smutný - 06.12.2020 01:21 AM
(05.12.2020 01:25 AM)Miroslav Matucha napsal(a):(04.12.2020 12:09 AM)Martin Smutný napsal(a): Nutit je různým přerovnáváním ke stavbě (v podstatě k nouzovému zacelování ran v jejich kostře) jim moc nesvědčí.
Nevím jestli to nebylo myšleno na můj předchozí popis. Jestli ano, tak já si myslím, že stejnou službu jako já včelstvům v přírodě v zimě udělají myši a včelám zůstane jen to nejnutnější k restartu. Já jim nechám plodiště, i když zúžené, k tomu neomezeně zásob, které jsou pro ně na dosah ale musí si pro ně dojít. Každé jaro nový restart. Kam se dostanou je jen na nich. To je zatím jediné co mě trochu funguje. M.M.
Míro, vůbec to nebylo na Tvůj příspěvek, popisoval jsem svoje neúspěšné pokusy o stavbu dle nejrůznějších zaručených návodů (např. zebrování), což jsem označil jako nouzové zacelování ran. Je to přesně, jak píšeš:
Kam se dostanou je jen na nich.
Souhlas.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 08.12.2020 11:42 PM
Díky za všechny ty plodné příspěvky.
A jak řešíte u volné stavby, když včelky postaví plást např. mezi dvěma rámky? Část plástve uchytí na rámek č.9 a část na rámek č.8. Těžko rozebíratelné. Opravujete to nějak? Omlouvám se pokud je dotaz úplně mimo, ale jsem profesí stavař (profesní deformace)
Přišel jsem na to někdy koncem srpna a nešahám na ně, když to tak chtěly, ale přemýšlím, zda to nějak na jaře řešit.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 09.12.2020 12:54 PM
To je jednoduché. Vcelam to nevadí s tobe jen v případě, ze bys ty ramky vytáčel. Musíš si představit kde bude ten nastavek příští rok. Jestli v plodišti tak je stejně nebudeš rozdělovat . Jestli ne tak je rozděl ve chvíli kdy budou prázdný .
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 11.12.2020 03:32 PM
Děkuji Jiří, v jednoduchosti je krása.
Ještě k těm předchozím příspěvkům. V podstatě, když nemám souše, a to nemám, tak je nejlepší rozšiřovat nastavkem se stavebními rámky dolů. Pokud mám souše, tak mohu i nad plodové těleso. Tzn. když budu třeba dělat ozdravný oddělek např 3NN z 5, tak nedám na jeho prazdné místo nástavek s ST, ale raději je podstavím?
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 12.12.2020 12:20 AM
Když uděláš ozdravny oddelek a seberealizaci cely 3NN na jeho místo nedáš nic. Proč taky když ubude vcel i plodu. S přidáním nastavku bez sousoveho jádra kamkoliv moc nepocitej. Buď vezmou loučky jako stavební zabránu a neprejdou tam. Nebo to berou jako dno a vyroji se. Nebo přejdou a postaví totální divočinu napříč přes ramky. Sousove jádro je vodítko směru plastu a taky voskova paměť .... jdeme tam tady už jsme byli. ...nemáš li souše budeš muset prevesovat. Chystám se napsat pojednání o tom, co přesně krok za krokem udělat s koupenym oddelkem. A protože kdo začíná nemá souše, bude muset prevesovat. Tak aby i to prevesovani bylo tak nějak podle ŠPV
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Fuit - 14.12.2020 09:29 AM
Taky nemám souše. Rámcový návod na rozšíření oddělků pro začátečníky bych potřeboval. Představuju si to teď tak, že na jaře při květu jívy uberu z každého nástavku svých dvounástavkových oddělků v optimalu dva vystavěné rámky a vytvořím z nich to soušové jádro do dvou nových nástavků, které podstavím. Myslel jsem, že trochu rozšířím mezery mezi stávajcími rámky a z 11 přejdu na 10 v nástavku. Do medníku dám doprostřed třeba čtyři rámky s mezistěnami, zbytek nechám stavební rámky. Akorát ty moje oddělky stavěly velkou část rámků jako mix dělničiny a trubčiny a to nevím, jestli je pro rozšiřování úplně to pravé. Hlavně, aby bylo co rozšiřovat..
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 14.12.2020 10:14 AM
Opět děkuji Jiří. Ten oddělek bude pořád na stejném stanovišti, letavky se tedy předpokládám moc dlouho nezdrží. Když jsem naposledy rozšiřoval, tak včelam stačilo převěšení jedné rozestavěné plastve. To jsem udělal, tak nějak automaticky
Stavěly hezky i další okolní plásty, jenom ke konci je to takové všelijaké.
RE: Volná stavba v rámečkách - Marek Pomp - 14.12.2020 10:57 AM
To Tomáš Fuit:
Převěsit dolů dva plásty je asi málo. To mně včely naučily i za ten jeden rok co u mně žijí.
