+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Pomůcky k chovu včel (/forum-Pomucky-k-chovu-vcel)
+--- Fórum: Úlové sestavy (/forum-Ulove-sestavy)
+--- Téma: Rákosový úl – tradice z Maďarska (/tema-Rakosovy-ul-%E2%80%93-tradice-z-Madarska)
Stránky: 1 2
Všechny stránkyRákosový úl – tradice z Maďarska - Istein - 15.12.2013 01:55 AM
Na maďarském webu jsem objevil zajímavou stránku www.nadkaptar.hu. Výrobce rákosových úlů Tomás Seres souhlasil s veřejněním překladu jeho webových stránek. Tento překlad v příloze předkládám k diskuzi. Po naší domluvě budu moct v další sezoně prakticky odzkoušet včelaření v těchto nástavcích bez mezistěn. Mám přislíbený klasický maďarský ležan „Nagy Boconádi“ s 18 rámky (42x36 cm) a nástavkový úl dle vlastního výběru ( přítel Seres může zhotovit jakýkoliv rozměr nástavku).
[attachment=279]
[attachment=280]
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Milan Bencúr † - 15.12.2013 08:11 AM
Ja som s mojím prírodným včelárením tiež začínal v ležane a slamených úľoch. Slamený úľ je pre včely vynikajúce obydlie. Doporučujem každému vyskúšať slamený úľ v akejkoľvek podobe.
![[Obrázky: ulik13+v+zime.jpg]](https://lh3.googleusercontent.com/-Ih6gvie-MYo/TKoxEjXDVsI/AAAAAAAADz8/yOlHbO5zmMY/w640-h480-no/ulik13+v+zime.jpg)
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - tondabh - 15.12.2013 12:44 PM
Haribol přátelé, předem předesílám že jsem vždy šťastný když se někdo zabývá myšlenkami na zhotovení dutin pro včelky, ale je třeba také vzít v úvahu záměr a zdůvodnění výrobce.
Pokud vezmeme v úvahu že včelky žijí od nepaměti v různých dutinách, nebo v mírnějších pásmech i bez nich a porovnáme tuto skutečnost s informacemi různých výrobců, tak zjišťujeme, že informace typu za jak dlouho v jakém úlu vychladne čtyři litry vody, je pro život včel zcela nepodstatná a může některé začátečníky velice zmást.
Tyto údaje které napovídají člověku, že se při umístění čtyř litrů vody v tom či onom prostředí děje to a to, je úplně zcestné pro včelí společenství, které si umí poradit vždy a v jakémkoliv prostředí s kterým přijde do styku. Přátelé nesmíme zapomínat na to, že náš Otec dokonale vybavil všechny živé bytosti přesně tím, co budou pro své přežití potřebovati a myslím, že ten kdo včelky nějaký čas pozoruje, (ne že jen rabuje med), tak zcela určitě vypozoroval, že ať vědomě či nevědomě včelkám nastavil různé nečekané překážky, tak ty holky šikovné si s tím vždy poradili v jejich prospěch, což už nemusí být prospěšné pro včelaře, který má jiný záměr.
Osobně jsem v životě pochopil, že se vyplatí přijmout informace, které pocházejí od Matky Přírody a s těmi pracovat ve prospěch včeliček. Dále je třeba tyto zkušenosti diskutovat se stejně zaměřenými osobami a sdělovati si mezi sebou zkušenosti ať pozitivní či opačné, což vede k tomu, že se poučím z chyb, které už se povedly zrealizovati mým přátelům a nebo že moji přátelé již nemusí opakovat chyby, které jsem již osobně realizoval při své cestě a rád jim je sdělím. Výborný příklad této spolupráce byl předveden na našem setkání v Brně, kde jsme výše popsané všichni prociťovali v praxi.
Závěrem bych chtěl uvést jednu velmi významnou skutečnost, a to že klimatické podmínky jsou u nás mnohem tvrdší než v uváděném Maďarsku, kde není tolik chladu a vlhka jako u nás (pozoruj úl, kde dlouhodobě působí vlhké severozápadní proudění), což by mohlo mít velký vliv na slaměné či rákosové úly, a díky těmto klimatickým podmínkám, bylo zde v Československu od těchto typů úlů upuštěno, i přesto že se ještě přes slámu dávala vrstva hlíny s trusem apod.
Věřím že v mírných pásmech jako je Maďarsko úly vydrží i mnoho desítek let, ale jsem pro aby někdo udělal dlouhodobý test těchto rákosových úlů ve volné přírodě (napadení úlu myší, ptáky apod., což je něco jiného než když je úl u baráku ve vesnici) a porovnal rozdíly mezi dřevěným úlem a rákosovým, který bude asi i o “trochu nákladnější“.
Diskuzi zdar a mějte se všichni krásně včeličkově, Tonda.
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Istein - 15.12.2013 01:29 PM
Tondo,
dík za tvůj názor. Sám jsem pokládal ty stejné otázky a právě jsem ten text pouze přeložil bez svého komentáře. Jak jsem už psal v původním příspěvku, výrobce (malovýrobce, který sám těchto úlů v roce 2011 měl 80 kusů) nabídl možnost praktického odzkoušení. Právě proto jsou vaše názory pro mně velice cenné.
