Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Volná stavba v rámečkách
02.12.2020, 05:59 PM
Příspěvek: #221
RE: Volná stavba v rámečkách
No jo, volná stavba v medníku. Kdo ví, na základě čeho se rozhodují, co stavět? Jestli dělničinu nebo jiný typ. Těch parametrů je mnoho a ne všechny známe. Určitě je to množství plástové plochy dělničiny v úlu a od určitého množství dělničiny nějaký poměr mezi dělničinou a trubčinou. Pak i poloha budoucího plástu v úle. Nějak si nemohu vybavit, jestli mi někdy stavěly dělničinu u stěny úlu. Akorát jsem to viděl u roje, pokud začínal v rohu u stěny. Tak první plást ano (i když ne 100% čistá dělničina). Jinak tedy u stěny vždy trubčina nebo zásobní. Pak taky stavba je závislá na feromonu matky. Nějak. Když feromon není, nestaví dělničinu. Proto taky nemá smysl nutit stavět včelstvo, když má jen matečník. Pak taky nějak kvalita feromonu – když se včelám něco nezdá, změní poměr plástových ploch mezi dělničinou a trubčinou ve větší podík trubčiny než běžně. A to i oddělek, který ještě nemá nezbytně nutnou plástovou plochu dělničiny. Kolik to je? Nevím. A dost možná to závisí i na genetice a klimatu stanoviště a snůškových poměrech. U mě se to láme na nějakých 10-12 plástů 2/3 L159. Pro roj a oddělek, pokud začínají z nuly (oddělek skoro z nuly). Do toho počtu plástů téměř nebo zcela čistá dělničina. Ale zase s podmínkou, že matka je OK. Pokud ne, pak tam třeba oddělek hvízdá mix buněk skoro od začátku. A trubčinu matka v oddělku nezakládá, jen dělničinu. Pokud ji teda včely nedonutí. Takže z mixu buněk je méně včel, slabší oddělek na zimu. Plodové těleso je roztažené přes ostrovy dělničiny na více plástů, ale včel je v lepším případě stejně. Z toho vyplývá horší teplotní komfort při výchově plodu. Zřejmě i s nějakými důsledky. Jak už to u včel bývá, všechno souvisí se vším. Kde tedy vzít dělničinu na rozšiřování dle schématu, který byl v nějakém příspěvku výš uveden? Je jí hodně… Dva nástavky dolů po třech plástech dělničiny a jeden nástavek nahoru se třemi plásty, tj. 9 plástů dělničiny. Celý nástavek. Napadá mě jediné – prázdné plásty po úhynech. Ještě bych se vrátil k množství dělničiny v úle, který si včely udržují na nějaké hodnotě. Včely potřebují dělničinu životně důležitě pro plod. Pokud tuto hodnotu mají, dělničinu nestaví. Pokud poklesne pod tuto hodnotu třeba tím, že ji zanesou medem, včely ji začnou stavět, aby vychovaly dostatečné množství včel a přežily. Když jsem se nad tím zamyslel, vzpomněl jsem si na našeho zkušeného včelaře, který mě a mou ženu před lety uváděl „do řemesla“. Tenkrát jsme chtěli koupit čtvrtý nástavek 39x24 do sestavy. Shovívavě se na nás podíval a příště přinesl papír s nadpisem „Několik suchých čísel“. Tam nám spočítal na základě velikosti dělničí buňky, velikosti rámků, počtu rámků v nástavku, že pokud matka bude klást až 3000 vajíček denně (ve špičce sezóny to umí), pak jí pro plod stačí bohatě cca 15 plástů 39x24. Víc nepotřebuje. Když necháme včelám volnou ruku, pak dělničiny je někde mezi 70-90%, tj.cca 11-13 plástů. Takže dve nástavky 39x24 jako plodiště je OK a k tomu jeden nástavek jako medník. Pro upřesnění – v naší lokalitě je, když se daří, průměrně 20 kg ze včelstva (akorát na 1N). Samozřejmě sestava 3N je málo. Ne co do plástové plochy. To je v pořádku. Ale co do objemu. Tam se včely v sezóně prostě nevejdou… Chce to kompenzační prostor pod sestavou (1NN). Vysoký podmet nestačí. To nám došlo po pár rojích.
Vypadá to, že podobný výpočet umí i včely a drží si množství dělničiny pro plod na konstatním množství a to zhruba na této hodnotě plástové plochy. Rozšiřováním na 5, 6, 7 NN stavebními nástavky – podle mě dělničinu stavět nebudou. V lepším případě mix. Ale mohu se mýlit. Proto je důležité při rozšiřování to soušové jádro z dělničiny. Jinak by tam nebyla. Kacířská otázka: Je to v souladu s ŠPV? Z hlediska čistoty asi ne, včely by to takhle nedělaly, ale z hlediska kompromisu minimalizace stresu, možnosti rozvoje, využití snůšky (zejména nárazové) s následnou možností čerpat medné zásoby k vlastní potřebě zejména v bezsnůškovém období asi ano. Otázek k volné stavbě je hodně… a odpovědí se v knížkách nedostává. Oficiální republikové včelařské autority k tomu (a nejen k tomu) krčí rameny (Leoš je neoficiální) a max.řeknou – dej tam mezistěnu a máš po problému.

