Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Zkušenosti s volnou stavbou
14.10.2013, 11:34 PM
Příspěvek: #161
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Bud' silhám já, nebo Milan. Podle mě je to správne namerené od steny ke stene (5,4 mm).
Hlasování: Mlha (+1), Aleš Molčík (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.10.2013, 08:10 AM
Příspěvek: #162
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Súhlasím, to sú dôležité a mnoho objasňujúce pripomienky. Miroslav má pravdu: "Treba zmerat 10 buniek od steny po stenu alebo od stredu po stred a to je podstatné." Ide o to, že na obrázkoch 1 až 4 sú bunky merané v hornej časti plástov, kde včely ukladajú zásoby a tie bunky sú samozrejme väčšie. Na obrázkoch 5 a 6 sú bunky merané v nižších poschodiach plásta, ktoré sú určené ako inkubátor pre včeliu mlaď. Na obrázku č.5 je zmeraných 10 buniek v rade a na obrázku č.6 len 9 buniek v rade, čo je taký jednoduchý dôkaz o tom, že každá bunka na prírodnom diele má inú veľkosť. Dôležitý je počet meraných buniek, ako píše Miroslav, ale zároveň aj obdobie v sezóne, kedy ich včely postavili, a aj miesto meraných buniek na pláste, pretože smerom k okraju plástov sa veľkosť buniek zväčšuje. Na dvojročnom alebo trojročnom pláste to vidieť aj voľným okom. Tiež je na tých fotografiách jasne vidieť stavba buniek v rade v šikmom usporiadaní voči trámiku, a nie vo vodorovnom, ako tomu býva pri stavbe diela na medzistienkach s predlohou.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.10.2013, 12:26 PM
Příspěvek: #163
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Miroslav, poprosím Ťa ešte, keď si nájdeš chvíľu času, zmeraj tú vzdialenosť desiatich buniek od vnútornej steny prvej bunky po vnútnú stenu desiatej bunky. Neuvádzaš ako si tú vzdialenosť meral a podľa niektorých fotografií mám dojem, že je tam meraný priemer buniek vrátane hrúbky plášťa tých dvoch krajných. Možno by sa Ti podarilo zmerať aj priemer jednotlivých buniek. Zaujímali by ma hodnoty aj takto meraných desiatich buniek.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.10.2013, 01:13 PM
Příspěvek: #164
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(15.10.2013 08:10 AM)MilanBencúr napsal(a):  Dôležitý je počet meraných buniek, ako píše Miroslav, ale zároveň aj obdobie v sezóne, kedy ich včely postavili, a aj miesto meraných buniek na pláste, pretože smerom k okraju plástov sa veľkosť buniek zväčšuje. Na dvojročnom alebo trojročnom pláste to vidieť aj voľným okom.
Nechci vypadat moc hloubavě - ale není to úplně jedno, kolik se naměří ? Myslím, že je to celé o ničem, jestli lépe větší nebo menšíWink Mám-li včely na přírodním díle, tak s tím stejně nic nesvedu. Co pozoruju, staví menší buď z jara, kdy ještě nejsou v plné kondici, nebo oddělky. Typoval bych to na dva důvody - nedostatek výživy a potřeba kompaktnosti pro teplo plodiště. V plné sezoně ale staví všecko možné a spíš větší, aby prostě rychle něco postavili a zase to dost záleží od snůšky, menší=menší buňky a opačně.
Tahle diskuze, co je přírodní by měla smysl, kdyby jsem chtěl používat mezistěny s "přírodní" velikostí buněk. Tak jako ve státech. Ale to je zase deformace a založená spíše než na velikosti buňky na teple díky tomu generovanému / nebo, tam kde se to fakt prosazuje, spíše na místním klimatu /. Pokud ale je nechám stavět jak chtějí, můžeme mě to být jedno, jak je velká buňka, ne ? Wink
Daleko, aspoň co pozoruju, je podstatnější, co píše Leoš, jak tomu říká architektura, tzn. nepřeházet plásty vnější dovniř. Tím se kompaktnost naruší. Ale zase - když jim v plodišti nehrabu, může mě to zase být šumákWink
Je to ale velmi podnětný hovor, zvlášť pro ty co mají mezistěny, když je zrušíte / a nejde to z roku na rok / budete mrkat, co vám tam nastaví a jak vlastně stavba funguje - spojování, mosty, zákruty, no že toho je. Prostě konec unifikaceHeartCool
Hlasování: Debora (+1), Miroslav Macek (+1), Milan Bencúr † (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.10.2013, 05:22 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15.10.2013 05:34 PM od Milan Bencúr †.)
Příspěvek: #165
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Mám jedno včelstvo, ktoré pravidelne každý rok nadmieru chová trúdov a drží si ich ešte v októbri. Možno aj zimujú v tom včelstve (to som však vo včasnej jari nepozoroval). Pôvodom je to neznámy roj z roku 2003, ktorý priletel do mojej záhrady a už desať rokov žije na prírodnom diele. Teraz ide do jedenástej zimy a za celú tú dobu, čo žije u mňa, nepoznalo liečbu. Rojí sa každé štyri roky (2006 a 2010) a ak bude v tomto rytme pokračovať, tak na budúci rok by sa malo rojiť opäť. Ak bude tomu tak, musím rojové matky z tohto včelstva chytiť a urobiť výmenu v ďalších dvoch, troch včelstvách. Je to včelstvo, ktoré je celoročne vitálne, nerojivé, ak robilo tichú výmenu, tak o tom neviem, pretože je v úli Warre, kde plodisko nerozoberám, z jari je mierne pichavé (ale to je vtedy každé včelstvo), lieta aj pri 8C až do súmraku, strážkyne sú pozorné celú sezónu a každý rok mi poskytne 30 kg medu (zvyšok sú jeho zimné zásoby). Vediem ho spôsobom zväčšovania a zmenšovania úľového priestoru nadstavkami. Prirodzený spád roztočov v sezóne nepozorujem (ale to ani u jedného môjho včelstva).
