Přirozený život včelstev versus člověk J.Nymsa

[Antonín Hyžík]

Díky, použil jsem KM jen z jara do úlů, kde zůstaly zásoby po úhynech k nějakému vyčistění od virů, zatím u včel ještě ne, ale u tří rodin kde se mi to v podletí nezdálo, jsem využil apiguard (thymol) a zatím vše žije, u některých dneska prolety. Takže asi spíše dám na thymol než na kyseliny, ale nikdy neříkám nikdy.

[Jiří Marx]

A co se ti na nich nezdálo?

[Miroslav Matucha]

(06.12.2020 01:35 PM)Jiří Marx napsal(a):  Každý organismus (i včely) na téhle planetě žije v určité rovnováze s okolním prostředím. Součástí okolního prostředí jsou i viry, bakterie a jiné breberky, z nichž část jsou pro včely neškodné a jiné naopak můžou včely napadat, poškozovat jim buňky a orgány a v konečném důsledku mohou včelám a včelstvu zpúsobit smrt. Tyto patogeny způsobují infekce a jejich přítomnost všude v okolí způsobuje stav, kterému říkáme infekční tlak . Každé stanoviště může mít jiný infekční tlak, a to jak kvalitou (více druhů patogenů) , tak kvantitou (různé množství určitého patogenu) A to se ještě může v průběhu času měnit. Příklad. Covid jako nový druh viru změnil infekční tlak kvalitativně a rozjela se epidemie. To samé může způsobit včelstvo přivezené odjinud. Úhyn a následná loupež může změnit infekční tlak na stanovišti kvantitativně.

Každý organismus se brání infeknímu tlaku z okolí pomocí svojí imunity. Velmi zjednodušeně imunita brání vstupu infekce do organismu a taky likviduje patogeny, které se již do organismu dostaly. Imunita je daná geneticky a může se lišit u jednotlivých včel i včelstev. Existuje imunita buněčná a humorální (protilátky) Pak jestě rozlišujeme imunitu jedince, ta je dána převážně geneticky a imunitu sociální. Ta funguje spíš jako snížení infekčního tlaku ...... nemocné včely odlétají z úlu, sem se dá zařadit i VSH chování, čistící pud a grooming.

Takže imunita včelstva je rozhodující věc, která umožňuje žít na daném stanovišti , kde je včelstvo vystaveno určitému infekčnímu tlaku. Jestliže imunita daného včelstva zvládá infekční tlak, nic se neděje. Funguje určitý rovnovážný stav. Tento rovnovážný stav ale může být narušen. Infekční tlak se může změnit kvalitativně (převozem¨) nebo kvantitativně (úhyny na včelnici nebo v blízkém okolí)
Zrovna tak může být narušena imunita včelstva Chemickými látkami včetně tzv. "léčiv", špatnou výživou (hlad či jednodruhový pyl) STRES ..... obecně poškozuje imunitu, ať už je způsoben čímkoliv , včetně včelaře. Současně platná standardní metodika vedení včelstev je úplně mimo . Neustále je ve včelstvu způsobována nerovnováha a stres a to nevede k ničemu jinému, než k oslabení imunity včestva a vypuknutí nemoci. No a princip hnutí je vlastně dát včelám ŠANCI k nastavení vlastního rovnovážného stavu a tím i co nejlepší imunity. Je to vše velice komplexní a provázané.

Přirozený život včel umožňuje včelám plně rozvinout imunitu na úrovni jedince a zejména SOCIÁLNÍ IMUNITU a to nesmírně zajímavým způsobem a to toho zcela jistě moc neznáme.

Proto zde jsou pokud možno podrobné návody jak nechat včely postavit plodiště tak, jak samy chtějí. Má to nedozírné důsledky a můžeme se o tom zcela otevřeně bavit, hlavně proč a co to dělá s roztočem ( všimněte si , že jsem ho zmínil poprvé) .
Včelařit podle přirozeného života včel znamená i to, že včelař upřednostní potřeby včel při odebírání medu. Tvorba zimní generace na medu by měla být samozřejmostí. Nevytáčené včely se chovají jinak, jinak plodují a jejich zimní generace vzniká jindy, než u včel , které včelař permanentně vytáčí a pak krmí. To vše patří do sociální imunity a je na včelaři aby toto pochopil a včelí imunitu nepoškozoval.

