Léčení u včel

[schützmeister]

Dotázek - jasně, že už to neděláš, ale když jsi dělal - jak se to praktikuje při přirozené stavbě, kde nefunguje pojem "stavební rámek " ? Řežeš, kde najdeš ?
Ten květen při prvním točení je dobrá volba, to už mám i odrojeno, hmm, hmm....

[Leoš Dvorský]

Michale, vezmu to po pořadě. Jednak to bylo v létech 1990 do cca 2000. Tehdy se tomu říkalo varroapasti.To jsem ještě používal mezistěny. Normálně jsem dal st.rámek doprostřed pl. hnízda. Protože v úle nebyla prakticky trubčina, vystavěly jen ji. Pak jsem od toho r. 2000 začal zkoušet volnou stavbu a přešel na ní komplet se 100 včelstvy v r. 2005. Tam už mám skoro vždy na kraji jen trubčinu, pak kombinovaný rámek a uprostřed tak min 3-4 jen dělničinu, druhá polovina stejně jako ta první.
U těch kombinovaných je trubčina vždy na protilehlé straně česna nebo ve tvaru potkovy na okraji trubčina uprostřed dělničina. Postupo stejný. Krajní ven a doprostřed nebo těsně vedle plodu st.rámek. Dle mne je to prohřešek, ale stejně půjde pryč a pak je srazím a na kraj přijde zase trubčina. Jsou místa a hlavně doba, kdy včely ledascos tolerují. Fakt je, že se ale stává, že když jdu do včel, tak je trubčina již zakladena na kraji. Ale jak říkám, už to nedělám, teda skoro. Napsal jsem to hlavně proto, že to fungovalo velmi dobře a pro někoho to může být řešení. Pro ty, co používají mezistěny určitě. No a to je vlastně 99% včelařů a SVS otravuje s nátěrem a podobnejma hloupostma. Protože mám dílo v nastíněné architektuře, není těžké ji najít i jindy. Nyní zjara, tu trubčinu rádi zakládají. Já používám vlastně jen proto, abych tam natahl V.d. a dal ho jinam, aby ho namnožil jinde víc a vitálnější. To mne samozřejmě nikdo nemusí napodobovat. Pak je tu samozřejmě finta s vystavěnou trubčinou. Dá se prásknout jak jsem uvedl, jen pro přitažlivost ji nastříkám medovou vodou (nejlépe z květového medu, řepky). Včely vyčistí matka zaklade.......skoro jistota.Důležité je, aby byl už trochu přínos sladiny, jinak ty " trubce" povraždí, dříve než by člověk řekl švec. Trubčinu mám pořád k dispozici. Trubci jsou vůbec takový včelí projekt. ld

[Leoš Dvorský]

Michale, vezmu to po pořadě. Jednak to bylo v létech 1990 do cca 2000. Tehdy se tomu říkalo varroapasti.To jsem ještě používal mezistěny. Normálně jsem dal st.rámek doprostřed pl. hnízda. Protože v úle nebyla prakticky trubčina, vystavěly jen ji. Pak jsem od toho r. 2000 začal zkoušet volnou stavbu a přešel na ní komplet se 100 včelstvy v r. 2005. Tam už mám skoro vždy na kraji jen trubčinu, pak kombinovaný rámek a uprostřed tak min 3-4 jen dělničinu, druhá polovina stejně jako ta první.
U těch kombinovaných je trubčina vždy na protilehlé straně česna nebo ve tvaru potkovy na okraji trubčina uprostřed dělničina. Postupo stejný. Krajní ven a doprostřed nebo těsně vedle plodu st.rámek. Dle mne je to prohřešek, ale stejně půjde pryč a pak je srazím a na kraj přijde zase trubčina. Jsou místa a hlavně doba, kdy včely ledascos tolerují. Fakt je, že se ale stává, že když jdu do včel, tak je trubčina již zakladena na kraji. Ale jak říkám, už to nedělám, teda skoro. Napsal jsem to hlavně proto, že to fungovalo velmi dobře a pro někoho to může být řešení. Pro ty, co používají mezistěny určitě. No a to je vlastně 99% včelařů a SVS otravuje s nátěrem a podobnejma hloupostma. Protože mám dílo v nastíněné architektuře, není těžké ji najít i jindy. Nyní zjara, tu trubčinu rádi zakládají. Já používám vlastně jen proto, abych tam natahl V.d. a dal ho jinam, aby ho namnožil jinde víc a vitálnější. To mne samozřejmě nikdo nemusí napodobovat. Pak je tu samozřejmě finta s vystavěnou trubčinou. Dá se prásknout jak jsem uvedl, jen pro přitažlivost ji nastříkám medovou vodou (nejlépe z květového medu, řepky). Včely vyčistí matka zaklade.......skoro jistota.Důležité je, aby byl už trochu přínos sladiny, jinak ty " trubce" povraždí, dříve než by člověk řekl švec. Trubčinu mám pořád k dispozici. Trubci jsou vůbec takový včelí projekt. ld

