Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Rojení
20.05.2015, 09:14 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 20.05.2015 09:30 PM od Debora.)
Příspěvek: #131
RE: Rojení
(20.05.2015 04:57 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Aleš to napsal naprosto exaktně. Roj je riziko a to jak pro roj samotný, tak i pro mateřák, ale i to může být strategie a to nemluvím o rojích z blahobytu a nebo z hladu.
Včela tu přežívá právě proto, že je velmi variabilní, tak prosím nehlásejme své názory, zkušenosti jako náboženství, jedinou pravdu. Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých. LD

Vidíte přátelé, přišli jste na to sami: Právě to risiko je ona podstatná variabilita umožnující včelstvu kromě množení a přesunu genů ještě řadu jiných výhod, jako je například adaptace, hygiena, ale i právo zemřít. Nikdy jsem nepsala, že rojení je jen výrazem rozmnožovacího pudu. Leoš sám píše, že Kraňka je rojivá, nebo přesněji, oproti původní Tmavé včele má zřetelně vyšší sklon k rojení. Odnaučit Kraňku rojení, to už je hrubý zásah do vůle a strategie včelstva, která ji prvotně přežití v přírodě teprve umožňuje. Je dost pravděpodobné, že naše představy o Kraňce jsou velmi skromné, ale tato včela potřebuje rojení. Jen se podívejte do úlu, na ty smutné mouchy, které se nikdo neostýchá několikrát za rok nahnat do plynové komory a pak nestoudně obhajuje blaho včelstva. Na to padají včelstva a celá ta pohádka o démonu varroa je bubáček pro strašení těch přibývajících držitelů včelstev. Samozřejmě, že nám tyto mouchy bez ošetření budou dále kolabovat, o to se již přičiní vyškolení organizátoři chemoterapeutických kroužků, na tom se ze začátku nic moc nezmění. Krůček za krůčkem si musíme ohmatávat cestičku k pochopení inteligence včelstva. Naštěstí však máme docela alternativního Boha, tak že můžeme jen doufat, že ti přibývající držitelé včelstev se nebudou zuby nehty držet programu samozvaných vědců a budou se více soustředit na přirozenost a podstatu včelstva a snad jednou nahradí právě ty sebe zvolený včelaře, kteří nás se svou vírou do tohoto šlamazlu teprve přivedli a kterou se nám neustále snaží násilně vnucovat. Všeobecně však zůstává platnost výroku "Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých"

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Hlasování:
Jindřich (+1), Rasťo 71 (+1), Macek (+1), renttip (+1), tondabh (+1)   Zobrazit vše

Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
21.05.2015, 08:30 PM
Příspěvek: #132
RE: Rojení
Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.

Jindřich
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
21.05.2015, 10:44 PM
Příspěvek: #133
RE: Rojení
(21.05.2015 08:30 PM)Jindřich napsal(a):  Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.

Jindřichu jen důkaz toho, že různé teorie Matku Přírodu neovládnou, měj se krásně rojivě Tonda.

P.S. Roj jsi chytil?

Kde můžu pomůžu, a kde nemůžu nepřekážím.
Hlasování: MilanBencúr (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.05.2015, 10:00 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.05.2015 10:09 AM od Leoš Dvorský.)
Příspěvek: #134
RE: Rojení
(21.05.2015 08:30 PM)Jindřich napsal(a):  Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.

Jindřichu pokusím se ti to vysvětlit. Nejsem sektář, tak to bude trochu obšírnější.
Tedy co vím.
1) na jaře jsi spojil to toho jednoho včelstva dvě slabší včelstva.
2) 6.5. jsi z něj udělal oddělek se starou matkou, to stáří neznáš.
3) 11.5. jsi mu přidal nástavek souší
4) 21.5 se ti vyrojily
5) pokud vím, v tvém okolí byly větší úhyny.

Je to naprosto logické a očekávané. Prostě jsi jim urychlil jen podmínky potřebné pro rojení protože:

1) tím že jsi je spojil na jaře jsi spojil dvě nesourodé jednotky. Ta včelstva měla každá svou vizi využití prostoru (malého, s malým množstvím včel, možná i nemocných, to já nevím). Představ si, že by jsi dal dohromady dvě montážní party. Jedu z Francie a druhou z Čech, také to nějakou dobu trvá, než najdou harmonii a o tu jde v přírodě především. Tedy disharmonie pokud jde o množství plodu, mateřího feromonu, prostoru..... To po řešení formou roje přímo volá. Ano včely se rojí i proto, že si řeší nějaký svůj problém (migrují). Tenhle případ mám velmi dobře zachycený fotodokumentací u včelstev přímo z přírody.