István
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Milan Bencúr † - 15.12.2013 02:47 PM
(15.12.2013 12:44 PM)tondabh napsal(a): Věřím že v mírných pásmech jako je Maďarsko úly vydrží i mnoho desítek let, ale jsem pro aby někdo udělal dlouhodobý test těchto rákosových úlů ve volné přírodě (napadení úlu myší, ptáky apod., což je něco jiného než když je úl u baráku ve vesnici) a porovnal rozdíly mezi dřevěným úlem a rákosovým, který bude asi i o “trochu nákladnější“.
Diskuzi zdar a mějte se všichni krásně včeličkově, Tonda.
Môžem potvrdiť, že v slamených úľoch sa včielkam veľmi dobre darí. Lepšie ako v drevených. Práve "napadení úlu myší, ptáky apod." bol môj problém. Pred storočím sedliakovi taký materiál vyhovoval, údržba ho nič nestála, pretože ražnej alebo ovsenej slamy mal doma dostatok. A kde dnes zadovážiť neporušený stavebný materiál? Rákos tiež nerastie za každou dedinou. Pre nedostatok materiálu na údržbu som si radšej postavil drevené úle.
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Aleš Molčík - 15.12.2013 02:59 PM
Já mám jen jednu zkušenost s rákosovým víkem (8cm) a ve srovnání s klasikou, bylo v tom úlu míň vlhkosti a plísně. Ale určitě to chce mít takové úly pod střechou, aby s nemusela ta výplň, tak často měnit. Podle rákosu co mám na zahradě na větru, dešti a sluníčku, bych odhadoval venku životnost rákosové výplně na 5 let.
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Petr Jezowicz - 15.12.2013 04:47 PM
A kdyby ty stébla,byly svisle uloženy ve stěně úlu a ne vodorovně tak si myslím,že by se prodloužila životnost a odolnost proti vodě.Stejný princip funguje u obkládání venkovních stěn baráků dřevem,tam už je ten rozdíl v trvanlivosti markantní.
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Aleš Molčík - 15.12.2013 04:59 PM
A ještě to doplnit zvenku nástřikem lněného oleje.
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - Istein - 16.12.2013 10:35 AM
(15.12.2013 04:47 PM)Petr jezowicz napsal(a): A kdyby ty stébla,byly svisle uloženy ve stěně úlu a ne vodorovně tak si myslím,že by se prodloužila životnost a odolnost proti vodě.Stejný princip funguje u obkládání venkovních stěn baráků dřevem,tam už je ten rozdíl v trvanlivosti markantní.
Vodorovné uložení stébel rákosu je z důvodu technologického. Desky tvoří rám 3,5 x 4,5 cm (tloušťka je 3,5 cm) a rákos je pevně lisován mezi horního a spodního hranolu (v případě desky V x Š = 24 x 42 výška rákosové vyplně je jen 15 cm při tloušťce 3,5 cm). (info od výrobce)
Voda přes lisovaný rákosový vyplň neprosákne při běžném provozu na včelnici (zkušenost včelaře po 40 letech včelaření v těchto úlech).
(15.12.2013 02:59 PM)Aleš Molčík napsal(a): Ale určitě to chce mít takové úly pod střechou, aby s nemusela ta výplň, tak často měnit. Podle rákosu co mám na zahradě na větru, dešti a sluníčku, bych odhadoval venku životnost rákosové výplně na 5 let.
...
A ještě to doplnit zvenku nástřikem lněného oleje.
Výrobce (sám včelaří spolu svým otcem už 40 let) má včelnici a s těmi úly kočuje. Při této činnosti má průměrnou životnost převyšující klasické dřevěné úly. Díky pevného dřevěného rámu nástavků lze s nimi zacházet stejně jak celodřevěnými. Samozřejmě úly zvenčí ošetřuje vhodnou UV ochranou (stejně jak dřevěné úly) a o jejich dobrý technický stav stará. Z vnitřní strany nástavky neošetřuje.
RE: Rákosový úl – tradice z Maďarska - schützmeister - 16.12.2013 10:19 PM
(15.12.2013 02:47 PM)MilanBencúr napsal(a): Môžem potvrdiť, že v slamených úľoch sa včielkam veľmi dobre darí. Lepšie ako v drevených.Můžu potvrdit převzatými zkušenostmi od nás. Výhoda slámy či rákosu je suchý úl v zimě a lepší klimatizace v létě a to, ač se to nezdá, je fakt včelama ceněné.
Máme v ZO dědulu, co má takto provedené tuším předválečné Brennery, už má asi jen dva, ale, přesto že má jinak sbírku kde čeho, pořád je chválí. Včelaří v 750m.n.m., na jihozápadním svahu a má je ve včelínu bez přední stěny.
Letos na jaře jsem též navštívil chovatele od Strakonic, má zruba to stejné co maďar, jen ve slámě, asi 10ks a tvrdí, že v těchto úlech jde chov sám od sebe. Má to taky ve včelínu, cca ve 450m.n.m.
Má to prostě logiku a né že né, i tady u nás, v zimě ani tak nevadí zima, a dokonce jak jsem sám zjistil ani vítr, zato vlhkost je problém a ten ve slámě nebo rákosu prostě není.
Palce nahoru, ikdyž sám zůstanu taky u dřeva, je to náročný a nedá se to opalovat.