Úhyn včel na sokolovsku

[Jan Brunclík]

Ahoj,
dneska jsem se dozvěděl o celkem dost hrozné věci a to o strašném úhynu včel na sokolovsku, které popisuje včelař Miroslav Tancl z Březové, včelaří 35 let a za letošní úhyn včel podle něj může chemická likvidace bolševníku. Máte také úhyny a nevíte čím by to mohlo být ... právě to může být ten důvod.

http://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region...41114.html

Ahoj Jenda

p.s. nevěděl jsem kam to zařadit tak se omlouvám jestli jsem to dal špatně. Ale chtěl bych, aby se o tom hodně mluvilo a takové věci se nikdy nestaly a byly pod přísným dohledem k ochraně včel.

[Aleš Molčík]

Tady v okolí jsou také včelaři co přišli o 100% svých včelstev i bez likvidace bolševníku.

[Jan Brunclík]

(15.11.2014 09:13 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Tady v okolí jsou také včelaři co přišli o 100% svých včelstev i bez likvidace bolševníku.

Myslíš, že ta chemie, postřiky nemají vliv na úhyn včel? Chtějí to tu opravdu zlikvidovat do poslední kytky jak to vypadá. A budou to likvidovat hlava nehlava jen, aby utratili dotace od EU.

http://vary.idnes.cz/projekt-likvidace-b...zpravy_slv

http://postimg.org/image/keezvlkp1/

[Aleš Molčík]

Pokud dojde k otravě pesticidy, tak neuhynou pouze létavky, ale dojde ke kontaminaci celého úlového prostoru a včelstvo hyne v křečích celé a během několika dnů. Z takto uhynulého včelstva je možné odebrat vzorky mrtvých včel a přes SVS zjistit příčinu úhynu a potom vymáhat škodu na těch co porušily předpisy. Porušením předpisů při aplikaci pesticidů je např. postřik za květu během letové aktivity včel. Letos jsou velké podzimní úhyny včelstev na celém území ČR.
Pokud jde o likvidaci Bolševníku tak to může být záležitost na hodně moc let, protože záleží na tom, kolik let mají semena danou klíčivost.

[Jan Brunclík]

Stejně si myslím, že používání různých postřiků na chemické bázi má velký vliv na včely. Záleží hodně čím a kde se co stříká a jeli-to nezbytně nutné. SVS se zatím nevyjádřila, alespoň si myslím, nikde jsem zatím nic nečetl co by to vyvracelo. A vymáhání škody v tomhle státě )) jedině po obyčejných lidech. S likvidací bolševníku to vidím na hodně dlouho jen záleží jak a čím ho budou likvidovat.

Jenda

[Aleš Molčík]

Chemie, která se používá v zemědělství nebo přírodě určitě má vliv na včely a nejen na ně, také na člověka. Jen tenhle konkrétní případ, kdy se s několika měsíčním zpožděním připisuje úhyn celého včelstva na použití chemie mi nepřijde reálné. Včelstva jsou na druhou stranu velmi variabilní a se ztrátou i části osazenstva by se dokázala vyrovnat i když by byla třeba slabší, ale byla by.

[Jan Brunclík]

(15.11.2014 11:10 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Chemie, která se používá v zemědělství nebo přírodě určitě má vliv na včely a nejen na ně, také na člověka. Jen tenhle konkrétní případ, kdy se s několika měsíčním zpožděním připisuje úhyn celého včelstva na použití chemie mi nepřijde reálné. Včelstva jsou na druhou stranu velmi variabilní a se ztrátou i části osazenstva by se dokázala vyrovnat i když by byla třeba slabší, ale byla by.

No ono se to hned projevit nemusí. A včely mají co dělat chuděry, aby přežili. Málo kdo zimuje na vlastních zásobách včel (med), do kterého si ukládají živiny, protilátky a silice, které hubí včelám i člověku bakterie v krvi. Při dokrmování včelstev cukrem, který neobsahuje tyto látky včelstva oslabují. Není to z mé hlavy - četl jsem to z jednoho referátu p.Oldřicha Matulíka, který popisuje své zkušenosti za 52let včelaření.

A už je popsáno v jednom článku v roce 2013, že spotřeba hnojiv vzrostla o polovinu.

