Grooming

[Jan Sochor]

Zdravím Vás/tě Leoši (mě tykání nevadí, nevím jaké jsou zvyklosti tady, případně mě opravte )
poslední příspěvek mi trochu vyrazil dech. Ale ze zkušeností vím, že opravdu největší problém je člověk sám a zejména to, že musíme pořád vydělávat. takto vyděláváme na rakovině, byť by jí šlo předcházet, myopie (krátkozrakost) také není nemoc, ale byznys o hodnotě cca 100 miliard US a je toho daleko více. To vím sám nejlépe, brýle nosím 27 let a přitom jde krátkozrakost odstranit i přirozeně, tak jako existují přirozené postupy na léčbu rakoviny. Příčina se v dneění době neřeší, na té se nedá dlouhodobě vydělat, řešíme pouze následky.

Zpět ke kleštíku. Jsem začátečník s nulovými zkušenostmi, budu začínat příští rok červen/červenec s 2 oddělky a píšu si svou metodiku, jak postupovat, která je plná vašich/tvých zkušeností. Přečetl jsem od vás/tebe co se dalo. Pouze mám dotazy, v souvislosti s tvrzením, že "problém kleštík je dávno vyřešen".

Existuje aktuálnější dokument vašich/tvých postupů než je ten z roku 2015 (bez jedu to nejde) ?

Považujete KM za chemii?

Vyzobal jsem co se dalo a moje nynější teoretické chápání je zhruba takové:
1. Bodové ošetření úlů, zimovat a krmit pouze medem (pokud se lidé živí svinstvem, také jim není dobře, u včel je to stejné).
2. Nechat včely volně stavět (volná stavba), obnovat dílo, v případě velkého problému s kleštíkem vytvořit umělé vyrojení, do 1 NN dát matku se štěpem nad ní mřížku a stávajícho plodu se zbavit.
3. Sledovat česno při proletu mladušek. Toto se mi jeví jako časově náročné, byl jsem u kamaráda a z cca 15 úlů jsem viděl pouze u jednoho prolet v době od 16-19h. Přitom jedno včelstvo bez výrazné aktivity na česně mělo velké problémy s kleštíkem, poškozený plod atd.
4. Omezit zalétávání, nezaměnovat neuváženě nástavky (šíření kleštíka).
5. Při pozorování poškozených včel na česně jsem bez vhodného okamžitého zásahu do 6-10 týdnu bez včel.

Časově:
Duben - rozkvět meruněk, je možné ošetření KM. možné varoapasti, odřezat trubčinu.
Květen - oddělky v tomto měsíci jsou téměř bez kleštíka, žijé déle na včele než na plodu (i 17 dnů)
Červen - začátek měsíce je vhodný na tvorbu ozdravných oddělků (odebrat druhý NN), kleštík na včele pouze cca 2-4 dny, případně lehce ošetřit KM (cca 5 dnů?), poté vložit matečník (plodová přestávka). Oddělek použit pro revitalizaci včelstava v září.
Červenec až srpen - dle stavu včelstva je možno ošetřit KM. Pokud není medná komora nakrmit do konce července, aby se ukončilo plodování (dát jim pocítít přicházející zimu, přidat prázdný NN nahoru a odebrat folii).
Říjen - v polovině měsíce je možné podzimní ošetření KM

S přátelským pozdravem
Jenda

[Tomáš Palata]

Sice je to dotaz na Leoše, ale něco k tomu. No, pokud zapátrám v paměti, s jakými problémy jsem se před pár lety v začátcích potýkal, doporučoval bych Ti začít v poklidu rok, dva klasicky podle zajetých scénářů na vedení oddělků a včelstev, klidně s mezistěnami a na podzim si to jednou příp. dvakrát zfumigovat. S velkou pravděpodobností budeš mít další sezónu včely. Naučíš se, jak se chovají v průběhu roku, kde co v úlu je, jak vypadá plod, kolik potřebují třeba zásob na zimu, jaký je v Tvé lokalitě průběh snůšky během roku, zkusíš si najít matku a mnoho dalších včelařských začátečnických věcí, bez kterých to nejde. Dost věcí ohledně včel pochopíš resp.poznáš a pak můžeš postupně ubírat z klasiky a přidávat věci jako třeba volná stavba. Ono se Ti ukáže, že ne vždy včely budou dělat to, co předpokládáš. U volné stavby obzvlášť. Totéž ohledně pozorování česna, co znamená co. Kdyby to bylo tak rychle pochopitelné a realizovatelné, tak už všichni bez problémů včelaří bez chemie. To je jen taková rada, abys nepřišel rychle o včely a následně o elán.

