Včely v horách

[Tomáš Palata]

Zdravím přátelé. Taky bych měl za 3 roky samostatného včelaření pár postřehů:

Taky se mi to nepodařilo vyhnat na víc jak 4NN 2/3L. A to 4.NN rozhodně nebyl načerno.

Jako zásadní se celkem jeví zlepšení tepelné stability včelstva. Mně třeba v rámcích volnou stavbu napojí na dolní loučku jen zřídka a z boku rámku jen částečně a to v horní části. To je pak mezi nástavky vzdálenost plástů cca 5 cm (2 cm horní loučka + včelí mezera + 1 cm dolní loučka + nedostavěná mezera), z boku ke stěně úlu také cca 3 cm (včelí mezera + 1cm bočnice + nedostavěná mezera). To se už ani nedivím, že to včely neuklimatizují. A citát klasika "nejlepší izolace včel je ještě více včel" tady nefunguje prostě proto, že ty včely včelstvo prostě nevyprodukuje. Letos jsem 2 loňské oddělky rozšířil hroním nástavkem, kde jely jen na loučkách a plásty si přistavěly ke stěnám úlů. Úplně jiná káva. Minimálně co do letové aktivity a rychlosti stavby (oproti rámku). Prostě jim to svědčí. Všechny letošní oddělky už jedou jen na loučkách.

Letos jsem u třech včelstev oddělil medník mřížkou. Když zanesly cca 7-8 plástů medem tak, aby v nich nemohla matka klást (zaneseno, nezavíčkováno), přesunul jsem těch 7-8 plástů doprostřed, prázdné souše na kraj a vyndal mřížku s tím, že medník bez překážky rychleji doplní. Včely nezaváhaly. Za pár dní přenesly med z prostředních plástů do krajních a 2-3 plásty uprostřed matka obratem zakladla... Takže takhle ne. Zřejmě je na místní snůškové poměry 10 plástů v nástavku s dlouho loučkou moc. Tedy na včelaření bez mřížky. Asi těch Brennerových a Warré 30x30cm není od věci. Objemově 4NN 2/3L odpovídá 8NN 30x30cm při stejné výšce nástavků. To by obsluhovat ještě šlo.

[schützmeister]

(11.07.2013 09:49 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Letos jsem u třech včelstev oddělil medník mřížkou. Když zanesly cca 7-8 plástů medem tak, aby v nich nemohla matka klást (zaneseno, nezavíčkováno), přesunul jsem těch 7-8 plástů doprostřed, prázdné souše na kraj a vyndal mřížku s tím, že medník bez překážky rychleji doplní. Včely nezaváhaly. Za pár dní přenesly med z prostředních plástů do krajních a 2-3 plásty uprostřed matka obratem zakladla...

Tohle je klasika. Problém při umístění medu nejsou včely, alebrž uvědomění si principu ukládání zásob. To, alespoň dle mých dlouhodobých pozorování funguje tak, že s počátkem snůšky včely plní krajní plásty podél celého plodiště. nikoli plásty horní. Je třeba plodiště co nejvíce roztáhnout do výšky a plásty na med nechat jako krycí. Pokud dáte med do středu, dojde vždy k výše popsanému problému - pokud tedy nemáte mřížku. Druhá fáze ukládání začíná, pokud krajní 2-3 plásty jsou celkem plné a horní plodiště se líhne. Potom dochází k zanášení vylíhnutých buněk medem, již jako zimní zásoby. V malých úlech s mřížkou je to jinak. Včelám nezbývá, než proplodovat celé plodiště a pak nosí nad mřížku. Není to ale přirozený stav a pokud nechcete mřížku používat, včely vás rychle naučí, kam co patří. Já již pár let nezavíčkované plásty přesouvám do kraje a tam bleskově dochází k víčkování.
Ale zase, pokus se točí po sezoně, jednou, o nic nejde, potom je med už nahoře.

[renttip]

Já mřížku nepoužívám, protože včely jsou velmi neochotné přes ní procházet, takže je netrápíms touto překážkou.

