Zkušenosti s volnou stavbou

[Aleš Molčík]

Košnice je o rojení a na chytání rojů jsou ty pytle. Vyzimuje se včelstvo a než skončí poslední snůška, tak se může původní včelstvo i dvakrát vyrojit. Mateřské včelstvo a první roj usazený v košnici se na konci sezóny celý vyřeže a včely se smetou do jednoho smetence který se usadí do košnice s posledním rojem a zakrmí.

[Milan Bencúr †]

V mojich úľoch Warre včelárim technikou, ktorú používajú včelári v košnici. Roje mi stavajú nové dielo a zásobia včelstvo na zimu medom. Vyrojené včelstvá dodávajú mladé matky a po zmetení aj mladé včely na posilnenie zimujúcich včelstiev.
Pre inšpiráciu uvediem dve adresy:
http://nasapravda.blogspot.sk/2012/01/tv...enych.html
http://nasapravda.blogspot.sk/2014/03/pl...arovi.html

[Leoš Dvorský]

(26.03.2014 10:55 PM)schützmeister napsal(a):  

(26.03.2014 09:41 PM)MichalF napsal(a):  Je mi velmi sympatické včelaření v košnicích a postupně bych se k tomuto způsobu chtěl dopracovat. Četl jsem samozřejmě příslušné téma, ale myslím že dotaz spíše položím tady. Zajímá mě každoroční obměna díla. Včelám odeberu část medu a zbytek bych jim chtěl nechal jako zásoby.
Děkuji za případné nakopnutí začátečníka...

Myslím, že jsi naopak trefil téma tak trochu úplně neznámé. Dnes totiž, ať už jakkoli a to i v tom japončíku, se včelaří tzv. nepřetržitě. Jenže, a když tak mne znalci opravte, dříve se právě v košnicích a klátech včelařilo o dost jinak. Košnice a zvlášť ta severská vřesová nešla vybrat jako dneska. Po vybrání už totiž nic nepostaví, u vřesu zvlášť - to už je září. Takže, pokud vím, se vybíralo jen asi z třetiny včelstev úplným vykouřením s eventuelním odchytem včel - takový na to byly jako pytle.
Původní úl se zlikvidoval úplně a včely, když se chytly, se přidaly do menšího, nevybíraného úla. Některý postupy jsou holt unikátní a těžko je do dnešní doby roubovat.
Japončík je dobrá volba, klát lze vybrat i z hora, ale moc to neřeší obměnu díla, arabský trubkový je vychytanější, bereš jednou zleva a podruhý zprava. Furt je to ale principiálně něco jinýho, jak košnice, pokud teda myslím klasickou, ne nástavkovou.
Zas jsme ale u principu - včely jsou třetinový tak jako tak, jen člověk je nutí do zimování furt ve stejným úle, je to náhodou velmi zajímavá otázka, jestli to už někdo zkusil klasicky - ne jen ve starém úle, ale starou metodou ?

Tak si připadám jako ten kocour v reklamě, jauvajs. Odpráskl jsem příspěvek aniž jsem chtěl. Tak musím něco napsat chtě nechtě.
Tak předně, jak píše Michal, vřesovkou se včelařilo trochu jinak než u nás. Dávala až 5-6 rojů za rok. Prostě na jaře namnožili včely, na vřeuu postupovali jak píše Míchal. Zůstala cca 1/3. Likvidovala se včelstva nejtěžší a nejlehčí, tím se vlastně selektovalo, ale hlavně 2/3 díla ročně se obmněnilo! Česna při tomto způsobu včelaření byla nahoře, to podporuje rozvoj i rojivost.

