Co se děje v úlech teď

[Tomáš Fuit]

Leoši, chystám se na to..

[Pavel Cirman]

Leoši chápu, že stres je pro včely špatný, ale na druhou stranu je to v podstatě jediný ozdravný zásah(pokud je vůbec potřeba) do včel za celý rok. Já se do těch včel občas i podívám, protože prostě nedokážu posoudit jen podle česna, co se zrovna ve včelstvu děje. Ostatně si i pamatuju, jak jsi nám kdysi radil, s lehkým úsměvem, aby jsme chodili do včel, že nám to ony vrátí . Protože praxí se nejvíc naučíme. Když se dívám na některá videa konvenčních včelařů např. pana Sedláčka, tak mi připadá, že ty včely jsou ve stresu permanentně. To se s těmi mými pár prohlídkami za rok a stylem, jakým to dělám, nedá srovnávat.

[Leoš Dvorský]

Jo to máš pravdu a to ještě u M. Sedláčka to má nějakou logiku, která vyplývá z jeho řemesla. Za mně je to zbytečně pracné a tedy i drahé na lidsku práci.
Já jen, že se vše dá velmi zjednodušit. Nevím, jaké má výnosy, ale v jeho podmínkách (letošních) bych měl 1q průměr hravě. To je ale moje fabulace.
Pokud použiješ celý nástavek se soušemi a jedním plástem s matkou nad mřížku zcela nahoru, včelstvo už tolik nemusíš rušit. No a když místo kouře použiješ vodu, je to zase o minimalizaci stresu. Když to ještě spojíš koncem května s olíznutím medu (tedy pokud ho je nadbytek, vždy tam musí zůstat min. plná MK), ušetříš další zákrok. No a když pak za 3 týdny tu matku pustíš dolů, máš krásný oddělek (sice plný kleštíka, ale to nevadí), který můžeš klidně rozdělit i na dva, dát matečníky a do zimy tam nemusíš jít. Jen těm mladým matičkám odebereš první zavíčkovaný plást plodu. Tím odpadá to průběžné odebírání zav. plodu. Vlastně si jen hraješ a hlavní včelstvo je v klidu a v rovnováze. Přijde na podmínky. No a dál, když to posuneš tak, že matku vypustíš zpět ještě ve snůšce, uvidíš malý zázrak. Těch variant je mraky a tady se o nich vlastně nedá psát, Teda dalo by se, ale to by byla kniha plná vlastních zkušeností.
To co jsi ale popsal ty je izolace matky (ne falešné hnizdo) a likvidace kleštíka v plástu nakoncentrovaným. Dle mne zbytečně pracné, stresující pro včely i pro včelaře, málo efektivní, rovnováhu narušující. Kdo ale neudělá ten první krok , pak vysvětlovat další je vlastně zbytečné. Ty jsi nějaký udělal ( jen jsi si vzal do sněhu vietnamky,promiň) a to je dobře.
Já mám kupříkladu na stanovištích několik kontrolních včelstev, která jsem neotevřel třeba 4 roky a žijí, prosperují..... Kdo by tomu věřil, když naše "hvězdy" včelařského nebe tvrdí, že včelstvo v přírodě nepřežije víc jak rok bez chemie? Kdo by věřil, že stačí udělat takový zákrok (nebo i inteligeněji provedený) jen 1x za 3 roky, u někoho za 2? Kdo by tomu věřil, když se tvrdí, že thymol, KŠ, KM,kyselina mléčná jsou jen lehká chemie nebo dokonce, že je to blízké přírodě? Dokonce se tvrdí ,že to nemá vliv na rovnováhu a už vůbec ne na imunitu včelstva (mikrobiom nikoho nezajímá). No a přidat k tomu dopady (a to naprosto zásadní) na genetiku? To už je na vyobcování a upálení jako G. Bruna. Oni totiž ti opisovači opisovačů (youtuubeři youtuberů) nic jiného neumí. Žijeme v době Temna, kdy inkvizitoři nejsou veterináři (ti jsou to lepší, co ve včelařství je), ale včelaři samotní.
Naučte se diagnostikovat včas podle poškozených včel a začněte s tím už v květnu (ne až nyní). Pak zjistíte, že infekční včelstvo je třeba jen 1 na stanovišti a jeho ozdravěním vyřešíte celou včelnici. To je to bodové ošetřování.
Pokud ale budete jen v různých modifikacích (medná komora, volná stavba) včelařit klasicky, tedy zachováte stejný rytmus ošetřování včelstev jako klasici, nehnete se z místa a budete se jen divit. Včelaření blízké přírodě, vycházející z přirozených dispozic včelstva je o 180 stupňů odlišné, než klasika. To se podle mne ošidit nedá a myslím, že se o tom přesvědčilo už hodně lidí,byť to veřejně nepřiznávají. Hlavně se nevymlouvat, že něco nejde. No trochu jsem se rozkecal a přitom mám důležitětjší práci ,než se neustále opakovat. ld

