Co se děje v úlech teď

[Jiří Marx]

Kdo byl ve Vaclavi vide, jak jsem v neděli přidával nastavek nejslabším vcelam vzniklým na jaře z vyzimovaneho miniplusu. Dva panenske jako sousove jádro zbytek meisteny. Stav za pět dni.

---

Ještě jeden obrázek tohle je ale původní sous.

[Jiří Sláma]

Vážení, jaké máte zkušenosti - kolik by teď po snůšce nad sebou měla mít včelstva medu aby v klidu a bez dokrmování zimovala do příštího roku? Myslím tím nad plodovým tělesem, tj. počet nástavků s medem nebo kg medu? Je mi jasné, že je to individuální ale jde o nějaký průměr - jako když se v klasických příručkách píše, že se má na zimu zakrmit přes 20 kg cukru. Chtěl bych letos opravdu nechat některá včelstva jen na medu (loňský rok to byla kombinace) ale chtěl bych i nějaký med. D9ky za vaše postřehy.

[Leoš Dvorský]

Jirko, vidím, že jsi už čerpal z klasické literatury, která je na hony vzdálená včelaření blízkému přírodě. Krom těch 20 kg bys ale klidně ve stejné našel jen 12,10......kg.
Jen ti napíši, jak funguje roj z cca poloviny května v přírodě.

Když je snůška, vystaví si cca 3kg roj dílo o velikosti cca 2-4NN divočeny, tedy dílo bez mezistěn.
Zpravidla je to tolik, kolik obsedne prostoru. Záleží na podmínkách.

Berme třeba za průměr 3NN. Do toho nanosí pro svojí potřebu cca 20-30 kg zásob medu. Pak to usekne a přechází téměř do zimního klidu, není-li další snůška. Což v našich podmínkách už moc není. Koncem června je tedy ve stavu skoro 100% tzv. "zimního" včelstva. Do zimy vychová v průměru 2, 2,5 , ale často jen 1 generaci plodu. U klasicky vedených včelstev to jsou průměrně 3-4 generace. Je to zřejmě proto, že již v roji samotném jsou převážně již dlouhověké včely a z plodu se zase líhnou převážně ty dlouhověké, popřípadě středněvěké včely. Cílem včelstva (roje ) je totiž přežít, zachovat druh a to za co nejmenšího energetického vydání. Včelstvo v přírodě (podobně vedené) totiž nezajímá těch pár kg medu, které se člověk snaží včelstvům do zimy a nakrmení ještě urvat.
Takovéto včelstvo (roj) má tedy naprosto minimální spotřebu zásob, úbytek včel a bez problémů (samozřejmě s výjimkou působení škůdců) dožije jara a další snůšky. Vyzimovává v síle cca 1--2,5 kg včel. Vše samozřejmě záleží na vnějších podmínkách, ale jeho další reakce na případnou snůšku není okamžitá, ale trvá to i 14 dní než na ní zareaguje. výrazaněji. Pochopitelně záleží i genetice. Příčiny není čas rozebírat, je to téma na knihu nebo seminář a ne nějakou Googleakademii.

Ještě pár údajů, které by ti mohly pomoci v rozhodování. Jsou to ale jen mé zkušenosti, záleží jen na tobě, jestli je vezmeš.
Od začátku října do konce února takové včelstvo spotřebuje cca 9 kg (dlouhodobý průměr u mne). To se týká včelstva (roje) o síle cca 5NN (vlastně jedno jaké velikosti (39x16 nebo 2/3 Langstroth nebo Optimal).
Zajímavé ale je, že stejnou spotřebu má včelstvo o síle jen 2NN!

To se týká rojů, které neměnily matku, byl to roj z blahobytu ne hladový roj.......v klasickém prostoru (stojan=stojící strom). Vlivů na sílu i spotřebu má tedy více faktorů, jak jsem naznačil.
Včely nejsou stroj, ale živý organizmus. Proto to ber tak, že to má platnost pro cca 80% případů a ne na vše jsem mohl upozornit. Krajní možnosti se také někdy vyskytují.
Záměrně jsem ti nepsal to, co se při větší snaze dočteš (i když dnes o tom už pochybuji) v mnoha zdrojích, které ale, jak jsi sám podotkl, vycházejí z jimého včelaření než toho, které je blízké přírodě. ld

[Marek Pomp]

Jirko,
skoukni video Jirky Marxe:

m.

[Jiří Sláma]

Krása! Super video! Díky moc Leoši!
Pořád včelařím s mírnou panikou. Na videích Jirky Marxe jsou úly plné včel, nástavky plné medu. Já horní nástavky při snůšce nandavám asi zbytečně brzy a jsou pak někdy napůl plné a v podletí mám zase pocit, že jsou úly málo těžké a včely nepřežijí zimu. Dnes jsem byl u jednoho klasického včelaře pro invert do oddělků a ten se děsil, že chci nechat nad plodištěm místo dokrmení invertem/cukrem celý nástavek medu - prý budou mít nad hlavou v zimě chladno a do nástavku nepřelezou. Po krátké výměně názorů jsme se asi pochopili - on včelaří Adamce, já NN s úzkými loučkami - asi měl pocit, že velkou mezeru a široké loučky jsou na zimu velká překážka.
Holt to bude ještě dlouhá cesta než získám cit ale aspoň letos už opravdu pojedu některá včelstva (loňské odděky) zimu jen na medu. Zatím pořád ještě něco nosí, z plástů voní lípa a míchá se s medovicí. Včely v medném blahobytu jsou naprosto spokojené - řekl bych tak hodné jako u Jirky na včelnici - však to jsou taky matky z jeho linie! Díky všem za Vaše rady a neutuchající pomoc začátečníkům...

