Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
" přírodní šlechtění "
15.06.2014, 10:17 PM
Příspěvek: #11
RE: " přírodní šlechtění "
(15.06.2014 04:00 PM)Crha Karel napsal(a):  
(15.06.2014 01:41 PM)tondabh napsal(a):  
(15.06.2014 11:45 AM)Crha Karel napsal(a):  ... budu musit řešit stanoviště
... v srpnu nesmíš uzvednouti úl. Co jim nedá příroda musí dodati včelař, jinak na tom budeš příští rok stejně ať si usadíš jakékoliv včelstvo, měj se krásně včeličkově, Tonda.
Předloni jsem do každého úlu nacpal 39kg cukru - to mi nepřipadá nedostatečně.

Kájo ono není důležité, co Tobě připadá dostatečné, ale drž se prosím výše uvedené rady a ihned Ti zdůvodním proč.

Michal již popsal jeden bod, já Ti osvětlím další. Napsal jsi málo info k tomu množství 39 Kg, protože záleží kdy jsi ty kila dodal. Pokud nebyli vyloupeny, tak věz že včelstvo spotřebuje až 100 Kg za rok, takže jestli v srpnu uzvedneš úl ať chceš nebo nechceš musíš doplniti zásoby, pokud je mladá matka může klást a přitom zásoby včelstvo rychleji vypapá, takže každý včelař musí do října míti jasno.

Měj se krásně včeličkově, Tonda.

Kde můžu pomůžu, a kde nemůžu nepřekážím.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.06.2014, 11:59 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 16.06.2014 12:36 AM od Crha Karel.)
Příspěvek: #12
RE: " přírodní šlechtění "
tak podle záznamů odebraly oněch 40kg do 18.8.,
a co se uvedené rady týče, mezi tím co uzvedneš ty a já bude určitě velký rozdíl Big Grin pro mně je i těch čistých čtyřicet kilo moc Big GrinBig Grin

Legalizujte konopí!
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
16.06.2014, 08:42 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 16.06.2014 10:27 AM od Aleš Molčík.)
Příspěvek: #13
RE: " přírodní šlechtění "
Možná, že příčinou tohoto stavu je kombinace slabé snůšku a genů včel. Teď mám také období, čekání na větší snůšku, kdy vidím rozdíly mezi včelstvy. Jde hlavně o vlastnost spořivosti na zásobách. V tomhle snůškově slabém období mám včelstva, která i přes slabý přínos mají něco málo kg v medníku a celkově váha úlu nijak významně neklesá a na druhou stranu jsou včelstva, kde tohle období paběrkování je na úbytku váhy znát. Nemít jarní řepku, nenechat jim 25 kg a víc tak taková včelstva dnes krmím, ale po lípě doplnění na zimu mě čeká určitě. To jsou dva rozdílné druhy včel, jsou medařky, co dovedou mít med i ve slabším roce a plodařky, ty mají med jen při silnější snůšce. Spořivost na zásobách je vlastnost na kterou se kladl důraz tak před sto lety, kdy krmení a zimování na medu bylo "normální". Dnes bych tuto vlastnost ve šlechtitelských tabulkách pro posuzování vlastností včelstva hledal marně.
Hlasování: MilanBencúr (+1), Debora (+1), schützmeister (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
16.06.2014, 10:30 AM
Příspěvek: #14
RE: " přírodní šlechtění "
Je to tak, dnes je na prvním místě jen med, ale schopnost přežít, vystavět, přizpůsobit se prostředí není vnímána. Problém je také v tom, že včelaři neumějí sami odchovávat matky, to dříve nebylo. Např. když jsem začínal včelařit dovolím si tvrdit, že 9 z 10-ti včelařů vědělo jak prakticky využít to, že trubec má poloviční počet chromozomů. Dnes je to tak 2-3 ze 100. Pro včelaře bylo normální, že si z odchovaných matek vybírali a můj učitel Šrám říkával" kdyby byla jedna z desteti......
Prostě odchovat mnohem více matek, než potřebuji, pak mohu vybírat. Tím nahrazujeme přírodní výběr.
V organizaci bylo snad 20 chovatelů, kteří zásobovali své blízké okolí a vytvářeli tak okrsky, spolupracovali při výměnách trubců a pod. O tom si dnes můžeme nechat jen zdát. CHov matek se představuje jako komplikovaná záležitost pojatá technicky, ale o té to přitom vůbec není. Jde třeba vést záznamy, aby jsme mohli posuzovat vlastnosti rodičů, sester......, používat jednoduché testovací metody... Vše je jaksi na náhodu a nebo na koupi matek, které jsou často horší kvality než místní přizpůsobené kmeny. Dnes když někomu v září nabídnu tříletou matku, tak se zahledí do dáli a řekne, co bych s takovou bábou dělal? Přitom mu nedocvakne, že je to poklad ze kterého se dá dále chovat . Vše je jaksi rychlé a povrchní a až ti staří praktici vymřou, nezůstane po nováčky nic, než včelařští technokrati a jejich nepraktická dogmata. Nezapomeňte, že i včelaři v košnicích chovali matky v malých .
Když testuji nový materiál, snažím se jít co nejdříve až do generace F4, to trvá tak 2-3 roky. Pokud se F4 podobá původn matce (která je stále k dispozici) , pak z ní teprve chovám dál, protože mám určitou záruku dobré dědivosti a také kombinační vhodnosti trubců v okolí. Dělám to i u svého materiálu, který mám po panu Šrámovi od r. 1967. No četli jste tohle někdy od nějakého chovatele? Těžko, vždyť oni to vůbec nedělají, tedy střílí těžce od boku. Sám jsem to u jednoho zažil a to si dovolím tvrdit, že jsme tehdy byli kamarádi. Jenže z jeho matroše jsem se nikdy nedostal přes F2, pak se vlastnosti totálně rozpadly a nešlo z toho vybírat dál. Je to prostě o bussinesu, proti tomu nic, ale také o najivitě a neznalostech včelařů (možná lenosti a neochotě spolupracovat), spíš bych řekl držitelů včel. Vidíte kde všude máme práci? A to jsme ještě pořádně nezačali. LD

