Forum Šance pro včely

Úplná verze: Včely v horách
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Protože je nás pár, co mají včely poněkud výše a protože je tam vše " poněkud jinak ", zkusme probrat oblíbená témata - velikost úlu, vlhkost, kvalitu včel a jiné s ohledem na horské podmínky. A taky prosím, aby přátelé, kteří mají své úly pod magickou hranicí 600m.n.m. tento námět pouze četli.
Bingo. To přesně jsem měl na mysli "...bylo by fajn, kdyby se účastníci včelařící nad 600m více dělili o svá pozorování. ..." Ale i já, jež má úly na 635 budu spíše jen číst, zkušeností mám zatím pomálu. Ale mohu přispět slepými uličkami. Vytvořil jsem další stanoviště na 650m.n. s třemi letošními oddělky na L2/3 pro test "svatojanské metody", přestože některé indicie hovoří proti. Inu, někdo to ale prošlápnout musí, že. O to víc bych přivítal dlouhodobější Michalovy zkušenosti, abych aspoň z něčeho měl med. Rád bych někdy přijel osobně, když to máme k sobě kousek.
včely mám v nadm. výšce 680m a včelařím tři roky, takže k základním neznalostem je i handicap v podobě nadm. výšky.
Včely mám ve vlhkém prostředí a to je můj největší problém ve včelařství. Varroa není až tak problém, protože v okolí nemám jiného včelaře a tak moje problémy jsou trochu jinde.
Moje včely bojují s malou nektarovou snůškou. Po odkvetení pampelišek je na loukách tráva která nekvete a co kvete tak, tak je v předstihu posekána. Sekání trávy podléhá termínům určených EU. Podíl medovice je zatím celkem nevýznamný.
Nezanedbatelným faktorem je pozdnější jarní rozvoj ( min. týden oproti podhůří) a časnější příchod podletí. V daleké minulosti ale v mojí oblasti včelaři působili, tak věřím , že i já v budoucnu budu nějak prosperovat. Zkouším různé úlové sestavy,ale zatím tu optimální vyzkoušenu nemám. Příští rok chci vyzkoušet úly typu Brenner (30X15) pouze na horních loučkách se střechou warré.
(10.07.2013 02:48 PM)Crha Karel napsal(a): [ -> ]Bingo. To přesně jsem měl na mysli "...bylo by fajn, kdyby se účastníci včelařící nad 600m více dělili o svá pozorování. ..." Ale i já, jež má úly na 635 budu spíše jen číst, zkušeností mám zatím pomálu. Ale mohu přispět slepými uličkami. Vytvořil jsem další stanoviště na 650m.n. s třemi letošními oddělky na L2/3 pro test "svatojanské metody", přestože některé indicie hovoří proti. Inu, někdo to ale prošlápnout musí, že. O to víc bych přivítal dlouhodobější Michalovy zkušenosti, abych aspoň z něčeho měl med. Rád bych někdy přijel osobně, když to máme k sobě kousek.

