Včelí úl a vítr k testování

[straka]

včelí úl a vítr k testování
při ověřování nového beznástavkového úlu DEHTIN jsem narazil na problém
proč uhynul oddělek velmi vysokou vlhkostí a potom plísní a vypadá to,
že velmi záleží na otvorech(česnech nebo větracích očkách...) na čelní stěně úlu.
dle umístění úlu a větru působícího na čelní stěnu úlu s větracími otvory
pokud ledový vzduch vnikne do úlu nahoře začne srážet v teplejším a vlhkém vzduchu
páru do "do deště" a voda-vlhkost v úle stále přibývá a to dokonce čím více nahoře
větráme, problém není jednoduchý, za bezvětří se neobjeví.
při odstranování vlhkého úlu a plísní vzít do úvahy tento problém.
(vlhkost by měla být asi kolem 60%, když tak mě opravte, nevím jakou potřebuje plod,
ale jako v prádelně tam být nesmí, potom zelená plíseň)
Straka Dehtín

[straka]

1) Když moc děr a škvír v úlu v zimě a při větru potom včely při menším chomáči
prochladnou a je problém

2) Když málo otevřené otvory nebezpečí vlhka, potom zelená plíseň a je problém.

3) Jak jednoduše uvést do rovnováhy?

4) Kdo nemáte pod střechou vlhko a plíseň atd-orientace větracích otvorů
vliv větru?, prodyšné víko pro páru?, jak zateplit střechu a neutěsnit??
hodˇte po mě i byť jen částečné zkušenosti,
Jak odstranit "prádelnu a plíseň " v úlu a neudělat z toho včelkám v zimě mrazák?.
Straka Dehtín

---

Nikdo tak rychle nereaguje tak musím sám se sebou, možná že řešení usnadní
to, že mám-li bednu a ve stěně proti větru menší a větší otvor potom
tlak by měl být stejný, ale pozor na nějaké "lopatky" u otvoru "česna"
které dynamicky ledový vzduch zavedou dovnitř...
Straka Dehtín

---

hodně příspěvků k plísni v úle je na sousedním včelařském foru jdu tam
"lovit" částečné nápady a zkušenosti.
Straka Dehtíni

[schützmeister]

(04.04.2016 10:31 PM)straka napsal(a):  4) Kdo nemáte pod střechou vlhko a plíseň atd-orientace větracích otvorů
vliv větru?, prodyšné víko pro páru?, jak zateplit střechu a neutěsnit??
hodˇte po mě i byť jen částečné zkušenosti,
Jak odstranit "prádelnu a plíseň " v úlu a neudělat z toho včelkám v zimě

Dle mých dlouhodobých testů v různých podmínkách závisí vlhkost v úle na poměru objemu úlu a včel v něm - respektive, čím máš úl víc obsazenější, tím máš menší problém s vlhkostí. I slabý oddělek v malém úlku nezplesnivý - naopak silné včelstvo v nezmenšeném nástavkovém ůle ano. To je zásadní výhoda nástavků, když s nima umíš hospodařit.
Větrání má vliv zanedbatelný, když ho není moc, plesnivění zhoršují dlouhodobé mrazy, otevřené medové zásoby a naopak zlepšují větrné stanoviště a správný genetický materiál - některé lépe klimatizují, než jiné, poznám to podle podletního stavu dna - ty co moc neuklízí a dno jim z krajů plesnivý, budou mít v zimě problém.
Otvrory, střecha, orientace plástů mají vliv minimální.
Jo a no, starý plásty, samozřejmě, to zhoršují, o tom žádná. Minimálně nesmí být jako krajní a od stěny musí být mezera - krajní plást na zimu vyndat, ikdyby byl v podletí v mezeře chuchvalec.

[straka]

Zřejmě pro menší oddělky nutno obsazený prostor přiměřeně zmenšit a neuzavírat větrací otvory na minimum...

pod střechou je místo asi 4 cm, tam dám trvale krmítko z PS, bednička s keramzitem na hladině, je uložená na rámcích- ta změní také poměry pod
střechou(snažím se vyhnout jak folii tak kobercům),
pokud by tam nebylo krmítko trvale dá se tam možná místo něj polystyren stejných rozměrů, zatím je to v řešení, ale včely v úlu č. 3 nosí pyl a " nadávají"!!!
Zkušebně tam mohu v zimě dát vlhkoměr a vlhkost měřit a držet kolem 60% a dle toho měnit konstrukci pod střechou, aby tam nebyla "prádelna pro plísen"
pozn. prostor v úlu DEHTIN mohu zmenšovat až na 1/4 celkového objemu(pro oddělky).
díky za info.
Straka dehtín

[tondabh]

Haribol Pepčo, prosím Tě nekmoplikuj život včeličkám ani sobě vymýšlením měření vlhkosti a dodatečným vychytáváním větracího systému a snaž se chovat "včelstva" taková, aby to korigovala sama u Tebe mají na zimu moc velký prostor, nebo myslíš že v přírodě včelstva potřebují pomáhati s větráním? Věř mi že ne, ale co je podstatné je zazimovat silná včelstva v kondici jak Ti doporučuje Michal, na to se nyní již od jara musíš zaměřit, protože moudro "kdo nemnoží živoří" říká vše co chovatel potřebuje a když namnožíš víc než spotřebuješ, můžeš obdarovat kamarády, měj se krásně včeličkově Tonda.