[Leoš Dvorský]

Můžeš mi klidně tykat, budu se cítit mladší.
Jestli mohu radit, nepospíchej a najdi si tu svojí metodiku s co nejmenším počtem zásahů, minimem chemie. Chemie by měla být až to poslední, když něco člověk nezvládne nebo i včelstvo, to se stává. Vol takové úly, které umožňují tzv. biotechnické zásahy, tedy určitě s očky a nástavky. Jaké je skoro jedno. Sice jsou určité závislosti třeba v délce rámku a možné síle, ale to bych tolik neřešil. Prostě naprogramuj se, že chemii nemáš k dispozici. To tě donutí přemýšlet jinak.
Kyselina mravenčí je samozřejmě chemií a to dost agresivní. Má ale tu výhodu, že na ní nebyla zaznamenána resistence kleštíka a mimo to také tlumí nosemózu. Ničí však mikroflóru v úle, tak s ní velmi opatrně. Já se to také učil dost dlouho. Nyní ji už ale nepoužívám nebo dlouho jsem nepoužil.
Proč považuji tzv. varroázu za vyřešenou?
Kleštík není parazit, který zabije svého hostitele, protože by tak zahubil i sám sebe. Tedy ve volné přírodě. V tom je jádro pudla!!! Jenže v přírodě je život včelstva zcela jiný. Lidé k zabití hostitele kleštíka přímo nutí.
V přírodě má včelstvo jiný vztah k dutině, má určitou architekturu díla, má zásoby, které mu nikdo nebere, má svou plodovou křivku, která odpovídá prostředí, samo se vypořádává s nepřáteli, množí se podle svého..... to všechno má své důsledky. Dosud vžité způsoby ošetřování tento vyvážený stav narušují a včelstva stresují prakticky neustále a to ve jménu co nejvyšších výnosů ze včelstva, bez ohledu na důsledky (je to jen hloupý hmyz, že- fuj).
Zopakuji to ve zkratce. Na jaře se kleštík množí různými záměnami nástavků, plástů, především plodových. Včelstva se nenechávají vystavět si každoročně nové plodiště ani v době, kdy to jde takřka samo (to má dalekosáhlé důsledky). Ti tzv. lepší pak v létě nasazují chemii aby pak kleštíka pozdním krmením znovu množili (včelstva se rozplodují). Těmi "moderními" zásahy se neúměrně včelstvu natahuje plodová křivka a také mění, včelstva se nechávají hladovět, ždímou se na maximum. To se pochopitelně projevuje ve ztrátě vnitřní ustálené rovnováhy a tím také radikálnímu oslabení imunity. To je ten problém, který nechceme vidět. I když v našich úlech se ta ustálená rovnováha prakticky nedociluje. Není to úly, ale včelaři. Viděl jsem hynout včelstva v klátech, japoncích, warré stejně tak jako v langstrothech, vysokástavkových, nízkonástavkových úlech, budečácích a pod. O úlech to není, ty jsou jen pro včelaře, včely otázku prostoru a rámkových měr dávno vyřešily. To jen začátečníci si myslí, že je to o úlech a někdy jsou v tom i utvrzováni. U začátečníka se ta slepá víra dá pochopit, ale Bohu žel u toho většina lidí zůstává po celou délku co mají včely. Včela je brána jako zdroj přivýdělku nebo výdělku, výrobní prostředek. Včela je ale divoké, ne hospodářské zvíře.
Takto to nevidím jen já. V pátek mi žena říkala, že se dívala na německý program a tam také vystoupil jeden včelař a řekl, že všechny ostatní zarmoutí, že jsi jsou sami vini těmi problémy s kleštíkem a........ Mluvil jako já. Problém, je především v metodice ošetřování a samozřejmě také přílišné chemizaci, industrializaci zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Současné oficiální včelaření a zemědělství jsou nastaveny proti přírodě.
Varuji ale před těmi dušičkářskými přístupy, kdy si lidé myslí, že když dají včely do klátů, warréček, japončíků, že mají hotovo. TO ANI OMYLEM. Ono je to to "dušičkaření" vlastně takový průmyslový přístup jen v obráceném gardu (ony to uděaljí za nás a pro nás). Navíc celou cestu k návratu k přírodnímu (přírodnějšímu včelaření) zcela diskreditují právě těmi naivními, povrchními přístupy. Ona včelstva v přírodě skutečně často přežívají bez pomoci, jenže je třeba vědět proč, abychom to mohli pochopit a napodobit v našich úlech. To je cesta ŠPV, ne "dušičkaření". Příroda je tvrdá. Třeba květnový roj přežívá první rok v přírodě jen z 50%, červnový už jen z cca 10%. To je jen první rok. To si ti dušičkáři neuvědomují, ke své škodě. Tak že ano, jakýmsi vzorem je nám včelstvo v přírodě, ale jen to, které přežívá a ne jakékoliv. To ti různí nekritičtí propagátoři různých úlů nevědí vůbec. Pokud vědí a neříkají, jsou to.....................i.
Nevím, co ti ještě napsat. Je toho hodně na diskuzi a dovysvětlení k tvému příspěvku, ale to bude mít svůj čas, až budeš mít včely. Tak jen snad to, že mne pozorování včel vysloveně baví, baví mne i jakási vzájemná komunikace, respekt jeden k druhému. Jsem s nimi raději než s lidmi. Je to nejlepší škola, z PC se nikdo fotbal ani včelaření nenaučil.
Ale asi proto včelařím tak trochu jinak. Jinak se klidně ptej dál. Samozřejmě k tomu článku existuje i druhý a třetí díl, prozatím jsem nenašel odvahu (možná i chuť) je zveřejnit. Vše jsem ale ochoten říci na přednáškách či seminářích ŠPV. Dnes když se mne někdo ptá. "Co včely"? Mám tendenci odpovídat: "Stejně bys mi to nevěřil." To, když říkám, že je třeba se naučit uskutečňovat věci nečiněním ale neznamená, že nedýchám. Nevím jak to více přiblížit. Z ničeho je vždy jen nic a život je o pohybu. ld