Citace:Chemický koktejl na českých polích. Spotřeba hnojiv vzrostla o polovinu
30. září 2013  0:29
Od zkažené dovolené kvůli rybníku plnému toxických sinic až po zvýšené riziko rakoviny pro lidi. To jsou následky, které odborníci přičítají chemikáliím využívaným v zemědělství. Podle Zprávy o životním prostředí za minulý rok přitom spotřeba pesticidů a herbicidů vzrostla v Česku za posledních dvanáct let o třetinu, hnojiv dokonce o více než polovinu.

Zatímco na počátku tisíciletí spotřebovali zemědělci na hektar v průměru méně než osmdesát kilogramů průmyslových hnojiv, loni či předloni to bylo už téměř 120 kilo.
Jejich využívání má neblahé následky především pro vodní ekosystémy. Hnojiva se z orné půdy dostávají do povrchových vod, kde pak dochází k přemnožení řas a sinic. To způsobuje nedostatek kyslíku, zhoršují se podmínky pro život ryb a dalších vodních organismů. V malé míře přispívají hnojiva i k tvorbě skleníkových plynů.
Ještě horší následky pro životní prostředí má podle odborníků nárůst spotřeby prostředků pro ochranu rostlin, tedy různých pesticidů, herbicidů a fungicidů. Těch zemědělci v minulém roce spotřebovali 5 700 tun.
Chemikálie se z polí dostávají až do organismu člověka
"V agrosystémech je úplně mrtvo, není tam půdní fauna, žádné žížaly a mikroorganismy. Je tam nedostatek organické hmoty. Z půdy se tak stal v podstatě jenom substrát, který slouží k tomu, aby rostliny neupadly," varuje Jakub Hruška z České geologické služby. Taková půda je podle něj náchylná vůči erozi, kterou je podle ministerstva zemědělství ohrožena téměř polovina veškeré zemědělské půdy v Česku.
Co je glysofát?
Látka, která se podílí na hubení plevele, je účinnou látkou Roundupu a dalších herbicidních přípravků. Snižuje aktivitu enzymu EPSP syntázy a využívá se k syntéze aromatických aminokyselin, jeho zablokování vede k narušení tvorby bílkovin. O jeho toxicitě se vedou dohady.
Nedávný celoevropský test organizace Přátelé Země navíc ukázal, že přípravky se mohou dostat i do lidského organismu. Průzkum prokázal přítomnost toxického herbicidu glyfosát v moči 62 procent testovaných Čechů, zatímco evropský průměr byl 45 procent. Glyfosát může být nebezpečný především pro těhotné ženy.
"Průzkum indikuje, že vystavení běžné populace, která ve svém životě nepoužívá pesticidy, je širší, než se předpokládalo. Vzhledem k možným účinkům glyfosátu jako takzvaného endokrinního disruptoru by měly být opatrné hlavně ženy těhotné nebo plánující rodinu. Ukazuje se totiž, že nejcitlivější k účinkům látek narušujících hormonální systém je lidský plod," okomentoval výsledky lékař Miroslav Šuta, který je odborníkem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví.
Začarovaný kruh ničení a dodávání živin
Protože ochranné přípravky zničí veškeré živiny v půdě, dodávají je zemědělci zpět do půdy pomocí hnojiv a dostávají se tak do začarovaného kruhu. Senátor a prezident agrární komory Jan Veleba ale upozorňuje, že spotřeba hnojiv i přípravků na ochranu rostlin se výrazně propadla po roce 1990 a přes nárůst v uplynulém desetiletí se k tehdejší úrovni zdaleka nepřiblížila.
Podle Veleby po konci plánovaného hospodářství v roce 1989 zemědělcům na drahé chemikálie nezbyly prostředky a k obratu došlo až kolem roku 2000, kdy čeští farmáři začali čerpat peníze z Bruselu. V minulém roce však spotřebovali o 100 kilogramů hnojiv na hektar méně, než v druhé polovině 80. let.
"Nyní jsme ve fázi, kdy se pomalu vracíme na původní úroveň," dodává Veleba a upozorňuje, že v Německu či Nizozemsku je spotřeba na hektar ještě výrazně vyšší než v České republice. Na druhou stranu podle ministerské zprávy evidují zemědělské velmoci jako Polsko či Francie pouze zlomek tuzemského průměru spotřeby.

To je postřik na bolševník, na řepku a na co bůh ví ještě. Dělal jsem v chemické průmyslu zhruba 15 let a nijak dobře mi to neprospělo, hlavně zdravotně. Také to nebylo hned vidět.

Tady je potvrzení SVS o tom, že veterinární inspektoři otravu včel prokázali.