Ktoré indície hovoria proti? Ja túto metodiku práve testujem na jednom včelstve v 800 metroch.
Včelařím teprve 3tím rokem, spíš druhým- první rok to bylo jen zoufalé tápání a trápení včel. Nadmořská výška cca 650 m, pohoří Smrčina, oblast Větrov, západní hranice, schytáme téměř všechny deště co táhnou do republiky, zimy poslední dobou tuhé až od druhé poloviny ledna (Vánoce na blátě, ale zato ještě na Velikonoce si zalyžujeme). Matky dlouho do podzimu plodují a když se mají začátkem roku rozklást, tak jsou tu mrazy až praští. Pořádně hodnotit můžu zatím loňské podletí a letošní rok, kdy se jaro řádně prodloužilo a byl plný vrtkavých změn. Moje poznatky:
1/ Celou situaci během prudkých změn počasí částečně "komplikuje" volná stavba a čekání na její dokončení, její zanesení sladinou a když náhodou počasí přeje a snůška trvá dál, i zavíčkování a alespoň trochy vytočení medu. Nepíšu to proto, že se k volné stavbě stavím negativně - je to naopak, neodejdu od tohoto způsobu, jen je prostě třeba počítat s nižším výnosem. Nevím ani pořádně co je vyšší a co nižší výnos, jen co tak slyším od okolních včelařů, nemůžu se s nimi vůbec rovnat. Možná je to ale ovlivněno tím, že moje včelstva jsou dosud ve vývoji - nemám rezervní souše s volnou stavbou na rychlejší rozšiřování a nedosáhla ještě té správné síly. Předpokládám, že do plné síly 5 a více nástavků 2/3 Lang. se včelstva na volné stavbě bez rezervních souší dostanou ve nejdříve koncem druhého roku, spíše ale až ve třetím roce.
2/ O medné komoře zatím jenom sním, počasí a snůška jsou tak vrtkavé a já nechci být třetí rok bez medu, proto si pro sebe alespoň postupně "ulizuju". Obávám se, že letos to bude podobné jako vloni a budu muset v podletí přikrmit...
3/ O čem jsem rozhodně přesvědčen - nemůžu u mě používat matky odchované v nížinách. Mnohé mají sice skvělé vlastnosti (mírnost, držení na plástech, čistota), ale (podle loňského a prozatím letošního roku) jsou náchylné k dost pomalému jarnímu rozvoji a častým plodovým přestávkám při častých změnách počasí. To je hodně omezující pro tvorbu jarních oddělků, smetenců apod. Také jsem si všiml, že matičky "z doliny" si na rozdíl od horalek libují v zakladení nejvyšších a tedy nejteplejších pater, a to až v medníku (nepoužívám mateří mřížku). Rozhodně se pro mě vyplatí shánět matičky s prudkým jarním rozvojem a odolné chladnu a změnám počasí (Jeseníky, Krušné Hory, Vysočina apod.).
4/ Rozhodující je tady konec dubna - první polovina června. Nejvyšší podíl jarní snůšky má pampeliška, pak stromy a louky, občas řepka. Akáty se zde nevyskytují. Lípa tu ještě teď (10.7.) nekvete a když rozkvete, tak téměř každý rok proprší. O medovici tady včelaři léta jen sní. Trochu to zachraňuje všude přítomný jetel na (podle termínů EU) posekaných loukách Smile. Nutná prevence u slabších včelstev v této době - omezit vstup do úlů, protože hrozí loupež.
(10.07.2013 06:19 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): [ -> ]Ktoré indície hovoria proti? Ja túto metodiku práve testujem na jednom včelstve v 800 metroch.
Ono je to propojené, ale zásadní bude snůška v závislosti na stavbu v dané lokalitě, a v té mojí to není žádná sláva (velmi podobné bodu 1 ve příspěvku Petra P. výše). Oddělky o kterých mluvím jsem vytvářel v první dekádě května ze tří plástů, už se v nich vylíhla druhá generace a zatím postavily jen 3-4 plásty, byť metodiku převěšování nahoru k podu dodržuji a permanentně je přikrmuji.
Vyjdu-li z faktu, že tato metodika obsahuje vyřezání plástů pro med a navíc ještě plodu, tak jsou brzy na prázdných loučkách. Nu, uvidíme co ještě zvládnou postavit, zda přežijou zimu a jak se budou rozvíjet příští rok.
Ja som vyrezal začiatkom júla všetok zaviečkovaný plod jednému včelstvu, ostali len zásoby s medom a nezaviečkovaný plod (cca 1,5 NN LG 2/3, t. j. 15 plástov na trámikoch). 10 plástov ostalo v hornom NN, 5 plovičných v druhom NN. Znáška je zatiaľ u nás slabá, v inom vlákne som sa zmienil, že včely takmer nič alebo len málo tento rok postavili. No po tom, ako som vyrezal tomuto včelstvu plod, na rozdiel od iných včelstiev, donieslo od toho času doteraz cca 2x viac nektáru ako iné, aj silnejšie včelstvá, a má už postavené takmer všetky 3NN, chýba už iba kúsok v spodnom nadstavku po krajoch. Pravdepodobne došlo k imitácii rojenia, akési umelé odrojenie, čo asi spôsobilo prebudenie "po-rojového" inštinktu, čiže extrémne efektívne využitie aj slabšej znášky a raketová rýchlosť stavby diela. Do zimy však pravdepodobne nepôjdu na 6 plástoch v 2NN (teda 12 trámikov), ale inak: horný NN 8 plástov, stredný 6 a dolný 6 a dokŕmenie cukrom. Aspoň tak mi to vychádza podľa sily včelstva. Ak zoslabne omnoho viac, tak to vyriešim menším počtom plástov.

