Co se děje v úlech teď

[Leoš Dvorský]

Jirko, čím více informací máš, tím lépe.
Vycházejme z toho, že třeba pozoruješ včelstvo v době proletu (nejlépe) a vypadnou ti 3 poškozené včely. pak je to:
3:15=0,2 za 1 minutu. 0,2x60=12 včel za hodinu.
12x24=288 za den
288x30=8640 za měsíc
8640x3=25920 včel které uhynou za 3 měsíce.
Samozřejmě čím delší měření a čím víc opakování od začátku června, tím víc údajů a dají se dále zpracovávat, dělat průměr a pod.
Je to mnohem konkrétnější , protože počty roztočů nevyjadřují v postatě nic. Kdo se zabýval vážněji odolností, ví proč.
Ono to vypadá až primitivně jednoduše, ale je to lepší než cokoliv jiného. Navíc to zvládne naprosto každý a rychle. Za tu dobu, co to dělám (20 let), jsem se ještě nespletl. Mohl bych uvést dost příkladů, kdy se mi PÁNI včelaři vysmívali a pak splakali nad výdělkem, protože čekali až zahřmí a přitom neviděli, že už je krupobití.
Samozřejmě lze rozlišovat i různé varianty poškození, zohlednit vliv NC,NA atd, atd....., ale to už jdu hlouběji do CCD a to ,žel Bohu, zajímá jen málo koho. Pro naprostou věšinu včelařů je to ale více než dostačující, to je moje zkušenost. Někdy mi přijde, že lidé ani nechtějí znát skutečný stav věcí. Ále, kdo tomu nevěří, živoří a je jedno jestli tomu věří nebo ne. ld

[Leoš Dvorský]

Ještě jsem se chtěl zeptat, jak řešíte meleciózu, u nás toho jsou plný úly..
[/quote]

Také tohle jsem popsal před více než dvaceti roky. Kdo včelaří s mednou komorou, nebude mít problém. Stalo se mi v roce 2002/03, že v září a říjnu byla na lesním stanovišti melecitozní snůška. Včelstva byla po vytočení. Vytočené nástavky jsem dal nad MK od včelstev oddělil folií, kterou jsem nedorazil vpředu o cca 10-20cm. Tak jsem skladoval souše a včelstva si vytočená nástavky pěkně vyčistila. Pak už jsem na stanoviště nechodil, jen zajistit je proti ptákům. Když jsem tam přišel koncem října, byly 1-2 horní nastavky nad mednou komorou a folíí zanešeny skutečnou melecitozou, tedy doslova kamenným medem, jak ho popsal před více než 50 ti roky J. Kalivoda ze Lhotek. Ona byla i ve spodních nástavcích, ale v prostorách okolo plodu. To včelám vůbec nevadilo, protože měly nad sebou MK a po plodu měly porázdné buňky. Přezimovaly perfektně. Na jaře jsem ty nástavky s kamenným medem použil pro oddělky jako MK a ony si s tím už poradily. To ukládání melecitozy probíhalo v mých úlech stejně jako u včelstev v přírodě a proto jim to nevadilo. Z toho jsem se poučil.
Dnes to vadí právě proto, protože včelaři včelaří nepřirozeně, honosně řečeno klasicky. Já to už vůbec neřeším. ld

[Jiří Sláma]

