Co se děje v úlech teď

[schützmeister]

(30.01.2017 08:42 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Je třeba být mazaný a nevěřit všemu, že by mě snad nějaká houba mohla otrávit, když je normálně jím a nic mi nikdy nebylo. Nějaký hřib satan, kovář, lysohlávky nebo žampion vždyť je to všechno jeden druh.

Aleši, ale to jsme zase u toho - i ty houby jsou jedovatý jak pro koho. Mochomůrku zelenou jsem sice nezkoušel, ale na satany mám místečko a až po letech jsem zjistil, že se nejí, teda, že to je satan, Byly takový pikantní, do smažáku.
Žampion ovčí a bedlu červenající jsme doma normálně jedli, když jsem z nich ale udělal smažák tchyni, tak se z toho všichni po.... Já byl v pohodě. Teprve pak jsme to nahledal v knížce.
A tak to bude i ze včelama - co jedněm nevadí, druhý jistotně skolí.
A musí se sejít podmínky. Čili pravdu maj všichni - Karlovi je zahubila Nc. - osobně myslím, že já to měl před těma dvouma rokama taky tak nějak. Ale byla to shoda náhod. Takže je zbytečný, trhat si občanky.

[Debora]

Leoš to dobře vystihl: Vnímat realitu jaká je, neoddělovat duchovno od hmoty znamená vědomě pozorovat a chápat základní principy přírody. Každá individuální myšlenka, tudíž i léčba má své oprávnění, jen je nutné brát na vědomí, že příroda každé subjektivní myšlenkové procesy v hmotném světě neodvolatelně uskutečňuje.

[tondabh]

Deboro dobře vysvětleno, ještě bych to doplnil o poznání, že včely si nás již v dávnověku vybrali jako své opečovatele ale někdo se k tomuto řemeslu hodí víc a jiný míň, měj se krásně tolerantně Tonda.

[Aleš Molčík]

- i ty houby jsou jedovatý jak pro koho.
A tak to bude i ze včelama - co jedněm nevadí, druhý jistotně skolí.
[/quote]

A nejen houby (Nosema) co zahubí, ale třeba i z té opačné strany co pomůže. Je to všechno možné přenést i na včely jako na každý jiný živý organismus.

[Skaly]

(30.01.2017 01:05 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  

(29.01.2017 04:26 PM)Skaly napsal(a):  

(27.01.2017 05:30 PM)Crha Karel napsal(a):  

(27.01.2017 01:15 PM)Skaly napsal(a):  To znamená, že nemáš žádné včely?

---

Naopak, myslím, že jich mám hafo, ale už jsou na "druhé straně".

Tak to je mi líto.

Dá se proti tomu něco dělat? např. nějaká desinfekce úlů?

Skaly je dobře, že se ptáš po dezinfekci. Také jsem to děla kdysi. Dívej jak je to v přírodě:

1) Přežívá jen to co přežít má.
2) Po tom, co nepřežije něco zůstane pro škůdce a parazity a život začne nanovo, třeba v dutině stromu, kde uhynul roj.
3) To je koloběh života, protože každý konec znamená začátek něčeho jiného.
4) My lidé jsme to změnili nejen u včel a tak jsme si vyrobili a vyrábíme další problémy.

Tohle jsou naše teze a čím dříve to člověk pochopí, tím dříve začne tyto problémy zvládat. Různé berličky jen ten proces učení notně oddálí a rozmělní. Tím netvrdím, že bys je neměl, alespoň ze začátku, využívat, ale s rozumem. Každý začínající chce mít včely, jen je třeba brát na zřetel i dlouhodobé hledisko. Jak se říká vnímat to důležité a nejen to nutné.

Zdravím, proces zániku mi nedělá problém. Můj dotaz byl na včelařovy chyby, kterými bych mohl nemoc šířit dál. Např. jeslti úl po takovém včelstvu vydesinfikovat nebo spálit, včely na stejné místo nedávat, měnit včelí dílo a pod.
Zatím je pro mě ztráta každého včelstva bolestivá a množení včelstev se teprve učím (mám jeden roj z loňska ) .

[Leoš Dvorský]

[a nejen to nutné.

[/quote]

Zdravím, proces zániku mi nedělá problém. Můj dotaz byl na včelařovy chyby, kterými bych mohl nemoc šířit dál. Např. jeslti úl po takovém včelstvu vydesinfikovat nebo spálit, včely na stejné místo nedávat, měnit včelí dílo a pod.
Zatím je pro mě ztráta každého včelstva bolestivá a množení včelstev se teprve učím (mám jeden roj z loňska ) .
[/quote]

No a na to jsem ti přesně odpověděl. Nevěříš? Tak to rozeberme.

