Biologické možnosti ošetrovania včelstiev

[Leoš Dvorský]

(16.06.2017 10:19 AM)lyn_x napsal(a):  LD: pokud jde o to zalétavání, nevíte, jaká vzdálenost úlů, pokud jsou v jedné řadě, zalétávání účinně omezí? Stačí řadu rozvolnit na rozteč např. 2 metry?

To je těžké říci, někdy stačí změna orientace česna, někdy je i 0,5m dost. To bych doporučoval kombinovat se vzdáleností od sebe. Tedy pokud je to možné. Záleží i na tom, odkud včely mají přílet, překážky v letových drahách a pod. Tohle je na celou přednášku. Já mám na stanovišti místa, kde je zalétávání enormní vždy. Také toho náležitě využívám k rychlému testování. Čili je vidět, že z nevýhody lze udělat i výhodu. Naše jednolité řady jsou ale pro zalétávání nejhorší.
Myslím, že je ale potřeba toto doplnit o selekci, která je tomto směru poměrně jednoduchá a to ať už jde o přímé metody nebo nepřímé metody testování. ld

[Milan Bencúr †]

Naši predkovia chránili úle v domcoch. Domec robili zvyčajne na štyri úle. Ten počet vyhovuje aj pri rozmiestnení úľov v skupinách na včelnici, čo pri počte, povedzme dvadsať včelstiev, stačí. Aj podstavce sú zvyčajne konštruované na štyri úle. V starej literatúre je rad úľov na včelnici tvarovaný do polkruhu alebo do kruhu. Paletové včelárenie orientuje letáče úľov na dve alebo štyri strany. Košnicové včelíny a veľké včelíny na konvenčné úle, sú stavané po obvode v tvare štvorca alebo obdĺžnika a v nich sú včelstvá v jednotlivých častiach tiež zvyčajne rozmiestnené po štyri úle. Všetko sú to nápady včelárov súvisiace so zalietavaním a orientáciou včiel.

[Víťa]

(16.06.2017 10:22 PM)Tomáš Palata napsal(a):  

(16.06.2017 09:16 PM)Víťa napsal(a):  Heterózního efektu bych se snad ani nebál - málokdy jsou v buňce k vidění dvě matky zakladatelky a to ani při silnějším napadení...

Já jo. Tohle už mám za sobou. To byla exploze. A co dvě, klidně i čtyři.

Tomáši a vyjádřeno procentuálně? A při jakém napadení plodu? A hlavně - jak se ten heterózní efekt projevil? Existuje vůbec? Upřímně řečeno vzhledem ke způsobu rozmnožování bych u hybridních roztočů čekal spíš depresi. Ale to je jedno. Tohle není to podstatné.

[Leoš Dvorský]

Víťo, takovéhle věci se počítají a vykazují dost těžko a navíc tam může být spousty variant. Já, když jsem porovnával svojí diagnostiku podle poškozených včel, tak jsem měl poměrně přesná porovnání s denním přirozeným spadem. Dělal jsem to denně 3x na několika stanovištích u cca 70-ti včelstev do té doby kdy jsem to stíhal, práce pro kata. Velmi rychle jsem zjistil, jaký vliv mají jednotlivá stanoviště. Dělal jsem si dokonce modely a pod. Nakonec zjistil a po několika létech používání mohu potvrdit ,že mi bohatě stačí ten jednoduchý propočet. Když jsem byl v r. 2011 pozván do Krušlova kamarády, netušil jsem, že přede mnou tam byl týden tzv. kurz varroaminitoringu. Přijel jsem tam skoro na zapřenou a šel ihned ke včelám. Tam v cca 10.00 hod byly příznaky těžké virózy a nejen viru def. křídel. Přižel jeden ze dvou majitelů včelstev a ptal se, co že hledám. Tak jsem mu řekl, ať okamžitě něco udělá nebo, že je do cca 8mi týdnů bez včel. To byl polovina července. Moc mi nevěřil a ukazoval, že tam dal nahoru formidol, jak mu bylo doporučeno. To nemohlo stačit, doporučil jsem něco dlouhodobého jako MiteGone a pod. K. Crha jim i nabízel a doslova vnucoval KM a MG asi celý měsíc. Nebrali to v potaz. Pak jsem tam byl znovu kolem 10.9 a šel na jisto. Vedle mne stál kamarád, dost známý chovatel, nejmenuji, aby se třeba neurazil. Řekl jsem jim, že tady končí. Namítl mi, že stále něco vidím jiného, než oni. Tak jsem jen konstatoval, že tam probíhá závěrečná loupež a že jsem to neviděl 1x, ani 100x ale ..... Tím to bylo odbyto. Za 14 dní mi volal jeden z majitelů, že jsou bez včel a druhý se nerad přiznal o cca měsíc později. Těch případů bych mohl napsat mnohem více, kdy ti, co si hrají na vědu, chodí s křížkem po funuse. Můj profesor statistiky Roubíček nám při studiu říkával. Když ke korelační koeficient cca 0,5 považuje to normální člověka něco jako náhodu a moc si toho nevšímá. Když ale je 0,75 už to vnímá a má to váhu. r=0,75 je již středně silná závislost. No a o tom to tak trochu je. Vnímavý člověk při dostatečném počtu opakování je často mnohem blíže než ti, kteří shromažďují tzv. přesná data (vzpomínám na Churchila- Věřím jen takovým statistikám, které si zfalšuji sám). Tím neříkám, nedělat to. Ale praxe je vždy daleko před statistikou. Navíc ty různé propočty mají jednu slabinu, nepočítají a nevycházejí z pravděpodobnostních vzorců už jen proto, že jde o naplnění těch různých neznámých a to je dost ošidná věc, to se nedá někdo opsat. . Ne nadarmo se říká, že teorie bez praxe je slepá a praxe bez teorie hluchá. ld