Zhrniem svoje poznatky k tomuto vláknu z mojich doterajších skúseností. Včelárim v nadmorskej výške 800 metrov a viac. Priemerné výnosy v tejto oblasti pre rôzne typy úľov sú podľa dlhoročných skúseností kolegov cca 20kg na včelstvo, v dobrých rokoch 30kg. Prvé prelety tu bývajú cca koncom marca. Zima je dlhá a tuhá (do -30C a snehom pokojne zásobíme aj olympiádu v Soči, ak bude treba, vraj tam majú so snehom problémy). Začal som v 2010 s jedným včelstvom, potom som počet pomaly zväčšoval. Začínal som s LG 2/3 a rámikmi. V súčasnosti sa učím na týchto včelstvách:

1.) roj 2013, Jumbo, trámiky
2.) včelstvo LG 2/3, 3NN, svätojánska metodika
3.) včelstvo LG 2/3, 4NN, rámiky, ale bez medzistienok
4.) včelstvo Warre, 3vN, trámiky
5.) včelstvo Jumbo + 1NN LG 2/3, trámiky
6.) odloženec 2013, LG 2/3, 3NN, rámiky, ale bez medzistienok
7.) roj 2013 Warre, 2vN, trámiky
8.) roj 2013 Jumbo, trámiky
9.) včelstvo B10 izolovaný, plodisko + medník, rámiky s medzistienkami
10.) včelstvo B10 izolovaný, plodisko + medník, rámiky s medzistienkami

Moje doterajšie skúsenosti v bodoch:

a) Zasieťované dná sú skôr na škodu, ako na osoh, prechádzam na odnímateľné celodrevené nízké dná. Dno má na včelstvo v horách obrovský vplyv.
b) Očká je lepšie nepoužívať. Jedine ak včelstvo zimuje v zostave dno + 1NN a na ňom 1VN (Jumbo), tak je možno nechať v NN otvorené očko, ale nie je to nutnosť. Očká majú na rozvoj menší vplyv, ako typ dna.
c) Priedyšný strop je výhodnejší oproti fólii. V kombinácii s celodreveným dnom je dokonca nutnosťou.
d) Neuteplené úle postačujú, nie je treba zateplené, no je potrebné, aby nadstavky boli kvalitné a nepokrútené, nepopraskané a aby na seba čo najlepšie prisadali (aby medzi nimi neboli medzery!!!). Je lepšie kvalitný nadstavok s rybinovým spojom a stenou 1,5cm hrubou, ako nekvalitný nadstavok so stenou 3cm hrubou. Hrúbka steny, pokiaľ nadstavky dobre "sedia", nehrá rolu. Ak dobre "nesedia", hrubá stena to nezachráni.
e) Snažiť sa o silné včelstvá (cca 5NN a viac) je utópia. Nepomáhajú žiadne rotácie ani iné metodiky. Znáškové pomery nepustia, ani chladné noci po celý rok. Noci nad 10C sú skôr výnimkou ako pravidlom.
f) Spotreba zásob na trámikoch je omnoho nižšia, ako na rámikoch.
g) Na vyšších rámikoch sa včelstvám darí viac, ako na nižších, no treba prísť na správnu metodiku.
h) Každá chyba sa tu vypomstí dvakrát (najmä pri vysokých nadstavkoch, pri unáhlenom rozširovaní a podobne).
i) LG sú zbytočne veľké úle a do horských podmienok sú nie celkom vhodné. Ak by som začínal znovu, LG by som si už pravdepodobne nezvolil.
j) Ideálne sa zatiaľ javí do týchto podmienok Dadant systém (nie v zmysle typu úľa, ale v zmysle metodiky chovu) s trámikmi.
(11.07.2013 07:31 AM)Jaro Stoklasa napsal(a): [ -> ]No po tom, ako som vyrezal tomuto včelstvu plod, na rozdiel od iných včelstiev, donieslo od toho času doteraz cca 2x viac nektáru ako iné, aj silnejšie včelstvá,
Tohle je podstatný bod. Já na tom mám postavené medování - funguje to tak, že včelstvo s matkou, ale bez plodu přinese ve snůšce násobně víc medu. Je to věc celkem známá - používá se zvláště na akátu, kdy se matky klíckují. Já to dělám prostým rozdělením na dvě - oddělek s plodem a přeleták bez plodu. Pokud se to udělá šikovně v první snůšce, přinese i oddělek normální množství lesního medu a přeleták jednou tolik květového, než s plodem. Ikdyž netrefíte matku / já to neřeším, páč blbě vidím / a zůstane v oddělku, je celkový výsledek výrazně lepší. Tvrdí se, že ještě lepší je při spojení pro lesní snůšku. To ale nedělám, páč je pak problém s plásty - zimuju jen na jednom vysokém plodišti.
Celé je to dle mne způsobené tím, že pokud je plod, včely mají hlavní úkol ho vychovat - tedy zahřívat, a nelétají za snůškou. V oddělku sice také nelétají, jenže jen mladušky, které by nelétali tak jako tak.
Dokonce letos pozoruji, že by i trucokladná včelstva mohla přinést slušné množtví medu, jen zatím nemám odvahu je zachovat.
Petře, mohu ti sdělit, že včelaření na horách je řehole, ale chce to pokračovat a hledat. To že na horách západu je chudá snůška, to je prostě fakt. ZASE, KDYŽ BUDEŠ HODNOTIT MED Z NÍŽINY A Z HOR, TAK TEN HORSKÝ BUDE ASI VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ CHUTNĚJŠÍ. Já už ze zoufalství, že u nás skoro nic kromě pampelišky neroste,tak courám po okolí a rozsévám,co kde dostanu , ale pochopitelně tím stav asi moc nezměním, ale aspoň pro ten pocit.
(10.07.2013 11:58 PM)Petr Pokorný napsal(a): [ -> ]1/ Nevím ani pořádně co je vyšší a co nižší výnos, jen co tak slyším od okolních včelařů, nemůžu se s nimi vůbec rovnat. Možná je to ale ovlivněno tím, že moje včelstva jsou dosud ve vývoji - nemám rezervní souše s volnou stavbou na rychlejší rozšiřování a nedosáhla ještě té správné síly.
Že rezervní plásty ovlivňují snůšku je postřeh správný. Budu to cucat z prstu, ale četl jsem hodnověrnou studii, kdy je řádový rozdíl mezi loučkou, mezistěnou, panenským plástem a starým plástem v množství medu. Tedy není možné se poměřovat se včelaři, kteří mají deset let staré plásty / a to je často ta lepší část včelařů / s někým, kdo plásty teprve staví. Je to ale dáno ne tím, že staví, ale tím, že pokud mám doma v krabici a ve snůšce je nasadím, okamžitě to zanesou. Pokud je nemáš, jsou výrazně spořivější. Osobně mám v krabici 2-3 násobek zimujícího včelstva, oni totiž pak i rychleji staví. Je to o ruzumné míření rozšiřování - lépe mít několik dobře zásobených, než hafo včelstev bez plástů.