Nahoru jim stačil i jeden, pokud byl prostavěný až k dolní loučce.
(22.11.2020 07:04 PM)Tomáš Palata napsal(a): Stavba dolů se děje vždy pro plod a vždy ta stavba na stávající plod navazuje. Aby stavba v podstaveném nástavku probíhala, musí to tam matka nejdříve zaklást. Pokud jsou ty plásty alepoň tři, pak je-li matka stlačena dolů, pak zaklade prostřední plást, kde ty vedlejší dva jsou jako krycí. Tyto krycí zaklade až tehdy, když krycími přestanou být. Tj. jsou vedle postaveny nové, které převezmou funkci krycích plástů. Stavba se rozvíjí do strany.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 26.12.2020 11:25 PM
S dovolením bych rád ještě jednou otevřel téma přirozeného díla resp. volné stavby a tím velikosti buněk. V posledním MV píše L. Matela, že přešel na menší buňky a menší mezery mezi rámky, má hustější plod (více buněk na jednotku plochy) a kompaktnější plodové hnízdo. Má tedy 11 rámků na L2/3. Uvádí, že při menší mezeře včely lépe regulují teplotu v hnízdě a je více létavek. Tady jsme probírali naopak větší mezeru a 9 rámků. Je jasné, že volná stavba se nedá moc zrovnávat se stavbou na mezistěnách s menšími buňkami (pořád je to tlačení včel do nějakého nepřirozeného díla), můžete vy, zkušení praktici, napsat svůj názor, jaký bude rozdíl větší a menší mezery a proč mají včely v přírodě spíš větší mezeru?
Děkuji!
A díky Leoši, že jsi nakonec svou provozní metodu zveřejnil!
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 28.12.2020 02:07 PM
(26.12.2020 11:25 PM)Jiří Sláma napsal(a): napsat svůj názor, jaký bude rozdíl větší a menší mezery a proč mají včely v přírodě spíš větší mezeru?
Na "proč" by odpověděly jedině včely. Asi to tak potřebují. Větší mezera je asi pro ně přirozená a životně důležitá. Mezistěna je formuje do tvaru, se kterým nemohou nic dělat a musí v něm žít ať jim to vyhovuje či ne. Volnou stavbu si vytváří tak aby plnila správné funkce. Určitě nestaví plásty tak aby jim překážely.
Když se podívám na divočinu na obrázku a porovnám rozteč louček s jejich stavbou, kterou si vytvořily sami vidím, že staví rozteč stejnou a větší než je rozteč rámků LG 37 mm. Ale to je při pohledu zhora, kde mají ztluštěné plásty. Níž a blíž k plodišti plást zeslabuje a prostor se zvětšuje.
Když jim třeba plást z plodiště odeberu a srazím jim dva rámky které nepasují tvarově k sobě, vyšvihnou mezi klidně ještě miniplást a mezeru si vyplní. Tam je pak rozteč menší Ale většinou sami od sebe staví větší rozteč než je těch 37mm. A to staví na horách, kde je většinu roku chladno a člověk by řekl, že by si měly stavět těsnější a teplejší hnízdo. Ale není to tak a asi tedy užší uličky nebudou teplejší.
![[Obrázky: divo-ina.jpg]](https://i.postimg.cc/jCRyYm1y/divo-ina.jpg)
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 11.01.2021 02:33 PM
Objednávám si rámkové přířezy dle Leošem doporučených rozměrů, horní 20mm, spodní 10mm. Stolař/včelař se upozornil, že mi to včelky prostaví, ale to je záměr
Nicméně já sám se zatím nezamyslel nad tím, jaká je s tím potom manipulace. Jak se oddělují /jednotlivé nástavky, když to bude opravdu celé prostavěné? Strunou nebo to jen stačí opatrně zvednout nebo ukroutit?
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 13.01.2021 09:19 PM
No ano jde o to aby to v plodišti prostavely a do plodiste se přece chodí co nejmene
jde to když je teplo nebo když to Vcely ohreji. Studené to je pevnější. Ale jak říkám do plodiste chodím minimálně a to jen při chovu matek. V mednicich to jde taky dobře když je teplo. Šle do medniku muže být i širší spodní loucka.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 26.03.2021 02:19 PM
Pardon, otázka začátečníka: rozšiřování v době květu jívy - kdy kvete jíva? Resp, co se považuje za to správné období? Jíva tady u nás pučí už ca týdny, teď se rozjela ale ještě jsem neviděl žluté samčí květy. Buď jsem měl smůlu jen na samičí rostliny a nebo se pylové tyčinky objevují až po nějaké době kvetení? Díky za rady zkušených, dříve jsem tyto věci nesledoval...
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 26.03.2021 07:44 PM
1) Ale úplně blbý vlákno na tento dotaz.
