Rákosový úl – tradice z Maďarska

[tondabh]

Haribol přátelé, předem předesílám že jsem vždy šťastný když se někdo zabývá myšlenkami na zhotovení dutin pro včelky, ale je třeba také vzít v úvahu záměr a zdůvodnění výrobce.

Pokud vezmeme v úvahu že včelky žijí od nepaměti v různých dutinách, nebo v mírnějších pásmech i bez nich a porovnáme tuto skutečnost s informacemi různých výrobců, tak zjišťujeme, že informace typu za jak dlouho v jakém úlu vychladne čtyři litry vody, je pro život včel zcela nepodstatná a může některé začátečníky velice zmást.

Tyto údaje které napovídají člověku, že se při umístění čtyř litrů vody v tom či onom prostředí děje to a to, je úplně zcestné pro včelí společenství, které si umí poradit vždy a v jakémkoliv prostředí s kterým přijde do styku. Přátelé nesmíme zapomínat na to, že náš Otec dokonale vybavil všechny živé bytosti přesně tím, co budou pro své přežití potřebovati a myslím, že ten kdo včelky nějaký čas pozoruje, (ne že jen rabuje med), tak zcela určitě vypozoroval, že ať vědomě či nevědomě včelkám nastavil různé nečekané překážky, tak ty holky šikovné si s tím vždy poradili v jejich prospěch, což už nemusí být prospěšné pro včelaře, který má jiný záměr.

Osobně jsem v životě pochopil, že se vyplatí přijmout informace, které pocházejí od Matky Přírody a s těmi pracovat ve prospěch včeliček. Dále je třeba tyto zkušenosti diskutovat se stejně zaměřenými osobami a sdělovati si mezi sebou zkušenosti ať pozitivní či opačné, což vede k tomu, že se poučím z chyb, které už se povedly zrealizovati mým přátelům a nebo že moji přátelé již nemusí opakovat chyby, které jsem již osobně realizoval při své cestě a rád jim je sdělím. Výborný příklad této spolupráce byl předveden na našem setkání v Brně, kde jsme výše popsané všichni prociťovali v praxi.

Závěrem bych chtěl uvést jednu velmi významnou skutečnost, a to že klimatické podmínky jsou u nás mnohem tvrdší než v uváděném Maďarsku, kde není tolik chladu a vlhka jako u nás (pozoruj úl, kde dlouhodobě působí vlhké severozápadní proudění), což by mohlo mít velký vliv na slaměné či rákosové úly, a díky těmto klimatickým podmínkám, bylo zde v Československu od těchto typů úlů upuštěno, i přesto že se ještě přes slámu dávala vrstva hlíny s trusem apod.

Věřím že v mírných pásmech jako je Maďarsko úly vydrží i mnoho desítek let, ale jsem pro aby někdo udělal dlouhodobý test těchto rákosových úlů ve volné přírodě (napadení úlu myší, ptáky apod., což je něco jiného než když je úl u baráku ve vesnici) a porovnal rozdíly mezi dřevěným úlem a rákosovým, který bude asi i o “trochu nákladnější“.

Diskuzi zdar a mějte se všichni krásně včeličkově, Tonda.