V přírodě včelstvo uhyne. Co se stane? Škůdci(myši, zavíječ, kuny, vody, sršni...../ zničí dílo, plod, zásoby. Dutina zůstane prázdná, vystavená vlivům počasí, především mrazům, event. slunci /velmi zřídka/. To je vše.
Nový roj přijde do tohoto prostředí...... když si své vybuduje, obhájí, přežije zimu, pokračuje, případně se množí, dál. at. atd.
Pravděpodobně má k dispozici slabou dávku patogenů se kterou se musí vyrovnat.
Tady vidíš, že v přírodě probíhá selekce neustále.
My jsme si přinesli včely domů a děláme co??? Necháváme často neduživce a to se pak časem vrací jako bumerang. Nevěř, že tomuhle někdo unikne. My to řešíme třeba chemií nebo zdůrazňujeme jen jednu vlastnost, mechanizmus třeba proti Vd ............... a důsledek je neustále citlivější včelstva .......
Tím si prostě vyrábíme stále nové a nové problémy, které zpočátku nevidíš a protože jsi začínající ani nemůžeš.
Tvým úkolem je převzít zodpovědnost za budoucnost včel a napodobovat přírodní selekci. Tedy pokud chceš naplňovat teze ŠPV. Pokud ne, nemusíš, ale nesmíš se divit, že budeš mít totéž, co ti, kteří to dělají podobně, stejně.
No a nyní je snad již více k pochopení, co jsem napsal.
Doporučuji:

1) Nauč se množit včelstva, tedy i matky, jinak budeš na věky věkův jenzačátečník.
2) 1 rok kdy budeš chovat matky ti dá za 3 normální praxe.
3) nauč se rozpoznávat co je a co není normální, co by nepřežilo to eliminuj (to neznamená, že to musíš nechat dojít do krajnosti).
4) Pomocné berličky používej jen když je to třeba a co nejméně
5) pro začátek si zvol nějaký systém a postupně si ho upravuj dle svých nových dovedností. Třeba tím, že budeš ubírat ty pomocné berličky.
6) Nemysli si, že když něco znáš, že to umíš. To je zásadní rozdíl. Tohle totiž ani nerozeznává většina včelařských odborníků na celém světě u nás nevyjímaje. Proto všichni napodobují a opisují jeden druhého. Ale nové věci přináší až ti kreativní praktici amatéři, kteří se tím neživí.
7) Když jde něco jednomu, musí to jít i druhému.
8) Nemysli, že když si vybereš od každého to, dle tebe, nejlepší že to bude vždy fungovat, většinou ne. Do zootechniky můžeš úspěšně zapracovat jen poznatky od toho, který včelaří tejnou filozofií.
9) Pamatuj, že moudrý člověk pozná věci dříve než se stanou a proto může přijímat vlastní rozhodnutí (samozřejmě ta správná). Ti méně moudří nepoznají věci ani když nastanou protože se řídí veřejnými informacemi.
10) Nikdy si nemysli, že už všechno víš a umíš nebo že něco někdo za tebe udělá, to je začátek konce. Proto doporučuji třeba jedno včelstvo na kterém se budeš neustále učit, rozebírat,........ to proto, abys ostatní těch chyb uchránil v budoucnu.
11) Abys mohl včelařit jednoduše, musíš toho hodně znát a ještě více umět.

Tak to je pár rad ode mne. Mohl bych i přidat, ale i tak je to dost, to poznáš, jestli vydržíš. ld

PS: Jinak pokud chceš něco vědět o dezinfekci, kup si o tom knížku, vydává ji VÚD, je dobrá. Jen se v tom neutop.

[Karel Orság]

Tak to mě čeká trnitá cesta... , ale těším se! Pan Dvorský to napsal polopaticky..
Já si pořídil včely od pána co neviděl matku asi 5 let, včely moc neléčil.. Co přežilo přežilo, co odešlo za tím neplakal! Včelky jsou silné zimují ve dvou nástavcích, min v 7 uličkách.
Jenže jsou zlejší než moje bývalá tchýně :-)Pustí mě tak na 4 m k úlu!
Tak řeším dilema .., jestli je nechat nebo matky vyměnit..?

[Leoš Dvorský]

Hodně cenného materiálu včelaři zlikvidují sami protože jsou netrpěliví. Já bych si pořídil matku od mírných včel a z toho včelstva se snažil chovat trubce a postupně tu mírnost vylepšoval. Volným pářením to sice jde pomalu, ale jde. Jde to i opačně, jen výsledek nemusí být stejný. Odolnost bych dal na první místo a pak zušlechťoval. Včera jsme s kluky z ŠPV řešili něco podobného tady. ld

[schützmeister]

(31.01.2017 02:55 PM)Skaly napsal(a):  Např. jeslti úl po takovém včelstvu vydesinfikovat nebo spálit, včely na stejné místo nedávat, měnit včelí dílo a pod.

čili, jak já to chápu ještě polopatičtějc, pálit to je blbost, a desinfikovat rozumě, jinak přijdeš o cenné patogeny.
Ale protože tvý včely selekcí ještě neprošly / jak krásný Mengeleho pojem /, asi bych je dopříště aspoň opálil / ty úly, ne včely, ty se opálují samy/ , ať si zvykaj postupně.
Kupodivu opálené či déle užívané a propolisované dřevo ani tolik těch patogenů nedrží. Co jsem si všmnul, největší průšvih je nový úl. To se to zelená.

[Aleš Molčík]

Taková "babská" rada byla nový úl zevnitř vytřít voskem, jako když mažeš lyže. Já jsem to ještě trošku přežehnul plamenem, aby se ten vosk mírně vpil do dřeva.