Poraďte prosím

[Jindřich Šafránek]

(21.06.2016 02:18 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Zbytky zásob po lupičkách. Tipnul bych si, že v oddělku už nejsou žádné zásoby. Krmení nepomůže, protože lupičky jsou zalétané a co do oddělku dáš, to odnesou.

Pokud dojde k loupeži na oddělku, nezbývá než jej přemístit na jiné stanoviště. záměna místa na stejném stanovišti nepomůže , stejně je lupičky najdou.
Pokud nemáš své stanoviště ,dej to k někomu alespoň pár kilometrů daleko a přikrm Apifondou NE medem!
Dej to někde bokem do roští trávy nesmí to být v letu včel ze starších úlů.
Tohle mi loni pomohlo zachránit dva oddělky

[Petr Smrčka]

a taky se radí zúžit česno/očko tak na jednu včelku, aby to měli šanci uhlídat, ale to je dobré už při samotném založení oddělku (nicméně raději to připomínám)

[Leoš Dvorský]

Už jsem to sem nedávno někam psal. Napíši to ještě jednou trochu jinak. Prvotní chyba je právě v tvorbě oddělků. Pokud uděláte oddělek, třeba s 2 zavíčkovanými plásty plodu a včel, je dobře přisypat mladušky z 1-2 dalších plástů. Plus přidat souš, zásobní plást. Když ho necháte na stanovišti, je třeba jej 3 dny věznit, tj dát i vodu (stačí nastříkat mlhovkou nebo řídký roztok do krmítka). Samozřejmě dobře větraný plemenáč, nástavek a pod, dát do stínu,mírného chladu. Matečník je samozřejmostí. To jen aby někoho nenapadlo si je udělat nějaký nouzák. Pokud to neuděláte, včely se většinou vrátí. Proč??? No protože 2-3 denní mladušky mají již po proletu a jsou zorientovaný na původní úl a v oddělku a) nezůstane moc včel, b) ty které odletí, odletí nasáté, předají zprávu doma a budou se vracet, tedy loupit!
Dáte-li oddělek na stanoviště 2 km daleko, nestane se to. Pak je po oplození matky můžete přenést zpět.
Dále platí pravidlo. V květnu stačí 1 plást s plodem + to další, v červnu 2 a v červenci 3. Důvod je, myslím, zřejmý zima. Z 1 plástu plodu bude cca na 2-3 plástech včel, ale než se matka rozklade a začnou se líhnout první včely, zeslábne oddělek cca o 1/3. Nyní ty počty budou zřejmější.
Jinak mladušky nehlídají česno, to hlídají včely staré, těsně před tím, než se z nich stanou létavky. Doporučuji podívat se na včelí kasty. Sice to není na 100%, ale je dobře to znát a pak nenaletíte každému radilovi, který to třeba dělá i záměrně. Již jsem zažil, že místní včelař koupil med v obchodu a natřel jím v srpnu úly jednoho kočovníka. Záměr? Jasný, chtěl nasměrovat svoje včely, aby tyto napadaly a vyloupily. Komentovat to dál nemá smysl. Závěr je jasný. U meanstreamových včelařů již vždy neplatí, co platilo, když jsem začínalo já. Totiž, že včelař musí být dobrý člověk. Dnes začínají včelařit hodně lidi kvůli tomu, že včeličky dušičky to udělají za nás a dotyčný má bezpracný zisk, produkt. ld

[schützmeister]

Ještě možná k tomu dosýpání a převážení a tak.
Někdy to jde, při dodržení úplných maličkostí, samo i bez různých čičarád.
Letos jsem v půli května nadělal rozdělky s matečníkama - jedno včelstvo na 5 dílů.
Polystyrenový plemenáče. Do každýho ze 4 plemenáčů 3 plásty VN - plod+pyl+zásoby. Plemenáč je 6 plást, tedy za 3 plást přišla přepážka a za přepážku fonda. česno zúžené na 1,5 x 5 cm. Původní včelstvo na dolítání dostalo VN mezistěn a medníky NN zůstali. Ty rozdělky přišli 2m od původního ůlu, bez jakýhokoli dosýpání a zavírání do sklepa - jen vzít plást a šoupnout do plemenáče, konec.
Po měsíci vše proplodováno, včetně prázdnýho pytlíku od fondy. Na stanovišti je 20 včelstev, z toho 10 velmi silných, snůška ano, ale nic extrémního vzhledem k počasí.
Podle mě to jde při dodržení pár věcí - kvalitní matečník nejlíp rojový, stažení do co nejmenšího prostoru - přepážka a ne moc velký česno. A krmení těstem.
A úplný základ - přelom duben/květen, čím se to udělá pozdějc, tím je to rizikovější. Což vyřazuje prakticky zcela kupované matky, které v té době nikdy neseženete. Sice mě to nevadí, ale nechápu systém, kdy matku můžete koupit až po sezoně, kdy se oddělky nedají dělat. Že by bylo tak složitý vychovat matku do púli května ? Nechápu.