[Ali]

Leoši, a prosim tě, jak postupuješ při přidávání rámků u té volné stavby, když máš uprostřed jen dělničinu a až po okrajích i trubčinu.
Já to mám tedy třetí rok, ale mám to namíchané cugrund v celém plodišti a nějak si s tím nevím rady. Plodiště jim netrhám, jen přidávám z jedné strany rámky a posouvám. Jenže ony na kraji vždy postaví obojí tak 2/3, někdy více trubčiny někdy dělničiny. A tak skončí v jádru plodiště třeba více trubčiny než dělničiny. Zatím jsem na to flignu nevymyslel.
Poradíš prosim?

[Leoš Dvorský]

No já to zkusím. Ono by to chtělo slyšet celou přednášku o volné stavbě a způsobech rozšiřování. Naposledy jsem ji měl tady v MB loni pro ŠPV. Takhle se to v krátkých štěcích špatně vysvětluje. Jen si musíme ujasnit jedno, já mám nízkonástavkový provoz, rámky spodní a horní loučku užší tak že ty nástavky prostavují a je to skoro jako celistvý plást ,jen pevnější díky tomu dřevu. Nemáš ty náhodou ležany, to je něco jiného? Než se začnu zpovídat, upřesni toto. ld

[Ali]

Jj, ležany 42/35 + dva malé nástavky - medníky 42/11,5. Ale jde jen o ty velké. Do těch malých matka nejde, tam je to jedno. Ještě doplním, očko 3,5/2,5 a česno 17/0,7 (vše cm) jsou vždy u boční stěny (na první boční loučce, aby hlodavec nemohl dovnitř) a česno 0,7m trvale po celý rok. Nechtěl jsem půlit plodiště, přidával jsem rámek jen druhý od očka a posouval. Za plodištěm postavily dva půlplásty. Ve dvou úlech mi zůstala přemíra trubčiny a ty úly vloni až nevoněly a bylo to asi přemírou trubců.
Když staví volnou novou natrvalo, vědí co kde potřebují, ale když dostaví co potřebují na kraji a já jim to posunu doprostřed, tak jim v tom dělám hokej, což je blbě.
Stačí alespoň naznačit. Dik.

[Leoš Dvorský]

