Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Monitoring roztoče po zimě
24.04.2013, 10:05 AM
Příspěvek: #11
RE: Monitoring roztoče po zimě
To ktorý aparátčik taký múdry postup vymyslel? A hlavne, ako tá metóda vylepší šancu na zdravší život včelám? Predsa vo včasnej jari je zo zdravotného hľadiska akákoľvek manipulácia so včelstvom nežiadúca. Včelstvo treba nechať vyvíjať sa v kľude až do pribúdania včiel, čo môže byť niekedy v čase kvitnutia vŕb a čerešne. Kto chce dať šancu včelám musí zmeniť myslenie a zabudnúť na postupy, ktoré neprospievajú zdraviu včiel. Nebohý pán včelár, Jindřich Boháč, napísal úžasnú metodiku o viac nadstavkovom včelárení a odpovedal na stovku otázok o citlivej manipulácii so včelstvami v plytkých debničkách na jar. Takých postupov sa treba držať, pretože o sile zazimovaného včelstva a jeho výkone v budúcej sezóne sa rozhoduje do letného slnovratu. S počtami klieštikov vo včelstve sa treba zaoberať po letnom slnovrate, po poslednom medobraní. Kto v lete pripraví včelstvá na zdravé zimovanie zodpovedne, ten sa na jar nemusí zapodievať liečením včelstiev, ale mu stačí podporovať ich zdravý rast.

Ahoj Milane, tak tu aparátčikovskou metodu jsem spískal já. Cílem samozřejmě není, jak zlepšit zdravotní stav včelstev, ale udělat první krok k zjištění, kolik roztočů v zimním spadu je vůbec relevantní počítat. Cílem je tedy v prvé řadě poznání a tomu se musí něco obětovat. Mnozí křičí, že zimní spad je nevypovídající, ale nikdo se neobtěžuje to ověřit. Pokud jde o tu manipulaci se včelstvy na jaře , je to otázka. Raději jedna manipulace na jaře a pak téměř žádná a při té se dá ten stav roztočů v plástech zjistit. Nakonec někteří z nás používají i zvedák, kterým se včely vyruší minimálně, neboť ve spodním nástavku nejsou téměř žádné včely. Velkoprostorový chov včel já chápu tak, že prostoru je více po celý rok než u zužovaných včelstev. V přírodě ta včelstva také nikdo neomezuje. Tedy žádné zuževání na zimu na polovičku letního prostoru.
Jinak pokud jde o počty roztočů v plástech u mne je to rozdílné proti Radkovi a dalším, kteří to zde zveřejnili. Bude to asi způsobem ošetřování, prostě tolik mrtvých V.d. nemám. Máš pravdu v tom, že př. Boháč udělal pro nástavkové včealření hodně, především v oblasti propagace. Jenže nebyl zdaleka sám.Byl to třeba Valent a Němčok (doufám, že jsem ta jména nezkomolil), Branner..... Byl u nás na přednášce na jaře v roce, kdy zemřel (zemřel na podzim ve Slovinsku), přivezl nám ta jeho různá schémata ohledně nástavkového včelaření, která měl načerpaná především z Německa. Už při přednášce jsem mu je přemalovával, protože byladělána více z technického pohledu na včelaření než biologického. Když odjížděl, řekl nám, že se vlastně u nás zase něčemu novému naučil a vyzval mne do vstupu k nástavkářům, nic jsem o nich nevěděl. U nás jsme totiž v nízkonástavých úlech včelařili podstatně dříve než on a museli jsme se tím prokousávat sami, ještě než začal psát a měli jsme tedy dost zkušeností. Jenže tehdy chyběla výměna a informace, nevěděli jsme o sobě a nízkonástavkové včelařaení bylo zatíženo ideologickými předsudky (myslím si ,že je dodnes). Často si na včechny vzpomenu, kdyby po každém z nás zůstalo tolik, co těchto průkopnících, co jsem jmenoval. Doufám, že se jim v tom včelařském nebi včealaří dobře. Leoš