Za onou bezzásahovostí, kterou zde zde zdůrazňujeme , bych viděl zejména vytvoření podmínek pro přirozený život včelstva a to s co nejmenším vyvedením včelstva z rovnováhy. Co nejméně zásahú do včelstva, každý zásah může vyvolat stres a poškodit imunitu.
Co se týká roztoče a nemocí, možná ti pomůže, že ve Švedsku, tam kde jedou bez chemie ošetřují jen včelstva v viditelnou virozou. Thymol do nemocného včelstva a když se z toho vylíže, výměna matky. Když ne, pak uhyne. Hlavně neošetřovat plošně. To je cesta do ...nikam. A navíc, léčba čímkoliv ( i KM) poškozuje imunitu včelstva, prokazatelně.
" Léčení " tedy pouze bodově , jako poslední záchranu včel (ne genetiky, tu musite pak vyměnit) aby nedošlo k úhynu a následné loupeži a tím zvýšením infekčního tlaku pro okolní včelstva.

Jirko tleskám. Takhle jednoduché to je. Toto tvé shrnutí by si měl dát každý včelař do deníčku na první stranu. A přečíst si to vždy když vykročí směrem k úlu. Já si to určitě uložím a s tvým dovolením v budoucnu jako citát použiju. M.M.

---

(06.12.2020 07:04 PM)Jiří Marx napsal(a):  Bodové ošetření je vlastně to co jsem ti psal, že se dělá ve Švédsku. Prostě vidíš příznaky viroz a zasahuješ. Ale to musí být červen max do 7.7. Aby se včely do zimy ještě vzpamatovaly. Máš na výběr.
1. Dlouhodobě KM 85% aspoň 14 dni. P...

Nemyslel jsi KM 65% ? Abychom někomu nevypálili včely. M.M.

[Antonín Hyžík]

(06.12.2020 10:41 PM)Jiří Marx napsal(a):  A co se ti na nich nezdálo?

Napsal jsem to nepřesně. Jednalo se o oddělky na rojové matečníky a z toho co jsem uděla, tak tyto dva oddělky začaly v červenci navštěvovat vosy. U ostatních se o to ani moc nepokoušely. Tak jsem tam dal ten Apiguard. Jsou a zatím vypadají v pohodě.
To třetí, to byla jiná kapitola, silné včelstvo, na něm dva medníky 39x15 a tak jsem do něj nelezl a nechával to až na podzim, že si vemu část snůšky, ale asi v srpnu jsem si říkal, že mají slabší provoz. Jsem je rozdělal a zjistil, že provedly tichou výměnu, jen čerstvě zakladena vajíčka, ale dost včel s deformovanými křídly a na nich ještě i kleštík, tam jsem dal Apiguard a pak i KM85%, ale tam již bylo pozdě, začaly vosy a tak jsem je zavřel a vylil benzínem.

[Jiří Marx]

Mirku, napsal jsem 85%. Nejde jen o ty roztoče, ty se dají odstranit se zavičkovaným plodem biotechnologickým postupem, ale o ty mladušky které jsou nakažené, ale ne tolik aby zemřely samy. Ty by se mohly podílet na krmení další generace a znovu ji nakazit. Má se za to, že je ta 85% KM sundá. Letos jsem v průběhu sezony viděl jen jednu včelu bez křídel u jednoho včelstva. Někdy na začátku srpna. Nebyla to moje genetika,dostal jsem je jako vyzimovaný odd, jinak to včelstvo vypadalo normálně, dost plodovalo a plod vypadal dobře. Připravil jsem si matku na 1NN, že ji v říjnu vyměním oddělkem . No ale v říjnu už milé včelstvo šlo do kopru, 200 včel a matka, nevylupováno. Tak jsem ho zavřel a oddělek zimuji na pár plástech v jednom NN. Jsou holt genetiky co se moc nebrání.