[Víťa]

(17.06.2017 11:27 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Ne nadarmo se říká, že teorie bez praxe je slepá a praxe bez teorie hluchá. ld

Ještě mi tam chybí něco, co by se postaralo, aby nebyla němá .

[Rasťa]

(14.06.2017 10:12 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Informuj, jak to bude dál pokračovat.

Počet pochodujících trubců se ke včerejšku rapidně snížil, v podstatě na první pohled není poznat nic, ale určitý počet trubčích mrtvolek za den lze u česna přeci jen objevit. Asi tak 5 mrtvých za den + 2 pochodující během proletu (sledováno 30 min). Poškozené mladušky jsem nepozoroval.
Včelstvo zůstává po zákroku s výřezem plodu nadále ostré. Předtím jsem neměl problém kosit porost před úly. Nyní útočí na mne i na kosu třeba i 30 m od úlu. Nevím, třeba to s výřezem nesouvisí a jde o nesouvisející shodu okolností.. Louku jsem však po zásahu do frňáku musel dokosit v kukle a do končetin jsem byl několika ozdravnými včeličkami počastován. Několikrát jsem byl donucen v práci ustat.

[Leoš Dvorský]

To je dobrý, trubce neřeš. Je-li ve včelách trubčina na okrajích , je to dobrý. Pokud by to byly včely, znamenalo by to výpadek cca 3000 včel za měsíc a to by už bylo nyní k zamyšlení. ld

[Milan Bencúr †]

(09.06.2017 10:01 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Chci jen připomenout, že nyní nastává doba, kdy se kleštík masivněji přesouvá na plod, resp. v mnohem kratších intervalech. Navíc začíná působit i heterozní efekt v důsledku zalétávání ve snůšce. Je tedy ten správný čas na biotechnická opatření. Tvorba oddělků, přeleták, izolace matky na 1-3 plásty s následným odstraněním tohoto plodu (klidně použít i na oddělek), odstranění prvního zav. plodu mladé matky a pod. Platí to samozřejmě pro podmínky podobné mým, tj n.v. 200-300 m, ovocné stromy, řepka, javor, akát a šlus! Ostatní (ve vyšších nv.) to mohou mít posunuto i o 14 dní, hranici. Tak toho využijte.
Lépe něco udělat nyní, je-li to třeba, než pak do nich cpát jedy, povětšinou zbytečně. ld