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou pro mne přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Tomáš Jelínek (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.08.2014, 07:37 AM
Příspěvek: #15
RE: " přírodní šlechtění "
Obec Pavlová je dnes najmenšou obcou v okrese Nové Zámky. V rokoch 1918 - 1938 bol jej úradný názov Hronský Páld. Ešte v tridsiatych rokoch minulého storočia bolo v tejto obci dosť včelárov, ktorí včelárili v košoch. Úľ s rozoberateľným dielom mal len pán učiteľ. Tam sa včelárilo najprísnejším výberom. Keď sa včelstvo vyrojilo, roj hodil včelár do nového koša a viac sa oň nestaral. Keď si donieslo dostatok zásob na zimu, bolo dobre, keď málo, padlo ešte v jeseni, alebo v zime a na jeho miesto bol v nasledujúcej sezóne osadený ďalší roj. Zostalo len to najlepšie, čo sa vedelo samo o seba postarať, samo zásobiť a také včely boli najcennejšie. Koše s tými najusilovnejšími včelami boli aj najťažšie. Preto, keď sa mali v jeseni včelstvá vysíriť, chodili do Pavlovej včelári z okolia, aby zachránili matky pre svoje včelstvá v úľoch s rozoberateľným dielom. Takým spôsobom získavali včelári matky aj v jeseni. Boli to matky neznámych vlastností, ale určite nádejne dobrých.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Hlasování: terez.c (+1), tondabh (+1), Aleš Molčík (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.08.2014, 12:05 PM
Příspěvek: #16
RE: " přírodní šlechtění "
V letošním roce jsem přírodní výběr trochu pozměnil začal jsem spojovat, dřív jsem slabším včelstvům dodal zásoby a dopřál čas. Na řepce jsem nadělal silné a dostatečně zásobené plodové oddělky i smetence (min. do 3NN) a jak jde čas a síly u včelstev slábnou a projevují se různé nehospodárné vlastnosti tak spojuji. Na řepku jsem měl 26 včelstev, po řepce 42 a teď je jich 34 a co jsem dnes pozoroval a nadzvedával tak další dvě spojím s tím třetím co dostane ještě šanci. Ale až po víkendu budu mít víc času.
Pokud už teď odečtu ty dvě, tak jsem oproti jaru zvedl stav o 6, ale celkový výčet ztrát je o zrušení dvou starých včelstev a na selekci neprošlo 10 mladých včelstev z 18.
Hlasování: Branislav Božík (+1), tondabh (+1), MilanBencúr (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.08.2014, 02:23 PM
Příspěvek: #17
RE: " přírodní šlechtění "
(02.08.2014 12:05 PM)Aleš Molčík napsal(a):  V letošním roce jsem přírodní výběr trochu pozměnil začal jsem spojovat,
Já jsem k tomuto vypozoroval - spojování v létě je dobré na řešení opravdu nepoužitelných oddělků : velké riziko, že zůstane horší matka z různých důvodů, na kvalitu včelstva v roce následujícím to nemá pozitivní vliv co by do síly včelstva.
Spojování v září či říjnu má pak naopak dosti pozitivní vliv na sílu a snůšku v dalším roce.
A slabé, ale schopné oddělky spojuju až na jaře : někdy do zimy z různých příčin těžko rozeznat kvaklitu matky - zima je jednoznačné síto, ty co přežijí na pár plástech a z jara raketově sílí budou špičkové. Podzimním spojením se o ně můžu připravit a až na pár těch, co zimu nerozchodí vůbec, je ekonomika stejná jako při podzimním spojení. Zimní spotřeba cukru pro dva slabé oddělky je stejná, jako pro jedno spojené včelstvo. A podle mých zkušeností přežití nezávisí na podzimní síle, jak se všude píše. Ani med tolik na tom nezáleží, ikdyž průměrně maj silnější medu víc.
Ale nevylučuje to to, že ideální je spojit dva kvalitní oddělky na podzim - otázka je, jak je poznat / na podzim / .
Hlasování: Martin Smutný (+1), MilanBencúr (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.02.2017, 11:55 AM
Příspěvek: #18
RE: " přírodní šlechtění "
Som zaciatocnik takze zatial o neakom velkom slachteni nemoze byt ani rec.

