Poraďte prosím

[Tomáš Palata]

Vždycky, když na něco u včel hledám odpověď, si položím otázku: A kdo jim to dělá v přírodě? Systematicky nikdo, občas zaškodí v zimě myš, ale zase jen v místech, která nejsou pod kontrolou včel. Ještě se uvádí zavíječ, ale to je víceméně mrchožrout, který likviduje dílo po padlých včelách v létě. Jinak se včelstvem normálně žije a neškodí. Nejméně díla včelstvo obsedá v zimě, kdy chomáč má dle síly průměr do cca 30 cm. Někde jsem četl (Brenner?), že za zimu se chomáč posune o cca 10 cm (na rámku 39x24). Z toho mi vychází, že včelstvo se spíš na díle během roku roztahuje a smršťuje, než aby tam jezdilo jako výtah v paneláku (jak se často zjednodušeně kreslí v knížkách). Přičemž část díla neopustí nikdy. A to zrovna v centrální části ,kde je dělničina. Takže pokud si to včely nevymění samy (asi vykousáním a postavením znovu), tak nikdo jiný. Ale jestli tomu tak je a případně v jaké periodě si ho mění, netuším. Takže obměnou díla bych se zabýval jen vlažně. Ale je to jen můj názor na věc.

Jinak teď na podzim jsem byl náhodou na přednášce Titěry. A tam od něj mj.zaznělo, že ta obměna díla jednou za tři roky vychází ze situace, že za rok padne cca třetina včelstev, ale ta jsou přirozeně nahrazeny roji, které si dílo postaví od nuly, přičemž celkový počet včelstev v přírodě se nezmění. Takže za tři roky dojde tímto způsobem ke kompletní obnově díla ve všech včelstvech. Znovu upozorňuji - tohle řekl Titěra. Asi z této myšlenky se stala modla pravidelné obměny díla.

[Roman Smejkal]

Ano, s tím vším souhlasím, dává to logiku a je mi sympatické jednat v souladu s přírodou.
A opravdu tedy jednáš tak i Ty a můžů bez obav nechat obměnu díla v poodišti jen na včelách ??
Děkuji RS.

[Tomáš Palata]

Tak já včelařím asi 11 let. První dva roky jsem byl klasik na mezistěnách, pak jsem převáděl včelstva na volnou stavbu - kompletně mi to trvalo asi 3 roky. Občas něco na kraji zplesniví, občas něco uhyne, ale cíleně dílo z volné stavby neměním. Ono se sice říká, že se obměnou snižuje infekční tlak. Ale to je otázka, jesti vůbec ano, kdy a jak moc. V úle je teplo a vlhko. Ideální prostředí pro šíření plísní a dalších patogenů. Nově postavený plást je bez imunity (a tudíž pro zdraví včelstva ohrožující prvek), kterou mu až časem dodá potažení propolisem a zřejmě i vznikem nějakých dalších látek interakcí medu, pylu, propolisu a svleček v buňkách. Obecně se ví, že včely dávají přednost tmavšímu dílu. Proč, to nikdo neví. Jednou jsem už tady někde psal, jak jsem chtěl vytavit jako nepotřebný asi tři roky uskladněný ale hodně tmavý zásobní plást (cukr). Dal jsem ho na vybrání vedle odvíčkovacího talíře po medobraní. Překvapení bylo, že včely během chvilky opustily med v odvíčkovacím talři a vrhly se na ten plást. Ne všechny, ale odhadem tak 70-80% včel bylo na plástu, zbytek vybíral med z odvíčkovacího talíře. Co bylo za přidanou hodnotu, že ji braly radši se zpracovaným cukrem než med, je mi záhadou. Ale beru to jako informaci. Jako jistý střípek do mozaiky týkající se obměny díla.
Jo a že včely si umí samy obměňovat dílo, Ti potvrdí Jirka Marx. Má fotku obsazeného úlu, o který se dlouho nikdo nestaral. A před česnem hromada měli. Třeba sem tu fotku dá.

[Marek Pomp]

Celý příběh včetně fotek Jiři Marx popsal tady:

https://www.vcelarisobe.cz/2019/08/duverujme-vcelam/

[Roman Smejkal]

Díky za odpověď i odkaz, opravdu zajímavé a určitě následuhodné...
RS.

[Jiří Marx]

Řeknu to jednoduše. První tři roky si z toho nedělejte hlavu a teprve až by si včelstvo vymenilo matku nechte ho na jaře dojít do horních třech nastavků a spodní dva odstraňte a podstavte nové dva jako u oddelku druhým rokem. Nástavek na pozici 3 nebo 4 je možno vyjmout při tvorbě oddelku. Ale vzhledem k tomu ze naše plasty nejsou vystaveny chemickému pogromu není důvod to nějak hrotit

[Antonín Hyžík]

Jedu systém dadant a z plodiště beru rámky s dílem jen při dělání oddělků. V mednících mám částečně zaplodované rámky, ale taky to nějak nehrotím. Obměna minimální.