Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Zkušenosti s volnou stavbou
21.12.2012, 12:46 PM
Příspěvek: #21
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Chci poprosit zkušené včelaře ať nám začátečníkům předají zde své rady jak na volnou stavbu na jaře-tedy jak rozšiřovat a vést včelstva.
Prosím popsat 2 situace:
1, mám nějaké souše v zásobě
2, nemám žádné souše

Díky moc.
Odpovědět s citací příspěvku
21.12.2012, 08:51 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.01.2013 01:35 AM od Debora.)
Příspěvek: #22
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Já sice nejsem zkusená vcelarka, ale dovolím si popsat svúj postup. Pouzívám magazínu Dadant US, predevsím díky velkému plodovému prostoru, který není rozdelen na více nástavkú, coz se domnívám, je pro vcelstvo prirozenejsí a umoznuje efektivnejsí péci s variabilním prostorem.
Prechod na volnou stavbu jse nejlépe hodí v dobe vcelstvu prirozené. Kdo má moznost, nechá své vcelstvo vyrojit. Kdo to zná, dá mi za pravdu, ze teprve pri rojení máme moznost tento organismus trochu pochopit. Pokud si necí vcelstvo nevzpomelo, ze se smí rojit, múze si udelat smetence, vyberat 3 dobre zavíckované sousne, mladusky, letusky a maticku a rozsirovat uz jen rámecky bez mezisten. O zbytek se uz vcelstvo postará samo.
Do nového príbytku pridávám uz jen rámky s kouskem prilepené mezisteny na horní loucku (1. obrázek). Pouzívám plodové rámky 482x285 o sírce 28mm a nechávám jim 5mm ulicku mezi rámky (2. obrázek). Na fotkách jsou rámky jeste drátovany, ale to není nutné:


[Obrázky: naturbau_kampinoska_09_2010_02.jpg]

P.S: omlouvám se za debilní reklamu postimage.org

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
21.12.2012, 10:12 PM
Příspěvek: #23
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
U rozšiřování jde o to zajistit včelám dostatek a včas místo kam se rozšířit, ale zároveň je nezastavit ve vývoji. V podstatě jsou dva směry kam rozšiřovat, nahoru a dolů. Rozšiřování nahoru je na zastevení vývoje včelstva nejrizikovější. Při tomto rozšiřování je nejvhodnější použít souše, takto rozšířený prostor je pro včely méně náročný než prázdné rámky, ale také je potřeba zvážit sílu včelstva, teplé počasí teď a cca výhledově na 14dní dopředu a přínos sladiny. Pokud některá z těchto základních věcí není splněna, tak se včely nahoru nerozjedou, ale spíš vynaloží víc energie na udržení tepla v okolí plodu a zastaví se ve vývoji. Já rozšiřuji medník nahoru, první NN dávám souše a další zebruji s prázdným rámkem, ale jelikož mám Dadant a medníkové dílo používám jen v medníku, tak dílo i po třech letech je v pohodě použitelné. Plodiště obměnuji a rozšiřuji dolů. Obměna 50% každý rok.
Rozšiřování dolů není pro včely tak náročné, protože plodové hnízdo mají nahoře pod strůpkem, kde dokáží lépe držet teplotu. Takže nejjistější rozšiřování je dolů, kdy v podstatě je možné celý úl nadzvednout a podsadit nástavek. Nástavek může být nazebrovaný se soušemi, je tam větší pravděpodobnost, že postaví dílo rovně, ale ani tak to nemusí být 100%. Pokud se dává dolů nástavek jen s prázdnými rámky, tak s nějvětší pravděpodností pojedou včely s dílem jak se jim bude chtít a vyžaduje to aspoň na začátku stavby kontrolu s nožem v ruce, aby se případná nerovnost díla nařízla a navedla do rámku. Do starších rámků staví dílo rovně ochotněji než do nových rámků. A při Lang. 159 doporučuji nedrátkovat, když je potřeba nějaký ten začátek stavby narovnat, tak ty drátky jen překáží. Větší rámky(285) drátkuji pro zpevnění díla.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.12.2012, 12:22 AM
Příspěvek: #24
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Jeste jednu cestu pro prevod vcelstva na jinou míru rámkú, nebo na volnou stavbu bez rámkú:

Odchytneme si matku a smeteme zbytek vcelstva, nejlépe do rojácku. Nyní vyrízneme vcelí stavbu ze starých rámeckú, pritom je dobré dbát, aby jsme stavbu moc nerozházeli, a prisijeme ji na vrcnní loucky, nebo do nových rámeckú. Nejlépe se na to hodí snúrka na cistení zubú z hedvábí navlecená na jehlu. Snúrku omotáme o vrchní loucku a natáhneme ji az do spodní tretiny díla, kde jej nekolikrát prosijem a kazdý steh pripevníme k vrchní loucce. Nez vcelstvo poté hedvábí prokouse, je uz zpravidla dílo na horní loucce pripevneno. U starsího díla a za normálního pocasí to funguje celkem prima. Pokud vsak prevádíme vcelí stavbu v léte, kdy jsou vysoké teploty, je lepsí stavbu neprosívat, ale natáhnout snúrku az pres spodní cást stavby, aby ji ale snúrka neprorízla, vlozíme mezi snúrku a stavbu pár pevných lístkú (salvej), nebo stébla slámy, a omotáme snúrkou nekolikrát dílo a loucku. Nove uchycenou vcelí stavbu nyní múzeme ulozit do magazínu a pridat vcelstvo. Na loucky, které v budoucnu budeme pridávat, stací uz jen udelat vodící prouzek.
Pokud jsem neco spatne popsala, tak me prosím opravte.