:jen výňatek:
Státní veterinární správa řešila letos řadu případů, kdy byly postiženy desítky včelstev v okolí ošetřovaných polí, a vynaložila nemalé finanční prostředky na pomoc postiženým včelařům. Jen pro představu, cílené vyšetření jedné účinné látky přijde státní rozpočet na 1300 – 3000 korun, je-li potřeba stanovit hladiny více účinných látek, může cena vyšetření jednoho vzorku dosáhnout až 8000 – 9000 korun. Rozsáhlý případ zaznamenaly například krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj na Novojičínsku, podobně na Lounsku, v Ústeckém kraji, ale i na jiných místech, kde byla společným úsilím veterinárních inspektorů otrava včel prokázána.

Tady lze vidět přátelé, že se tu píše převážně jen o vynaložení nemalých finančních prostředků. Je pravda, že dnes zadarmo nic není. Ale kdo vám vrátí čas a úsilí vynaložené u včel a hlavně včely?
Je potřeba hodně o tom psát a mluvit, aby se stím začalo něco dělat a nenechat to uspat!

:celá zpráva:
http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-s...-vice.html

Mapa stanovišť s šetřením příčin hromadných úhynů včelstev v roce 2014

[Leoš Dvorský]

Před chvílí jsem dostal emalil od Mgr. Zástěry. Nechal testovat 6 druhů zralých medů na pesticidy u SVÚ Praha. Stálo ho to hodně peněz, nakonec testovali med na 140 pesticidů a všechny vzorky byly negativní. Neprošel pouze pyl z řepky, který také testovali.
Domníval se , že když všude kolem se pesticidy používají, že je nutně musí najít v medu. Nepotvrdilo se. To samozřejmě neznamená, že to úsilí, které včely musí na případné odfiltrování pesticidů vynaložit, je nestojí život nebo zdraví. LD

[Debora]

(16.11.2014 02:07 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Domníval se , že když všude kolem se pesticidy používají, že je nutně musí najít v medu. Nepotvrdilo se. To samozřejmě neznamená, že to úsilí, které včely musí na případné odfiltrování pesticidů vynaložit, je nestojí život nebo zdraví. LD

Bylo by zajímavější tyto látky hledat v organismu včelstva.


Na souvislosti mezi onemocněním zvířat a genetickým inženýrstvím poprvé uvedl madarsko-skotský vědec A. Pusztay. Všiml si, že změnou genu, organismu zcela neškodný lektin, může zapříčinit závažné genetické mutace. Po zveřejnění své studie byl okamžitě propuštěn. Pusztai aféra.

150 vteřin v televizním vysílání změnilo náš svět. Všichni dlužíme vděčnost muži, který se pouze snažil chránit náš život:

Věda v magnetickém poli peněz a Dr. Arpad Pustai

Glyfosáty zabíjejí všechny rostliny, s výjimkou geneticky upravených. Mnoho geneticky upravených plodiny produkuje "vlastní" jed, takzvaný BT-toxin, který je uložen ve všech částí rostlin.

Registr povolených GMO v čr

Prostor pro enviromentální přímou akci v čr

[schützmeister]

Rozhodopádně jestli se ten úhyn v souvislosti s bolševníkem potvrdí, sázím ho, ať mám napříště důvod pro proplacení s fondů Eů
Nezastávám se herbicidů, ale přeci jen je to trochu něco jinýho, než pesticidy a pak, Roundap se v lese používá celkem úplně všude, u nás s tím lesáci hubí maliny, což mě dost štve, no ale, že by na to včely končili v listopadu, jak píše Aleš je ptákovina.

---

(16.11.2014 02:07 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Nechal testovat 6 druhů zralých medů na pesticidy u SVÚ Praha. Stálo ho to hodně peněz, nakonec testovali med na 140 pesticidů a všechny vzorky byly negativní.

Leoši, tohle je dost zajímavý - čím si potom vysvětluješ zahraniční, tuším rakouské, testování, kdy pomocí medů dokonce hodnotí zátěž těžkými kovy a postřiky v různých oblastech ? Mají tedy vyšší zatížení, neb jen český člověk chabé testovací metody ?
Těžko uvěřit tomu, že včela dva dni po postřiku řepky nabere nektar bez chemie ?
A nebo ty rakouský včely to nedokáží odfiltrovat ? Dost mě to teda vrtá v hlavě, todle to.
Osobně teda moc nevěřím tomu, že med s areálu Spolchemie bude stejný, jako z vysočiny, co se týká chemické zátěže. No nevím, toto.