Vlastnosti včelstva určujú matka s trúdom, alebo aj robotnice?

[Leoš Dvorský]

Dobrý večer Milane.
Víte ono to je o komplexním pohledu. Když jsem začínal včelařit, razilo se heslo:"každý včelař chovatelem matek", pak bychom byli rádi, kdyby to uměl každý včelařský důvěrník. Dnes se to sice neříká, ale je to fakt a razí se :"každý včelař odběratelem matek". Jenže ono se vše ne všude hodí. Dříve jsme šlechtili a vyhledávali tzv. extrémní jedince a snažili se neustále posouvat střed Gausovy křivky na jinou úroveň. Dnes je to obchod a každá matka, kterou chovatel vyprodukuje jde ven. Vždyť je za ní dotace a na kvalitě nezáleží. Kdyby dotace nebyly, udrželi by se jen ti skuteční chovatelé a dalšímu šlechtění by to prospělo. Vy víte, že včely odchovají i v trubčích buňkách dělnice, tak asi mají nějaké slovo. No a nakonec je tu námi tak opomíjená epigenetika. Staří včelaři jako Sklenar, u nás B. Šrám to věděli nebo spíš měli odpozorováno moc dobře. Proto já šířím kvalitní geny především oddělky z chovných, resp. plemenných včelstev, do kterých umisťuji matečníky, panušky stejného původu. Tak to jde mnohem rychleji než jen matkami a matečníky. Sice se dá namítnout, že oddělky se v přírodě nevyskytují a je to nepřirozené. To je pravda, ale chceme-li přírodě trochu pomoci ještě za našeho života, je to dobrá cesta. Nemáme totiž nikdo záruku, že v naší práci bude někdo pokračovat, naváže na ní a čekat 1000 let se mi nechce. Matky takto odchované se své mámě velmi blíží , resp. jejich potomstvo. Musíme se vrátit k výběru tzv. extrémních jedinců. Já to udělal a pokračuji dál v práci B Šráma, po kterém jsem převzal materiál v r. 1967.
Zdraví
LD