[Leoš Dvorský]

Dnes zde chci popsat variantu CCD, které je v tomto období velmi aktuální. Po téměř dvacítiletém sledování mohu říci, že se podílí na úhynech z cca 15%. Prvně jsem ji zveřejnil v r. 2011 na přednášce v organizaci u R. Stonjeka a J. Matla po té, co mi ji povrdili nezávisle na sobě i jiní vnímaví včelaři. Včelařům může zůstat utajena nebo si ji spletou s jinou situací ve včelstvu a není závislá na množství V.d. ve včelstvu. Vypadá tak, že přibližně v tuto dobu opouští matka s cca 20 ti včelami (to je růzuné) úl a hyne před česnem. Ve včelstvu již není cca 1 měsíc plod po odchodu matky trvá tento stav i další1-1,5 měsaíce. Ve včelstvu je stále med a charakteristické je, že toto bezmatečné a bezplodé včelstvo nenapadají slídilky, což je v tuto dobu dost neobvyklé. Jako by se takovému včelstvu cizí včely vyhýbaly. Včelstvo ta okolní zlikvidují přibližně v druhé polovině září, tedy 1,5-2 měsíce po odchodu matky. Je vůbec s podivem, že se dnes kde kdo zaklíná virovými onemocněními včelstev, ale to, že matka je na viry nejchoulostivější, toho si nikdo nevšímá. Přitom je to řešitelné. Zřejmě se tak děje proto, že je včelařům vnucována poměrně primitivní teze, že varroáza= CCD. Pravidelné úhyny však svědčí o tom, že je to nesprávná teze, kterou šíří především ti, kteří z ní profitují. V tomto případě jde o vertikální přenos virů ve včelstvu. Včelaři se s touto variantou setkávají aniž si to uvědomují, protože je na ni nikdo neupozorní (proto tak činím já). Myslí, že včelstvo je bezmatečné a snaží se mu dodat matku v domnění, že včelstvo zachrání. Taková včelstva lze zachránít tzv. revitalizací, tj přidáním silného a vyzrálého oddělku. Tomuto stavu lze předejít touto revitalizací i s ročním předstihem, což není špatná varianta.
V minulosti se mi několikrát stalo, že si včelař přišel ke mně koupit matky. Když jsem se ho podrobně zeptal, kam je chce přidat, stávalo se, že jsem v jeho informacích rozpopznal právě tuto variancu CCD. Vždy jsem si makty vzal zpět a vrátil peníze, protože matky si umím zabít sám. Své práce i práce druhých si vážím. Každoročně ale na tuto variantu uhyne zbytečně spousty matek a včelstev. Prázdné úly již před koncem roku to jen potvrzují. ld

[Pavel Cirman]

Dnes jsem byl svědkem toho, jak včely před česnem obalily sršeň a tak jak to dělají včely východní , jí zabily. Přišel jsem k úlům ve chvíli, kdy už sršeň nebyla přes včely vidět , tak jsem ze začátku nevěděl co se děje. Další zajímavost byla ta, že včely byly v pohotovosti ve větším počtu na česnech , vypadaly jak vyléhající včely kvůli horku, jen byly všechny strážkyně. Reagovaly na každou vosu a sršeň, co se přiblížila k česnu a to u všech šesti úlů v řadě, včetně oddělku.