Pred pár minútami som urobil obrázky trúdov na letáči toho včelstva. Veľkosť robotníc tam síce nie je zretelne rozoznateľná, ale môžem dokumentovať, že na prírodných bunkách sa rodia malé včely.

       
Hlasování: Tomáš Jelínek (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.02.2014, 11:55 AM
Příspěvek: #166
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Pokud se vám někdy stane, že se vám ulomí plást od loučky, zde je vtipný návod jak jej připevnit zpět (je to anglicky, ale myslím, že se stačí koukat):

Hlasování: Milan Bencúr † (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
26.03.2014, 09:41 PM
Příspěvek: #167
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Zdravím, zatím jsem zde jako " pozorovatel ", ale rád bych se už taky začal ptát. Tento rok začínám se třemi oddělky (2/3 Langstroth). Jsem rozhodnut pro volnou stavbu a pro medobraní bez medometu. Je mi velmi sympatické včelaření v košnicích a postupně bych se k tomuto způsobu chtěl dopracovat. Četl jsem samozřejmě příslušné téma, ale myslím že dotaz spíše položím tady. Zajímá mě každoroční obměna díla. Včelám odeberu část medu a zbytek bych jim chtěl nechal jako zásoby. Znamená to tedy, že dílo vyříznu celé a včely vlastně připravím " finským " způsobem a dokrmím jejich vlastními zásobami, nebo vyříznu jen část pro sebe a zbytek nechám v úlu a obměním tuto část až příští rok? V případě prvního případu: stihnou si včely postavit nové dílo? V košnicích se to právě takto dělá a jde tedy o jedno medobraní ? Nebo je vhodnější druhý způsob? Začátek svého včelaření samozřejmě nechám v nástavkovém 2/3. Časem bych si chtěl vyrobit něco jako košnici, ale dřevěnou a pokusit se jít tímto směrem. Vím, že to asi bude několikrát probírané téma, ale zatím v tom mám krapet zamotanou hlavu. Děkuji za případné nakopnutí začátečníka...
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
26.03.2014, 10:12 PM
Příspěvek: #168
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Haribol Michale, pokud se teprve rozkoukáváš, poradil bych Ti vyzkoušet opravdu jednoduché včelaření v dutinách, kde se můžeš inspirovati v sekci - Úlové sestavy
Japonský úl, a myslím že je to velmi jednoduché a velmi vhodné právě pro začátečníky, měj se krásně včeličkově, Tonda.
Hlasování:
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
26.03.2014, 10:55 PM
Příspěvek: #169
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(26.03.2014 09:41 PM)MichalF napsal(a):  Je mi velmi sympatické včelaření v košnicích a postupně bych se k tomuto způsobu chtěl dopracovat. Četl jsem samozřejmě příslušné téma, ale myslím že dotaz spíše položím tady. Zajímá mě každoroční obměna díla. Včelám odeberu část medu a zbytek bych jim chtěl nechal jako zásoby.
Děkuji za případné nakopnutí začátečníka...
Myslím, že jsi naopak trefil téma tak trochu úplně neznámé. Dnes totiž, ať už jakkoli a to i v tom japončíku, se včelaří tzv. nepřetržitě. Jenže, a když tak mne znalci opravte, dříve se právě v košnicích a klátech včelařilo o dost jinak. Košnice a zvlášť ta severská vřesová nešla vybrat jako dneska. Po vybrání už totiž nic nepostaví, u vřesu zvlášť - to už je září. Takže, pokud vím, se vybíralo jen asi z třetiny včelstev úplným vykouřením s eventuelním odchytem včel - takový na to byly jako pytle.
Původní úl se zlikvidoval úplně a včely, když se chytly, se přidaly do menšího, nevybíraného úla. Některý postupy jsou holt unikátní a těžko je do dnešní doby roubovat.
Japončík je dobrá volba, klát lze vybrat i z hora, ale moc to neřeší obměnu díla, arabský trubkový je vychytanější, bereš jednou zleva a podruhý zprava. Furt je to ale principiálně něco jinýho, jak košnice, pokud teda myslím klasickou, ne nástavkovou.
Zas jsme ale u principu - včely jsou třetinový tak jako tak, jen člověk je nutí do zimování furt ve stejným úle, je to náhodou velmi zajímavá otázka, jestli to už někdo zkusil klasicky - ne jen ve starém úle, ale starou metodou ?
Hlasování: Petr Jezowicz (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
26.03.2014, 11:22 PM
Příspěvek: #170
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Budu se snažit vstřebat veškeré info a samozřejmě děkuju za reakce. O Japonském jsem si samozřejmě četl také, ale ta košnice se mi nějak líbí víc. Ale v současné době upřímně nedokážu říct proč a praktické pro a proti. Snad právě ta jednoduchost a z laického hlediska " čistota " včel. Stejně si myslím, že trochu předbíhám situaci. Zatím včely nemám a budu v rodině první kdo to zkusí. Med budu mít jen pro rodinu a známé, tak mě netrápí nazdar, tedy pokud neublížím včelám. Děkuju
Hlasování: Milan Bencúr † (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)