Léčení u včel

[Leoš Dvorský]

Realizaci předchází nápad, takže to je jen myšlenka. U nás je oblast, kde mezi dvěma včelaři je prokazatelně mrtvé 20km pásmo, kde je jen divoká příroda.Takže divoký včely i divoký roztoči by třeba nemuseli nikomu vadit ? Jinde to neznám. Ikdyž v Boleticích u Prachatic nebo na Sv.Tomáši to nebude jiné.

Pokud v takovém prostředí chcete dělat testy vitality, nepodaří se vám tam nikdy vytvořit odpovídající infekční tlak a i ty nejnáchylnější včelstva se vám budou jevit jako "varroatolerantní".
Pokud takové stanoviště chcete používat jako oplozovací stanici, pak samozřejmě trubci z "divokých" včelstev vadí. Prozatím jsem nezaznamenal to, že by taková včelstva měla geny tzv. "varroatolerance", tak jak je včelařům u nás předkládána a jachom si to i přáli.
To, že přežívají a samozřejmě často velmi dobře prosperují je způsobeno především tou jejich "zootechnikou". Ale budiž, dá se to použít, jen to není na 100% nebo blízko k nim.
Chcete-li tedy začít, pak nejlépe v prostředí, kde jste nyní. Udělat chovatelský plán, postupy, testy a hlavně to chce umět rozpoznat (to je ze všeho nejtěžší, tamto je brnkačka) a začít. Bezpochyby to chce kontrolu páření a dědičnosti. Tedy používat nař. inseminaci, časovou izolaci, chovatelský okresek (to je sice asi neúčinnější ale nejtěžkopádnější). Samozřejmě musíte mít zajištěnu ochranu sousedů. To bych řekl, že jsou základní předpoklady. LD

[schützmeister]

(05.09.2013 05:02 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Chcete-li tedy začít, pak nejlépe v prostředí, kde jste nyní. Udělat chovatelský plán, postupy, testy

Mno, řekněme, že věc se má jinak. Kdyby šla vyšlechtit tolerantní včela, domnívám se, že by to už dávno někdo udělal. Nebo jinak - pracuje se na tom leta, počkáme si.
Popravdě spíše myslím prozkoumat co to udělá, když se nic neudělá. Jde o to, že každý zásah něco způsobuje a někdy takhle nevíme co. Máme pár typů, jenže, to co zatím většinou je, že to stejně končí léčebným zákrokem. Tím chci říct, že pokud to nejde jinak, dobrá, ale pak rady typu " nechte je pár let bez léčby " nejsou správné.
Anebo to opravdu za nějakých podmínek možné je, ale myslím, že na to není možné přijít při současném použití záchranného lana. Je to fakt spíš námět, než touha zřídit chovatelskou stanici.

[Myk]

Vrátím se k Thymolu a shrnu výsledek mého laického pátrání:

Žádná granát to není, je to skutečně přírodní látka extrahovaná z tymiánu. Je to silný fungicid, velmi to potírá plísně (dokonce se to dá např.používat na plísně nehtů). Je jasné, že v APIguardu se jedná o syntetickou molekulu nebo minimálně nějakou chemickou extrakci z tymiánu. Molekula jak jí napsala Debora zní příšerně, ale je to prakticky stejná molekula, která je obsažena v tymiánu.
Co je Thymolu nepříznivé, jedná se o relativně silný jed pro včely.

Zde je test jedovatosti růszných látek pro včely (drastické čtení, ale asi vědecky průkazný test):
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0806/esenc...-pro-vcely
převzali to odsud, kde testovali těch olejů více:
http://www.dave-cushman.net/bee/naturaloils.html

Takže problém Thymolu je jedovatost při orálním podání. APIGuard je v podstatě dlouhodobá fumigace v nízké koncentraci, která má fungicidní účinky na prostředí úlu (což je otázka, zda je to dobře nebo špatně) a působí na roztoče (asi stejně jako ostatní přípravky včetně KM zabíjí i symbiotické roztoče, což ostatně žádný lék ani odvar nerozliší dobrého roztoče od špatného). Asi se dá předpokládat, že při pomalém dávkování a nízké koncentraci to nemusí včely otrávit (nicméně je jasné, že pořád dostávají malou dávku jedu). Další vlastností je silná vůně, která asi překrývá feromony a může vést k omezení kladení matky. Jak psal Leoš Dvorský, to je na jaře špatné, v září to může být plus. Také ta vůně podněcuje k loupežím.
Suma sumárum, co se týká jedovatosti a škodlivosti včelám, přijde mi to (pocitově) šetrnější než KM, ale hloupé jsou ty vedlejší účinky loupeží a zastavení kladení matky. Asi to kvůli nim ani nebudu zkoušet.

