Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Zdravější krajina
20.04.2018, 01:27 PM
Příspěvek: #11
RE: Zdravější krajina
(19.04.2018 12:48 PM)schützmeister napsal(a):  Něco úsměvného k tématu :
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-l...y-cro-plus
Zatímco kalamita na Moravě pokračuje už nejméně pátý rok obřím tempem, Duháci chránili desetiletí suché a mrtvé lesy Šumavy, a už několik let lesnické výzkumné projekty zkouší hospodařit tak, aby lesy žili - teď z ničehož nic se Bláha vzbudí a burcuje k ochraně lesa na severní Moravě. Letos - když už bude sežráno téměř vše. Big Grin
Tomu říkám postřeh. Big Grin
Blbý na tom je, že už nemají co chránit, jako před lety na Šumavě.
Hezky to komentoval jeden for v Plzeňském plátku - dva maníci s motorovkama čumí na paseku od obzoru k obzoru. " Tak Franto a je po kůrovci ".
PS " u nás to sucho ohromně prospělo jedlím - smrky kolem zařvali a ty teď krásně jedou. Už od loňska. To bude medu. Cool
Pánové v lesích se dříve HOSPODAŘILO, ochranáři čehokoli bez znalostí způsobí jen katastrofy. Největší hospodář LČR je veden managery a ekonomy, smlouvy na pár let. Snadno vytvářeli " obr " zisky aby se to mohlo rozfrcat . Rozprodali co se dalo , vyhnali lesní personál a nyní si na vše najímají firmy, a tady je výsledek ! Stejné je to s kormorány , nejdříve se přísně chránily a nyní když se přemnožily z nich udělali na MZ lovnou zvěř, aby za jejich řádění odpovídali myslivci, ale nikdo pro ostražitost kormoránů , neví co s tím aby nevyžraly ryby ve všech rybnících.

Jindřich
Hlasování: straka (+1), Centisi (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
20.04.2018, 03:34 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 21.04.2018 05:54 AM od straka.)
Příspěvek: #12
RE: Zdravější krajina
poznámka k příspěvku zdravější krajina

1)mám řešení, zatím patentováno jen u mně a SPV
2)v čem spočívá- na Šumavě i jinde v parcích nechat les svému osudu, tam,
kde vydrží dobře, kde přes všechno úsilí vznikne holina je dobré nasadit akát, ale ten růžový "Holdtův".
3)problém s kůrovcem vyřešen, do kůry akátu se nepustí ani náhodou, nechutná mu a je jedovatá.
4)"holiny" po lese zarostou velmi rychle i na suchých a nehostinných místech (vody bude ubývat!!!)
5)včelaři a jejich včely budou mít snůšku od červa do poloviny září
6)dřevo akátu se dá nepřetržitě těžit - pařezy obrůstají, mimo jiné výborné palivo, asi jako dub, je těžší, dobře se štípe,
má přírůstky podstatně vyšší než japonský topol nebo čínská paulovnie
japonský topol dává do ovzduší škodlivý izoprén C5H8, paulovnie zase vymrzne
7)o akátový les se nemusíme starat
8) než to vědcům dojde budou holiny všude
9)nedostatky ... není v zimě tak pohledný, kůra je jedovatá, květy a med ne
10) akát si nejlépe poradí i s opravdu velkou katastrofou, pařezy rychle obrostou...
11) je dobré mít vpořádku očkování proti tetanu, akát se ostny dokáže bránit i proti invazivním ochranářům, aby nám neubývali ...
straka/dehtín/20/4/2018
Hlasování: tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
03.06.2018, 12:50 PM
Příspěvek: #13
RE: Zdravější krajina
(12.04.2018 11:44 PM)MirekMatucha napsal(a):  ...Viděl jsem ale nějaký dokument v TV, kde u nás někde je spolek zemědělců a vlastníků půdy, který nakupuje a pronajímá půdu jen lidem, kteří chtějí hospodařit podle jejich stanov. Za nájemné kupují další půdu,... Ale viděl jsem to jen v letu a tak přesně nevím kde to je. Ale zaujalo mě to. .... M.M.
Dnes jsem zaregistroval pořad, o kterém jsem tehdy psal. Pořad ČT Nedej se. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10959...-pro-pudu/
Stránky sdružení na http://nadacepropudu.cz
M.M.
Hlasování: Ali (+1), Aleš Molčík (+1), Radka Nývltová (+1), Václav Návara (+1), Leoš Dvorský (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
01.11.2018, 05:22 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 01.11.2018 05:46 AM od MilanBencúr.)
Příspěvek: #14
RE: Zdravější krajina
Prírodopisný dokumentárny film o význame včiel pre udržanie biodiverzity rastlinných a živočíšnych druhov. Slovenská republika (2017).
Krajina s vôňou medu vo vysokom rozlíšení, súbor je dosť veľký. Sťahoval som ho v noci asi 12 minút. Kvôli autorským právam RTVS môžem poslať len mail s odkazom na úschovňu.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.01.2019, 11:01 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08.01.2019 07:25 PM od MirekMatucha.)
Příspěvek: #15
RE: Zdravější krajina
Nevím jestli je to oznamování z LPISu zas tak úplně jednoduché. M.M.

