Včelařská petice ze dne 20. března 2018
nesouhlasíme s LPISem a praxí nahlašovaní postřiků - více informací zde


Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
03.02.2018, 12:38 PM
Příspěvek: #31
RE: Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
Zkus to tady http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Jak%2...elstvo.pdf ld

Včelařit bez chemie je normální!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
03.02.2018, 07:16 PM
Příspěvek: #32
RE: Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
Tvůj článek Leoši čtu několikrát za rok již po mnoho zim. Vždy, když se objeví v zimování některého včelstva nějaká odchylka. A tak si zas otevřu články o zimování a větrání a studuju. A pak se divím, že se některý úl a některé včelstvo nechová dle článků. A hledám třeba, proč jeden úl kondenzuje na díle dole a druhý nahoře při stejné síle a stejném větrání,...

Japonec se mně zatím přesto na zimování jeví jako úl v naší nadmořské výšce relativně bezproblémový. Kondenzuje na novém díle a kapičky vydrží v buňkách dlouho do jara a stále vypadají čerstvě. U LG mně ale plesniví rámky či některá stěna které se napijí tou vlhkostí, ať tam je jakýkoliv větrání. Ale je to asi tím, že zatím nedokážu v LG zazimovat pořádně silná včelstva nad 4 NN. Vždy na ně něco k podzimu přijde a zeslábnou. Každý rok něco jiného. Ale jednou to dokážuSmile
M.M.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
03.02.2018, 10:21 PM
Příspěvek: #33
RE: Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
Taky jsem to už několikráte četl. Nejde mi ale do hlavy ten 1kg včel od Budela = 10 000 jedinců a od Corkinse = 30 000 jedinců. Je to chyba ve studii či podání jednotlivých pánů (nebo to špatně chápu) ?
A lze Leoši závěr článku chápat tak, že včelstvo podle u nás obecně užívaného přepočtu, tedy 30 000 = 3 kg dovede hospodařit se zimními zásobami lépe než-li včelstvo malé, slabé, 1 kg ?
Já zatím včelstva do takové síly do zimy ještě nedovedu připravit a slabé tedy nemám s čím porovnat.
Nahlížel jsem do svých ležanů (česno cca 7x12 mm, očko 25 mm obě v koutě, dno uzavřené, včel tak 1 kg) a vlhkost bych řekl přiměřená, plíseň žádná, ani v koutech vzadu. Příjemně mě to překvapilo, čekal jsem velké těžkosti.
Ještě není konec zimy.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.02.2018, 02:29 PM
Příspěvek: #34
RE: Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
(03.02.2018 12:25 AM)MirekMatucha napsal(a):  U uzavřených úlů jsem spíš viděl mokré a plesnivé stěny či strůpek. Tady v těch vzduchu otevřených japoncích je voda jen na díle a plíseň nikde žádná. Stěny úlu většinou suché.
Mirku nemůže u těch japonců být příčinou neplesnivění stěn úlů uzavření uliček? Měl jsi někdy ty uzavřené úly s divočinou?
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.02.2018, 08:28 PM
Příspěvek: #35
RE: Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
Neplesnivění je skutečně ovlivněno hlavně větráním bez ohledu na typ úlu. Ale je třeba si uvědomit, že plíseň je vlastně v úlu přirozená a jestli má nějaký význam pro včely lze nejspíš jen odhadovat. Třeba tohle nesterilní prostředí zvyšuje odolnost, něco jako očkování ?
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
16.02.2018, 12:40 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 16.02.2018 12:42 PM od MirekMatucha.)
Příspěvek: #36
RE: Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.
(14.02.2018 02:29 PM)Víťa napsal(a):  
(03.02.2018 12:25 AM)MirekMatucha napsal(a):  U uzavřených úlů jsem spíš viděl mokré a plesnivé stěny či strůpek. Tady v těch vzduchu otevřených japoncích je voda jen na díle a plíseň nikde žádná. Stěny úlu většinou suché.
Mirku nemůže u těch japonců být příčinou neplesnivění stěn úlů uzavření uliček? Měl jsi někdy ty uzavřené úly s divočinou?
Mám některé LG s volnou stavbou na loučkách, kdy některé nástavky , především medníky jsou hodně prostavěné a je to spíš divočina. A tam ty prostory vzadu a v rohách ,které neobsedají, dost plesniví. Ale v těch japoncích mně staví spořádaně většinou 6- 8 plástů vedle sebe. Když bych včely vyhnal, vidím skrz úl na dno. V zimě se pak drží vlhkost jen na panenském díle pod a nad chomáčem. Protože se voda nedostane ke dřevu, nemá tam co plesnivět. Až na jaře ( u nás koncem února ) když se rozplodují a venku je ještě chladno, tak ta vlhkost je už tak velká, že ze spod díla voda kape. Pak je ten rozdíl teplot už tak velký, že se i vlhkost dostane na stěny úlu. Ale mokré jsou jen stěny spodních podstavených nástavků . Nahoře nad chomáčem, na zásobách a pod paropropustnou izolací je stále víceméně dřevo suché, voda se drží jen na studených zásobách a v prázdných buňkách. Protože však je to dílo nové panenské, nemá na něm co plesnivět. Ale jak říkám, každý úl je na tom trochu jinak a hodně záleží, jestli včely utěsní celý prostor od stěny ke stěně a sedí tak celou zimu,což v japonci není problém, nebo jestli z nějakého důvodu přes zimu nějak zeslábnou, že chomáč je při mrazech menší a u stěn zůstanou průduchy. To je pak stejné jako mezera mezi rámkem a stěnou v běžném úlu. Vlhkosti je pak hodně všude. Ale nejsem žádný velký výzkumník, včel nemám moc a času mám ještě méně, takže těžko mohu z toho zatím vyvozovat nějaké závěry. M.M.
Hlasování: Ali (+1), tondabh (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)