Včelařit bez chemie je normální!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
24.04.2013, 11:04 PM
Příspěvek: #12
RE: Monitoring roztoče po zimě
Monitoring roztočov po prezimovaní včelstva, Leoši, je skutočne len vecou štatistiky. Niekedy pred 25. rokmi sme pri zimovaní včelstiev v medníku, po poslednom preliečení v oktobri, zmetali z horných latiek plástov v spodnom nadstavku spadnutých roztočov, aby sme čo najpresnejšie mali spočítané uhynuté jedince Varroa. Urobil som to jediný krát a nikdy som sa už k takému postupu nevrátil, pretože to nemá žiadnu vypovedaciu hodnotu. Podobne som iba jediný krát natieral na jar zaviečkovaný plod nejakým svinstvom a tiež som na takýto postup zanevrel. Dospel som k poznaniu, že liečeniu sa treba venovať po medobraní, aby išli včelstvá do zimy zdravé. Mám odpozorované, že v mojej lokalite majú včelstvá málo plodu okolo 20.augusta, minimum plodu okolo 20.septembra a 20.októbra sú bez plodu. To sú pre mňa termíny kedy v prípade nutnosti zasiahnem. Za posledných desať rokov (od roku 2003) som tak urobil v roku 2006 s kyselinou mravčou, v roku 2010 Avartínom a v roku 2012 BeeVitalom. Tie včelstvá vždy prezimovali a žijú dodnes. Pre mňa sú nepochopiteľné veterinármi a veľkovčelármi od stola nadiktované opatrenia u vás v Čechách, a tiež nerozumiem tým včelárom, ktorí od skorej jari do neskorej jesene pchajú do včelstiev chémiu od výmyslu sveta. Dnes je už prežitá prevencia v podobe natierania zaviečkovaného plodu vo včasnej jari, odľahčenie včelstiev gabonom v lete a dorazenie klieštika amitrazom v jeseni. Ničenie pre včely prospešnej mikroflóry a mikrofauny odparovaním kyseliny mravčej tiež nie je pre imunitu včelstva dvakrát prospešné. Včelárska prax sa orientuje iba na chemické metódy ošetrovania včelstiev, pretože je to najjednoduchší spôsob pre komerčne zameraných včelárov a tí ich metódy praktiky nútia aj drobným hobbistom, ktorí by zdravie svojich včelstiev dokázali kontrolovať biologickými a termickými metódami, pričom všetky tri metodiky sú z veterinárneho hľadiska rovnocenné. Ale to som sa od štatistiky dostal úplne niekde inde. Pre zmenu tiež ako aparátčik.

©Milan Bencúr
našapr@vda Warre
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.04.2013, 08:55 AM
Příspěvek: #13
RE: Monitoring roztoče po zimě
(24.04.2013 11:04 PM)MilanBencúr napsal(a):  Monitoring roztočov po prezimovaní včelstva, Leoši, je skutočne len vecou štatistiky. ... Pre mňa sú nepochopiteľné veterinármi a veľkovčelármi od stola nadiktované opatrenia u vás v Čechách, a tiež nerozumiem tým včelárom, ktorí od skorej jari do neskorej jesene pchajú do včelstiev chémiu ... Dnes je už prežitá prevencia v podobe natierania zaviečkovaného plodu vo včasnej jari, odľahčenie včelstiev gabonom v lete a dorazenie klieštika amitrazom v jeseni. ... Pre zmenu tiež ako aparátčik.
To jsi Milane pěkně shrnul.
U nás v Čechách jsou takováto opatření přímo nařizovaná veterinární správou a v případě odmítnutí Ti hrozí vysoká pokuta. U nás v Čechách na splnění těchto opatření leckde dohlížejí přímo ZO ČSV, kteří, když odmítneš nahlásí tě SVS. Jejich chemická komanda přijdou s úsměvem a medovým oslovením "přiteli", jdeme Ti natřít plod, měl jsi ve spadu o jednoho broučka víc. Pokrytectví na entou.
A ta metodika "ošetřování" se nařizuje na doporučení VÚ včelařského v Dole. Ano, přesně toho ústavu, který má zisky z prodeje oněch chemických preparátů.
Takže nám nezbývá nic jiného než udělat si vlastní výzkum, doufat, že našeho příkladu budou následovat další a dostatečným statistickým vzorcem argumentovat SVS, že tento sledovaný faktor (výše spadu v zimní měli) je jen věcí náhody a počasí.
A věřit, že na SVS jsou odborníci, kteří pochopí, že se nechali celé roky někým vodit za nos a metodiku změní.