[Jan Sochor]

Taky najdu semtam pod česnem mrvtého sršně, chodí si na včelky i v noci a zobe je z očka, přes den také, ale je vidět, že si včely poradí.

To větší vyléhání včel až ve vrstvách pozoruji také, ale pouze u jednoho včelstva. Také reagují na každý pohyb. U nejsilnějšího 6NN stráží česno pár včel, ani vosy si netroufají. To vyléhání mám u loňského oddělku, na jaře výrazně slabý a do června se dostal na 4NN. Pamatuji si z knihy "Na česně", že vyléhání může znamenat několik věcí. Přílišná síla, vysoká teplota, plné medníky anebo hladovění. Akorát, že u prvních tří možností víří včely křídly na česně, u hladovění ne. A to vyléhání, který nyní pozoruji je právě bez víření křídly na česně a dumal jsem nad tím, zda opravdu mohou hladovět, protože na zásoby jsem jim nešáhnul. Mají, co si nanosily. Pátral jsem na netu a objevil toto zajímavé vysvětlení.
https://beeinfo.cz/proc-se-vcely-shlukuj...stene-ulu/

[Pavel Cirman]

Včely byly a stále jsou vyvěšené v dost menším počtu, než v případě velkého horka. Soustředí se také jen na česno a nejbližší okolí. Pokud se něco přiblížilo k česnu, tak reagovaly jako jedna včela vibrováním křídel a natahováním nohou. Z hladu to není, mají medné komory a jedou už jen "na volnoběh". Nevýhoda pro včely je ta, že sršně loví převážně za letu přilétající/odlétající včely. Pěšky přijdou ojediněle a tentokrát to bylo pro sršeň fatální. Před časem jsem taky našel mrtvou sršeň před česnem jiného včelstva a přemýšlel jsem, jak umřela, ale tohle mě nenapadlo.

[Jan Sochor]

Nevím, zda jsi četl ten článek na odkaze co jsem posílal výše, ale u mě je to spíše znak omezení plodování viz článek. Sršni lítají u mě kolem úlů od rána a ty vyléhavající včely ráno nemám, přibývají postupně a špička je tak kolem 16h. Viz foto

https://ibb.co/s5wPgb6

[Pavel Cirman]

Honzo článek jsem četl. Omezení plodování v tom má určitě svojí roli. Množství včel na tvojí fotce je stejné jako u mých včel. Brzy ráno tam taky nemám moc včel, záleží na venkovní teplotě. Už mám potvrzené, že to není jen náhodná vlastnost jednoho včelstva. Včera jsem byl svědkem, jak u jednoho včelstva slídila sršeň, nedařilo se jí chytit včelu za letu, tak se pokusila chytit včelu na letáku. Včelu ale neodtrhla, na chvilku přistála a během chvilky byla sršeň obalená včelami. Udělaly hrozen a zavěsily se pod leták. Večer jsem se tam díval a našel jsem mrtvou sršeň pod letákem. U včelstva kde jsem to pozoroval poprvé jsem včera našel další mrtvou sršeň, ale už bez včel. Přikládám odkaz na video z prvního případu, kdy jsem přišel ke včelám, když už byla sršeň obalená. https://youtube.com/shorts/bFAxAY0MwoI?feature=share

[Jan Sochor]

Video super. Posílám druhé foto, včelstvo na 6NN plné včel a ve stejnou dobu, jako u předchozího,vypadá česno takto, včel poskrovnu. Tyto jedou na půl plynu už od slunovratu. Jsou odlišná genetika. A sršeň si velmi blízko netroufne (dokonce je i na fotce vpravo nahoře ), ale pod česnem jsem našel mrtvé již 2 sršně, takže také si s ním poradí.
https://ibb.co/NxLf5RJ