Rojení

[schützmeister]

(23.05.2014 12:53 PM)Petr Pokorný napsal(a):  No, u me 3 roky zadny roj a letos uz treti (z 11 ti včelstev), z toho ten treti včera jsem "doloval" z pul metru vysoky travy...

Na zem opřít dva plásty o sebe a krásně na to nalezou.

---

(23.05.2014 12:41 PM)Milan Urík napsal(a):  Když jsou včely dostatečně silné, je zebrování zbytečné,

O síle včelstva a rojení neí vše černobílé. Největší podíl na rojení má stanoviště, všecko ostatní je podřadné. Pokud se vám včely nerojí, stojí stanoviště za bačkoru.
Když je stanoviště super a nerojí se, jsou to chcípáci.
Na mém extrovním stanovišti, včely které se při fakt dobré technice nerojí při květu třešní, dají půlku medu, oproti těm, co se rojí. Tím myslím, mají matečníky, uletět je nenechám.
Takže rady a porady odkudkoli jinad jsou hezké, ale většinou nepoužitelné.
Trhat plodiště je nesmysl, ač vliv na roztoče bych viděl taky dost diskutabilně, mělo by to spíše být zápor, než plus. To, že to funguje Leošovi, je spíš včelama a stanovištěm, než zebrováním.
Proti rojení je hlavní místo do boku a již vystavěné prázdné plásty, ale to zase zvětšuje množství plodu.
Zebrování je fajn pro mor a zvápenatění.

---

(23.05.2014 02:10 PM)Lucínek napsal(a):  K tomu pokud mohu nějaké otázky:

1. Fungují lapače rojů na stanovišti? Jak by měl takový správný funkční lapač vlastně vypadat?

2. Milan píše, že "Na stavbu nového diela potrebujú okrem znášky aj teplo, ktorého je vždy najviac pod povalou úľa." S tím mám zkušenost stejnou, totiž když podstavím prázdný nástavek, tak snaha o stavbu v něm nulová, když nadstavím nástavek nahoru, staví celkem ochotně a rády. A jak to jde dohromady třeba s tou metodikou japonského úlu, kde prázdné nástavky primárně podstavuji a shora odebírám jen plné? Staví v takovém případě stejně ochotně dole, když nahoře nemají kde? Ale asi si na to odpovím sám - protože jde o souvislý plást, tak jim to podle všeho tolik nevadí a pokračují i dolů. Protože mě dole s oblibou "prodlužují" existující plástve, ale nestaví nové trámky/rámky v podstaveném nástavku.

Lapače jsem zkoušel a výsledek nic moc. Záleží to asi taky na okolní nabídce dutin. Nejlíp se mě včely chytli na uskladněné staré zásoby.
U toho japonce je podle mě podstata malý průřez úlu, je to propstě něco jiného a daleko přirozenějšího.

[Miroslav Macek]

Včera ráno pred odchodom do práce som počul z jedného úľa matky tíítať a kvákať takže som očakával z domu telefonát že sa roja. Tak sa aj stalo. Skončili tesne za úľom na jabloni. Na rojenie som pripravený. Mám urobené lieskové palice ktoré sa dajú nadpojiť spojkami z rúrok až na dĺžku asi 10 metrov. Roj som striasol do rojnice ktorá má dno z ktoré sa dá vytiahnuť a má presieťovaný otvor. Mal 4,3 kg. Keďže ide o roj z včelstva – vlaňajšieho roja ktorý som doposiaľ vôbec neliečil , večer som ho zadymil avartínom a dal nocovať do pivnice. Ráno som narátal cca 100 klieštikov. Dnes som ho vsypal do nového obydlia. Po jeho pravici skončí v úli ďalší - dnešný roj. Momentálne je v pivnici a čaká ho to zajtra.

---

[Milan Bencúr †]

Čo s ním, keď aj košnica je malá?

   

[Debora]

dobrý pro nástavkové včelaření s košnicí.

[Petr Pokorný]

Na sletu ve Vilémově u "Člověka plnýho včel" radil Evžen Babík tzv. past na roje : Bedýnku se starýma soušema (šrotem) umístit v blízkosti úlů a nechat jí pootevřenou. Už jí tam mám postavenou, tak uvidíme

[Ladislav Kohout]

Ideálně šrot po zavíječi.

[Debora]

tady se to rojí, že nestíhám šroubovat nástavky. Co den, to roj, jest-li to tak půjde dále, nedoženou to ani roztoči.

[Leoš Dvorský]

(03.06.2014 02:41 AM)Debora napsal(a):  tady se to rojí, že nestíhám šroubovat nástavky. Co den, to roj, jest-li to tak půjde dále, nedoženou to ani roztoči.

Deboro, tady mají roje jen někteří. Jinak, alespoň z našeho VS, to moc nelítá. Voda k nám ale chodí od vás, tak třeba ještě.... .Zítra máme setkání s důvěrníky, tak budu mít nejčerstvější info. S roztoči máš ale pravdu, letošní rok je zvláštní. Na to jaké byly a jsou prognózy, je situace téměř skvělá. Kéž by to tak bylo i jinde! Některá včelstva to ale vyřešila dost originálně, přestala plodovat a nyní to znovu rozjíždějí. On ten časový posun může na něco ukazovat. Včely asi vědí víc než my.
Po dlouhé době jsem měl možnost vidět téměř všechny roztoče v úle na jednom místě už v květnu, fakt zajímavé a mohl jsem tak začít bez námahy určité testy. Časný chov u mně končí a připravuji pozdní. LD

[Tomáš Palata]

(03.06.2014 02:41 AM)Debora napsal(a):  tady se to rojí, že nestíhám...

U nás na severu taky. Vše minulý týden po konci ochlazení. Jedna kolegyně nám svůj letošní 4.roj dala, ženě na včelnici přiletěl roj odjinud, já cca 30 m od své včelnice taky roj... Ale od nás nic. Vše své jsme prohlédli, rojové matečníky nebo stopy po nich nikde.
   
Už je ve warré.
Jinak u ženy to bylo zajímavé. Ve středu jsme našli padlé včelstvo. Nechal jsem ho otevřené. V pátek okolo úlu provoz, pohledem pod fólii včely "jezdily" v úlu. Nechal jsem to být (jak se později ukázalo, zřejmě pátračky). V neděli k večeru jsme úl odstranili (žádné živé včely) a vymetli. V pondělí v poledne přiletěl roj, úl nenašel. Pověsil to na lísku vedle. Škoda že jsme byli tak aktivní. Bylo by zajímavé sledovat, jak si roj poradí s předchozími obyvateli.

[Petr Pokorný]

Nechci vypadat jako blbec (fakt se to všechno teprve ucim), ale roju jsem mel cca z 50% včelstev (letos muj první "rojovy rok", jinak jsem 3 roky nevedel, co je roj), ale při odtaceni medu jsem do nich i kouknul a většinou jsem nasel jen 1 matecnik a zadny rojovy kvantum... Taky usazovani roje je divny - chteji furt pryc. Myslite, ze to muze byt seismickou aktivitou, která tu zrovna probiha ?