http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/LP...ravku.html

A když to nejde jako mně spustit tak na https://www.youtube.com/watch?v=PoU_Vt4IPNQ
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
30.01.2019, 10:25 AM
Příspěvek: #16
RE: Zdravější krajina
Nejprve mne informace o akátu od Straky velmi zaujala a začal jsem hledat, kde se dají sehnat stromky. Následně jsem v googlu našel info, že jde o invazivní silně netolerantní rostlinu - přikládám částečnou citaci
"Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky (tzv. alelopatie). V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého, s kterým tvoří neproniknutelné porosty, často tvořené ještě spolu s vlaštovičníkem větším. To je důvod, proč akát vytváří monokultury. Rostlina obsahuje látky robinetin, myricetin a kvercetin.[6] Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra.
Invazní druh
V evropských podmínkách jde o invazní druh. Do Evropy byl poprvé dovezen přibližně v roce 1601 francouzským botanikem Jeanem Robinem, po němž dostaly akáty své rodové jméno. V Česku je trnovník akát zmiňován poprvé v roce 1710. Koncem devatenáctého století se začal hojně vysazovat v evropských zemích pro zakrytí písčitých a skalnatých ploch, odkud rychle vytlačil původní, mnohdy velmi cennou vegetaci. Pro jeho obrovskou vitalitu a silné zmlazování je současné úsilí o jeho odstranění ze stanovišť velmi obtížné. Mezi území, kde se potýkají s invazí trnovníku, patří např. Národní park Podyjí.
cit:https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Trnovník_akát
Takže je potřeba být opatrnými abychom náhodou v zájmu zachování krajiny prostřednictvím chytrých řešení nenadělali víc škody než užitku.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
31.01.2019, 08:42 PM
Příspěvek: #17
RE: Zdravější krajina
(30.01.2019 10:25 AM)Kaktus napsal(a):  Nejprve mne informace o akátu od Straky velmi zaujala a začal jsem hledat, kde se dají sehnat stromky. Následně jsem v googlu našel info, že jde o invazivní silně netolerantní rostlinu - přikládám částečnou citaci
"Trnovník akát má toxické účinky na rostliny ve svém okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy v konkurenčním boji proti okolním rostlinám toxické látky (tzv. alelopatie). V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého, s kterým tvoří neproniknutelné porosty, často tvořené ještě spolu s vlaštovičníkem větším. To je důvod, proč akát vytváří monokultury. Rostlina obsahuje látky robinetin, myricetin a kvercetin.[6] Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra.
Invazní druh
V evropských podmínkách jde o invazní druh. Do Evropy byl poprvé dovezen přibližně v roce 1601 francouzským botanikem Jeanem Robinem, po němž dostaly akáty své rodové jméno. V Česku je trnovník akát zmiňován poprvé v roce 1710. Koncem devatenáctého století se začal hojně vysazovat v evropských zemích pro zakrytí písčitých a skalnatých ploch, odkud rychle vytlačil původní, mnohdy velmi cennou vegetaci. Pro jeho obrovskou vitalitu a silné zmlazování je současné úsilí o jeho odstranění ze stanovišť velmi obtížné. Mezi území, kde se potýkají s invazí trnovníku, patří např. Národní park Podyjí.
cit:https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Trnovník_akát
Takže je potřeba být opatrnými abychom náhodou v zájmu zachování krajiny prostřednictvím chytrých řešení nenadělali víc škody než užitku.
Představ si, mám kousek lesa stromy tam mají nějakých 50sát let, jsou tam akáty , buky a jasany nějak se patrně skamrádily a žijí, patrně nesledují údaje na internetu.

Jindřich
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.02.2019, 02:10 PM
Příspěvek: #18
RE: Zdravější krajina
Na každou věc se dá dívat z různých úhlů pohledu. Brambory také nejsou z Evropy a od té doby, co se pěstují ji uchránily asi 4x od hladomoru. A tak by se dalo pokračovat s jinými rostlinami. Na akáty se můžeme dívat stejně. Lidé změnili přírodu tak, že se dnes již v přírodě skoro nevyskytují roje. První rok jich přežije dle mého soudu tak 25%. Přičemž 80% z nich hyne hlady. To způsobil člověk přístupem k přírodě. Mohu se tedy na akáty dívat i tak, že tím naši předkové zachraňovali nejen pro včely to, co jejich předkové včelám a ostatnímu hmyzu vzali. Oni si ty chyby zřejmě uvědomovali, protože profit z akátů většinou již nezažili a vysazovali je pro nás, resp. naše včely. Nemyslím si ,že my myslíme také na své potomky podobně. Nakonec krátkodobé pohledy nejsou vždy košér. Např. Grónsko svůj název asi nezískalo jen tak a dnes se ví, že tam byly lesy. Příroda sama nachází rovnováhu i bez nás a jednu se nás jako druhu zbaví. Děláme pro to vše. Kdo jste například ve svém okolí vysázel pro včely a ostatní hmyz třeba vrby, kdo to děláte pravidelně? Nelze jen brát, ale je také třeba dávat, vracet. I když v ŠPV to jakési splácení dluhů přírodě předpokládám. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
16.02.2019, 10:42 AM
Příspěvek: #19
RE: Zdravější krajina
https://www.novinky.cz/veda-skoly/497446...racek.html

Cíl - probudit lidi??? Lidi se neprobudí, vždyť se neprobouzejí ani lidi, co mají včely.

Včelařit bez chemie je normální!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
16.02.2019, 09:18 PM
Příspěvek: #20
RE: Zdravější krajina
Odkaz mi bohužel nejde otevřít....
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)