Malá protivarroázní úvaha

[Víťa]

Právě, připadá mi, že pokud nepoužiju benzín bude to stejné jako když léčím. Ale Debora to zřejmě vidí jinak. To by ale pro nás začátečníky znamenalo projít si těmi počátečními 90 % úhyny .
Deboro, přenos "léčených" roztočů od sousedů nevidíš jako problém? Ty tam budou asi vždycky (dokud někdo v okolí léčí), nebo ne?

[Víťa]

(22.03.2016 09:47 AM)Petr Kavan napsal(a):  Nemá cenu spekulovat "co by se stalo kdyby se neléčilo". Není to nic, co by se nedalo experimentálně ověřit; a povinné léčení všude na světě neplatí, tudíž se stačí podívat na místa, kde se to přirozenou cestou projít nechalo.
Může to někdo upřesnit a doplnit?

Dobrý přehled uvádí Barbara Locke. V češtině se taky leccos najde. Třeba na stránkách Květoslava Čermáka určitě něco bude. Ale nevím, jestli je to použitelné v českých poměrech. Jiné klima, jiná snůška, jiná genetika a hlavně řádově jiné zavčelení krajiny.
Ale mezi šancaři je přeci dost lidí, kteří to nechali někam dojít víceméně přirozenou cestou, nebo se pletu? Škoda, že ty zkušenosti nejsou někde přehledně zpracovány . Nebo jsou a jen neumím hledat?

(22.03.2016 01:12 PM)schützmeister napsal(a):  dycky je třetina super, třetina normál a třetina na selekci.

Jak poznáte, která třetina je na selekci? To je věc, která by mne velmi velice zajímala . Debora říká, že to pozná každý... Asi jsem jediný trotl tedy .

[Debora]

Pokud nevčelaříš v oblasti intenzivně vedených včelstev, tak tento problém nevidím. Domnívám se, že pokud není včelstvo vystaveno vysokému stresu, dokáže takovou zátěž kompenzovat. Na rozdíl od lokálních včelařských svazů se u nás i včelařské instituty odklánějí od plošného ošetřování včelstev a doporučují bodovou léčbu a selekci choulostivých včelstev s vysokým zamořením varroa. Zde nesmíme podceňovat paměť včelstva. Včelstvo nikdy neplýtvá energií. Pravidelně léčená včelstva si pamatují, že roztoče "něco" vyřeší a soustřeďují své rezervy na jiné prioryty, například rehabilitace, nebo zpracování cukru, zatím co neléčené včelstvo si pamatuje, že problémy s roztoči musí řešit samo. Zde je každá špetka energie drahá. V principu by mělo platit, sahat včelstvu na zásoby by mělo být v průběhu selekce absolutní tabu.

(23.03.2016 12:05 AM)Víťa napsal(a):  Debora říká, že to pozná každý... Asi jsem jediný trotl tedy .

Víťo, já jsem napsala, že léčit včelstvo s příznaky "varroózy" umí každý, ale málokdo umí dát včelstvu svobodu umřít (Umění je nezasáhnout, když je potřeba).

[Miroslav Matucha]

(22.03.2016 12:53 PM)Debora napsal(a):  

(22.03.2016 01:45 AM)Debora napsal(a):  Umění je, nezasáhnout když je potřeba.

Roje z neznámých zdrojů mají často mortalitu v prvním roce až 90%, ale roje z vlastní populace přežijí zpravidla všechny.

Počítáš vlastní roje i uměle vytvořené ( smetence, oddělky ), nebo jen roje z přirozeného rojení včelstva? Nebo tím chceš říct, že cizí včely jsou zvyklé na jiné ošetřování? Jsou "rozmazlenější"?M.M.

[schützmeister]

(23.03.2016 12:05 AM)Víťa napsal(a):  [Jak poznáte, která třetina je na selekci? To je věc, která by mne velmi velice zajímala . Debora říká, že to pozná každý... Asi jsem jediný trotl tedy .

Debora mluví o trochu něčem jiném - proto asi není trotl, tem kdo neví, co selektovat.
Zdá se to taky nebýt úplně universální - co někde jde, jinde nejde. Taky zatím jenom hledám. Všímám si, co v rocích kalamity má a co nemá šanci. Chce to záznamy a dlouholeté pozorování. Každý včely jsou jiný, ale určitý směr drží. U sebe jsem ve fázy, že celkem vím, co teda nepřežije. To je ta moje špatná třetina. Tu selektuju, s tím, že se třeba časem ukáže i ta dobrá třetina. Trošku možná tuším, ale jistý si nejsem. Ono se tu mluví o roztočích, ale to co včely zabíjí nejsou dycky roztoči. Je tu pestrá nabídka nemocí i bez varoázy. A geneticky slabé včely to neustojí.
Klam klasického včelaření stojí na tom, že selektuje výkonná / medově / a nebodavá včelstva. I já ocením, když donesou metrák a nemusím utíkat po lese / loni jsem se takhle málem zmrzačil, jak mě honili /. Jenže na co včely, co donesou metrák a nedožijou jara. To jsou ty včely neznámého původu, jak píše Debora, šlechtěný podle Šlechtitelského programu ČSV. Nemaj šanci, protože do nich furt někdo leje chemii. Jenže když jiný nemáš, musíš nějak začít. Když začneš totálním odpojením od kapaček, můžeš další rok začít znovu.
Já třeba po letech trápení loni buď přišel na to, jak je skvělý Thymovar, nebo že fakt vysoký teploty jsou pro včely nejlepší. To ještě nevím. Letos ale je zimní přežití bezkonkurenčně nejlepší, co pamatuju. Něčím to bude, jen vědět čím.

