Medná komora

[Aleš Molčík]

Já jsem začal včelařit v květnu 2000. Dostal jsem tři roje od místního včelaře z obce a osadil jsem je do nových úlů s novými rámky a i ostatní vybavení vše nové. Další včelařskou práci jsem dělal už jen z toho co už jsem měl k dispozici, nic jsem nedovezl ani matky. V dubnu 2003 jsem převezl tehdy sedm včelstev na nové stanoviště do vedlejšího okresu a převoz jsem měl i s negativním vyšetřením na mor. A v červnu 2003 jsem našel ve včelstvu kliniku onemocnění moru plodu. V katastru obce jsme byly dva včelaři od sebe vzdušnou čarou cca 1.5 km a u toho druhého veterináři našli i příškvary. A jediný co jsem měl s tím druhým včelařem společné bylo jedno řepkové pole mezi námi.
Potom u mě následoval kurs prohlížitele a dostal jsem se s veterinářem víc mezi ostatní včelaře a hlavně jsem viděl i jejich včelstva zevnitř. A byl tam i včelař co měl očíslovaná včelstva, nástavky i rámky a perfektně vedenou evidenci o všem co kdy dělal, aby se vyhnul nákaze. Tehdy byla ještě možnost do 50% nálezu kliniky utrácet jen klinicky nemocná včelstva. A stejně postupně i tento včelař skončil na ohni i s perfektní dvouletou obměnou díla.
Mor je onemocnění které se přenáší potravou a nechávat včelstvům co největší možné množství jejich přirozené potravy, tj. medu, je jediný způsob jak se snažit zvýšit imunitu včelstev, není to také 100%, ale smysl to má. Dílo samo o sobě spóry nemnoží, to se děje v larvách a pouze dospělé včely mají tu schopnost spory moru eliminovat, proto také větší význam má ta výživa.