[Tomáš Fuit]

No já jsem tedy dokrmoval - jedno včelstvo mám skoro výhradně na medu - přikrmil jsem asi 6kg cukru a myslím, že zbytečně - že toho měly dost. Ostatní velký včelstva už mám asi čtrnáct dní nakrmený. Teď krmím na zimu letošní větší oddělky.
Letos jsem se konečně propracoval k pokusu o vedení včel úplně bez chemie, jen s ozdravnými oddělky a falešnými hnízdy v červnu, tak jsem zvědav, jak dopadnu.
Vloni jsem v červnu a červenci dělal u většiny jedno ošetření dlouhodobě odpar KM - pak už celý rok nic...

O to odtržení od zásob bych se, Jirko, taky nebál - taky mám zúžený loučky, nízký nástavky a nikdy se mi to zatím nestalo. Oni když jsou ty včely včas nakrmený a člověk jim to pořád nepřehazuje, tak si to ještě trochu prostaví mezi nástavkama a porovnají podle sebe.

[Jiří Sláma]

Je to tak Tome, myslím, že mě ten pán nepochopil, asi si myslel, že je jen chci na zimu přemést na nástavek medu nebo co - do prostoru kde teď sedí jim samozřejmě nesahám a jen jim nechám nad hlavou nástavek medu plus vše co mají kolem plodiště.

Pozn. k ozdravnému oddělku resp. falešnému hnízdu, které jsem odebíral z jednoho silného včelstva, které mělo od jara vyšší spady - teď po vylíhnutí většiny plodu bylo vidět, že se na včelách vozilo dost VD tak jsem je postříkal 15% kys mléčnou a za den bylo na podložce odhadem tak 2000 VD. Kupodivu jsem v mateřském včelstvu ani v tomto oddělku neviděl moc poškozené včely - že by se mi poštěstilo narazit na včely odolné virozám? Jirka Marx mi to před chvílí do telefonu naznačil, nakonec jak už jsem psal výše, je to z jeho materiálu tak by se tam dobrá genetika mohla projevit. Na takové pokusy abych je nechal úplně bez zásahu zatím ještě nemám ale určitě by bylo zajímavé nechat je být a jen sledovat poškození - třeba by to daly. Tak příště, po malých krůčcích až ke konečnému osvícení ...

[Leoš Dvorský]

Minulý týden jsem ještě odebral cca 1/4 včelstev nadytečné nátavky s medem a doobalil včelstva pletivem proti sýkorkám a žlunám.
Dnes jsem skoro všechna včelstva projel termokamerou.
V žádném ze včelstev nepřesáhla teplota uvnitř chomáče 22C. Většinou to bylo od 18-22 stupňů. Průměrné teploty v neobsazených částech úlu byly cca 2 stupně nad venkovní teplotou. Při vyrušení teplota v chomáči krátkodobě stoupla na 24-25 stupňů Celsiusových.
Za celý rok jsem neviděl v přirozeném spadu jedinou vitální samičku V.d. (to jsou ty velké), když tak jen samé "broky", většinou zasažené groomingem. Procento poškození jsem prozatím nedělal, čekám až toho bude trochu víc a budu mít více motivace. Počítání roztočů je pro mne už jen hodně práce vlastně pro nic. Vše dobré. ld

[Leoš Dvorský]

Občas mi někdo řekne, že už není u včel co dělat, natož vidět. To je omyl. Třeba nyní se výrazně ochladilo a teploty byly i pod nulou. To je právě doba, kdy se po následném oteplení projeví virová onemocnění, především akutní paralýza, což je jedna z variant CCD , která nemá s množstvím kleštíka nic společného.
Ne že bych to někomu přál, ale v té nejčistší podobě se při letových teplotách (zpravidla odpoledne) z úlu začnou hrnout včely jako při rojení, mávají křidélky, ale nelétají. Velmi rychle tak celé osazenstvo opustí celý úl a včely hynou před ním v shlucích nebo se snaží doběhnout co nejdál. V úle zpravidla zůstane matka a jen hrstka včel.
Celé osazenstvo uhyne následně při dalších mrazech. Proto doporučuji při následném oteplení v příštím týdnu sledovat včelstva. Je to dobrá škola.

Znovu připomínám, že to nikomu nepřeji, ale jen upozorňuji na to, co se může stát a vidět na včelnicích. Podle mne se v zimě velice dobře projevují varianty CCD, kde dominantní roli hrají především viry. Více si o tom a jiných variantách CCD, včetně symptomů , můžeme popovídat 20.1.2024, bude-li zájem. Lepší je problémům s CCD umět předcházet, než následně řešit následky. Vše jen z mých dlouholetých zkušeností, žádné opisování od opisovačů. ld

[Tomáš Fuit]

U nás dnes leží 50cm sněhu, někde víc, pořád sněží. Objíždím na běžkách stanoviště a odhrnuju sníh z česen..
Letos jsem poprvé včelařil úplně bez chemických zásahů (pouze zootechnická opatření) a prozatím jsem neměl žádné úhyny - nicméně něco určitě ještě přijde. Řekl bych, že je letos o něco menší tlak patogenů - po loňské probírce.