Zaujíma ma postup v narušení vývojovej fázy reprodukcie klieštika z časového hľadiska v porovnaní s vývojom vegetácie v prírode. Z toho čo uvádzaš predpokladám, že takéto opatrenie spadá v tvojej lokalite do obdobia po medobraní z agáta. Je znášková prestávka a včelstvá začínajú nový cyklus v plodovaní. Usudzujem, že treba sledovať vývoj vegetácie. Ja mám moje včely v lokalite 500 až 600 m nad morom. Keď u teba skončí znáška z agáta, u mňa skončila znáška z ovocných stromov a "tiež šlus". Nasleduje znášková prestávka asi tri týždne do letnej lesnej znášky, ktorá začína okolo slnovratu. V tejto sezóne sa u mňa rojili tri včelstvá, 12.mája v ležane, 20.mája a 10.júna v nadstavkových úľoch. To svedčí o rôznych podmienkach rastu jednotlivých včelstiev. Obdobie rojenia trvalo mesiac, tak ako každý rok. Odložence som urobil len z vyrojených včelstiev. Z ostatných včelstiev som odložence nerobil, mebolo z čoho, prezimovali slabšie. Teraz sú prezimované včelstvá v sile troch nadstavkov Jednotného úľa, uličky sú plné včiel, v plodiskách je desať až dvanásť rámikov plodu, obdobie rojenia skončilo, je znášková prestávka a letná lesná znáška je pred dverami. Je to na mojej včelnici ten správny čas na spomínané biotechnické opatrenie izolácie matky v odloženci? Samozrejme vzhľadom k vývoju vegetácie v prírode. Ak odpoveď znie áno, potom treba ročný postup delenia a spájania včelstiev, jarný a letný odchov matiek, prispôsobiť obdobiam medzi jednotlivými znáškami a po medobraniach?

[Milan Bencúr †]

Pred pár rokmi som čítal niekde na zahraničnom fóre, že klieštik priam dokonale pozná plodový cyklus včelstva. Nárast a pokles počtu buniek s plodom. V období rojenia včelstiev vraj akoby inštinktívne naskáče na telo dospelých včiel. Po vyrojení včelstva a osadení roja na nové miesto, klieštik v pude sebazáchovy prechádza z jednej bunky s plodom do druhej, aby sa reprodukoval čo najviac, aby zvýšil počty jedincov a zachránil svoj rod, lebo "tuší", že po letnom slnovrate bude plodu vo včelstvách ubúdať. Izolácia matky v odloženci na top pozícii úľa simuluje príbeh o rojovej nálade včelstva.

[Leoš Dvorský]

Jo, Milane, je to jak píšeš. Slunovrat bych ale bral jako hranici ke které se to počítá. Ono skutečně stačí na 14 dní izolovat matku na 3 plásty, pak z nich udělat oddělek a znovu na 14 dni a ten třeba odstranit a máš po V.d. Já to letos vykoncentroval jen na 1 plást. Ta tvorba oddělků bohatě stačí na ředění populace, podobně jako u rojů. Totožné to sice není, protože oddělek má zpravidla větší kapitál V.d., než roj, ale ta pauza stačí a je to výrazná pomoc. Proto plemenné matky nikdy tímto neprošly, nikdy jsem z nich oddělky nedělal nebo neošetřoval jinak. Naopak i plemenné matky musí prokazovat neustále své místo na "slunci". Já se to snažím dělat bodově i při biotechnických zásazích. Kleštík se v přírodě nepřemnoží, resp. nezničí svého hostitele. Sice, jsem už slyšel takový přihlouplý názor jednoho teoretika, že ano, ale asi rychle pochopit tu nesmyslnost a raději zmlkl. Včelaři množí kleštíka v květnu, pak ho ti tzv. lepší likvidují a pak ho zase množí v srpnu při krmení a pak zase likvidují. Ta hloupost je tak nebetyčná, že se divím, jak je to možné.
Někdy to nestihnou. Navíc nejvíc hynou včely na N.c. a také vlivem jedů, neonikotinoidů. Tím si ale u nás nikdo neláme hlavu a vše se svede na varroázu, protože všem jde jen o případné dotace a ne vyřešení problému, kvůli sobě a včelám jako takovým.
Pro mne je ale varroáza vyřešena jak zootechnikou, tak také selekci, na které pokračuji, protože i parazit si hledá své obranné mechanizmy. Podstatné ale je právě ta N.c. a také viry, jenže šlechtit na tohle si žádný profík nedovolí, protože by rychle skončil a ani časově by to nezvládl. Proto u mne také cizí materiály nevydrží nebo jen zcela výjimečně. Závislost mezi kleštíkem a plodem, jeho kvalitou, rytmem, výživou je ale enormní. Škoda že si někteří všímají jen jeho množství. ld