(10.07.2013 11:58 PM)Petr Pokorný napsal(a): [ -> ]3/ O čem jsem rozhodně přesvědčen - nemůžu u mě používat matky odchované v nížinách.
To je to, co je třeba vyzkoušet. Mnohdy matka od starýho děduli je lepší než inseminovaná Vigorka. Pokud můžu doporučit - Průcha - Tachov. Zkusil jsem lecos, ale ty jediné možná i malinko předčí můj víc jak stoletý chov. To zimování je ale stejně horší. Ideální - místní roje / a černá včela, že ? / , letošní rok to vůbec prověřil.

(10.07.2013 11:58 PM)Petr Pokorný napsal(a): [ -> ]4/ Rozhodující je tady konec dubna - první polovina června. Nejvyšší podíl jarní snůšky má pampeliška, pak stromy a louky, občas řepka. Lípa tu ještě teď (10.7.) nekvete a když rozkvete, tak téměř každý rok proprší. O medovici tady včelaři léta jen sní.
Mě se to radí, medovici mám skoro každý rok / ikdyž letos betonovou / . Myslím, že ale úplně zásadní v horách je javor klen. Pokud ho není nablízku aspoň pár hektarů, je to celé marná snaha. U nás je to něco jako jinde řepka, jen daleko lepší, když tedy kvete. Loni omrzli a letos nekvetou, to je ale úplně mimořádný stav.
S medovicí je to tak - jasně, smrk a jedle / ta je fakt nejlepší / , jenže to musí být staré lesy, aspoň stololeté, smrkové mlází medovici nedává.
A maliny, ač se to nezdá - čili nejlíp takový ten bordel les, samý vývrat, paseka a hlavně žádný roundap na pasekách.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Referenční URL's