2) U spojených včelstev se hůře odhaduje potřebný prostor. V době květu jív musíš mít u kraňky (nebo spíše většiny kmenů) více prostoru. Obsedá-li kraňka 2/3 prostoru, jsou vytvořeny podmínky pro rojení . Odkud by měly ty včely vědět, že jim tam hodíš bednu souší navíc? Ony s tebou nekalkulují, zkus se do nich vcítit.

3) Tzv. rojové včely jsou velice podobné těm, které zimují. Mají komplexní vybavení, jsou dlouhověké. No a ty jsi jejich tvorbě i výše uvedeným napomohl aniž si včelstvu daleko před jejich intenzivnější tvorbou (dlouhověké a středněvěké skupiny se ve včelstvu nacházejí vždy) nabídl možnost úpravy vize přizpůsobení se třeba prostoru.

4) Tím, že jsi udělal oddělek se starou matkou jsi tendenci k rojení nijak neomezil, naopak. Jednak jsi neodebral létavky, které mají vyšší hladinu JH (juvenilní hormon), ty se vrátily a původní stanoviště, tedy pokud jsi oddělek nepřevezl 2-3 km jinam. Původní včelstvo bylo se spousty plodu, včel a létavek a bez matky, téměř jako by se nic nestalo.
Tak okamžitě nasadily náhradní matečníky. No a to, že se vyrojily, je důsledek toho, že se na něj již připravovaly, připravené byly. V tvém případě daleko intenzivněji než by to bylo jen s jednou matkou (cizí mateří látka provokuje matku k daleko intenzivnějšímu kladení vajíček no a společně s tou prostorovou disharmonií to přípravy krojení jen urychlilo).
Prostě jsi ty přípravy urychlil. To včelstvo by se určitě vyrojili i tak, ale není jedno, zda je to 1x za 3-5 let nebo několikrát do roka.
Já bych na tvém místě očekával roje další právě z tohoto včelstva. Budou s neoplozenými matkami, tak mohou letět vysoko i daleko, ale to není zdaleka nevyhnutelně nutné.

Když pominu to spojování já bych na tvém místě postupoval následovně:

1) více prostoru v době květu jívy (klidně bych podstavil i prázdný nástavek, tím bys tepelný režim moc nepozměnil.
2) 6.5. bych včelstvo odstavil někam stranou.
3) na původní místo bych dal nástavek souší, plást s matkou (je možné i jen otevřený plod, v tom případě by v odstaveném včelstvu zůstalo daleko více včel mladších generací- třeba tenhle poznatek někdy využiješ).

Co by se stalo: létavky by se vrátily na původní místo ( s nimi i dost mladušek, které již byly na proletu) a to včelstvo (rozhodně silnější než oddělek) by dál pokračovalo, jen by bylo vrhnuto do stadia rozvoje. Určitě by ti přineslo slušný výnos.
Odstavené včelstvo by přišlo o létavky, tedy i o JH, to by je motivovalo k nahrazení a tím by došlo k oslabení počtu dlouhověkých /tzv. rojových/ včel. Zda by to stačilo k oddálení rojení nevím, ale zpravidla ano. No a tak bys měl dvě včelstva a v konečné fázi daleko více létavek. To by se mohlo projevit ve vyšším využití snůšky.

To je můj náhled na věc. Neber toe jako dogma, neznám vše a ani ne všechny tvé zákroky, okolnosti. Snažil jsem se také vcítit do tvého pohledu a to se mi bezpochyby nepodařilo.
Je dobře věřit přírodě, ale je rozdíl jestli jen slepě věříš a nebo se snažíš přijít na kloub tomu, proč se tak v přírodě děje, prostě snažit se pochopit a naslouchat jí. Člověk se pak alespoň nemusí pohybovat jako prvok, tedy od nikud nikam. To je ale spíše filozofický pohled na věc. Někdo ví prostě vše hned a někdo hledá, variabilně pravdu celý život. Já patřím spíš k těm hledačům (konečný soud, nade mnou , jak tomu skutečně je, ale vyřknou, jen ti tam nahoře). LD

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou pro mne přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: MilanBencúr (+1), renttip (+1), schützmeister (+1), Jan Brunclík (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.05.2015, 11:16 AM
Příspěvek: #135
RE: Rojení
(20.05.2015 04:57 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých. LD

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Hlasování: tondabh (+1), Jan Brunclík (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.05.2015, 03:30 PM
Příspěvek: #136
RE: Rojení
(22.05.2015 10:00 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  
(21.05.2015 08:30 PM)Jindřich napsal(a):  Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.

Jindřichu pokusím se ti to vysvětlit. Nejsem sektář, tak to bude trochu obšírnější.
Tedy co vím.
1) na jaře jsi spojil to toho jednoho včelstva dvě slabší včelstva.
2) 6.5. jsi z něj udělal oddělek se starou matkou, to stáří neznáš.
3) 11.5. jsi mu přidal nástavek souší
4) 21.5 se ti vyrojily
5) pokud vím, v tvém okolí byly větší úhyny.