Ale urcite sa chcem pustit do chovu vlastnych matiek. Mam vsak dilemu. Ak odchovam mlade matky z toho podla mna najlepsieho vcelstva a neskor ich zamenim za stare matky. Tak som si sice vybral najlepsiu genetiku ale do velkej miery odrovnal roznorodost. Moja otazka je ako sa riesi takyto vcelnicovy vyber. Rozchovavate od viacerych matiek? Alebo po case zhanat matky inych chovatelov? Alebo sa to vobec neriesi a staci ze sa sparia s inymi dtrudmi?

Mam 8 vcelstiev takze realne budem potrebova 8 novych matiek na vymenu neakych 8 do zalohy plus nieco na rozsirenie. Neviem si zatial velmi predstavit ze by som pre taky mali pocet matiek mal zakladat niekolko serii od roznych matiek. Alebo mam nalarvit do jednej serie od viacerych matikek?

Dakujem za odpovede. Popripade poprosim odporucit neaku dobru literaturu kde sa venuju aj genetike. Kludne aj v anglictine.
Hlasování: Rasťa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.02.2017, 03:02 PM
Příspěvek: #19
RE: " přírodní šlechtění "
Držet si jen jednu linii je trošku nesmysl, obzvlášť když nemáš vyzkoušený materiál ze kterého chceš množit. Proč chceš měnit všechny matky u svých včelstev. To budeš měnit i matku letošních matek?? Na včelnici se mění matky jejichž včelstva nesplňují nějaké tvoje požadavky. Množí se naopak ty které tyto požadované vlastnosti mají. A matky takových včelstev se nechávají žít dál, co kdybys zjistil, že dcery jedný matky jsou úžasný a tys ji mezitím vyměnil. Tak nedělej serie extra veliký a vybírej si matky už podle obsazení matečníku včelami. Menší serie mají jistě lepší výživu. Zkus nejdřív negativní a pozitivní výběr.

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Hlasování: Jaro Stoklasa (+1), Tini (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.02.2017, 08:33 PM
Příspěvek: #20
RE: " přírodní šlechtění "
Predstava je zatial taka ze matka bude prvy rok v odlozenci kde aj prezimuje. Druhy rok bude v porodukcnom vcelstve. Treti rok pojde zasa do odlozenca.

Kolko linii je podla vas minimum?
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)