Legalizujte konopí!
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.04.2013, 12:55 PM
Příspěvek: #14
RE: Monitoring roztoče po zimě
(25.04.2013 08:55 AM)Crha Karel napsal(a):  medovým oslovením "přiteli", jdeme Ti natřít plod, měl jsi ve spadu o jednoho broučka víc. Pokrytectví na entou.
A ta metodika "ošetřování" se nařizuje na doporučení VÚ včelařského v Dole. Ano, přesně toho ústavu, který má zisky z prodeje oněch chemických preparátů.

Já myslím, že to není pokrytectví, je to nevědomost. A tu nevědomost způsobuje DOL a ČSV - letos jsme u nás měli přednášku o léčení - pokud to nebudete dělat přesně podle nařízení, včely vám vychcípají.
Ono to časem taky přijde, ale starého psa novým kouskům nenaučíš, je to těžké.
Co nějakou petici ? V časopise by se mohla pěkně vyjímat ? A už nás i pár je .
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.04.2013, 01:57 PM
Příspěvek: #15
RE: Monitoring roztoče po zimě
(25.04.2013 08:55 AM)Crha Karel napsal(a):  U nás v Čechách jsou takováto opatření přímo nařizovaná veterinární správou a v případě odmítnutí Ti hrozí vysoká pokuta.

A co takhle místo odmítnutí se odvolat. Jestli je to ovšem možné, neověřoval jsem to. Protože odvolání by znamenalo opakovaný odběr a prostor s veterináři pro diskuzi o faktech.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
25.04.2013, 03:21 PM
Příspěvek: #16
RE: Monitoring roztoče po zimě
[quote='MilanBencúr' pid='812' dateline='1366833849']
Monitoring roztočov po prezimovaní včelstva, Leoši, je skutočne len vecou štatistiky. Niekedy pred 25. rokmi sme pri zimovaní včelstiev v medníku, po poslednom preliečení v oktobri, zmetali z horných latiek plástov v spodnom nadstavku spadnutých roztočov, aby sme čo najpresnejšie mali spočítané uhynuté jedince Varroa. Urobil som to jediný krát a nikdy som sa už k takému postupu nevrátil, pretože to nemá žiadnu vypovedaciu hodnotu. Podobne som iba jediný krát natieral na jar zaviečkovaný plod nejakým svinstvom a tiež som na takýto postup zanevrel. Dospel som k poznaniu, že liečeniu sa treba venovať po medobraní, aby išli včelstvá do zimy zdravé. Mám odpozorované, že v mojej lokalite majú včelstvá málo plodu okolo 20.augusta, minimum plodu okolo 20.septembra a 20.októbra sú bez plodu. To sú pre mňa termíny kedy v prípade nutnosti zasiahnem. Za posledných desať rokov (od roku 2003) som tak urobil v roku 2006 s kyselinou mravčou, v roku 2010 Avartínom a v roku 2012 BeeVitalom. Tie včelstvá vždy prezimovali a žijú dodnes. Pre mňa sú nepochopiteľné veterinármi a veľkovčelármi od stola nadiktované opatrenia u vás v Čechách, a tiež nerozumiem tým včelárom, ktorí od skorej jari do neskorej jesene pchajú do včelstiev chémiu od výmyslu sveta. Dnes je už prežitá prevencia v podobe natierania zaviečkovaného plodu vo včasnej jari, odľahčenie včelstiev gabonom v lete a dorazenie klieštika amitrazom v jeseni. Ničenie pre včely prospešnej mikroflóry a mikrofauny odparovaním kyseliny mravčej tiež nie je pre imunitu včelstva dvakrát prospešné. Včelárska prax sa orientuje iba na chemické metódy ošetrovania včelstiev, pretože je to najjednoduchší spôsob pre komerčne zameraných včelárov a tí ich metódy praktiky nútia aj drobným hobbistom, ktorí by zdravie svojich včelstiev dokázali kontrolovať biologickými a termickými metódami, pričom všetky tri metodiky sú z veterinárneho hľadiska rovnocenné. Ale to som sa od štatistiky dostal úplne niekde inde. Pre zmenu tiež ako aparátčik.