[Víťa]

Jak píše Michal, poměr síly včelstva k velikosti prostoru je nejdůležitější. Ale difúzní strop pomáhá velice též. Tedy filce všeho druhu, konopí, hobra... Odpovídá to přírodě. Strop v klátu je buď trouchnivé dřevo (difúzně otevřené) nebo dřevo zdravé, ale dřevo má podél vláken (strop!) mnohem větší difúzní propustnost než napříč (boky úlu).

[straka]

cenné zkušenosti beru do úvahy při ověřování experimentálního úlu DEHTIN
Pozn : konec příspěvku k životnosti dřeva
byl do 24 hodin odstraněn
Straka Dehtín

[schützmeister]

(06.04.2016 04:58 AM)straka napsal(a):  Shrnu to životnost trámů v hradech 200 a více let
a životnost nových trámců u mně minus 2roky !!!.

Tady jsi tedy vyvodil špatný závěr.
Do dřeva dělám už 30 let, trochu o tom vím. Celý problém je v tom, že ho musíš nejdřív usušit - tedy proložit a vyhnat vlhkost pod 20%. Když tomu netopíš, trvá to u tvého rozměru minimálně 2-3 roky. Pak to teprve můžeš natírat nebo zabudovávat. Suché dřevo, ač zabudované, se natírat proti houbě nemusí, jen proti broukům, pokud plánuješ delší životnost než 100 let. Rozměr, co jsi zvolil, taky není O.K. , 4 cm fošna není zralá pro rozteč 60cm. chce to aspoň 6cm, ideálně 8cm. Nebo dvě stlučený do vazníku.
Kdyby jsi chtěl zkouknout, jak vypadá krov po 400 letech provozu, mám takový na půdě / barokní přestavba /. Vypadá fakt jetě, červotoč kam se podíváš a tesařík krovový - to je takový šikula, co tě sežere i támy 20x20cm až do středu a úplně suché. Je to spojovaný jen takovýma dřevěnejma klínama, ale stále to drží. Oni i ti brouci žerou jen to měkký mezi léty, takže to pevný zůstává.
Krom toho, dřevo je pevnější než ocel, aspoň v tom směru, co potřebuješ na krov.

[Víťa]

Straka: mám pocit, že máte nějakou fóbii z čerstvého povětří . Nebojte se toho tolik .

[straka]

poznatky vlastní(dle Debory z kosmu) i vytažené z diskuse

1)čím silnější větší chomáč k zazimování tím snáze udrží teplotu uvnitř chomáče
2)u oddělku nebývá chomáč dost velký, problém udržení vnitřní teploty chomáče
3)u oddělku bude dobré zmenšit prostor přiměřeně velikosti chomáče ke
snížení celkových tepelných ztrát
zateplení kolem chomáče větší, zvláště stropu nad chomáčem
přiměřeně větrat, (Víta ví kolik to bude "nebát se povětří"? )
4)nenechat trvale hromadit vodní páru pod střechou k rosnému bodu
5)pokusit se konstrukcí úlu jednoduše udržet relativní vlhkost v úlu okolo 60%
při překračování udělat nějaká jednoduchá opatření?
6)oddělky pozdě v červenci nekupovat, nestihnou snůšku a může být málo
dlouhověkých včel pro přežití do Jara
7)malé větrání stoupá vlhkost v úlu, zelenomodrá plíseň
8)velké větrání, vlhkost jako venku, velké ztráty tepla, úhyn zimou(u oddělku)
9)dostatečné nakrmení včel ihned po vytočení (16 kg na včelstvo)
10)nakrmení oddělku dokud roztok odebírá?
11)v zimě a na jaře přikrmení oddělku roztokem medu ředěným vodou
12)asi musím na zimu sehnat vhodný vlhkoměr, dotykový teploměr se sondou mám,
p. Víta rád měří nebo chovat dle přítele silná včelstva?
další bod ne, jsem pověrčivý!
14)hledám poslední úpravy experimentálního úlu DEHTIN č. 3, jsou tam už včely a
nosí pyl, radí mi, ale Google to neumí přeložit.
Upravy se vyzkouší až zase v zimě.
15)Radu odvézt včelstva na kraj lesa a opatrně se vzdálit je jako
přivázat pejska ke stromu.
16)...
17)...
18)...
Straka Dehtín