2) Já ještě neslyšel o rozšiřování v době květu jívy, ale až v době třešní. Ale přesto rozšiřuji už dřív při prvních proletech třeba v únoru. Ale je to paradoxně proto, že je potřebuji zateplit. Ono to rozšiřování by určitě nemělo být tak, že zvětším prostor a ochladím ho. Ale rozšířím a zároveň zateplím. Když jsou včely celou zimu otevřené a nezateplené, při sebemenším oteplení explodují.
3) Jívy kvetou, když kvetou. U nás zrovna teď viz video.M.M.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 26.03.2021 09:33 PM
Vycházím z tohoto příspěvku:
(21.11.2020 02:33 PM)Jiří Marx napsal(a): Volná stavba je velmi zajímavá dispiclína. Pokusím se to zjednodušit.
Včelstvo žijíci v dutině standardně staví POUZE DOLŮ.... a staví vlastně jen plodiště a med si ukládají tam, kde bylo dříve plodiště. Takže když staví dolu, staví s rozmyslem a to co potřebují ve smyslu poměru dělničiny a trubčiny. Cokoliv se pokazí někde nahoře to opravují takovými hala bala záplatami určenými pro zásoby. Takže volná stavba v medníku je velmi často nepoužitelná pro řádné plodování včelstva .
Rozteč plástů u volně zijícich včelstev je 4 cm, což odpovíná 9 - ti rámkům v Langstrothu
Proto Leoš vymyslel způsob rozšiřování ve druhém roce života včelstva. Oddělek či včelstvo vyzimují ve dvou NN. A v DOBĚ KVĚTU JÍVY!!!! postupujeme následovně.
1. Připravíme si tři nástavky se soušovým jádrem 2-3 souše doprostřed a zbytek prázné rámky s břitem na volnou stavbu V každém NN 9 rámků.
2, Oddělek dáme stranou a eventuelně ho taky převedeme na 9 rámků, Krajní souše můžeme vyměnit za rámky na volnou stavbu, Získáme tak souše.
3. Dva prázdné vystrojené nástavky dáme na dno s česnem a na ně položíme dva nástavky s oddělkem, navrch položíme třetí prázdný vystrojený nástavek, folii a víko.
Tímto jednorázovým rozšířením máme prokticky na celou sezonu vystaráno, včely postaví pátý NN zanesou ho medem a med je bude tlačit dolů do spodních nástavků. Jak začnou stavět spodní nástavky a tudíž nové plodiště je vyhráno. Další zásahy nejsou většinou třeba. Do takto vytvořeného plodiště není třeba zasahovat . S novou matkou je možné po čase vytvořit nové plodiště stejným způsobem .
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 27.03.2021 12:04 AM
Jirkovi tam vypadl dost důležitý údaj. Ve větě chybí tmavě označené:
3. Dva prázdné vystrojené nástavky dáme na dno s česnem a na ně položíme dva nástavky s oddělkem, navrch položíme mírně odsazenou folii a na ní třetí prázdný vystrojený nástavek, folii a víko.
Udělat to bez folie nad plodištěm, tak to je jako bych ty včely vyhnal ven. A u nás v této době a celý duben bude občas pod nulou a může padat i sníh. I otužilé včely by v pěti nástavcích stagnovaly. Ta folie nahrazuje komorování ( izolaci ). Proto používám u pěkných oddělků a slabých včel i spodní folii pod plodištěm a uzavřu to plodiště mezi dvě folie s malými mezerami. Mají po probuzení daný prostor ( 5 nástavků ) a ten se nemění až do podzimu a to myslím, že Leoš bere jako podstatné.
U malých oddělků nad plodiště nedávám pátý NN ( resp. 3 u VN ) a raději strop zatepluji. Až zaplní včely plodiště, odstraním spodní folii a při těch třešních i tu vrchní. M.M.
RE: Volná stavba v rámečkách - Tomáš Fuit - 27.03.2021 09:35 AM
Já jsem to udělal tak, že jsem podstavil pod dvounástavkový oddělek dva nástavky se soušovým jádrem. Ten pátej nástavek nahoru jsem zatím nedal. Tím, doufám, tepelnou pohodu moc nezhorším.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 27.03.2021 10:21 AM
Díky moc pánové,
to samé psal M Smutný, když ta diskuse probíhala:
(24.11.2020 11:37 PM)Martin Smutný napsal(a):(21.11.2020 02:33 PM)Jiří Marx napsal(a): 3. Dva prázdné vystrojené nástavky dáme na dno s česnem a na ně položíme dva nástavky s oddělkem, navrch položíme třetí prázdný vystrojený nástavek, folii a víko.