Díky Leoši, máš pravdu, u mě zatím všechna včelstva, ze kterých lezou poškozené včely to bez zásahu nedávají a protože podložky čistí mravenci tak kontrola prostoru před úlem a na česně je jedniný spolehlivý způsob jak poznat včelstva s problémem. Navíc já jako stále nezkušený začátečník nedokážu správně poznat problém na plodu - pokud nevidím poškozené včely a VD vozící se na včelách, mám pocit, že je vše v pořádku. Pravda, ten stav, který jsem posílal na fotkách už mi normální nepřijde, buňky napůl odvíčkované, staré neuklizené - jako by se rozpadaly základní principy fungování včelstva.
Zajímalo by mě, kolik let asi tak může trvat, než včelař "najde" nějaká včelstva, která dokází sama přežít s minimem radikálních zásahů - u mě zatím platí bez výhrady, že silná včelstva s dobrou snůškou a bez velkého zásahu čeká v podletí nebo další jaro kolaps. Zatím nemám žádné včelstvo, které by mělo 3-letou matku (včelařím 5-tým rokem). Je zde někdo (kromě Leoše), kdo má dlouhodobě přežívající včelstva a zároveň včelaří opravdu podle principů ŠPV? Snad to není moc otázka na tělo ale někdy mám pocot, že jsem jediný, komu to zatím moc nejde.
Na druhou stranu ty problémy se týkají i klasických včelařů - místní včelař chemik mi nedávno říkal, že poslední dobou kvůli virózám včelaří tak, že každý rok udělá zásobu oddělků a včelaří jen s jednoletými matkami.

[Leoš Dvorský]

Jirko, já vím, že čekáš názor od někoho jiného. Ale stejně něco přidám. Protože Jirka Marx říká, že stejně všechny roje v okolí jsou ode mne, dal jsem si práci. V minulosti cizí roje u mne přežívaly první rok tak 1 z 6ti. Dnes skoro každý. Musím ale provést imunizaci nebo ji dělám, když náhodou nějaký chytím nebo mi ho někdo přinese. Některé metody jsem vám říkal na semináři před cca 2 roky v Turnově. Já už ale zkoušky s cizími roje čerstvě nedělám, protožte už to považuji za vyřešené a mám taky méně včelstev než dříve. Momentálně pracuji na jedné staré linii po př. Šrámovi a je to hodně zajímavé. Jinak už mám, až na tuto lini, vlastně jen jeden materiál, který znám a vím, co potřebuje v podmínkách u mne. Dnes už ale tvrdím, že výsledek dělá 20% genetika a zbytek je umění napodobit přírodní podmínky a imunizovat. Klasik by řekl, 80% provozní metoda. Zázračné včely nemá nikdo a vlastně je ani mít nemůže. To by bylo proti přírodě.
Jsou to moje zkušenosti. Věř nebo ne. Vzpomínám na to, jak mi před těmi cca60 ti roky př. Šrám říkával, že až včely poznají, že se o ně postaráme i kdyby ony toho nebyly schopny, vykašlou se na nás. Mám pocit, že právě to je to, co nyní většina lidí zažívá. Dnes se bere za jistotu, že včela je hospodářské zvíře. Ono je to hlavně kvůli dotacím, ale díky tomu jsme ty včely strašně zchoulostivěli. Ale to je jen z krátkodobého pohledu. Ono to v nich je asi ve všech. Proto je k návratu nutná ta imunizace, aby se v nich znovu probudily ty geny porvat se o svůj život jako je to v přírodě. Chce to ale trpělivost. Nemohu a ani nechci tady popisovat to , co jsem vám přednášel na tom semináři v Turnově. On to není ale žádný zázrak. ld

[Tomáš Fuit]