Co je ale zajímavé, v odkazu výše je zmíněno, že mentol je pro včely prakticky netoxický a také pinen. V článku není, zda mentol a pinen jsou efektivní vůči roztočům, ale podle následujícího abstraktu minimálně mentol ano:
ttp://www.apidologie.org/articles/apido/abs/1995/01/Apidologie_0044-8435_1995_26_1_ART0004/Apidologie_0044-8435_1995_26_1_ART0004.html
plný článek v němčině je zde:
http://www.apidologie.org/articles/apido...RT0004.pdf

Pro ty to neumějí anglicky:
Testovali thymol, mentol, camphor, eucalyptový olej tak, že vystavili včely vzduchu s různou koncentrací látek. Počítali mrtvé včely a mrtvé roztoče, na konci pokusu včely omyli v alkoholu a počítali kolik roztočů přežilo.
Závěry:
skoro 100% roztočů bez významné ztráty včel zabily následující koncentrace:
Thymol 5 až 15 mikrogramů/l (to podporuje mé tvrzení, že v nízké koncentraci je to ok)
Mentol 20-60
Camphor 50-150
Eucalypt 240
Thymol je podle nich efektivní varroacid a už se používá, Mentol a Camphor vykazují náznaky, že by mohly být také efektivní látky do přípravků, Eucalypt nic moc.

Takže jde o to vymyslet, jak efektivně aplikovat Mentol a jestli nebude mít nějaké vedlejší účinky jako Thymol.
Návod jak aplikovat mentol je zde:
http://www.bee-commerce.com/content/free...ontrol.pdf
Stručně:
1) rozpustit mentol v oleji
2) nacucat olejem papírové utěrky
3) položit utěrku na nástavek a nechat působit. Píší, že to funguje při teplotách nad 45 stupňů, předpokládám, že je to Farenheita, neboli 8 stupňů celsia. Nejvhodnější doba prý září, ale kdykoliv v zimě, kdy se oteplí. Neaplikovat při snůšce nebo při krmení.

[schützmeister]

(05.09.2013 05:02 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Pokud v takovém prostředí chcete dělat testy vitality, nepodaří se vám tam nikdy vytvořit odpovídající infekční tlak a i ty nejnáchylnější včelstva se vám budou jevit jako "varroatolerantní".
Pokud takové stanoviště chcete používat jako oplozovací stanici, pak samozřejmě trubci z "divokých" včelstev vadí. Prozatím jsem nezaznamenal to, že by taková včelstva měla geny tzv. "varroatolerance", tak jak je včelařům u nás předkládána a jachom si to i přáli.

Takto - co vytvořit tlak genovou různorodostí ? Pak by nemuseli vadit ani včely divoké - pokud tam od války nikdo včely nechová a nějaké tam budou, mohli by mít nějaký předpoklad. A prý tam jsou. Koneckonců, i nějací ti roztoči by tam šli občas dodat. Ale klíčový není test vitality, ale to jak se budou chovat.

[Debora]

(05.09.2013 10:36 PM)Myk napsal(a):  Vrátím se k Thymolu a shrnu výsledek mého laického pátrání:

Žádná granát to není, je to skutečně přírodní látka extrahovaná z tymiánu.
...má fungicidní účinky na prostředí úlu (což je otázka, zda je to dobře nebo špatně) a působí na roztoče (asi stejně jako ostatní přípravky včetně KM...

3-Hydroxytoluol C7H8O + Propylen C3H6 => Thymol C10H14O...příroda?

Baktericidní účinek thymolu je založen na základě denaturace bílkovin a poškození buněčné membrány (Adam, 1987). ...doufejme že thymol dokáže rozlišit bunky varroa a včely.

[Myk]

Ano, ač se to zdá neuvěřitelné, je to přírodní molekula, kterou používali již staří egypťané k balzamování mumií. Egypťany nelze podezírat z toho, že by znali syntetickou chemii.
Mimochodem, co je to CH3–CHOH–COOH? Kyselina mléčná. Složitý vzorec neznamená, že to není přírodní látka.

