Snůška - aneb nosí, nosí?

[Oldřich Šlegr]

No tajně jsme doufali, že řepky budeme ušetřeny, dneska jsem vzal auto a objel celé Kladno dokola, bohužel našel tu " žlutě kvetoucí řepkovou nádheru" na 3 polích, podle měření na mapě jedno pole začíná vzdušnou čarou ve 2 km vzdálenosti druhé a třetí začínají cca 3,2 km, sakra v okolí jim toho do 1 km pestře druhově kvete u nosu a oni se vrhnou na řepku jak Českej národ do Kauflandu na ty srágory hlavně, že je toho víc, pak mají bejt holky zdraví.
Olda a vnuk Pepa

[Leoš Dvorský]

Oldo, před pár lety jeden včelař z Vratislavic (nevím, zda by souhlasil se zveřejněním jména) si nechal udělat rozbory na svůj med na 120 pesticitdů. Chtěl udělat pro své zákazníky to nejlepší. Stálo ho to pár desítek tisíc a zjistil, že všech 8 druhů medu neobsahovalo žádný pesticid. Jedině kde ho našli, byl pyl z řepky. Ten rozbor mi poslal a někde jsem ho i zveřejňoval a on taky. Pokud včely tu řepku navštěvují, musí být pro ně nějak atraktivní nebo nejsou ještě adaptovány na to prostředí. Zase před pár roky jsem absolvoval takový polní pokus a tam se to z určitého úhlu pohledu prokázalo ( i když se výsledky dají samozřejmě vímat a prezentovat i jinak).
Včely adaptované na dané prostředí (30 včelstev) přeletěly lán s řepkou a navštěvovaly les, kde kvetly javory. Naproti tomu druhá skupina včelstev (12), která byla dovezena z lesů, kde se čistější prostředí předpokládá, byla umístěna přímo v lánu řepky ( to byl asi ten kámen úrazu). Včely se cca po měsíci zhroutily a ze síly 3VN obsedaly cca 3 plásty. Bylo to podobné jako při Nosemy ceranae nebo tomu, čemu se většinou říká varroáza. Po odvezení domů se během roku znovu zotavily. Sice horko těžko, ale přeci. Vyhodnotit si to musí každý sám podle sebe. Od té doby zřejmě nikdo podobný pokus neudělal, i když ho zcela určitě nevědomky hodně lidí absolvovalo. Opisovači opisovačů na podobné vnímání světa nemají čas.
Nic není černo-bílé. Včely se neustále přizpůsobují prostředí, protože to jsou rebelky. Snaž se je pochopit. V přírodě probíhá vše jinak. To jen lidé neustále s něčím, někým bojují a nechápou realitu v celku. Není dne bez noci, dobro bez zla...... ld

[Oldřich Šlegr]

JO, jo je to tak jak píšeš věříme, že to dají, no úplně se do té řepky nezbláznily a zachovávají ještě určitou pestrost ve snůšce, pyl nosí převážně pampelišku, který je na rozdíl od těch jejich bledě žlutě umazaných hlav, sytě žlutá barva, občas pyl červený takže i ten jírovec navštíví, viděl jsem je i navštěvovat popenec, kterého mám hojně po zahradě, u ktertého s uvádí dobré léčivé účinky, tak z pohledu celkového který nás učíš, u nás zatím dobrý.
Olda a vnuk Pepa

[Jindřich Šafránek]

(11.05.2020 01:02 PM)Oldřich Šlegr napsal(a):  JO, jo je to tak jak píšeš věříme, že to dají, no úplně se do té řepky nezbláznily a zachovávají ještě určitou pestrost ve snůšce, pyl nosí převážně pampelišku, který je na rozdíl od těch jejich bledě žlutě umazaných hlav, sytě žlutá barva, občas pyl červený takže i ten jírovec navštíví, viděl jsem je i navštěvovat popenec, kterého mám hojně po zahradě, u ktertého s uvádí dobré léčivé účinky, tak z pohledu celkového který nás učíš, u nás zatím dobrý.
Olda a vnuk Pepa

Včely si dovedou vybírat a věřím že správně , když mi na stanovišti na Vysočině rozkvetly obrovské javory stáří tak 80 až 90 let , přestaly chodit i na krásně žluté pampelišky. Znají i pojem produktivita práce, to je pořídit dobrou snůšku s menší námahou.