[Ali]

Asi tady povím nebo se zeptám něco nesprávně, ale mám letos odpozorovaný jev.
Letos jsme dělali z loňských oddělků (loni jsme začínali) oddělky nové, jeden až dva z každého. Slabé, na tři plásty, na jednom stanovišti, 2 m od sebe. Z malých není kde brát.
A co se nestalo ? I ty slabé zbytky oddělků původních, ty malé nové oddělky vykrádaly. Ale ve dvou případech ne. Česna byla naplno (vykrádaným jsme je museli dodatečně pozužovat na včelku, i tak některé nepřežily). Ale po týdnu prohlídka, a proč dvě byly nevykrádané a s česnama naplno, bylo jasné hned. Podařilo se nám v nich ponechat i původní matky.
Tak se ptám zkušenějších. Budu-li dělat z každého včelstva jeden oddělěk s původní matkou (abych neměl problém s loupeží v místě) třeba na přelomu duben-květen, co všechno takový způsob dělení ovlivní (vývoj oddělku, vývoj mateřekého včelstva, jeho snůšku aj.).
Může to tu někdo pro nás méně zkušené rozvést ?

[schützmeister]

Tohle, tedy oddělek se starou matkou, se v praxi používá pro med. Problém je samozřejmě hledání matky, pokud ale to jde, pak takový oddělek ve snůšce, tedy začátek května, zajistí hafo medu jarního v původním včelstvu, a další hafo lesního po spojení v červnu. A nebo i nespojení, protože v červnu, když ten oddělek není zase úplně slabý, už fungují dvě normální včelstva, místo jednoho vyrojenýho. Na med a množení ideální, ne úplně na genetiku. Je třeba dělit všechna, tedy i mizerná včelstva. Lépe ty chcípáky z jara spojit / v březnu, dubnu / a z špičkových udělat s rojovýma matečníkama 3-5 rozdělků. To zajistí postupnou eliminaci neschopných a namnožení dobrých při zachování stejného počtu a dobré medové produkce.
Jeden chcípák nepřinese nic, ale dva spojený už ujdou a ty rozdělky přinesou za dva.
Z chcípáka neuděláte oddělek a na pořádný včelstvo jeden oddělek je zase málo a vyrojí se a medu je pak jen z jednoho.

[Aleš Molčík]

Pro nedostatek času a nerozběrné dílo v některých případech, jsem dělal přeletáky na jeden plodový plást a jeden zásobní s matečníkem před vyběhnutím uprostřed . Dělám je na začátku řepky, takže šetřím krmení, to si nanosí a ani s loupeží není problém. Dělám je právě z těch menších včelstev, protože s malým včelstvem nemá smysl řešit jestli z něj bude snůška. Tak jim nechávám sezónu volnou ať narostou.

[Leoš Dvorský]

Tak já zásadně ze slabých včelstev oddělky nedělám a nepoužívám ani k výchově trubců. Rozpouštím je. Tedy pokud to není způsobeno příbuzenskou plemenitbou kvůli zafixování a zesílení některých vlastností, to je něco jiného. Přesně jak říká Michal. Spojit a ze silného udělat cca v první dekádě května přeleták, oddělek na původním místě s matkou. Tím se z 1 udělají 2, nebo dle potřeby. K množení je lépe v červnu, po jarní snůšce celé včelstvo rozhodit na několik oddělků. každý musí zvážit, co v daný okamžik sleduje a podle místních snůškových podmínek. Ani z časně vytvořených oddělků med nevytáčím, až v následujícím roce a to ještě lehce. Plná produkce je až v druhém roce. Tím zajišťuji i to, že včely jsou od začátku dlouhověké a s min. množstvím plodu lze dosáhnout i silných včelstev třeba 7-9NN 2/3L. Moje genetika ale funguje tak, že když je nechám jen v 1NN 2/3L klidně v něm zůstanou celý rok a nevyrojí se. Pro někoho výhoda, pro někoho nevýhoda. Jinak oddělky jde velmi účinně tlumit varroázu.
začátkem června /u mně/ vytvořit nad hlavním včelstvem oddělek z původního včelstva, celý nástavek. Po oplodnění se spojí koncem září, začátkem října. Tohle dělení a zpětné spojení zajistí v podstatě rovnováhu mezi včelstvem a V.d. Kdo chce může ten oddělek cca týden potrápit KM nebo něčím jiným a teprve pak dát matečník. Je to velmi jednoduché a rychlé, žádné plásty se neberou do ruky. Navíc je zajištěna dobrá snůška na jaře. ld

[Ali]

No, tak to jste mi myšlenky v hlavě lehce přeorganizovali. Brzké jarní sloučení mě nenapadlo, stejně jako pozdější přeleták. A ještě nerozumím co znamená, myslím tím prakticky "rozpustit včelstva". Jak a kdy se to dělá.
Díky.

[Jindřich Šafránek]

(24.06.2016 01:19 AM)Ali napsal(a):  No, tak to jste mi myšlenky v hlavě lehce přeorganizovali. Brzké jarní sloučení mě nenapadlo, stejně jako pozdější přeleták. A ještě nerozumím co znamená, myslím tím prakticky "rozpustit včelstva". Jak a kdy se to dělá.
Díky.

Pokud jsou ve včelstvu trubčice a ne matky , vidím rozpuštění jako " vysypat včely na trávník a prázdné ůly ze stanoviště schovat do sklepa" . Pylové a zásobní plásty lze použít pro doplnění zásob slabších či později tvořených oddělků.
Včely nemaje domova, se vžebrají do stávajících včelstev na stanovišti.