Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
" přírodní šlechtění "
17.02.2017, 07:18 PM
Příspěvek: #21
RE: " přírodní šlechtění "
Téma se jmenuje přírodní šlechtění.
Čiliž, pokud ti jde o šlechtění tak, jak se provádí na šlechtitelských stanicích, jsi mimo téma.
Dále, nemáš-li aspoň 5-10 produkčních včelstev, asi ani není třeba o šlechtění mluvit. Pak za tebe "šlechtí" okolní včelaři a tebe to nemusí nijak pálit. Je celkem jedno, co podnikneš.
Ale věc jsi pochopil - rozchov od jedné matky není přírodní a vede k tomu, co tu už máme, neživotaschopnosti včel.
Když tedy máš 15-20 včelstev, můžeš začít se selekcí. Tedy ne rozchovem, ty dobré se zkrátka rozchovávají samy, můžeš jim pomoct dělením, to je tak všechno.
Ale ty špatné je třeba eliminovat. Což jde buď tak, že se o ně v očích běžných včelařů blbě staráš / málo fumiguješ /, nebo je musíš cíleně spojovat, nemnožit a tak.
Tak či onak se tím sice taky tlumí rozmanitost, ale ne tak drasticky, jako výměnou od nejlepšího / co je nejlepší ?? / včelstva. Pořád se to nějak mixuje a utžují se dobré geny. To nelze nijak obejít nákupem či kompletní výměnou.
Hlasování: lyn_x (+1), Debora (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
18.02.2017, 10:41 PM
Příspěvek: #22
RE: " přírodní šlechtění "
Myslim ze celkom chapem rozdiel medzi prirodzenym vyberom na jednej strane a slachtenim s umelou inseminaciou na druhej.

Mam 8 vcelstiev k 20 tim sa chcem dostat. Mna trapi to ako sa k nim dostat. Zacinal som s odlozencami od jedneho chovatela, je velka pravdepodobnost ze matky boli sestry. Teda uz teraz mam malu geneticku variabilitu. Preto rozmyslam o nakupe matiek z viacerich zdrojov. Aby bolo z coho vyberat.

Asi som natvrdli ale nechapem ako sa mam dostat k vasim desiatim ulom s desiatimi liniami. Ked uz na starte je to jedna linia.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
20.02.2017, 12:35 AM
Příspěvek: #23
RE: " přírodní šlechtění "
Je zbytečné, aby jsi se trápil s genovou variabilitou. Každá ta matka, kterou máš, i kdyby byly sestry, je spářena s jinými trubci, takže jiný geny a jiný včelstva. Matky které odchováš, budou zase spářeny s jinými trubci. Takže nějakou tu genovou variabilitu tam máš a můžeš si vybírat. Ta příroda prostě to volné páření včelích matek zařídila tak, aby ta genová variabilita byla zachována.
Odchovat můžeš novou matku i z každého včelstva. Stačí si vybrat vhodný plodový plást s otevřeným plodem a přeložit ho nad mřížku a nalarvený matečník zabodnout na okraj vedle plodu do plástu který jsi přeložil do medníku. Chov při matce je jeden ze způsobů jak zajistit larvičce optimální teplotu a maximálně možný přísun kašičky pro dobrý vývoj.
Hlasování: tondabh (+1), Jaro Stoklasa (+1), schützmeister (+1), Marvin (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.03.2017, 11:36 AM
Příspěvek: #24
RE: " přírodní šlechtění "
Z diskuse "Co se děje v úlech teď" to přesouvám sem:

(14.03.2017 06:19 AM)MilanBencúr napsal(a):  
(13.03.2017 03:56 PM)Víťa napsal(a):  
(09.03.2017 09:34 AM)MilanBencúr napsal(a):  Tichá výmena matky je zas núdzové riešenie situácie vo včelstve včelami.
S tímto si dovolím nesouhlasit. ...Ale tam, kde mohou existovat včelstva mnoho desítek let aniž by uhynula, vše řeší tichá výměna. Rojení je v takové situaci zbytečně riskantní.
Určite. Ale to je teória. Naviac, tá moja myšlienka je vytrhnutá z kontextu. Otázka bola nastolená tak, či, "Veď rojové materské bunky sú tie najkvalitnejšie.", alebo, "Myslím že nejlepší jsou mátečníky připravené k tiché výměně ..!" Čo so včelami v prípade keď silne pichavé včelstvo bude dlhodobo prežívať s tichou výmenou matky? Keby tomu bolo s tichou výmenou matky v živote tak, že rozmnožovanie by sa stalo zbytočným, potom by sme "viedli" včely bez protirojových opatrení, Aj náš výber by bol nepotrebný. Realita je však taká, ako som napísal ja.