[Tomáš Palata]

(12.07.2013 01:21 PM)schützmeister napsal(a):  

(11.07.2013 09:49 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Letos jsem u třech včelstev oddělil medník mřížkou. Když zanesly cca 7-8 plástů medem tak, aby v nich nemohla matka klást (zaneseno, nezavíčkováno), přesunul jsem těch 7-8 plástů doprostřed, prázdné souše na kraj a vyndal mřížku s tím, že medník bez překážky rychleji doplní. Včely nezaváhaly. Za pár dní přenesly med z prostředních plástů do krajních a 2-3 plásty uprostřed matka obratem zakladla...

Tohle je klasika. Problém při umístění medu nejsou včely, alebrž uvědomění si principu ukládání zásob. To, alespoň dle mých dlouhodobých pozorování funguje tak, že s počátkem snůšky včely plní krajní plásty podél celého plodiště. nikoli plásty horní. Je třeba plodiště co nejvíce roztáhnout do výšky a plásty na med nechat jako krycí. Pokud dáte med do středu, dojde vždy k výše popsanému problému...

Pech. Tak to jsem se ten mnou provedený zásah učil od neklasického včelstva. Mám jedno, které jsem si do začátku s dalšími pěti přivezl od Kolína. Jako jediné ustálo přechod z 200 do 700 m.n.m. bez tiché výměny (příp.série výměn). Matka zaklade najaře horní nástavek a zhruba od června už v něm neklade i kdyby tam bylo místo a zůstane sama dole i bez mřížky. Na sestavě 3NN 2/3L. Ověřeno i letos. A já myslel, že to je normální. Že to takhle dělají všechna včelstva. Letos jsem tu mřížku dal do včelstvev pro sichr a ejhle. Ona je klasika jinde.

[Crha Karel]

Hledal jsem u nás včelaře který by včelařil ve výšce nad 600m.n.m a po konzultaci s LD našel: "dvě stanoviště v Lučanech nad Nisou, nadmořská výška 650 m, obtížné klimatické podmínky podhůří Jizerských hor". Prý mívá včelstva i na osmi nástavcích! Takže ono to zřejmě jde.

[schützmeister]

(14.07.2013 10:00 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Matka zaklade najaře horní nástavek a zhruba od června už v něm neklade i kdyby tam bylo místo a zůstane sama dole i bez mřížky. Na sestavě 3NN 2/3L.
Ona je klasika jinde.

To - i kdyby tam bylo místo - mám chápat tak, že se plod nedotýká zásob ? Respektive, máte plod dole, prázdné souše a až nad tím / bez mřížky a přirozeně / med ? Zajímavé. To, že klade nahoře a pak ji med vytlačí dolu normální je.
Tou klasikou jsem myslil zásah, kdy iniciativně shromáždíme med nahoru doprostřed, načež ho včely vynesou do stran a střed zakladou. Tak to prostě funguje, pokud mají dost místa. Oni ho vlastně ani tak nevynesou, jako zkonzumují a nový nosí do stran. Stejně tak, pokud je mřížka ale dole mají dost místa, stahnou ho dolů do stran. To vše se ale projeví, když budou v úlu volně, ne nahusto. Prostě přirozeně v dutině vypadají jinak, než v malém úle s mřížkou. Jiný tvar, jiné ukládání zásob, jiné umístění plodu. Tím ale neříkám, že je to či ono lepší. Otázka je, podle čeho to budeme hodnotit. A ještě ukládají med jinak na jaře / do stran/ a jinak napodzim / nad plodiště a do stran / - podzimem myslím půlka června a dále.

---

(16.07.2013 11:00 AM)Crha Karel napsal(a):  nadmořská výška 650 m, obtížné klimatické podmínky podhůří Jizerských hor". Prý mívá včelstva i na osmi nástavcích! Takže ono to zřejmě jde.

Všechno jde, jen malý děti lezou. Obrovskou roli hrají geny - osobně myslím, že úplně rozhodující. Jenže pokud vezmu / a já to tak mám pár kiláků od sebe / ty samý včely a ty samý úly a stejný systém - mám prostě i při stejný snůšce každých 100m.n.m. téměř o jeden nízký nástavek míň včel. Tzn. - jestli jich má 8 v 650m.n.m. - ve 400 m bych jich měl 10 což není nemožné. Hodně taky jde o množství zásob a rozptýlení včel v úle - někdo to radši nahuštěné, někdo volné.
Je to jako porovnávat, kdo má kolik medu - jsou to hausnumera. Dá se to jedině odzkoušet.