Jirko, já jsem na tom podobně jako Ty. Ale přeci jen pozoruju nějakej vývoj. Začínal jsem s tím, že jsem léčil v létě KM 3 týdny odparem a pak v zimě šťavelku pokapem, někde ještě druhou KM na podzim. Postupně jsem kyseliny opustil a loni už jsem vše zvládnul zootechnicky - jen dvoje včelstva z asi 19 jsem loni v červenci léčil KM. Oddělky jsem na začátku vždycky léčil odparem KM už v prvním roce, vypadalo to, že jinak to nedají. Teď oddělky neléčím ničím snad kromě jednorázového porosení kyselinou mléčnou v období bez zavíčkovaného plodu - ale to jen u některých. Další postupnej cíl mám omezit zootechniku jen na jeden zásah v červnu, což se mi už u několika včelstev podařilo.. Jinak u mně taky platí, čím silnější včely a víc medu, tím zpravidla horší zdravotní stav. Co se mi letos nečekaně nedaří, je tvorba nových oddělků - z nějakýho důvodu se mi letos neoplodní matka a zmizí (z matečníku se ale vylíhne) - bral jsem vajíčka ze zdánlivě perspektivního včelstva, ale asi tam bude skrytej zdravotní problém.
K věku královen - mám jednu matku tříletou - první rok smetenec bez zásahu, druhý rok falešné hnízdo a pak jsem asi ještě sebral zavíčkovaný plod a letos znovu falešné hnízdo - už jsem ho zrušil a teď tam probíhá tichá výměna.. Co bych ještě dodal pozitivního - nemám žádný divoký úhyny - loni v zimě v lednu mi odešly 4 z 19 (oddělky) a mám pořád svoje původní včely

[Leoš Dvorský]

Tomáši, nyní využiji tvůj příspěvek k svojí polívčičce. Neber to negativně. Dnes a v pátek o podobných věcech bude jistě také řeč s těmi, kteří se se mnou sejdou.
To je přesně ono. Tichá výměna, když se dostaneš do tohodle módu, bude ti vlastně jedno, jak stará matka tam je. Tyhle matky jsou nejkvalitanější a z hlediska dědičnosti nedostižné!!!
Jinak klasická ukázka toho jak se někteří šancaři zdržují a jsou ovlivněni klasickým včelařením. Myslím třeba ty oddělky. Proč kyselina mléčná,mravenčí....? Stačí vzít první zavíčkovaný plod mladé matky, je to jen 1 plást. Účinnost je nesrovnatelně vyšší a neprzníš genetiku chemií.
Je třeba využít každou chvilečku, každý moment k testování a poznávání včel. Nedávno jsem diskutoval s jedním včelařem, jak s oddělky s mladou matkou. Hrozně se divil, že jdu do oddělku (tvořím z 1NN) až když by měla mít mladá matička první zavíčkovaný plod a teprve pak jej začnu podněcovat, pokud ho chci dostat třeba do 2NN. On považoval za normální, že se dělá kontrola vyběhnutí matečníku, začátku kladení matičky,hned se začne podněcovat. No proč? Vyběhnutí matičky, začátek kladení, její přítomnost poznám na česně. Kdo to nepozná, má ideální příležitost se to pozovoráním naučit, Proč toho nevyužít? Já nechápu (teda dnes). Proč bych ho krmil když nevím zda se matka oplodní? Proč krmit, když nevím jakou mají vůli vůbec přežít? Když nevím jakou má kvalitu? To vědí jen včely. Předčasným krmením smažu všechny rozdíly, protože navodím situaci snůšky, důsledek je ten, že vidím starou prdlačku a trochu objektivně hodnotit mohu až za rok.. Stává se, že i mladou matičku včely začnou měnit a udělají TV. Tomu se krmením zpravidlal zabrání. Simulací snůšky se vše překryje.
Říkával jsem, že použití chemie je jako sekačka na trávu, vše dá do jedné latě. Nic nevyčnívá nad průměr. Tohle je podobné. Krom květnových oddělků děláme další oddělky v období, kdy v přírodě už nemá roj skoro žádnu šanci přežít. Přežilo by jen to, co ukáže nějakou vitalitu. To se krmením překryje a my tak uchováváme nevhodnou genetiku.
Prostě brát v úvahu zákonitosti přírodní selekce a poznat a využívat je. V přírodě je většina věcí přesně naopak, než dělají klasičtí včelaři.Snad A. Einstein řekl, že dělat stále stejné věci (těch klasiků) a očekávat jiný výsledek, to je definice šílenství. Dělat oddělky kvůli obnově nebo rozšíření stavů není optimální. Vlastně je to nejhorší možný způsob, hlavně v červenci a koncem června. V této době je nadbytek včel. Což takhle smetenec? A tak by se dalo pokračovat. Když něco dělám, musím vědět proč a vidět na konec tunelu. Ten včelař mi řekl, že není chovatel matek, tak proč by to vše dělal? Každý je nějaký chovatel matek a má taky odpovědnost za vývoj nebo dengeneraci včel. Když nějakým způsobem včelařím, automaticky tomu podřizuji i selekci. Ať už to chci nebo ne. Život je pohyb, jen se hýbat tím přirozeným směrem. Klasické včelaření to rozhodně není. Každý si ale může vybrat. ld