Thymol (též známý jako isopropylmethylfenol, IPMP, isopropyl-m-kresol nebo hydroxycymen[1]), je monoterpenový fenolový derivát cymenu, C10H14OH, izomerický s karvakrolem a obsažený v silici tymiánu. Starověcí Egypťané používali thymol a karvakrol ve formě získávané z tymiánu (patřícího do čeledi hluchavkovitých), a to díky jejich schopnosti konzervovat mumie. Thymol a karvakrol jsou nyní známy schopností ničit bakterie a houby, což činí tymián vhodný pro takové účely.

To že poškozuje buněčné membrány je jen popis účinku jedu a já jsem psal, že je pro včely jedovatý. Například obyčejná síra poškozuje buněčné membrány jednobuněčných bakterií, stejný mechanismus, nejedná se o žádné genetické inženýrství. Stejně tak kyselina mravenčí leptá roztoče, ale i trávicí ústrojí včel. Těžko soudit, co je větší zlo.

Je třeba si uvědomit, že jakékoliv léčení je aplikace jedu, který zabíjí roztoče. I různé odvary z bylin fungují na tom principu, že mají v sobě něco, co je toxické pro roztoče. Jde jen o to, jak je to toxické pro včely a jak rychle to vyprchá nebo jaká rezidua zůstávají v medu či ve vosku.

Zajímavé podle mě jsou ty pokusy, které prokázaly že mentol a jiné látky jsou varroacidní a nejsou jedovaté pro včely.

[Jaro Stoklasa]

Len tak na uváženie... Dnes ma napadlo, že sa snažím včely neliečiť chémiou, aby bolo prostredie úľa a tým pádom aj včelie produkty neiifikované kadejakým svinstvom, ale v obchode si bežne kupujem rôznu zeleninu, ovocie, mäso, pečivo... a v tých je kadečo... Našťastie teraz už si dopestujeme aj dochováme dosť sami, ale nie všetko... Prečo tak uvažujem? Napríklad Avartin. Jedno až dve preliečenia za rok, okrem toho nič. Bežný postup konvenčných včelárov v horách (a postačujúci). Pri obnove komplet diela za tri roky, koľko reziduí ostane vo vosku a dostane sa do medu? Sú výsledky, že takmer žiadne, aj že veľa aj že nič... Použitie Avartínu raz do roka v neskorej jeseni počas 1 hodiny mi príde pre včely menej stresujúce ako použitie napr. KM v lete raz či dvakrát, nehovoriac o dlhodobom použití.

[schützmeister]

(06.09.2013 08:26 AM)Jaro Stoklasa napsal(a):  Len tak na uváženie... Dnes ma napadlo, že sa snažím včely neliečiť chémiou, aby bolo prostredie úľa a tým pádom aj včelie produkty neiifikované kadejakým svinstvom, ... Použitie Avartínu raz do roka v neskorej jeseni počas 1 hodiny mi príde pre včely menej stresujúce ako použitie napr. KM v lete raz či dvakrát, nehovoriac o dlhodobom použití.

To tak je. Ale jde o dvě různé věci : 1. chci mít čistý med - potom asi v pohodě, při dobrém ošetřování, vystačím s fumigací. Nebo něčím "přírodnějším".
2. druhý pohled je v tom, že stálá, ať již jakákoli, léčba, pomáhá zachovávat geny včelstev, která se s roztoči nedokáží vyrovnat. A tím to je stále horší. Jako když si půjčuju na splátku starých dluhů.

[Aleš Molčík]

Nejsem si jistý jestli geny jsou to jediné co ovlivňuje odolnost včelstev, to by stačilo dělat bond testy. Chov bez ošetření a tak, aby včelstva neohrožovala ostatní, přežila a prosperovala myslím si, že je v celém systému chovu a ten je potřeba najít a pochopit. A tady může být tím vzorem včelstvo v přírodě, které je geneticky stejné jako včely u včelařů v okolí. Pro začátek se snažím číst na více frontách, vnímat co čtu, zkoušet v praxi, pozorovat a vyhodnocovat.

[Milan Bencúr †]

Tento roj prežíva medzi okennými tabuľami šesť rokov. Teraz ide do siedmej zimy. Bez liečenia! Je to v starom neobývanom dome. Veľkosť obydlia ako dva úle Warre. Krásna aktivita včiel. Inšpiruje vás to?