Je to naprosto logické a očekávané. Prostě jsi jim urychlil jen podmínky potřebné pro rojení protože:

1) tím že jsi je spojil na jaře jsi spojil dvě nesourodé jednotky. Ta včelstva měla každá svou vizi využití prostoru (malého, s malým množstvím včel, možná i nemocných, to já nevím). Představ si, že by jsi dal dohromady dvě montážní party. Jedu z Francie a druhou z Čech, také to nějakou dobu trvá, než najdou harmonii a o tu jde v přírodě především. Tedy disharmonie pokud jde o množství plodu, mateřího feromonu, prostoru..... To po řešení formou roje přímo volá. Ano včely se rojí i proto, že si řeší nějaký svůj problém (migrují). Tenhle případ mám velmi dobře zachycený fotodokumentací u včelstev přímo z přírody.

2) U spojených včelstev se hůře odhaduje potřebný prostor. V době květu jív musíš mít u kraňky (nebo spíše většiny kmenů) více prostoru. Obsedá-li kraňka 2/3 prostoru, jsou vytvořeny podmínky pro rojení . Odkud by měly ty včely vědět, že jim tam hodíš bednu souší navíc? Ony s tebou nekalkulují, zkus se do nich vcítit.

3) Tzv. rojové včely jsou velice podobné těm, které zimují. Mají komplexní vybavení, jsou dlouhověké. No a ty jsi jejich tvorbě i výše uvedeným napomohl aniž si včelstvu daleko před jejich intenzivnější tvorbou (dlouhověké a středněvěké skupiny se ve včelstvu nacházejí vždy) nabídl možnost úpravy vize přizpůsobení se třeba prostoru.

4) Tím, že jsi udělal oddělek se starou matkou jsi tendenci k rojení nijak neomezil, naopak. Jednak jsi neodebral létavky, které mají vyšší hladinu JH (juvenilní hormon), ty se vrátily a původní stanoviště, tedy pokud jsi oddělek nepřevezl 2-3 km jinam. Původní včelstvo bylo se spousty plodu, včel a létavek a bez matky, téměř jako by se nic nestalo.
Tak okamžitě nasadily náhradní matečníky. No a to, že se vyrojily, je důsledek toho, že se na něj již připravovaly, připravené byly. V tvém případě daleko intenzivněji než by to bylo jen s jednou matkou (cizí mateří látka provokuje matku k daleko intenzivnějšímu kladení vajíček no a společně s tou prostorovou disharmonií to přípravy krojení jen urychlilo).
Prostě jsi ty přípravy urychlil. To včelstvo by se určitě vyrojili i tak, ale není jedno, zda je to 1x za 3-5 let nebo několikrát do roka.
Já bych na tvém místě očekával roje další právě z tohoto včelstva. Budou s neoplozenými matkami, tak mohou letět vysoko i daleko, ale to není zdaleka nevyhnutelně nutné.

Když pominu to spojování já bych na tvém místě postupoval následovně:

1) více prostoru v době květu jívy (klidně bych podstavil i prázdný nástavek, tím bys tepelný režim moc nepozměnil.
2) 6.5. bych včelstvo odstavil někam stranou.
3) na původní místo bych dal nástavek souší, plást s matkou (je možné i jen otevřený plod, v tom případě by v odstaveném včelstvu zůstalo daleko více včel mladších generací- třeba tenhle poznatek někdy využiješ).

Co by se stalo: létavky by se vrátily na původní místo ( s nimi i dost mladušek, které již byly na proletu) a to včelstvo (rozhodně silnější než oddělek) by dál pokračovalo, jen by bylo vrhnuto do stadia rozvoje. Určitě by ti přineslo slušný výnos.
Odstavené včelstvo by přišlo o létavky, tedy i o JH, to by je motivovalo k nahrazení a tím by došlo k oslabení počtu dlouhověkých /tzv. rojových/ včel. Zda by to stačilo k oddálení rojení nevím, ale zpravidla ano. No a tak bys měl dvě včelstva a v konečné fázi daleko více létavek. To by se mohlo projevit ve vyšším využití snůšky.