Víš Milane, co je pro mne nepochopitelné? Ne to, že to u nás je tak, jak je. To je fakt velmi jednoduše vysvětlitelný, ale to, jak poznatky přijímáme, respektive selektujeme. Dám ti příklad. Nedávno mi jeden zasloužilý funkcionář řekl: Nám se to co jsi napsal do časopisu nelíbí. Zajásal jsem, že konečně někdo a zeptal jsem se, co mu třeba vadí na medné komoře v domnění, že bude konečně o čem diskutovat. To prý nic, ale to ostatní (že by mu vadil ten osobní příklad?). Tak jsem mu řekl, že to není o tom s čím souhlasí nějaká skupina anebo ne, ale že časopis je o sdělování informací, vlastních zkušeností. To jsem udělal. On to stále nechápal. Asi si myslí, že to vše je ještě na povel (nebylo, ale zase trochu bude po provázání funkce redaktora s dodavatelem časopisu). Jenže ti mladší jsou ohroženi ještě více a to internetem. Tam přijímají informace jako evangelium a nerozlišují (ani nemohou) ty hlouposti a jsou ochotni je prosazovat mnohem tvrději než ti zasloužilí. Např. na Vikipedii je „nesrovnalostí“ nespočet a podílejí se na tom zdatně naši zástupci (tím nemyslím ŠPV). Jsem ale optimista, čas vše srovná, jen ho někteří už prostě nebudou mít a to není vůbec o věku. Jen hlupák by se zdržoval (třeba opakováním chyb druhých) a já to dělal hodně dlouho.


Nepochopitelné pro mne je to, že u nás někdo o alternativním přístupu a třeba i šlechtění na tzv. varroatolernaci jen žvaní, opisují se a upravují výsledky podle toho, jak se jim hodí a lidé to baští. Je to v systému. „Vědců“ je u nás jako hub po dešti, rostou na vysokých školách, jsou mezi chovateli, začátečníky a všichni (nebo drtivá většina) přitom, podle mne, nezvládá ani po několika desítkách let to základní, a tím je vědecký přístup. Zaměňují ho s kádrováním, rozlišováním, co (a také kdo) je správné a co ne. Jenže tohle do vědy nepatří. Prostě vědu zaměňují s byrokraticko administrativními přistupy a v lepším případě ji odtrhávájí od praxe. Kde jaký, ve své podstatě nevzdělaný, vysokoškolský učitel se prohlašuje za odborníka nebo je za něj pokládán. Vzpomínám a S. Jobse, který prohlásil, že když se chtěl něco naučit musel opustit školu. To je ten systém, který naše myšlení, invenci a schopnost empatie brzdí víc, než největší loupežníci světa (jde tedy o duševní lupiče). Myšlení u nás zdegenerovalo asi i proto, že bolí. Zlaté české myšlenky a ručičky prostě zmizely, doufám, že ne v nenávratnu. U vás to bude třeba jinak.
S tou chemií ale nesouhlasím beze zbytku. V přírodě neustále doslova zuří chemický boj parazita a hostitele, jen se na to nesmí člověk dívat tak jako drtivá většina „výzkumníků“, tedy staticky (a to jsem velmi kulantní) ,ale dynamicky. To je absolutně něco jiného. Touto formulací jsem si ušetřil mnoho stránek s vysvětlováním, promiň, ale ty vycítíš co myslím.
Amitráz nepoužívám od r. 2002 (tehdy naposledy při „léčení“) a Gabon, aerosol také od toho roku. Jdu jinou cestou a jde to. Samozřejmě to mělo náběh, ale systémově to takto je. Na přednáškách to naznačuji, abych nebyl odsouzen (tím nemyslím právně, ale včelařsky a i to je někdy na hraně). Prostě kdo chce, informaci převezme, rozvine a kdo není připraven, nemusí vědět vše, resp. to z mých přednášek nepochopí. Divil by se ses, co lidí nechápe a přitom o tom učí nebo mluví. Ani bys nevěřil, z kolika „přátel“ se někteří pasují sami na „nepřátele“, jen proto, že nechápou a jen prostě závidí. Budiž jim tedy nástavek lehký……
Proto mám radši začátečníky s všetečnými otázkami než ty „hotové“, kteří znají jen jednu pravdu, jeden úhel pohledu.
U mně je však rozhodující jak výsledek, tak i cesta. Na rozhazování rukou, prstenů a korálků nemám čas a vlastně ani chuť.
Z toho vyplývá, že nemáš ani zcela pravdu s organickými kyselinami. Já je využívám „uvážlivě“ a jak jsem řekl, dynamicky nebo se o to snažím. Je třeba pochopit princip chemického boje v přírodě a jeho dopady do genetiky a přirozené včelařské zootechniky, tedy do na mikroklimatu včelího obydlí. Samy včely nám to ukazují. Souhlasím s tebou, že tak jak je ale využíváme, je přinejmenším z hygienického důvodu, nesprávné (zase jsem to napsal velmi decentně). Kyselé přípravky, tak jak je užíváme ,mají momentálně slušnou účinnost, ale není to cesta. Včely v přírodě také tak nefungují. Jenže k tomu se musí včelařská populace teprve dopracovat.
Promiň, nemohu napsat vše, ale roztoč není problém, problém jsme my lidé se svým pyšným přístupem k přírodě a naprosto mizivými znalostmi.
Ještě jsi mi neodpověděl na to, jak se u tebe nyní chovají včely. Také chovají dělnice v trubčině? Tak naprav svůj „dluh“. Vše dobré přeje Leoš