K bodu 3 jen doplním Leošovu metodu "nedoražené folie" - při slabším včelstvu, chladnějším jaru, drsnějším klimatu apod. se dává nad plodiště (pod horní stavební NN) na jarní rozjezd nedoražená folie (3-5 cm mezera u česnové stěny). Nenaruší se tepelný režim včelstva, přitom prostor vnímají a působí tak protirojově. Folie se odstraní po větším rozjezdu. Používám druhým rokem a v mých podmínkách to skvěle funguje!
ms
Já měl jen pocit, že to platí hlavně pro slabší oddělky a chladnější podmínky. Já mám 2 silné loňské oddělky (3 NN) a 3 včelstva, kterým jsem ale dával první rok (učil jsem se to) sodu a zimovaly podle klasického postupu na 3 nebo 4 NN - beru je tedy jako taky takové silné oddělky. Letos chci všechny převést na volnou stavbu, proto jim chci teď dát dospodu ony 2 vystrojené nástavky a nahoru jeden. Je pravda, že u nás (460 mnm) bych asi měl tu nedoraženou folii použít - pravidelně tu ještě během dubnových nocí mrzne.
Míro, výše píšeš "Až zaplní včely plodiště, odstraním spodní folii a při těch třešních i tu vrchní." Jak často do včel v tomto období chodíš abys zjistil, jak na tom jsou? Loňský rok jsem tam chodil často, teď jim chci nechat co nejvíc klidu.
Tomáši díky, to bude určitě bezpečná cesta, rozdělit to na dvě fáze a vrchní nástavky přidat až na ty třešně...
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 27.03.2021 12:10 PM
(27.03.2021 10:21 AM)Jiří Sláma napsal(a): Míro, výše píšeš "Až zaplní včely plodiště, odstraním spodní folii a při těch třešních i tu vrchní." Jak často do včel v tomto období chodíš abys zjistil, jak na tom jsou? Loňský rok jsem tam chodil často, teď jim chci nechat co nejvíc klidu.Když zvedneš 5 nástavek tak to pod folií vidíš. To není žádný zásah. Stejně jako když nedáš do 5 nástavku 2-3 SR tak je pod folii vidět, jak na tom jsou. Nemusíš do nich lézt.
Když vypadají dobře a výhled počasí je teplo, tak jen nadzvedneš nástavky a vytáhneš tu spodní folii a zas je nemusíš rozebírat. Pokud není přilepená
Chodím k nim podle toho, jak jsou daleko. Ty co mám blízko u domu trpí nejvíc. K některým se dostanu jednou týdně a ty co mám 20 - 30 km tam se třeba dostanu jednou za měsíc když jedu kolem. Ale pokoukání přes folii není žádný zásah. Takže moje zásahy letos byl 1x začátek března přestavba ( o té mluvíme ) a po druhé tam půjdu v květnu pro oddělky a med. Mezitím jen ty folie. M.M.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 27.03.2021 06:37 PM
Teď v úterý se podívejte na cesno a uvidíte jak to vypadá když kvete jíva ? bude čas rozšířit oddelky na dvou NN co už budou hezky plný vcel nahoře poslu hoto
[attachment=2003][attachment=2004]
Tak schválně který už jsou zralý
RE: Volná stavba v rámečkách - Roman Smejkal - 27.03.2021 08:29 PM
Loni jsem zkusil včely roztáhnot, důvody jak jsou výše uvedené, na 9 rámků v NN langstroth, kde má být správně 10, ale
jak teď mají moc místa, tak je stavba dost mizerná, místy různě se kroutící, rozvětvující na dvě atd...
Máte nějaký tip, jak to zlepšit, mohl jsem udělat v něčem chybu ??
Díky R.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 27.03.2021 10:03 PM
Mluvíte o stavbě nad plodistem?
RE: Volná stavba v rámečkách - Karol Lamacz - 28.03.2021 12:12 AM
Jirko, ty vlevo vypadají na podstavení
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 28.03.2021 12:51 AM
Dobre, jako elev vidim, ze vlevo jich je trochu vic ale ze bych rekl "ty vlevo rozsirit, ty vpravo jeste ne", to bych fakt nevedel. Je v nich takovy velky rozdil?
Kdyz uz jste sem dal ty fotky (diky za to!) - ja mam vzdy folii tak, ze se pod ni vcely vpodstate nevejdou takze jsou jen v ulickach - je lepsi, nechat jim pod folii vceli mezeru?
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 28.03.2021 10:39 AM
Z logiky věci by mělo vše zůstat tak, jak si to postavily a pokud možno to neměnit. Když začínají jako mimina, tak to mají položené na rámcích. Během výstavby díla člověk někdy musí folii utrhnout a pak ji ale zas stejně položím jak byla. Nikdy jim na loučkách nic neškrábu, neupravuji, nepřidávám a stejně se tam objeví mezera. A možná ta mezera je k užitku v jarních měsících, kdy si mohou prolézt pro med do vedlejšího rámku. Ale v přírodě většinou dílo visí od shora pevně přilepené ke stropu a tudíž bez škvíry. A nyní si vyber.