U nás byly košnice s česny dole, říkalo se tomu včelaření na med, tomu předešlému na roje, asi i proto byla naše včela málo rojivá. Zde se vždy na jaře (Velikonoce) u včelstev postupovalo jako u klátů, tedy 1/2 díla se vyřezala a včely si to mohly během roku dostavět. Tento způsob se zachoval i starých úlech a včelařei odebírali med pravá, levá. Značlo se to i na úly L (debrána levá strna) P .... nic nebrání takto postupovat i v nástavcích, vlastně to někteří i tak dělají hlavně u oddělků. Mimochodem košnice byly různé velikosti a to i 3x větší než se dnes uvádí. To je ta hloupá snaha člověka dát všěe do průměru. Jenže kdo chová matky měl by nejen umět rozdíly rozpoznávat, ale vyhledávat, to jsem ale zase v jiném vlákně. Ten "košnicový" "dutinkový" ..... způsob včelaření daleko lépe respektoval biologii včely, proto se včely v přírodě často vyrovnávají s nemocemi i roztočem. Někam jsem tu o tom i psal. Bližší ve Vilémově a v článku, který konečně dodělám po daních. Tak bych, s vaším dovolením dal odkaz na můj web sem.
Čili poučit se ze znalostí našich předků a něco z jejich zootechniky převzít lze i našich úlech, prostě jen se přizpůsobot bioologii včely.
Náš nynější technokratický přístup, od kterého jsme my ŠPV většinou již utekli (?) , roztoče jen množí a nahrává i dalším patogenům.
Myslím si, že by každý z nás měl mít alespoň jedeno Warréčko nebo japončíka, mednou krávu...... proto, aby lépe chápal, jak to v přírodě ve včelstvu chodí a mohl využít i ve stávajících úlech, ale s jinou metodikou ošetřováíní. Dokonce bych se toto nebál dát jako podmínku účasti v ŠPV i do našeho etického kodexnu nebo tezí. LD

[MichalF]

Pokud chápu správně, tak by mohlo fungovat
( tedy za předpokladu dobrého rozvoje a snůšky), včelstvo na jaře rozdělit třeba na dvě / tři ( využít rojové nálady ) a přes sezónu nechat být. Když vše půjde dobře, tak si ze dvou úlů vzít med a v podletí opět spojit? Tím tedy zimuji jedno silné včelstvo. Není to úplná hloupost a zbytečně složité?

[Leoš Dvorský]

(27.03.2014 01:06 PM)MichalF napsal(a):  Pokud chápu správně, tak by mohlo fungovat
( tedy za předpokladu dobrého rozvoje a snůšky), včelstvo na jaře rozdělit třeba na dvě / tři ( využít rojové nálady ) a přes sezónu nechat být. Když vše půjde dobře, tak si ze dvou úlů vzít med a v podletí opět spojit? Tím tedy zimuji jedno silné včelstvo. Není to úplná hloupost a zbytečně složité?

Krátce popíši, jak jsme to dělali před 50- ti léty s tátou v budečácích.
Květen rozdělit 2 včelstva na 4 (květ řepky)
červen-, ze 4 udělat 3- využívala se lesní snůška.
srpen- ze 3 udělat 2 a využíval se i vřes.

Hlavně se snažte dělat vše jednodušše a v souladu se snůškovými podmínkami. LD

[MichalF]

... moc děkuji za příspěvky. Chtěl bych právě jít jednoduchou cestou a toto se mi zdá celkem pochopitelné. Rozdělení včelstva v sezóně a následné spojení na zimu. Samozřejmě se do toho vloží spousta faktorů, které budu muset řešit ( rozdělení, nové matky, spojování ... ), ale to už je zase na jiná témata. Tam se asi, pokud to nebude vadit budu dotazovat později. Nejde mi o nějaké extra velké výnosy medu, takže můžu nějaký čas zkoušet různé metody. Děkuji MF

[Stanislav Rataj]

Já mám nějaké LG a chtěl jsem do toho jít podobně - dneska bych je nepořizoval a šel rovnou do těch japončíků. Ty teď vyrábím, abych měl na jaro do čeho nastěhovat nové včelky, takže pak budu mít i srovnání, ale z dosavadní velmi krátké zkušenosti mi přijde, že z hlediska jednoduchosti, časové náročnosti a dalších začátečnických faktorů japonec jednoznačně vede před dřevěnou košnicí.

[MichalF]

Samozřejmě vše ukáže čas. Začnu dle plánu, tedy v nástavkovém a bez mezistěn. Zatím zjišťuju, že čím víc pročítám, tak mám stále víc zamotanou hlavu. MF

[Stanislav Rataj]

No v neposlední řadě ten japonec vyjde podstatně levněji. Mě materiál na dva šestiúhelníkové japonce stál do tisícovky

[MichalF]

Děkuji. Toto období je pro mě velice napínavé. Čekat na " mé " včely, promýšlet postup, pokoušet se pochopit a hlavně těšit se na vše nové. MF