[Oldřich Šlegr]

Grooming tak u nás zatim špatný po 4 mikroskopických prohlídkách č.1 včelstvo matka z Dolu 19%, č. 2 včelstvo původně matky Dol, přivezli jsme oddělek bez matky a přidali koupenou Sklenářku F1 v dubnu, květen se odrojilo a má vlastní matku z roj. m. má 17%, č.3 rojové včelstvo ze včelstva č. 2 má vlastní matku
/původní značená sklenářka nám ulétla s vlastním rojem/ zbyl malinký rojík který by v přírodě neměl šanci, ale vypiplali jsme ho, za tu naší podporu (přiměřené krmení podle jeho velikosti) nám dělal jen radost postavil 12 rámků volného díla 39x42 dělničiny a také je obsedá, má Grooming pouze 2%! U takto vypiplaného prvního dítěte to obvzlášť zamrzí.
Tak, že nejchovanější včely v mém okolí na Grooming katastrofa a trubci z okolí co oplodnily nové matky také na Groomingkat kastrofa, u nás žádné geny ke Groomingu
U včelstva č1 (matka z Dolu) se aspoň projevilo dobré hygienické chování, dokázaly po pár dnech poznat virus poškozených křídel u plodu a postupně začali vyhazovat, nejdříve těsně před vylíhnutím, pak to dokázaly poznat u stále mladčího a mladčího plodu a všechno vyházely tak, že už nebylo vidět dospělé včely a trubce bez křídel. Olda a vnuk Pepa

[Jan Sochor]

Děkuji Leoši a Tomáši za vaše cenné rady.