Na otázku které rozšířit odpovím - obě. Ale u žádného se tím rozšířením nesmí změnit tepelný komfort k horšímu. M.M.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 28.03.2021 02:08 PM
V přírodě mají nahoře plasty připevněny. Proudění vzduchu je jiné než když mají nahoře mezeru proto jim to nechávám a někdy to úplně krasně uzavřou. Rozšiřovat budu ze 2NN na 5NN. Podle Leoše Dvorského. Už jsem to tady popisoval . Dva pod a jeden nad. Nastavky pod včelami nemají vliv na tepelnou pohodu nahoru mužů dal na par dni poodtaženou folii
[attachment=2005]
Takhle vypadal u mě zazimování oddelek na podzim 2.října. Někdy to prostavi i víc. Nechávám.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 28.03.2021 02:36 PM
Díky moc pánové!!!
Ještě prosím o jednu radu - loňský rok jsem jel "klasicky", tzn. zakrmil na zimu cukrem, chci jim teď prohodit horní dva nástavky - ani ne tak proto, aby se rozplodovaly jako spíš abych dostal zbytky cukerných zásob níže, kde je proplodují a neměl tak nahoře v medu žádné zbytky cukru. Letos bych chtěl už zimovat na medu. Je to správná úvaha nebo ten cukr zpracují i z této pozice v horním nástavku dřív, než to zanesou medem? Opakuji, že mám nástavky na 3 NN a včelstva na 3 resp 4. NN. Až budu zimovat "jen" na medu, použil bych posun plodiště podle metody LD bez rotace nástavků...
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 28.03.2021 04:41 PM
No možnosti je opravdu mnoho . Těm co jsou na 4NN se dá velmi pravděpodobně sebrat spodní nastavek, aspoň budete mít souše. A když budete rozšiřovat nahoru tak vám garantují ze ze třetího brát med nikdy nebudete. Oddelky na dvou se daji podhodit . Každopádně pro med chodím do 5,6,7 nastavku. Neprehazoval bych nic
RE: Volná stavba v rámečkách - Rastislav Rosa - 30.03.2021 02:30 PM
Zdravím vospolok, mám dilemu, potrebujem rozširovať, viď. postup vyššie (z 2NN na 5NN) a nemám súše. Mám však vystavané dielo z niekoľkých minuloročných rojov (nádherné prakticky "panenské" dielo), ktoré uhynuli. Predpoklad NC plus vírusy. Takže dať tieto rámiky na dva dni do mrazáku (-18"C) a potom použiť pri rozširovaní, áno alebo nie? Čo vy na to. Aké je tam riziko.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 30.03.2021 02:55 PM
Ahoj,
já toho z loňska taky moc neměl ale použil jsem souše (rozšiřoval jsem včera), které jsem odebral když jsem předělával Lang z 10 na 9 rámků. Nebo můžeš i další prázdné souše (pokud jsou) nahradit stavebním rámkem a získat další souše. Já tedy rozhodně nemohu rozdávat zkušenosti ale pokud bych měl jen 2 NN, pak bych mohl podstavit min. 1 NN s jádrem ze 2 souší (když nejsou 3, 2 by měly stačit) a nahoru bych klidně dal nástavek mezistěn (tak jsem to pro letošek udělal).
Co se týká starých plástů, snad bych se ani nebál pokud by plásty nebyly vyloženě pokálené. CO jsem tak načítal z různých zdrojů, tak s viry si zdravé včelstvo poradí. Ale možná se úplně pletu, ať mě zkušení opraví...
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 30.03.2021 05:15 PM
Já bych se také rád zeptal:
jak jsem psal výše, včera jsem přestavoval včelstva a oddělky z loňského roku. Nyní mám:
1. a 2. NN - stavební rámky se soušovým (3x) jádrem
3. a 4. NN - stávající (vyzimované) plodiště roztažené na 9 rámků (z původních 10)
nedoražená folie
nad folií 5. NN mezistěn- budoucí medník
Nakonec jsem z tohoto přeskupení získal pro každé včelstvo ještě celý nástavek souší navíc (jak panenské dílo tak již proplodované plásty).
Nyní přemýšlím, jestli je mám rovnou dát nahoru jako 6.NN - tepelný režim by to snad nemělo změnit. Kdybych je nechal někde uskladněné v garáži, bojím se zavíječe - jestli by mi ten ca měsíc přežily.
