Tematický mód | Lineární mód

**schützmeister**

(06.08.2013 09:25 AM)Crha Karel napsal(a): Záměrem je, aby včelstvo u mne nad 650m.n.m. zimovalo jen v jednom prostoru a jen na loučkách. Medník tedy nasazovat co nejpozději, aby jarní med zůstal v plodišti v co největším objemu. Žádné přehazování. Myslím, že to zmiňoval Michal, že zimuje v jednom prostoru, jen nevím zda zmínil jeho obsah, tak nevím co je dostatečné.

Možná ještě doplním mé víc jak desetileté zkušenosti s Dadantem.
Předně vše záleží na klimatu a je třeba to osobně ozkoušet. Nic neplatí všeobecně.
U Dadantu se dolů používá tzv.manipulační nástavek. Osobně jsem ho zavrhl ze tří důvodů : v podletí do něj ukládají mrak pylu, ten je buď nutné přehodit / Milan Bencůr - nepraktické a dostanete ty nejhorší plásty do medníku / nebo přes zimu zplesniví, protože nejsou obsednuté. Na jaře pak, zůstane-li dole, stěhují se s plodem do plesnivých plástů. A do třetice - je to hrozně nepřístupné při kontrole rojení, jelikož nejvíc matečnílů bývá právě tam.
Pro podzimní uspořádání mě ale pomáhá vysoké dno - to zásadně pomůže při nedostatku místa, pokud potřebují a jsou to tak jedny z deseti, prostě postaví dalších 10 cm, které jim z jara odřežu. Na nízkém dnu nevím, tam by asi manipulační nástavek byl dobrý.
Zimovat v jednom prostoru je výhodné, kromě různého přehazování, v tom, že prostě na podzim, v zimě ani na jaře, když včelky potřebují klid, není třeba nic přehazovat. Nic nezplesniví, protože to snadno vytáhnu, nebo naopak přidám.
Do plodu vůbec nelezu od září do dubna. To jde samozřejmě i u jiných systémů,
jen s tím, že si prostě s plesnivými plásty musí včelky poradit sami.
Otázka rozměru je věc nelehká. Mám 39x32 a jednoduše na zimu je to široké a nízké. V létě je to v klidu. Samozřejmě to stačí i na zimu, léta to používám, není to ale ono. Plánuju něco jako 32x35 nebo tak. Prostě to co není přirozené je široko nízké uspořádání. Zjevně přirozené je úzko vysoké. 39 šířky v zimě využijí jen nejsilnější včelstva a pro ty je zase 32 výšky málo. Pokud by byl tvar obrácený, silným je to fuk a malé budou lépe hospodařit s prostorem. Při průzkumu rámkových měr, neboli historie včelaření, v horských oblastech vždy měli úzko vysoké uspořádání / Rakousko, Švýcarsko /.
Problém je trochu stavba vysokých plástů, respektive větší úlety tvaru oproti nízkým.
Lepších výsledků se dosahuje při ranné stavbě/březen,duben/ a nebo vkládáním mezi plod. V letním období je stavba krajních plástů tvarově velmi rozmanitá.

(07.08.2013 03:44 PM)Aleš Molčík napsal(a): Myšlenkou včelařit s jedním velkým plodištěm jsem se zabýval už před lety, ale pokaždé jsem narazil na to jak budu obnovovat dílo v plodišti.

U vysokého plodiště je to vořech. Asi bych na to do smrti nepřišel, nebýt rady jednoho místního včelaře. Věc je prostá - je třeba mít plodiště dvě : zimujete v jednom, rozšiřujete ne prostým nandáním nástavku ale tak, že prázdné plásty ze zimního plodiště dáte do prostřed druhého, jarního plodiště a vše obložíte stavebními rámky / zde je to těžší debata -jde o to jak a co máte v rámkách či loučkách / - tak jako tak, princip je v tom, že v dubnu mají najednou včely dvakrát tak vysoké plodiště / hned to nahoru proplodují a do stran staví jak o život teprve pak přijde jeden,dva, tři nízké medníky.
Výsledkem je každoročně nové plodiště, protože na zimu spodek vytavíte, nebo uděláte v květnu oddělek, při tom dostatek medných i pylových plástů pro zimování -
v horním plodiště je většina medu. Pro vytáčení stačí jen nízké medníky - ale boční plásty druhého plodiště je možné taky točit a jsou vždy na panenské stavbě, takže žádný humus.
Mimoto dubnová akcelerace na dvou vysokých, ač pouze středem obsednutých, plodištích je mimořádná.