Veselé prozití svátkú
Debora

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.12.2012, 05:50 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 01.01.2013 01:59 PM od MilanBencúr.)
Příspěvek: #25
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Ak nemá včelár dostatok plástov na zebrovanie, stačí, keď dá rámik s postaveným prázdnym súšom na pozíciu 4 a 7 v desaťrámikovom nadstavku. Pri nedostatku vystavaných súšov môže použiť krycie plásty so zásobami z plodiska. Ani vodiace prúžky medzistienok nedoporučujem. Výhodnejšie je, narezať 1 až 2 cm vysoké prúžky plástov a tie s pomocou roztopeného vosku prilepiť na hornú latku rámika. Mne vodiace pásiky medzistienky včely vyhrýzajú, ale na prúžky z plástov naviažu hneď s rovnou voskovou stavbou. Netreba sa báť straty tepla pri rozširovaní smerom nahor, pokiaľ včelár včelstvo rozšíri nad hniezdom. Včely potrebujú mať vyhriaty horný nadstavok pri stavbe diela. Rozširovať smerom nadol je zas výhodné pri tvorbe medníkov.
       

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
31.12.2012, 07:28 PM
Příspěvek: #26
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Mám podobnú skúsenosť s vyhrýzaním. Včely si prúžok upravia na minimálnu výšku a až potom stavajú, no nie vždy. Niekedy prúžok využijú. Inštinkt včelám káže stavať tam, kde už vosk je. Možno bude stačiť na trámik urobiť tenkú rovnú voskovú líniu striekačkou. Asi to vyskúšam.

Pod Piľskom, 1000 mnm, SR.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
31.12.2012, 08:08 PM
Příspěvek: #27
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
U mňa to nestačí, dokonca na rámik som im urobil aj drážku ktorú som zalial voskom a postavili si hlavu išli podľa svojej predstavySmile ale zase neskúšal som to na všetkých včelstvách takže niekedy sa môžu vyskytnúť aj výnimky Smile
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.01.2013, 10:54 PM
Příspěvek: #28
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Jako začátečník jsem zazimoval 5 včelstev na 3 NN (Lang 3/4), rozhodl jsem se hned od jara u všech zkusit pouze volnou stavbu, ale přemýšlím, zdali rozšiřovat "nahoru" nebo "dolu"...sleduji o tom různé diskuze, čtu a tak a pořád nevím...tvrdí se, že do slunovratu jdou včely radši za teplem nahoru. Dále nemám souše jen rámky.
Můj dotaz tedy zní:
1, rozšiřovat nahoru nebo dolu?
2, nebo obojí a najednou dát nástavky 2- jeden nahoru a jeden dolu a ať dělají co chtějí? máte zkušenosti, že by to včely nějak "podtrhlo"
Po přečtení Brenera mám pocit, že dostatek prostoru je v nást včelaření potřeba a radši víc a dřív než míň...ale to je jen teorie a praxe zatím chybí

DÍKY
Odpovědět s citací příspěvku
03.01.2013, 12:22 AM
Příspěvek: #29
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Smerom hore stavajú ochotnejšie (rýchlejšie). Pri nízkych rámikoch, dobrej znáške a silnom včelstve ich to nepodtrhne. Stavajú aj smerom dole, ale menej ochotne (pomalšie).

Pod Piľskom, 1000 mnm, SR.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
03.01.2013, 02:22 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 03.01.2013 02:56 PM od Debora.)
Příspěvek: #30
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Nástavkový mastnáci rozsirují nahoru. V prírode vsak staví vcelstvo vzdy dolú, to je jejich prirozený smer. Oni sice rozsirují nahoru lépe, ale jen proto, ze vcelkám nad hlavou vnucujeme neprirozený prostor. To je proti jejich smyslu a chudinky se snazí tuto neprirozenou situaci rychle napravit. Dolú jdou jen podle své chute.
Proc tedy nerozsirovat podle vúle vcelstva? Dále verím, ze vcelstvo souse nepotrebuje, v prírode je také nemá. Milane, nemás chut prejít rovnou na Warre? Wink

Jediný rozdíl mezi včelstvem a člověkem spočívá v tom, že včelstvo dokáže chyby člověka napravit, aniž by narušilo vzájemný soulad, nebo nějakým způsobem omezilo svobodu člověka.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)