Materiály na výrobu nástavků

[Milan Urík]

Zdravím a mám dotaz:
máte někdo zkušenosti s nástavky z podlahovky nebo dřevotřísky? Mám možnost dostat tento materiál zdarma.

Díky

[Aleš Molčík]

Z dřevotřísky jako nouzovka pro medník, na dešti bobtná a rozpadá. A tou podlahovkou je myšleno přesně co za typ materiálu?

[Crha Karel]

Toto téma se dosti podrobně probíralo na VF, nejdůležitější je vždy zjistit typ pojiva pro zmíněné aglomerované dřevo. Různá pojiva pro různé materiály, která mají i atest na použití v domácnostech nemusí být stabilní při plném slunci v létě a mohou uvolňovat škodlivé látky třeba i pro včely.

[schützmeister]

Rád bych rozvedl téma o škodlivosti materiálů, jsem v tomto směru od fochu a tak něco málo ještě ze školních let :
DTD - dřevotříska ať již surová či laminovaná obsahuje 20% formarmaldehydových pryskyřic, které se uvolňují po celou dobu životnosti materiálu. Jedná se zdraví škodivou látku a ikdyž materiál možná splňuje povolené limity, jde o něco podobného jako čistý vzduch v ostravské aglomeraci. Pokud to přežijí včely, med bude zcela jistě jedovatý.
OSB - stavební deska s orietovanou třískou - je něco obdobného, s tím, že pojivo je o něco jedovatější/ musí odolat povětrnosti/ není ovšem toliko prchavé/ uvolňuje se pomaleji. Viděl jsem z toho králíkárnu a chudinkám to nezávidím.
MDF - dřevovláknitá deska - bývá to sololit nebo i silná/ ale drahá deska/ - obsahuje pojiv minimum, není ale vhodná pro venkovní použití - silně savý materiál. Dle mé zkušenosti také značně podléhá plísni.
překližka - ať již stavební nebo truhlářská obsahují opět značnou dávku lepidel s křížem nebo zkříženými hnáty na obale. Stavební vydrží, opět ale platí, že je jedovatější.
biodeska - většinou třívrstvá silná deska lepená ze slabých prkének - obsahuje řádově méně jedovatého lepidla, v zahraničí velmi používaná na úly. Je třeba volit desku pro venkovní použití. Pro bio chov ale nepoužitelná, toxická, ač jen mírně.
Ideální je rostlé dřevo, ale i zde jsou rozdíly v kvalitě.
Ve světě se pro trvanlivost požívá například cedr/ což příliš neladí ochranářskému oku - těží se většinou v ruských pralesích / nebo douglaska - ta se sežene i u nás,
dle mého názoru je dost těžká. Také je vhodná borovice radiata - pro svoji lehkost.
Z našich dřevin : 1.vejmutovka, borovice lesní - borovice o něco těžší ale jinak super, málo plesnivějí, odolnost dostatečná. Dobré i na rámečky.
2. smrk, jedle - zlatá klasika, o něco těžší jak borovice. Nepatrně víc plíseň.
3. douglaska, modřín - největší odolnost ale o polovinu vyšší váha a dvojnásobná cena, na rámečky se moc štípe.
4.listnaté - topol, vrba,osika,lípa - lehké, levné,nekroutivé, málo trvanlivé - příliš plesnivějí, s výhradou na rámečky.
5.olše - těžší a tvrdší, nástavky příliš plesnivějí, hodně pracuje - ovšem ideální na rámečky, lepší a levnější než lípa.
6. bříza,buk,habr,dub,jasan - zcela nevhodné, příliš se kroutí a těžká váha.
7. na rámečky ještě použitelné : javor,třešeň - poměrně měkké a ne tak štípavé.

