Forum Šance pro včely

Úplná verze: Materiály na výrobu nástavků
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4

Milan Urík

Zdravím a mám dotaz:
máte někdo zkušenosti s nástavky z podlahovky nebo dřevotřísky? Mám možnost dostat tento materiál zdarma.

Díky
Z dřevotřísky jako nouzovka pro medník, na dešti bobtná a rozpadá. A tou podlahovkou je myšleno přesně co za typ materiálu?
Toto téma se dosti podrobně probíralo na VF, nejdůležitější je vždy zjistit typ pojiva pro zmíněné aglomerované dřevo. Různá pojiva pro různé materiály, která mají i atest na použití v domácnostech nemusí být stabilní při plném slunci v létě a mohou uvolňovat škodlivé látky třeba i pro včely.
Rád bych rozvedl téma o škodlivosti materiálů, jsem v tomto směru od fochu a tak něco málo ještě ze školních let :
DTD - dřevotříska ať již surová či laminovaná obsahuje 20% formarmaldehydových pryskyřic, které se uvolňují po celou dobu životnosti materiálu. Jedná se zdraví škodivou látku a ikdyž materiál možná splňuje povolené limity, jde o něco podobného jako čistý vzduch v ostravské aglomeraci. Pokud to přežijí včely, med bude zcela jistě jedovatý.
OSB - stavební deska s orietovanou třískou - je něco obdobného, s tím, že pojivo je o něco jedovatější/ musí odolat povětrnosti/ není ovšem toliko prchavé/ uvolňuje se pomaleji. Viděl jsem z toho králíkárnu a chudinkám to nezávidím.
MDF - dřevovláknitá deska - bývá to sololit nebo i silná/ ale drahá deska/ - obsahuje pojiv minimum, není ale vhodná pro venkovní použití - silně savý materiál. Dle mé zkušenosti také značně podléhá plísni.
překližka - ať již stavební nebo truhlářská obsahují opět značnou dávku lepidel s křížem nebo zkříženými hnáty na obale. Stavební vydrží, opět ale platí, že je jedovatější.
biodeska - většinou třívrstvá silná deska lepená ze slabých prkének - obsahuje řádově méně jedovatého lepidla, v zahraničí velmi používaná na úly. Je třeba volit desku pro venkovní použití. Pro bio chov ale nepoužitelná, toxická, ač jen mírně.
Ideální je rostlé dřevo, ale i zde jsou rozdíly v kvalitě.
Ve světě se pro trvanlivost požívá například cedr/ což příliš neladí ochranářskému oku - těží se většinou v ruských pralesích / nebo douglaska - ta se sežene i u nás,
dle mého názoru je dost těžká. Také je vhodná borovice radiata - pro svoji lehkost.
Z našich dřevin : 1.vejmutovka, borovice lesní - borovice o něco těžší ale jinak super, málo plesnivějí, odolnost dostatečná. Dobré i na rámečky.
2. smrk, jedle - zlatá klasika, o něco těžší jak borovice. Nepatrně víc plíseň.
3. douglaska, modřín - největší odolnost ale o polovinu vyšší váha a dvojnásobná cena, na rámečky se moc štípe.
4.listnaté - topol, vrba,osika,lípa - lehké, levné,nekroutivé, málo trvanlivé - příliš plesnivějí, s výhradou na rámečky.
5.olše - těžší a tvrdší, nástavky příliš plesnivějí, hodně pracuje - ovšem ideální na rámečky, lepší a levnější než lípa.
6. bříza,buk,habr,dub,jasan - zcela nevhodné, příliš se kroutí a těžká váha.
7. na rámečky ještě použitelné : javor,třešeň - poměrně měkké a ne tak štípavé.
Výše zmíněných zkušeností bych využil na dotaz při použití dřeva ošetřeného proti dřevokaznému hmyzu přípravkem zelené barvy - asi Linofix atp