[Oldřich Šlegr]

No to, že včelky preferují velké zdroje snůšky je známý a i záporně hodnocený fakt, třeba v opylovaní, v sadech jsou přistavené včelstva schopna nechat kvetoucí sad bez
povšimnutí a odlétnout za větším zdrojem snůšky, s tohoto důvodu se začaly pro opylování používat ve velkém uměle chovaní čmeláci, no chudáci čmeláci na co šáhne člověk s vidinou mamonu tak to vždy totálně dokur..........
No já že jsem vzal auto objel Kladno a zmapoval zdroje snůšky z řepky, jsem si prakticky ověřil pravdivost tvrzení, že včely jsou schopny provádět efektivně snůšku,
při vhodném počasí, ze vzdálenosti 3-3,5 km.
Mně teda zaujal hodně Leoš jak zde prezentoval, polní pokus s dovezenými a místními včelstvy, kde místně adaptovaná zkušená včelstva byla schopna ignorovat lán řepky přelétnout ho za jiným zdrojem snůšky do dalšího lesa a porovnání s dovezenými neadaptovanými nezkušenými včelstvy, které se naopak na řepku vrhly a kolabovaly, takže budeme pozorovat a učit se.
Olda a vnuk Pepa

[TomášJelínek]

Mám včely v Mnichovicích u Říčan druhým rokem a zdá se, že se snůškou to zde není příliš horké. Když si pročítám toto fórum a i několik včelařů v okolí mi potvrdilo, že slídění probíhá třeba již od půlky června, říkám si to přeci není možné, to musí být hodně zlé, když již na konci jara není v přírodě znatelná snůška.

Přijde mi, že pokud by v krajině bylo dost nektaru raději by si ho včely nasbíraly v krajině a nechodily by riskovat do cizího úlu. Jinými slovy to, že včely slídí, je spíše důkaz jejich zoufalství, než že by to dělaly pro radost. Nebo se pletu?

Nabízí se tedy otázka jestli může jednotlivec znatelně zlepšit snůšku. Tim nemyslím mít na zahradě něco ke včelí pastvě - to je samozřejmost. V sousedství je několik nesečených opuštěných luk o ploše min 1 ha, kde jsou především dvoumetrové kopřivy - předpokládám, že ty mnoho snůšky neposkytují. Začínám je sekat kosou podle tohoto návodu a tím louce vrátit rozmanitost, aby tam rostly kopretiny, řebříček, chrpy, jitrocel, brutnák, měsíček, atd.

Má s tímto někdo zkušenost? Dá se znatelně vylepšit včelám pastva nebo to považujete za "dané"?

[Leoš Dvorský]

Dobré zkušenosti mám se zvrhlým jetelem. Stačí ho sousedovi rozházet trochu po zahradě a je to. V trávě se prosadí a omezuje ji. Na různé skládky, smetiště, náspy..... je výborná komonice. Mednatost u obou je určitě kolem 300 kg /ha. Z keřů je výborný pámelník, ptačí zob. Ono nejde zdaleka jen o neker, ale také nekonaminovaný pyl a toho dá dost i ar hořčice nebo svazenky (ty potřebují ale do připravené půdy, což u předešlých nehrozí). Určitě má smysl sázet do okolí vrby všeho druhu. ld

[Jindřich Šafránek]

(28.09.2020 10:22 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Dobré zkušenosti mám se zvrhlým jetelem. Stačí ho sousedovi rozházet trochu po zahradě a je to. V trávě se prosadí a omezuje ji. Na různé skládky, smetiště, náspy..... je výborná komonice. Mednatost u obou je určitě kolem 300 kg /ha. Z keřů je výborný pámelník, ptačí zob. Ono nejde zdaleka jen o neker, ale také nekonaminovaný pyl a toho dá dost i ar hořčice nebo svazenky (ty potřebují ale do připravené půdy, což u předešlých nehrozí). Určitě má smysl sázet do okolí vrby všeho druhu. ld

Je lepší dělat alespoň něco ne jen brečet , sázím Svítel latnatý ( pozor na hryzce ) a Opletku čínskou a to kamkoli ke zdi či plotu. Tousení semen Zlatobýlu jde také, akorát pořádný koberec z něho nenaroste prvý rok, uspíší se to odkopkem trsů někde na smetišti ten pak sílí velmi rychle. Svazenka je prevít zarůstá bodláky pokud ji sejete stále na stejné místo. Hořčici sypejte kdekoli je to brukvovitá potvara a roste sama a pokud je hustá utlačí i plevele.

[TomášJelínek]

(28.09.2020 10:22 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Dobré zkušenosti mám se zvrhlým jetelem... výborná je komonice...

Děkuji za tipy! Je pravda, že vlastnost uchytit se přímo v trávě je velmi zajímavá a řeší problém přípravy půdy, který na ploše 1 ha opravdu asi nezvládnu a směsi které jsem zakoupil od Planta Naturalis právě tuto přípravu vyžadují. Teoreticky by příroda při pravidelném kosení 1-3x ročně měla časem různorodost obnovit sama, ale je fakt, že bych tomu rád maličko pomohl. Co se týče množení zimolezů a vrb, s tím jsem již začal podle vzoru Jana Jindry.

(29.09.2020 02:38 PM)Jindřich Šafránek napsal(a):  Tousení semen Zlatobýlu... . Hořčici sypejte kdekoli...

Rovněž děkuji za tipy. Každá rostlina do louky se hodí, mým snem je vypracovat alespoň 10ti druhou květnatou louku - na toto se pak váže celý ekosystém hmyzu, tedy zisk nejen pro včely. Jen pozor s tím zlatobýlem (tuším ten kanadský kultivar). Přestože ho hmyz doslova miluje, je to zavlečený a invazní druh...