To je můj náhled na věc. Neber toe jako dogma, neznám vše a ani ne všechny tvé zákroky, okolnosti. Snažil jsem se také vcítit do tvého pohledu a to se mi bezpochyby nepodařilo.
Je dobře věřit přírodě, ale je rozdíl jestli jen slepě věříš a nebo se snažíš přijít na kloub tomu, proč se tak v přírodě děje, prostě snažit se pochopit a naslouchat jí. Člověk se pak alespoň nemusí pohybovat jako prvok, tedy od nikud nikam. To je ale spíše filozofický pohled na věc. Někdo ví prostě vše hned a někdo hledá, variabilně pravdu celý život. Já patřím spíš k těm hledačům (konečný soud, nade mnou , jak tomu skutečně je, ale vyřknou, jen ti tam nahoře). LD

Leoši chápu , jsem hledač cest, nic mimo knížek a to co tam najdu nevím,
Jen jsem nenapsal, já je spojil v listopadu 2014
, ale je možné že jako dvoumatečné přezimovaly. Budu je hlídat a uvidím, ale jsou to včely které vylétají již při +8 stupních jako prvé ráno a vrací se za tmy. myslím že přibrzdit " asi " ten sklon k rojení budou nadějné.
Díky za rozbor stavu, použít přelétáku mne nenapadlo.
Ale jako poučení dopadu svých zásahů je to neocenitelné.

Jindřich
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
23.05.2015, 03:12 PM
Příspěvek: #137
RE: Rojení
Z mojej skúsenosti len môžem potvrdiť, že je dôležité to rozšírenie úľového priestoru o 100% v čase kvitnutia vŕby rakyty.

               

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Hlasování: tondabh (+1), Debora (+1), Jan Brunclík (+1), Jaro Stoklasa (+1), Crha Karel (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.05.2015, 08:06 AM
Příspěvek: #138
RE: Rojení
(22.05.2015 03:30 PM)Jindřich napsal(a):  Jen jsem nenapsal, já je spojil v listopadu 2014[/b], ale je možné že jako dvoumatečné přezimovaly.

Mám několikrát vyzkoušeno, že po spojení v podletí dvou slabších oddělků, jsou tyto včelstvíčka schopna jako dvoumatečné zimovat a na jaře se i tak rozvíjet a ke spojení dojde až během první větší snůšky.
Hlasování: MilanBencúr (+1), schützmeister (+1), Crha Karel (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
26.05.2015, 01:40 PM
Příspěvek: #139
RE: Rojení
Jindro více matečníků je při rojení normální, podporují konkurenci. Já pamatuji, že v provopočátcích jsem jich napočítal i přes 20 .Proto jsem se pídil po méněrojivých včelách a dnes nevidím ani misku a ani při přehuštění se jim nechce ven. Při pohledu na to počasí se jim ani nedivím. Ony ty méně rojivé včely mají i svoji nevýhodu, odchovávají v serii málo matečníků, člověk se více nadře. LD
Leoši,
já myslel že "jak píší odborníci" , prvá vylíhlá matka zlikviduje ostatní matečníky.
jak vidím není to vždy. Dále pozoruji že plodování přichází v nějakých vlnách a ne nepřetržitě.Při kontrole nacházím buďto vše zavíčkované nebo většinu ve vajíčkách a červíkách. Na tom mém jediném stanovišti se to děje většinou stejně u všech včelstvev.
Ještě dotaz, jedno včelstvo je tak přeplněné včelami že téměř nestačí leták, večer dělají bradu. jsou čerstvě vytočeny a stále je leták přeplněn. Mám raději přidat pátý nástavek ( 39x24) ?
Foto je dnes z 12,30 hod
Díky Jindra    

Jindřich
Hlasování: schützmeister (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
26.05.2015, 02:56 PM
Příspěvek: #140
RE: Rojení
(26.05.2015 01:40 PM)Jindřich napsal(a):  Jindro více matečníků je při rojení normální, podporují konkurenci. Já pamatuji, že v provopočátcích jsem jich napočítal i přes 20 .Proto jsem se pídil po méněrojivých včelách a dnes nevidím ani misku a ani při přehuštění se jim nechce ven. Při pohledu na to počasí se jim ani nedivím. Ony ty méně rojivé včely mají i svoji nevýhodu, odchovávají v serii málo matečníků, člověk se více nadře. LD
Leoši,
já myslel že "jak píší odborníci" , prvá vylíhlá matka zlikviduje ostatní matečníky.
jak vidím není to vždy. Dále pozoruji že plodování přichází v nějakých vlnách a ne nepřetržitě.Při kontrole nacházím buďto vše zavíčkované nebo většinu ve vajíčkách a červíkách. Na tom mém jediném stanovišti se to děje většinou stejně u všech včelstvev.
Ještě dotaz, jedno včelstvo je tak přeplněné včelami že téměř nestačí leták, večer dělají bradu. jsou čerstvě vytočeny a stále je leták přeplněn. Mám raději přidat pátý nástavek ( 39x24) ?
Foto je dnes z 12,30 hod
Díky Jindra

No jestli máš souše tak jo, pokud staví i mezistěny nejsou problém. Možná by bylo jednodušší udělat další včelstvo nebo to dopadne podobně jako s tím vyrojeným.
Jakmile se dostanou do rojovky, stejně je od toho neodradíš a spíš bych toho využil. LD

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou pro mne přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 2 Host(é)