Léčení u včel

[Leoš Dvorský]

No moc si to neumím představit, protože já asi chápu ležen něco jinýho. Vzpomeň si na ten "překlopňák", co jsem vám ukazoval před třemi roky v Brně. Myslím, že tvůj ležan bude něco jako moje medná kráva. Tedy velký rámek (trámek) na studenou stavbu, česno na kraji. Na velkých plástech tam je také vždy trubčina na protilehlé straně česna. Ony ty buňky jsou často s vyšším úhlem, jsou tedy primárně včelami určeny pro zásoby. Mně osobně trubčina vedle dělničiny na plástu nevadí, naopak, koncentrují se zde roztoči a dělničina zůstává více méně čistá. O starost méně. Kombinované plásty, kdy je jak píšeš trubčina na krajích a uprostřed děličina nebo naopak, tak to jsem popsal, jsou vedle čisté dělničiny a pak teprve čistá trubčina, pokud tedy je. Tak ty patří do strany. Ty rozšiřuješ po plástech, pak tam musíš mít přepážku tu bych dole nebo nahoře neměl tak o 2-3 cm ode dna, aby včely mohly za ní a měly pocit prostoru. Ony ty včely nevědí, že jim něco přidáš nebo ne a tak hospodaří s daným prostorem. Ty tzv "deformace" díla jsou způsobovány nejvíce právě tímto. Včelař ví co bude, ale včely ne. Každý roj má svoji vizi prostoru a netuší, že mu to bude včelař neustále měnit. Já to mám jednoduchý, dám 1-3 plásty soušové jádro (dělničinu) a do stran jen ty stavební rámky (chápej ne s mezistěnou, ale zkosený do trojúhelníku). V NN provozu to jde jinak.
Abych to ale shrnul co jsem si představil, že včelaříš.
1) pokud je u česna dělničina a na protilehlé "trubčina", nehroutil bych se, je to dobře. v "plodišti" tohle nevadí. V tomhle případě bych ty varoapasti využíval jinak, vlastně je tam máš po celý rok, jak je výše uvedeno (nevyřezával jsem to nikdy). Když včas ukončíš plodování (tady pozor na krmení), líhne se poslední trubčina tak týden před posledním (pak následuje menší cyklus později- zpravidla) vyběhnutím dělničiny a je klid. V.d. se nemá na čem množit a nastupuje grooming a to třeba již začátkem srpna. Přitom do včel vlastně nesáhnu. Do konce října jsou schopny zlikvidovat tisíce roztočů a přitom jsou včely (ty dlouhověké) skoro netknuté. To mám vyzkoušeno hodně dlouho.
Z toho je vidět, že s kleštíkem se včely naučí žít, jen se nesmí narušit vnitřní rovnováha, tedy včelař ho nesmí programově množit v květnu a v době krmení. Není to o jedné vlastnosti, ale o posloupnosti, algoritmu.
2) ty kombinované dále od česna, nejprve ty s dělničinou uprostřed a pak opačně.
3) pak volné rámky.
Tohle jsou právě věci, které jsme ve zkrácené formě probírali v lednu s buňkou SEVER v Turnově. Až se někdy sejdem, proberem to podrobněji, moje představa, jak to máš, může být odlišná od reality. Ono je zde totiž více vlivů,které to ovlivňují. Délka plástu, česno, šířka uliček, síla..... Víc v tuhle chvíli asi nejde napsat. ld