[Leoš Dvorský]

(16.09.2019 06:26 PM)dědvlkú napsal(a):  Grooming tak u nás zatim špatný po 4 mikroskopických prohlídkách č.1 včelstvo matka z Dolu 19%, č. 2 včelstvo původně matky Dol, přivezli jsme oddělek bez matky a přidali koupenou Sklenářku F1 v dubnu, květen se odrojilo a má vlastní matku z roj. m. má 17%, č.3 rojové včelstvo ze včelstva č. 2 má vlastní matku
/původní značená sklenářka nám ulétla s vlastním rojem/ zbyl malinký rojík který by v přírodě neměl šanci, ale vypiplali jsme ho, za tu naší podporu (přiměřené krmení podle jeho velikosti) nám dělal jen radost postavil 12 rámků volného díla 39x42 dělničiny a také je obsedá, má Grooming pouze 2%! U takto vypiplaného prvního dítěte to obvzlášť zamrzí.
Tak, že nejchovanější včely v mém okolí na Grooming katastrofa a trubci z okolí co oplodnily nové matky také na Groomingkat kastrofa, u nás žádné geny ke Groomingu
U včelstva č1 (matka z Dolu) se aspoň projevilo dobré hygienické chování, dokázaly po pár dnech poznat virus poškozených křídel u plodu a postupně začali vhazovat, nejdříve těsně před vylíhnutím, pak to dokázaly poznat u stále mladčího a mladčího plodu a všechno vyházely tak, že už nebylo vidět dospělé včely a trubce bez křídel. Olda a vnuk Pepa

Oldo nezoufej! Grooming nyní začíná. Samozřejmě u plodujících včel je to horší. Není to ale zdaleka jediný mechanizmus, který tlumí kleštíka. Jde o posloupnost, která začíná na česně. Například ty Sklanarky mívaly v červnu plodovou pauzu. Alespoň linie, kterou já znám a měl jsem ji (vlastně ještě 2 mám). To se dá krásně využít. Je to ale zase jiný postup než u těch, které nyní neplodují. Mají ale zase tendenci plodovat až do konce října, ale bývají dlouhověké. Jakmile se včelstvo dostane do módu, kdy problém s ubývajícími včelami začne řešit pokračujícím plodováním, je problém. Je to taky takové perpetum mobile a je třeba ten řetězec utnout. Nyní to jde hůře, ale v sezóně to jde snadněji.

[Oldřich Šlegr]

Přátelé ŠPV obracím na Vás s výzvou zda by jste se zapojily, udělali si čas a začli sledovat Grooming u vašich včeliček, ať víme jak na tom jsou ostatní a kde máme co zlepšovat, samozřejmě můžeme sledovat i více věcí protože jen Grooming pro přežití včelek nestačí, jen by to chtělo alespoň zhruba ujednotit sledovací a vyhodnovací metodiku, takové základní informace 1), 2), 3) ......... možná by se i pak zdejším Včelmistrům lépe odpovídalo.
Co Vy na to? Jeto blbost, nebo ne?
Olda a vnuk Pepa

[Oldřich Šlegr]

Chtěli bychom se zeptat na anatomii sosáku kleštíka, jestli mají všichni kleštíci sosák dlouhý (jak říká Leoš "chobot"), nebo mohou mít také sosák krátký u těla kde vyrůstají nohy z těla, při počítání poškozených kleštíků, tim sosákem si nejsme jistý, jestli sosák krátký přímo u těla = sosák utržený, ukousnutý
Olda a vnuk Pepa

[Oldřich Šlegr]

Na můj položený dotaz, sám odpovím dal jsem si práci a prohlédl pár desítek zvětšených fotografií na Googlu, mají sosáky různé jako dlouhé (chobot) i krátké jakoby u těla tak, že krátký sosák nemusí znamenat poškozený kleštík, na určení náš kapesní mikroskop nestačí, je dobrý na nohy, ale ten sosák chce nějaký kvalitnější uvidim, třeba něco koupím, chtělo by to binokulární mikroskop tím jedním okem v tom malém kapesním mikroskopu se člověk brzy unaví.
Olda a vnuk Pepa

[Jiří Marx]

        Už to zacalo

---

Začalo to teda už v červenci