Další úplně základní začátečnický dotaz - kolik toho vlastně včely dokáží za sezonu vystavět? Předpokládám, že nové plodiště v 1. a 2. NN a 5. NN mezistěn zvládnou určitě během května vystavět (asi i dřív?). Když mám ten nástavek souší, je lepší dát jim nejdřív souše nebo případně další nástavek mezistěn, který opět vystaví a zanesou medem a pak až souše? Já vím, že to jsou úplně začátečnické otázky. Jaký je vlastně rozdíl mezi včelstvem, které vyroste v maximu na 8 NN a tím, které bude na 6NN? Je to jen v tom, že to jedno naplní medem o 2 NN víc nebo je opravdu celý ten prostor vyplněn včelami? Loňský rok jsem rozšiřoval to včelstvo, které se mi prověšovalo do podmetu. Díky moc za rady! Doufám, že se letos budou konat avizované akce ŠPV.
Jirka
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sirotek - 02.04.2021 07:05 PM
(30.03.2021 02:30 PM)Rastislav Rosa napsal(a): Zdravím vospolok, mám dilemu, potrebujem rozširovať, viď. postup vyššie (z 2NN na 5NN) a nemám súše. Mám však vystavané dielo z niekoľkých minuloročných rojov (nádherné prakticky "panenské" dielo), ktoré uhynuli. Predpoklad NC plus vírusy. Takže dať tieto rámiky na dva dni do mrazáku (-18"C) a potom použiť pri rozširovaní, áno alebo nie? Čo vy na to. Aké je tam riziko.
Rasťo
S tím vymražením zásob bych byl hodně opatrný, také jsem to někde načetl. Ale z vlastní zkušenosti před 3 lety jsem podobné zás. Vymrazil (v masokombinátu) na -22“ 5 dnů když jsem 8+4 nást. na rudlu vyvezl z boxu 4 hod. sem čekal až povolí abych to naložil do auta.
Po 1 dekádě června zkončila snůška a po vytočení jsem to podastavil pod včelstva, na vybrání a částečně dokrmil cukrem. Průměrná vč. na 3-4 nást. 39/24. Po 4-6 týdnech ze 12 vč.11 úlů prázdných, 1 žebráci na podzi spojení s oddělkem.
Použít jedině po malých dávkách do podmetu jako očkování malý ifekční tlak by snad mohly ustát.
Na 2 pokus jsem to raději všechno vyvařil. Js
RE: Volná stavba v rámečkách - Miroslav Matucha - 02.04.2021 11:28 PM
(30.03.2021 05:15 PM)Jiří Sláma napsal(a): Nakonec jsem z tohoto přeskupení získal pro každé včelstvo ještě celý nástavek souší navíc (jak panenské dílo tak již proplodované plásty).
Nyní přemýšlím, jestli je mám rovnou dát nahoru jako 6.NN - tepelný režim by to snad nemělo změnit. Kdybych je nechal někde uskladněné v garáži, bojím se zavíječe - jestli by mi ten ca měsíc přežily.
Další úplně základní začátečnický dotaz - kolik toho vlastně včely dokáží za sezonu vystavět? Předpokládám, že nové plodiště v 1. a 2. NN a 5. NN mezistěn zvládnou určitě během května vystavět (asi i dřív?). Když mám ten nástavek souší, je lepší dát jim nejdřív souše nebo případně další nástavek mezistěn, který opět vystaví a zanesou medem a pak až souše? Já vím, že to jsou úplně začátečnické otázky. Jaký je vlastně rozdíl mezi včelstvem, které vyroste v maximu na 8 NN a tím, které bude na 6NN? Je to jen v tom, že to jedno naplní medem o 2 NN víc nebo je opravdu celý ten prostor vyplněn včelami? Loňský rok jsem rozšiřoval to včelstvo, které se mi prověšovalo do podmetu. Díky moc za rady! Doufám, že se letos budou konat avizované akce ŠPV.
Jirka
Nikdo neodpovídá, jsou to otázky těžko zodpověditelné.
1) Klidně bych ty souše dal nad 5 NN do 6 NN. Dávám nad folii VN a je to stejné jako NN. Teplo si včely udržují pod tou folií.
2) Na druhou otázku se nedá odpovědět. Moc proměnných.
3) Ani na další otázku kam dát nástavek souší není jednoznačná odpověď. Teď staví, tak bych nejblíž k plodišti dal ten co chci vystavět. Souše bych nechal na pozdější snášku nebo až třeba na medovici. Ale jestliže bych chtěl nutně med, tak bych to dal obráceně. Taky se to bude lišit když máš medomed nebo když drtíš. Já třeba drtím a souše se mi tedy do oběhu nevracejí. Takže na jaře nechám stavět a vracím ty odebrané souše nad folii až od června po zazimování jako opatření proti melecitoze. M.M.
Tady teploty v úlu ze 3 VN loňského oddělku po přestavbě před pár dny. Teplo nahoru uniká, ale když mají čím topit nemělo by to být pro pěkný oddělek problém.