Optimální řešení přichází v závěru.
Hlasování: Antonín Hyžík (+1), Rastislav Rosa (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.12.2020, 06:56 PM
Příspěvek: #222
RE: Volná stavba v rámečkách
Lze to vyřešit přísným rozšiřováním pouze a jenom dolu. Jako warre či japonce.

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.12.2020, 10:38 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.12.2020 10:39 PM od Karol Lamacz.)
Příspěvek: #223
RE: Volná stavba v rámečkách
Perfektní diskuse s množstvím zkušeností. Jako začátečník navíc bojuji s nedostatkem souší obecně. Řekli jsme si v červnu v Turnově, že v nouzi si lze pomoci nechat vystavět dělničinu na MS v medníku a tu pak používat pro soušové jádro, ok. Já to zatím neřešil. Pár mezistěn jsem použil abych viděl, jak vypadá stavba na MSBig Grin...

Ale teď mně zajímá ta zkušenost - proč tedy vůbec rozšiřovat tím 1NN nahoru(při variantě 1NN nahoru a 2-3NN dolů)? Je to jen kvůli tomu, aby se využilo na jaře teplo nahoře pro rychlejší rozvoj včelstva v druhém roce života? Obdobně i v dalších letech.

Příští sezonu chci právě už využít tak, že část letošních oddělků nechám bez zásahu. Takže jen to jarní rozšíření. Vychází mi, že je jenom podstavím.

Samozřejmě problematiku přirozeného získávání dělničích souší a jejich obměnu to neřeší.


Mistřovice, 330 m.n.m., 9x Langstroth 2/3, volná stavba, medná komora
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Včera, 03:03 PM
Příspěvek: #224
RE: Volná stavba v rámečkách
Když na jaře rozšiřuju LG 2/3 nahoru a nemám souše, řešim to tak, že dám na plodiště NN jen s loučkama. Včely začnou stavět od spodu a vystaví divočinu. Dost často se stane, že staví docela rovně podle louček z plodiště. Nahoře to normálně přilepí k loučkám, takže když pak strunou nástavky odříznu, zůstane celistvý a pak ho používám jako normální medník. Asi by šel podstavit dalším se SR. Ale to u nás v 700 m.n.m. už včely nedají.

Michal tady jednou psal, že včely staví když potřebují a klidně i v únoru. Na tom základě, jsem začal v březnu očesávat včelstvům i oddělkům souše a zásoby kolem plodiště až k plodu a nahrazovat je SR. Odebrané dílo s trubčinou rozdělím do podstavených nástavků ke stěně, s dělničinou do středu nástavků. Něco odeberu k vytavení či k vytočení. Mezery doplním SR. Pod plodiště dám nedoraženou folii, nad plodiště dám nedoraženou nebo doraženou folii ( podle síly včelstva ). Vznikne tak zateplený prostor. Spodní folii odstraním jen nadzvednutím nástavku po vystavění plodiště a včely mohou pokračovat do dolních nástavků. Horní folii odstraním až při třešních i déle. V horním nástavku ( ..cích ) nechávám jen prázdné souše odebrané převážně z nástavků pod plodištěm. A když je nemám, tak tam šoupnu již výše uvedený NN s loučkama. Takže i když předchozí rok krmím cukrem / třeba oddělky /, tak cukr jim zůstane ve spodních nástavcích a ten využívají na stavbu. Nad plodiště pak po oteplení nosí jen nektar. M.M.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Dnes, 12:09 AM
Příspěvek: #225
RE: Volná stavba v rámečkách
(28.11.2020 01:53 AM)Jiří Sláma napsal(a):  To je skvělý popis, díky Jirko! Jak se postupuje další roky? P. Linhart v knize "Včelařit jako včela" píše o každoroční výměně 1/2 díla - šlo by tedy u produkčních včelstev na jaře odebrat spodní 2 NN (dát je třeba nahoru do medníku jako v klasických metodách, vytočit a vytavit, popř rovnou vytavit) a každý rok je tak nechat vystavět nové plodiště?

Rozumím, když jsem začínal, měl jsem přesně rozkreslená schémata obměny díla, ročně samozřejmě aspoň polovinu, přistavění, nadstavení, přerovnání, zebrování atd.
Zažil jsem jen jednou, jak včely vystavěly za týden celý nadstavený NN volné stavby (mezi zásoby a plodiště), tak jak se píše v literatuře. Bylo to v době silné snůšky, neměly kam nosit a tak divoce stavěly. A samozřejmě veliký pelmel. Snůška skončila, získaný med prostavěly v překotném díle (použitelném tak akorát k vytavení) a já hlídal akce na cukr..... a pak vyčerpané uhynuly. Bravo Homo destruktor!
Při komplet volné stavbě zapomeňte na příručky a jiné sci-fi. Každé včelstvo je jiné, každý rok je jiný, jiné je i známé odzkoušené včelstvo v dalším roce. Pouze při rozšíření dolů to necháváte nejvíc na včelách, vědí dobře, na co mají a co potřebují. A třeba nepostaví za sezónu vůbec nic! A další rok v plné síle překvapí.

Nutit je různým přerovnáváním ke stavbě (v podstatě k nouzovému zacelování ran v jejich kostře) jim moc nesvědčí.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)