Antoníne, psal jsi že ti loni padlo vše. To je blbá situace, ale proč jsi jako člen ŠPV tady něco nenapsal. Zásada je samozřejmě taková, že hledat nový materiál by se mělo tam, kde včelaříme, ale proč nezkusit něco částečně vyzkoušeného a odolnějšího, když místní materiál měl 100% úhyn?

[Antonín Hyžík]

Na jaře jsem chtěl brát od tebe, ale jak Leoš říkal, že to jde téměř s každou genetikou, tak jsem to již neřešil. Vzal jsem vyzimované včelstvo s F1 tady na valašsku a namnožil na rojové M, pak jsem vzal ještě materiál od Koce, kde jsem bral své první včely, ty chci namnožit v příštím roce.
Jak to vidíš v genech po matce? Po té mají myslím jen 25% a 75% po otci. Matky jsem měl hezké a od světlých až po téměř tmavé (tergity), tak nevím, zda to stejně v jiné oblasti nepřeválcují agilní trubci od jiných?
PS: zjistil jsem na školení, že jsem nebyl jediný, ne v tom konkrétním roce, ale podobnou zkušenost jsem neměl sám

[Martin Smutný]

(06.12.2020 07:04 PM)Jiří Marx napsal(a):  3. Odebrat VEŠKERÝ PLOD a dále jako v bodu 1.

U tohoto bodu vidím velké riziko, že pro ně není důvod zůstávat a vezmou kramle (viděli jsme s Tomášem Palatou v praxi).

[Miroslav Matucha]

(07.12.2020 12:41 PM)Jiří Marx napsal(a):  Mirku, napsal jsem 85%.

A 14 dní do dlouhodobýho odpařovače? To jsem tedy ještě nezkoušel. To je vlastně totální desinfekční proplach včelstva. To je tedy ta Vítámvásova "kyselinová clona" nebo jak tomu říká. M.M.

[Roman Smejkal]

Tak za mě můžu říct, že Nymsův úl se mi neosvědčil.Snaha byla veliká, vyrobené 4 úly, dvě včelstva 3roky, jedno 1rok.
Největší problém u mě byl ten, že jsem měl velké plodiště,rámky šíře přes 50cm a výška mohla být i 80cm.Tyto rámky byly tak velké, že pokud je včely, což se stalo, někde jen trochu přitmelily,
nebylo je možné vytáhnout.Úl se stal vlastně mednou krávou, jen dost složitě vyrobenou se spoustou vychytávek.
Jelikož rámky nešly vytáhnout, aniž bych dílo poškodil, raději jsem je vůbec nevytahovat a tudiž jsem včely nemohl prohlížet.
Medné rámky v zadu plodiště někde vystavěly , ale na vytočení medu nedošlo.Nedaly se kontrolovat zásoby, váhu jsem neměl a tak asi nedostatek zásob
byl příčinou úhynů, nevím.Tvorba oddělků byla taky téměř vyloučena.Přešel jsem na klasické nástavkové úly LL.
Roman.

[Leoš Beran]

Plodiště je plodiště opravdu velké. Teoreticky do něj umím koukat a manipulovat s rámky. Mám vyrobené rámky, které lze vytahovat. Nyní to nedělám, abych neusmrtil při neopatrné manipulaci matku. Nyní mám 4 včelstva v 2N úlech. Ze třech loňských prosperuje zatím jen jedno. Letos byla slabá snůška a tak včely dostavěly plásty jen v dolní části. Pokud včelstvo přezimuje, tak nevidím problém, aby vystavělo i zadní část.

Nymsa psal, že tak jedno z 5ti včelstev je schopné života v takovém úlu.
Myslím, že je třeba být trpělivý. Klasické úly fungují určitě, ale generují mnoho práce pro včelaře, aby byly hospodářsky využitelné. U 2N úlu pouze pozoruji.

Samotného mě zajímá, zda je reprodukovatelné, co je v knize pana Nymsy publikované.
V zimě dám opět fotky na web. To už budu mít zase čas na virtuální svět.

---

Roman Smejkal:
Ještě se zeptám, kolik sezón jste 2N úly provozoval?