[Jiří Sláma]

Ano Leoši pamatuji si tu přednášku o imunizaci a všechno co říkáš dává smysl. Zároveň si uvědomuju, že jak ty informace pomalu vstřebávám, opravdu platí to cos vždy říkal - něco v tom smyslu, že každý je zralý právě jen na určitý stupeň vědění a že se to nedá napsat slovy ale vyzkoušet a prožít. Takže jsem nějak přirozeně taky začal krmit oddělky až poté, co se matka pořádně rozklade a co se týká ošetřování oddělku Tomáši, tak loňský rok jsem to také zkoušel rosením k mléčnou ale neviděl jsem výrazné rozdíly a některé oddělky takto ošetřené stejně odešly. Letos jsem tedy KONEČNĚ udělal opravdu silné oddělky a odebral první zavíčkovaný plod - někde to byly i 2 rámky ale při té síle oddělku jim to vůbec neudělalo problém a ještě jsem z těchto celkem 7 nových oddělků takto udělal další 1 silný sběrný oddělek. Tam už odebraný první plod zlikviduju protože předpokládám, že se tam nakoncentrují všichni roztoči, kteří mohli v těch 7 původních oddělcích být. Uvidíme, jak to bude, jak už jsem psal, úhyny mám stále ale pořád se to zlepšuje.

[Tomáš Fuit]

Leoši, díky za odpověď, beru ji jen pozitivně..
Jak silný ty oddělky děláš, Jirko, - celý nástavek? Já vždycky na jaře - v květnu - dělám taky smetence, letos jsem vytvořil dva, ty vypadají k světu..

[Jiří Sláma]

Tomáši, nedělám je zatím z jednoho NN jako Leoš ale určitě výrazně silnější než jsem dělával předtím, kdy jsem vzal 1, max. 2 plodové plásty. Letos to bylo v průměru 3-4 plodové plásty na nový oddělek, teď mají pěkně zaplodováno a druhý NN dostavěný ca ze 2/3. přepokládám že do konce července budou mít kompletně dostavěny 2 NN a pak jim dám nahoru hotové zásoby z loňska resp z včelstev/odělků, které padly, ostatní zakrmím invertem. Letos jsem měl trochu problém s chladným jarem, silnější včelstva se proplodovala do jarního medu a pak začala ukládat smíšeným med s medovicí - to by asi nebyl dobrý mix na zimu nebo ano? A nebo ještě další možnost - dají se včely zimovat na lipovém medu? Lipový to je většinou směs květ+medovice. Chuťobvě super ale nevím, jestli si s tím poradí v zimě včely.
A ještě jeden stupidní dotaz - proč se nemají nechávat včely na řepkovém medu, jen kvůli krystalizaci? Vždyť všechen květový med přece krystalizuje nebo se pletu?

[Tomáš Fuit]

Já mám letos lesní stanoviště s medovicí a melecitozou. Mám tam oddělek z loňska. Letos jsem tam měl jen jeden zásah - udělal jsem ozdravný oddělek před asi třemi týdny. Tohle včelstvo nevytáčím a asi ho nechám vyzimovat tak, jak je - bez krmení. Pokud ovšem bude dál zdravotně nadějný. Budu doufat, že včely tu směs jarního medu, medovice a melecitozy přes zimu ustojí..