![[Obrázky: 20210331-121005.jpg]](https://i.postimg.cc/4HJhPxMt/20210331-121005.jpg)
čidlo 1 spodní nástavek 29,4°C
čidlo 2 na SR vedle plodiště oddělku na černo obsazených 5 rámků uprostřed nástavku 35,8°C, - a
čidlo 3 nástavek odebraných souší většinou s roškrábanýma cukernýma zásobama nad folií - 31,8°C
![[Obrázky: 20210331-141833.jpg]](https://i.postimg.cc/Cd4dFYBB/20210331-141833.jpg)
Budu měřit denně až nyní spadnou teploty pod nulu. M.M,
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 03.04.2021 10:29 PM
Díky moc!
Já to vlastně dost špatně formuloval - otázka měla být spíš: když budu mít včelstvo na 6 NN a bude přetlak v úlu, budu muset rozšířit o další nástavek - nemám ale už souše takže jedině stavební rámky nebo mezistěny. Zvládnou ten další nástavek vystavět (když už jsem je donutil stavět 3 NN)? Asi ano když jich bude tolik....
A nebo jsem jen popletený těmi fotkami, kde má někdo 8, 9 NN nad sebou - třeba to není tak, že by celý ten komín byl plný včel, třeba to je jen, že je silná snůška a včelař neodebírá med takže ta horní půlka je zkrátka plná medu a včely vlastně až tak velý prostor nezaujímají...
Jednou se budu těmto svým otázkám smát, chybí mi zkušenost, znovu se kaju za stupidní otázky...
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Marx - 04.04.2021 12:22 PM
[attachment=2006]
K té stavbě. Musíte si uvědomit, které včely opravdu staví ze svého vosku. Jsou to letošní mladušky ve věku cca dvou týdnú. Takže když matka minulý týden zakladla první větší plochy plodu , můžeme se stavbou počítat cca za 5 týdnů od zakladení, Takže začátek května. Do té doby to se stavbou nebude žádná sláva i když bude teplo a snůška. Proto kdo chce med a má souše, rozšíří nad současné plodiště převážně soušemi. Nové plodiště se soušovým jádem a volnou stavbou po stranách podstavíte dolů a nahoru rozšíříte nástavkem na med. Vrby a třešně budou v dubnu, to ještě velkou stavbu čekat nemůžete. Aby nešla matka do nového nástavku nahoru plodovat, lze použít fígl. Souše dáte do stran a doprostřed dáte mezistěny či volnou stavbu. Přes folii krásně uvidíte až začnou stavět. A můžete přidat další. No a pak vše záleží na síle včel, počasí a snůšce. Silné včely v klidu postaví i čtyři nástavky,
Celý nástavek mezistěn bych nepřidával, vždy aspon jeden lepe dva čit tři souše.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 04.04.2021 11:09 PM
To jsou komíny
V kolika nástavcích je reálně plod u těch 8NN? Ve třech?Ty stavějicí mlaďušky už tam jsou určitě i nyní. Alespoň tedy u mě, dle průhledných šupinek na podložce. Zaznámenávám si teplotu do Leošova teoretického výpočtu v excelu a odhadem se jich již letos 10tis vylíhlo, za poslední 3 týdny, ale kolik toho takový počet postaví netuším
Jinak se soušema je to boj, oddělky mám od minulého roku a souše žádné. Včelky jsem zimoval na 2NN a když jsem letos do spodního neobsazeného vlezl, abych nějakou souš na rozšíření uzmul, tak jsem zjistil, že skoro v každé z 9 souší byly nějaké zásoby. Buňky velikosti od 5,4-6mm, tak jsem rozšiřoval nástavky dolů s tímto a nechávám to na nich.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jiří Sláma - 05.04.2021 12:20 AM
Jiří Marx - Moc díky, to jsou informace k nezaplacení! Je to vše vlastně úplně logické! Tedy když člověk má ty správné informace a umí si je v hlavě srovnat a analyzovat. Jen se divím, že takovéhle věci - fígle se člověk nedočte ve všech těch moderních publikacích o chvou včel. Všude je plus mínus to samé, rozdělení včelařského roku a prací, přehození nástavků (jediná varianta), rozšířění soušemi (co když žádné nemám?), léčení syntetickými akaricidy nebo kyselinami, pozdně letní zakrmení cukrem...
Jan Sochor - já si loňský rok dělal 2 oddělky v půlce května, po přidání zralých matečníků začaly matky klást na přelomu května/června a s pravidelným krmením jsem je oba dostal do podzimu na 3 nástavky po 10 rámcích (2/3 Lang). Vycházel jsem ze schémat tvorby oddělků na internetu a i LD tam má většinou stav na konci sezony 3 NN. Teď když jsem je předělával na 9 rámků, ve spodním NN jsem nechal jen soušové jádro se 3 rámky (a trochou nově nanoseného pylu) a tím jsem získal z každého nástavku 9 souší.