Včelařit bez chemie je normální!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
28.04.2013, 12:08 PM
Příspěvek: #17
RE: Monitoring roztoče po zimě
Po týdnu jsem zkontroloval podložky a včelstva, kde jsem spodní NN vyčistil 0 roztočů a včelstva, kde jsem se spodním NN nedělal nic spad v průměru 1,3 roztočů Dodgy
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.03.2018, 08:00 AM
Příspěvek: #18
RE: Monitoring roztoče po zimě
Tak jsem vyzkoušel novou vyhlášku 18/2018. Bavili jsme se s mým známým včelařem, který má asi 40 včelstev a prodává oddělky, jak asi bude postupovat veterinární správa, když se najde ve vzorku zimní měli více jak větší množství kleštíka. On měl "měl" dopředu připravenou a prohlédlou, aby se tam žádný kleštík nedostal. Já na to, že vyzkouším a pošlu tam neupravenou měl ze včelstva, které na podzim rabovalo a dotáhlo hromadu kleštíka. Vyplnil jsem žádanku a poslal vzorek do Dolu. V žádance jsem zatrhl, že chci poslat fakturu a výsledek oznámit jen mně. Na začátku března mi volá šéf OVS, že mám ve vzorku kleštíků stovky a že je ani nespočítali a že musím udělat nátěr plodu. A že budou požadovat písemné potvrzení o provedení "léčení". Byl jsem na jednání a tak jsem neměl čas se s ním vybavovat, taky jsem na toto téma nebyl připraven, tak jsem mu vše "odkejval". Tak se nyní chystám na návštěvu OVS, jak si to léčení a potvrzení veterina konkrétně představuje. Pěkně mu ten příběh budu vyprávět a zeptám se ho, jak s takovou vyhláškou chtějí zajistit, aby lidi vzorky neupravovali. Nebo snad dokonce sami hlásili úhyny nad 25%.

A taky by mě zajímalo, proč Dol poslal výsledky veterině a ne na jen na mojí adresu. M.M.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
22.03.2018, 12:49 PM
Příspěvek: #19
RE: Monitoring roztoče po zimě
Protože to podléhá hlášení. Ty jim můžeš psát co chceš.
My takhle "podobně" dělali letos mor. Že prý to zmákneme s vymetením před vzorky.
Jenže blbá doba - málo měli. Já měl ve třetině úlů myši, takže jakýkoli odběr vyloučen.
Tak říkám - nemá to smysl, dám to až to půjde. Befel zněl, udělej to jak chceš, ale vzorky musíš dodat. Jak řekli, tak jsem udělal. A myslím, že i mnozí další.
Takhle u nás prostě funguje veterinární dozor. Podstatné je dodržení různých lhůt a vyplnění patřičných lejster - a je to. To jsou ty pilíře úspěšného včelaření v čechách.
Hlasování: MirekMatucha (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)