(13.01.2013 06:29 PM)Crha Karel napsal(a): [ -> ]Výše zmíněných zkušeností bych využil na dotaz při použití dřeva ošetřeného proti dřevokaznému hmyzu přípravkem zelené barvy - asi Linofix atp
Jedná se s největší pravděpodobností o Lignofix, existuje čirý - profi, tam není o čem a zelený, který má barvou budit dojem ekologičnosti. Ve složení výrobku stojí : obsahuje syntetický pyrentroid a jako včelaři víme o co jde, a dále se píše : spolehlivě likviduje dřevokazný hmyz a jejich larvy a VAJÍČka, má dvojí účinek - požerový a dotykový. Tím je řečeno vše a myslím, že takto fungují všechny insekticidní / protihmyzí/ napouštěcí přípravky, dokonce i většina syntetických venkovních barev toto obsahuje.
Lepší představu si uděláte, pokud sledujete spory ekologů a Národního parku Šumava - loni se největší spor vedl o lapáky - špalky napuštěné asi sice silnějším insekticidem, ale principiálně jde o jedno a totéž - správě se vytýkalo, že instalované jedy přechází i do půdy a mimoto, na špalky sedá i chráněný hmyz.
V půdě pak insekticid působí škodlivě i na obojživelníky a ryby. Takže jak asi bude chutnat včelím larvám v něčím podobném natřeném úlu ? Mimoto, zjevně jde o pyrentroid rozpustný ve vodě, tzn. kolik ho skončí v medu ?
Pro bio včelaření, i mezinárodně, mimo napuštění parafínem / které je ale asi vcelku
neúčinné / jsou povoleny pouze přírodní oleje. U nás je dostupný lněný - fermež a to je myslím použitelné. Pro jistotu bych ale doporučoval jen Lněnou fermež - nikoli napoštěcí - je pravděpodobnost, že v té už zase něco bude. Natírat jen vnější část - i tak v tom nějaké rozpouštědla jsou. Vyzkoušeno mám první rok jednou + druhý rok po druhé a pak to vydrží další 2-3 roky. Blbý je, že to dlouho schne.
Na vniřky jsem zatím nic nevychytal, slyšel jsem ale o napouštění jedlým olejem, tak kdyby jste to někdo zkoušel, dejte vědět, jak to funguje.
Náter na úle: 1 diel vosku a 5 dielov rastlinného oleja, ktorý môže byť aj prepálený. Alebo 20 dielov ľanového oleja a 1 diel vosku. Zohriať a natierať štetcom. V 1 litri repkového alebo slnečnicového oleja rozpustím 2 dcl vosku. Nanášam štetcom na vonkajšie časti úľa. Náter schne asi 1 mesiac a po 2 mesiacoch je zatvrdnutý. Drevo si udrží prirodzenú farbu a úľ získa patinu starého kvalitného ručného stolárskeho výrobku. Nepoznám kvalitnejší a lacnejší náter na úle.
Z vnútornej časti úle nikdy nenatieram. Včely si interiér obydlia ošetria najlepšie. Každoročne však ohňom ošetrím vnútornú časť pridávaných nadstavkov. Zvyšky vosku a propolisu na stenách debničiek tak "rozpustím" a včely opäť dokončia ošetrenie stien nadstavkov.
Staré triangel trámiky vyvarím v paráku a takto ošetrené opätovne použijem. Niekedy narýchlo ošetrujem trámiky plameňom.
Namiesto rôznych náterov je možné použiť na ošetrenie nadstavkov z vonkajšej aj vnútornej strany plameň. Takisto je to prirodzená a ekologická metóda.
Přesně tak, proč vymýšlet. Dřevo a fermež a úly vydrží. V jednoduchosti je síla.
Vnitřek úlu se dá taky vydesinfikovat po očištění plamenem propolisovou tinkturou.
Rád bych se vrátil k tématu materiálů na výrobu úlů. Zajímalo by mě, zda má někdo zkušenost se sololitem. K výše zmiňované borovici: kdysi jsem někde slyšel, že borovice není na stavbu úlů vhodná, kvůli pryskyřici, kterou obsahuje, že včely odpuzuje. Má někdo v tomto směru nějaké vědomosti?
Stran: 1 2 3 4
Referenční URL's