[tondabh]

(23.03.2016 02:22 PM)schützmeister napsal(a):  Já třeba po letech trápení loni buď přišel na to, jak je skvělý Thymovar, nebo že fakt vysoký teploty jsou pro včely nejlepší. To ještě nevím. Letos ale je zimní přežití bezkonkurenčně nejlepší, co pamatuju. Něčím to bude, jen vědět čím.

Haribol Michale, nemám zkušenost s tím Thymovarem, ale vím bezpečně, že vysoký teploty včeličkám prospívají a lehce osvětlím tuto zkušenost. Jeden můj známý má dvě stanoviště asi kiláček od sebe, tudíž podobné podmínky z toho na jednom stanovišti má jako maringotku starý vyřazený autobus, kterému říkáme "vařič" neboť je v něm pěkné teploučko a na druhém stanovišti má včelky volně na paletách. No a několikaleté porovnávání nejen v kalamitních letech jasně vyznívá pro stanoviště s vařičem a jako příklad sezona 2014-2015, kdy na paletovém stanovišti úhyn čtyřiceti včelstev ze čtyřiceti umístěných, zatím co ve vařiči úhyn nula z patnácti umístěných = stejné ošetřování a vedení včelstev na obou stanovištích. Škoda jen že mi nechce prodat jeho vařič k testům a tak vymýšlím náhradníka, měj se krásně včeličkově Tonda.

[Víťa]

(23.03.2016 02:22 PM)schützmeister napsal(a):  Zdá se to taky nebýt úplně universální - co někde jde, jinde nejde.

Toho jsem se bál . Ale jakékoliv zkušenosti od vás zkušenějších směrem k nám začátečníkům jsou dobré . Je škoda je tajit. I když nejsou prověřené nebo jsou nepřenositelné, můžou vždy složit jako inspirace. Sám se zatím omezuju jen na jednoduché sledování vývoje přirozeného spadu. Mám jen jedno včelstvo, které se mi líbí - za poslední rok se denní spad pomalu zmenšuje (bez léčby je něco přes rok). U ostatních narůstá. U těch nejhorších navzdory opakovanému léčení. Vybírat budu tedy podle toho, jiné kritérium momentálně nemám.

[Debora]

(23.03.2016 01:23 PM)MirekMatucha napsal(a):  Počítáš vlastní roje i uměle vytvořené ( smetence, oddělky ), nebo jen roje z přirozeného rojení včelstva? Nebo tím chceš říct, že cizí včely jsou zvyklé na jiné ošetřování? Jsou "rozmazlenější"?M.M.

ano, vystihl jsi to báječně, máme spoustu rozmazlených včelstev Naše včelstva se musíme pomalu učit žít bez závislosti na člověku.

[Debora]

(23.03.2016 06:37 PM)tondabh napsal(a):  ...na paletovém stanovišti úhyn čtyřiceti včelstev ze čtyřiceti umístěných, zatím co ve vařiči úhyn nula z patnácti umístěných = stejné ošetřování a vedení včelstev na obou stanovištích.

tak že zase termosolární úl

[schützmeister]

(23.03.2016 06:37 PM)tondabh napsal(a):  , ale vím bezpečně, že vysoký teploty včeličkám prospívají
Tonda.[/color]

Dobrý postřeh s "vařičem". Jo, taky jsem si všimnul toho, že moje původní myšlenka - větší zima = míň roztočů nefunguje. Asi ta delší pauza nebude to úplně důležitý. Jestli je to s tím teplem pravda, vysvětluje to ty včely v Africe a zřejmě i ty termosoláry. Asi taky nějaký ten solár zkusím. Co černá fólie - nezkoušel někdo ? Ty čičárády s proskleným úlem jsou dost náročný. Ale kdyby se třeba v červenci zabalili do zahrádkářský folie, co ?
Taky když o tom ještě hlouběji dumám, ty včely s nejlepším přežitím u mě jsou ty, co nejlíp zvládaj klimtizaci - nejlíp topí - žádná plíseň, vždy správně vyhřáto. Možná i to by mohlo být ono.
Jen to moc nejde do kopy s tím Nymsou - ty stinný stanoviště mě taky vychází úplně nejhůř. Jen se nerojí, páč jsou to děsný chudáci.