RE: Volná stavba v rámečkách - Jan Sochor - 05.04.2021 08:15 AM
Jirko, mít o vystavěný nástavek více, udělám to stejně. Bohužel, já oddělky kupoval a dostal je v půlce června na 6ti plastech, 2 zásobní, 4 plod, včely na 4 plastech. Tzn. měsíc méně než ty a dle svých úvah i rad tady jsem je nehonil a ukončil krmení v půlce srpna na 2NN. Vystavely 14 plaství vše volná stavba, ale 5 jsou plné zásob komplet, ty další částečně taky a velikosti buněk jsou prostě velké. Žádných 4,9mm, žádná delničina, tak jsem jim dal jen jednu souši do nových nastavku ať si to postaví podle svého a nenarušuji jim jejich architekturu. Včelky jsou vitální, což jsem rád a teď uvidíme.
Ty Leošovy kreslené manuály jsou myslím 10 let staré. I on prochází vývojem a postupně svoji metodiku upravuje. Takže já to nebral jako dogma, dostat je na 3NN. Navíc včely nejsou jednotný materiál, to vidím i na těch svých 2 ulech, každé trochu jiné
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 02.06.2021 10:06 PM
Odpověď najdeš zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_provozni_metoda_a_jak_se_vyvijela.pdf
Každý má souší dost, jen s nimi hospodařit. Každý roj v přírodě vystaví první rok tolik díla, kolik obsedne. V dalším roce pokračuje dál podle daného prostoru, snůšky, zdravotního stavu a svojí vrozené strategie přežití.
Pro stavbu je důležitý přínos sladiny, dostatek energie (včel patřičného stáří, kolem od 9 dne stáří nebo z kategorie dlouhověkých včel) a teplo, přesně v tomto pořadí důležitosti.
Moje metoda se vyvíjí neustále stejně tak jako včely a jak je poznávám. Stěžejní však při rozšiřování bylo vždy soušové jádro umožňující přirozený pohyb včelstva po svislé ose , který je pro každé včelstvo důležité. Jsou i jiné metody, které jsem vám loni v ledu ukázal na semináři v Turnově, dostávají ale šanci jen v některých případech, například jako ozdravné opatření. Napodobují určitu situaci v přírodě a dají se použít jen někdy a to je jen v cca 20% případů. ld
RE: Volná stavba v rámečkách - Rastislav Rosa - 06.06.2021 12:40 AM
Takže máme tu jún. Ako ďalej pokračovať so včelstvami na jar rozšírenými z 2 na 5 nástavkov. Treba teraz vykonať nejaké biotechnické opatrenie? (u mňa by pripadal do úvahy odloženec) Ak nevidím žiadne poškodené včely, pochodujúce včely, ... , alebo ich nechať, v takomto prípade, vyvíjať sa ďalej bez zásahu.
RE: Volná stavba v rámečkách - Leoš Dvorský - 06.06.2021 08:00 AM
(06.06.2021 12:40 AM)Rastislav Rosa napsal(a): Takže máme tu jún. Ako ďalej pokračovať so včelstvami na jar rozšírenými z 2 na 5 nástavkov. Treba teraz vykonať nejaké biotechnické opatrenie? (u mňa by pripadal do úvahy odloženec) Ak nevidím žiadne poškodené včely, pochodujúce včely, ... , alebo ich nechať, v takomto prípade, vyvíjať sa ďalej bez zásahu.
Rosťo, tohle nemůže zhodnotit a rozhodnout nikdo jiný, než ty. Moje rady (nebo i jiného) budou vždy zásadně zkresleny mým úhlem pohledu, mým viděním toho, co se děje na včelnici u mne. Mohu dát jen obecné rady.
Tedy nepotřebují to tvoje včely a nechceš rozmnožovat? OK možnost stavby je také biotechnické opatření k tlumení kleštíka, nosemózy...
Nepotřebuješ zesílit včelstva na podzim, vyměnit matky z jakého koliv důvodu....? OK nedělej zase nic.
Ale kdo nemnoží, živoří. Chceš-li provádět selekci, musíš mít z čeho. Tedy udělal bych oddělky.....
Já se vždy snažil jít po hradně a někdy i za ní. I proto získávám určitý včelařský cit, probouzím v sobě instinkty. Bez zapojení instinktů není možné dobře využívat intelekt, bez něj není možné využít intuici, tedy vědění, jež přesahuje logiku.....
Fakt ale je, že je pro mne dost smutné, jak se jedaři ( byť tu jejich volbu respektuji) považují za normálníí, že jsou ztráty 20% (uvedeno v anketě webu http://www.vcelarisobe.cz).
Každý máme různé motivy soužití se včelami, o tom to tak trochu také je. Mám-li se ale naučit uskutečňovat věci nečiněním, musím pro to nejprve něco udělat.
. To ale znamená, stát se součástí toho "nicnedělání". Zkušenosti jsou nepřenositelné! ld