[Crha Karel]

Výše zmíněných zkušeností bych využil na dotaz při použití dřeva ošetřeného proti dřevokaznému hmyzu přípravkem zelené barvy - asi Linofix atp

[schützmeister]

(13.01.2013 06:29 PM)Crha Karel napsal(a):  Výše zmíněných zkušeností bych využil na dotaz při použití dřeva ošetřeného proti dřevokaznému hmyzu přípravkem zelené barvy - asi Linofix atp

Jedná se s největší pravděpodobností o Lignofix, existuje čirý - profi, tam není o čem a zelený, který má barvou budit dojem ekologičnosti. Ve složení výrobku stojí : obsahuje syntetický pyrentroid a jako včelaři víme o co jde, a dále se píše : spolehlivě likviduje dřevokazný hmyz a jejich larvy a VAJÍČka, má dvojí účinek - požerový a dotykový. Tím je řečeno vše a myslím, že takto fungují všechny insekticidní / protihmyzí/ napouštěcí přípravky, dokonce i většina syntetických venkovních barev toto obsahuje.
Lepší představu si uděláte, pokud sledujete spory ekologů a Národního parku Šumava - loni se největší spor vedl o lapáky - špalky napuštěné asi sice silnějším insekticidem, ale principiálně jde o jedno a totéž - správě se vytýkalo, že instalované jedy přechází i do půdy a mimoto, na špalky sedá i chráněný hmyz.
V půdě pak insekticid působí škodlivě i na obojživelníky a ryby. Takže jak asi bude chutnat včelím larvám v něčím podobném natřeném úlu ? Mimoto, zjevně jde o pyrentroid rozpustný ve vodě, tzn. kolik ho skončí v medu ?
Pro bio včelaření, i mezinárodně, mimo napuštění parafínem / které je ale asi vcelku
neúčinné / jsou povoleny pouze přírodní oleje. U nás je dostupný lněný - fermež a to je myslím použitelné. Pro jistotu bych ale doporučoval jen Lněnou fermež - nikoli napoštěcí - je pravděpodobnost, že v té už zase něco bude. Natírat jen vnější část - i tak v tom nějaké rozpouštědla jsou. Vyzkoušeno mám první rok jednou + druhý rok po druhé a pak to vydrží další 2-3 roky. Blbý je, že to dlouho schne.
Na vniřky jsem zatím nic nevychytal, slyšel jsem ale o napouštění jedlým olejem, tak kdyby jste to někdo zkoušel, dejte vědět, jak to funguje.

[Milan Bencúr †]

Náter na úle: 1 diel vosku a 5 dielov rastlinného oleja, ktorý môže byť aj prepálený. Alebo 20 dielov ľanového oleja a 1 diel vosku. Zohriať a natierať štetcom. V 1 litri repkového alebo slnečnicového oleja rozpustím 2 dcl vosku. Nanášam štetcom na vonkajšie časti úľa. Náter schne asi 1 mesiac a po 2 mesiacoch je zatvrdnutý. Drevo si udrží prirodzenú farbu a úľ získa patinu starého kvalitného ručného stolárskeho výrobku. Nepoznám kvalitnejší a lacnejší náter na úle.
Z vnútornej časti úle nikdy nenatieram. Včely si interiér obydlia ošetria najlepšie. Každoročne však ohňom ošetrím vnútornú časť pridávaných nadstavkov. Zvyšky vosku a propolisu na stenách debničiek tak "rozpustím" a včely opäť dokončia ošetrenie stien nadstavkov.
Staré triangel trámiky vyvarím v paráku a takto ošetrené opätovne použijem. Niekedy narýchlo ošetrujem trámiky plameňom.
Namiesto rôznych náterov je možné použiť na ošetrenie nadstavkov z vonkajšej aj vnútornej strany plameň. Takisto je to prirodzená a ekologická metóda.

[Josef Lekki]

Přesně tak, proč vymýšlet. Dřevo a fermež a úly vydrží. V jednoduchosti je síla.

[Petr Jezowicz]

Vnitřek úlu se dá taky vydesinfikovat po očištění plamenem propolisovou tinkturou.

[renttip]

Rád bych se vrátil k tématu materiálů na výrobu úlů. Zajímalo by mě, zda má někdo zkušenost se sololitem. K výše zmiňované borovici: kdysi jsem někde slyšel, že borovice není na stavbu úlů vhodná, kvůli pryskyřici, kterou obsahuje, že včely odpuzuje. Má někdo v tomto směru nějaké vědomosti?