[Crha Karel]

(16.07.2013 12:16 PM)schützmeister napsal(a):  Všechno jde, jen malý děti lezou. Obrovskou roli hrají geny - osobně myslím, že úplně rozhodující.

Jestli tomu dobře rozumím, stálo by tedy za úvahu koupit od něj matku a vyzkoušet to.
Já tedy osobně po nějakých mrakodrapech vůbec netoužím, naopak s mými zády koketuji spíše o přechod na dvouprostorý úl, nějaký ekvivalent dadantu.
Zajímá mne však, jen obecně, zda nějaká úměra n.m. výška = síla včelstva existuje jako ověřený fakt. A taky proto, že přecházet na jinou míru, když jsem se ještě nenaučil hospodařit na té, kterou jsem zvolil (jedním z argumentů právě bylo rozšířené tvrzení, čím výše tím delší loučka) se mi zdá nepřípadné (nejen ekonomicky-nové úly).
Pokud by se ovšem potvrdilo, že geny jsou nejrozhodující o vyzkoušení bych uvažoval a nepovažoval to za vážný prohřešek proti zde nepoužívané linii, protože jsem stejně se zdejšími dlouhodobě etablovanými nezačínal.
Možná, že někde se rodí děti, které hned po narození chodí!

[Tomáš Palata]

(16.07.2013 12:16 PM)schützmeister napsal(a):  Tou klasikou jsem myslil zásah, kdy iniciativně shromáždíme med nahoru doprostřed, načež ho včely vynesou do stran a střed zakladou. Tak to prostě funguje, pokud mají dost místa.

Tím jsem měl na mysli, že když není snůška, pohybují se v úle zásoby, ne plodové těleso. Tzn. včelstvo se neproploduje do zásob, ale stáhne si zásoby k plodu a pod víkem klidně nechá prázdný nástavek teplo neteplo. Ale matka nahoru nejde.

---

(16.07.2013 11:00 AM)Crha Karel napsal(a):  nadmořská výška 650 m, obtížné klimatické podmínky podhůří Jizerských hor". Prý mívá včelstva i na osmi nástavcích! Takže ono to zřejmě jde.

To je náš předseda (již bývalý) Zdeněk Žák. Byl chovatelem matek, ale teď se věnuje u včel něčemu jinému a matky už neprodává. Moje žena má jedno včelstvo s jeho jistou linií a třeba letos s F3 vyjelo do 4N 39x24 (650 m.n.m.) a ještě viselo fest do podmetu. Jelikož je máme na chatě, asi šlo ven. Při porovnání tehdejší síly s dnešní. Má jednu na horské podmínky excelentní vlastnost. A to provoz za nízkých teplot. Všude se píše, že včely létají nad 10 st.C. Možná jiné linie. Je-li snůška, tak ty jeho mají plný snůškový provoz při 7 st.C zatímco ostatní včelstva vykukují z česen a tykadlama sondují teplotu. Když jsem to viděl poprvé, němě jsem zíral. Jednou nám na besedě prozradil, jak tu vlastnost ze včel dostal, ale je to jeho knowhow, takže to tady neuvedu. Zajímavé je, že tu vlastnost si linie drží. Od F1 do zatím F3.

[Aleš Molčík]

Létání pro pyl při teplotách pod 10°C jsem pozoroval u Pradědek a následné generace si tuto vlastnost podržely i když ne úplně všechny, ale to je dáno volným pářením. Nejspíš kdo by se zaměřil ve výběru chovných včelstev i na tuto vlastnost, tak pokud nebude z okolí tlak jiných trubců moc velký, tak udržet by to mohlo jít.

[Jaro Stoklasa]

U nás včely lietajú pri teplotách pod 10C úplne bežne a nijako sa nevenujeme šľachteniu na túto vlastnosť.