Ano, v situaci, kdy každý rojíček je opečováván, krmen a zachraňován, převládne rojivá genetika během několika málo generací. A ta situace ve střední Evropě trvá už několik set let...
Mezi "přírodě blízkými" včelaři je populární názor, že rojení je něco přirozeného a jednoznačně pozitivního. Ale nemusí to být tak úplně pravda. "Původní" genetika může být nerojivá (viz třeba práce BIBBA, tichá výměna je považována za jednu ze ZÁKLADNÍCH charakteristik původní britské genetiky).
Samozřejmě kleštík tu rovnováhu poněkud narušil, pravděpodobně ve prospěch zvýšené rojivosti. Ale kdoví jak to dopadne Smile.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.03.2017, 11:54 AM
Příspěvek: #25
RE: " přírodní šlechtění "
To už je jako jestli bylo dřív vejce nebo slepice. Z toho co jsem vypozoroval tak rojením včely vždy řeší konkrétní stav ve včelstvu. Těch možností je víc, od přebytku včel, plodu až po bezsnůškové období. Takže od stavu ve včelstvu až po stav v přírodě. S TV jsem se setkal u souseda včelaře, má včelstvo, které mu TV už párkrát předvedlo. A on pozoroval útlum v kladení staré matky a následně našel matečník a později i obě matky v jednom včelstvu. Ale do zimy zůstala ve včelstvu jedna.
Kdysi jsem zkoušel chovat více matečná včelstva a jde to i bez mřížky. Ale je potřeba neustále zasahovat, aby nedošlo ke spojení. Takže dovedu si představit jaký stav musí být ve včelstvu, aby se při TV nedostaly k sobě dvě matky.
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.03.2017, 02:54 PM
Příspěvek: #26
RE: " přírodní šlechtění "
(14.03.2017 11:36 AM)Víťa napsal(a):  Ano, v situaci, kdy každý rojíček je opečováván, krmen a zachraňován, převládne rojivá genetika během několika málo generací. A ta situace ve střední Evropě trvá už několik set let...
Tohle bych si dovoli říct, že je přesně obráceně. Aspoň podle mých sledování genetiky stanoviště.
Když jak říkáš vše opečováváš, máš pořád od každýho něco. Jakmile jsem ale začal selektovat jen ty životaschopné / to není totéž co ze včelařského hlediska nejlepší / velmi rychle a markantně začala dominovat rojová genetika. S tím totiž těžko něco dělat - v pravý čas se rojí ti nejlepší, pokud teda maj všecky stejný podmínky. Teď nemluvím o příčinách které zniňuje Aleš, jasně, že špatné vedení vede k rojení i těch chcípáků, o tom není diskuze. Jakmile maj ale všechny stejnou startovací polohu a likviduješ neduživce, za velmi málo let tě zbydou včely rychle rojivé = množivé, proto taky převládnou. Taky samozřejmě tím, že s TV máš stále jen jedny, anebo je musíš záměrně množit, což by se ale v přírodě nedělo - tam se počítá dál, než na pár sezon.
Druhá věc rojení vs. TV je stanoviště. Mám stanoviště v 750m.n.m., poměrně už tvrdé, tam i ty masařky z nížin / dolní mám v 500m. / se množí TV celkem dobře. Čili porovnávat můžeš jen dole, nahoře ty zpomalené prostě nemaj šanci. Na druhou stranu to vysvětluje, proč si někteří TV tak pochvalují. Ano, v tvrdších podmínkách s dobrými včelami a TV je včelaření hračka. Ale jakmile je přenesu dolu, zase se to točí.
Čili, rojová genetika je něco jiného, než že se tě vše rojí, protože jsi prostě mazal, a nebo opačně, jako mazal máš všude TV - tak to už musí být úplně degenerovaný včely / zažil jsem porovnání výkonosti chovatele s nerojivýma - měl těch chudáků na stanovišti 50 - a na mém stanovišti s mýma trhanama, neměli šanci při normálním obhospodařování dožít zimy. /
Takže to je složitější, než to vypadá. Big Grin
Hlasování: goro (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.03.2017, 04:29 PM
Příspěvek: #27
RE: " přírodní šlechtění "
(14.03.2017 11:36 AM)Víťa napsal(a):  Ano, v situaci, kdy každý rojíček je opečováván, krmen a zachraňován, převládne rojivá genetika během několika málo generací. A ta situace ve střední Evropě trvá už několik set let...
Mezi "přírodě blízkými" včelaři je populární názor, že rojení je něco přirozeného a jednoznačně pozitivního. Ale nemusí to být tak úplně pravda. "Původní" genetika může být nerojivá (viz třeba práce BIBBA, tichá výměna je považována za jednu ze ZÁKLADNÍCH charakteristik původní britské genetiky).
Samozřejmě kleštík tu rovnováhu poněkud narušil, pravděpodobně ve prospěch zvýšené rojivosti. Ale kdoví jak to dopadne Smile.
Ak sa mi raz za tri roky rojí včelstvo dobrých vlastností a ja zúžitkujem od neho, povedzme 15 rojových materských buniek, tak predpokladám, že rozširujem na včelnici gény s dobrými vlastnosťami a nie rojivé matky. Rozprávky o rojivých matkách sú len obchodnícke klamstvá chovateľov matiek. Tiež môžem včelstvo s dobrými vlastnosťami donútiť k rojeniu a tak získať rojové materské bunky, ako tu už bolo napísané.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Hlasování: goro (+1), Jindřich (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.03.2017, 08:03 PM
Příspěvek: #28
RE: " přírodní šlechtění "
(14.03.2017 02:54 PM)schützmeister napsal(a):  Jakmile maj ale všechny stejnou startovací polohu a likviduješ neduživce, za velmi málo let tě zbydou včely rychle rojivé = množivé, proto taky převládnou.
Bude to platit i když o roje nebudeš pečovat? Nebudeš je krmit?
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.03.2017, 02:21 PM
Příspěvek: #29
RE: " přírodní šlechtění "
Jaký roje máš na mysli ? Big Grin
Mám je v lese a jezdím tam občas. Blush
Dobré oddělky nekrmím víc, než mateřská, v dobrém roce z nich ještě točím lesní med. Chcípáky spojuju, jak na ně narazím.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)