No moc si to neumím představit, protože já asi chápu ležen něco jinýho. Vzpomeň si na ten "překlopňák", co jsem vám ukazoval před třemi roky v Brně. Myslím, že tvůj ležan bude něco jako moje medná kráva. Tedy velký rámek (trámek) na studenou stavbu, česno na kraji. Na velkých plástech tam je také vždy trubčina na protilehlé straně česna. Ony ty buňky jsou často s vyšším úhlem, jsou tedy primárně včelami určeny pro zásoby. Mně osobně trubčina vedle dělničiny na plástu nevadí, naopak, koncentrují se zde roztoči a dělničina zůstává více méně čistá. O starost méně. Kombinované plásty, kdy je jak píšeš trubčina na krajích a uprostřed děličina nebo naopak, tak to jsem popsal, jsou vedle čisté dělničiny a pak teprve čistá trubčina, pokud tedy je. Tak ty patří do strany. Ty rozšiřuješ po plástech, pak tam musíš mít přepážku tu bych dole nebo nahoře neměl tak o 2-3 cm ode dna, aby včely mohly za ní a měly pocit prostoru. Ony ty včely nevědí, že jim něco přidáš nebo ne a tak hospodaří s daným prostorem. Ty tzv "deformace" díla jsou způsobovány nejvíce právě tímto. Včelař ví co bude, ale včely ne. Každý roj má svoji vizi prostoru a netuší, že mu to bude včelař neustále měnit. Já to mám jednoduchý, dám 1-3 plásty soušové jádro (dělničinu) a do stran jen ty stavební rámky (chápej ne s mezistěnou, ale zkosený do trojúhelníku). V NN provozu to jde jinak.
Abych to ale shrnul co jsem si představil, že včelaříš.
1) pokud je u česna dělničina a na protilehlé "trubčina", nehroutil bych se, je to dobře. v "plodišti" tohle nevadí. V tomhle případě bych ty varoapasti využíval jinak, vlastně je tam máš po celý rok, jak je výše uvedeno (nevyřezával jsem to nikdy). Když včas ukončíš plodování (tady pozor na krmení), líhne se poslední trubčina tak týden před posledním (pak následuje menší cyklus později- zpravidla) vyběhnutím dělničiny a je klid. V.d. se nemá na čem množit a nastupuje grooming a to třeba již začátkem srpna. Přitom do včel vlastně nesáhnu. Do konce října jsou schopny zlikvidovat tisíce roztočů a přitom jsou včely (ty dlouhověké) skoro netknuté. To mám vyzkoušeno hodně dlouho.
Z toho je vidět, že s kleštíkem se včely naučí žít, jen se nesmí narušit vnitřní rovnováha, tedy včelař ho nesmí programově množit v květnu a v době krmení. Není to o jedné vlastnosti, ale o posloupnosti, algoritmu.
2) ty kombinované dále od česna, nejprve ty s dělničinou uprostřed a pak opačně.
3) pak volné rámky.
Tohle jsou právě věci, které jsme ve zkrácené formě probírali v lednu s buňkou SEVER v Turnově. Až se někdy sejdem, proberem to podrobněji, moje představa, jak to máš, může být odlišná od reality. Ono je zde totiž více vlivů,které to ovlivňují. Délka plástu, česno, šířka uliček, síla..... Víc v tuhle chvíli asi nejde napsat. ld

[Leoš Dvorský]

Jen ještě doplnění. Pokud by se ti ten postup bez vyřezání trubčiny zdál v dané chvíli riskantní (netrouneš si nebo tvoje metoda ošetřování tomu neodpovídá, nechceš upravit), počkal bych tak do konce května na vytáčení. Pak můžeš sáhnou k "masakru" a vyřezat všechnu trubčinu (i otevřenou protože kleštík na ní vstupuje o cca 2-3 dny dříve před zavíčkováním, u dělničiny je to cca 1 den). To se dá udělat při vytáčení jedním vrzem a je klid. Lidé mají k tomu odstranění plodu odpor, ale třeba Včela indická opouští své hnízdo i 3x za rok. V přírodě to dělají i naše včelstva i když jen 1x, pokud k tomu dostanou šanci. Mám zfotodokumentováno. Jinak se ta koncenrace vytvořit třeba izolátorem (na trubčině i dělničině),ale to už jste ode mne slyšeli a je to stará vesta. Jen je to pracnější a ne to pravé ořechové. Těch metod využívající principu koncentrace je mraky, stejně tak jako princi ředění populace patogenů. Včely to v přírodě také tak dělají (mimo jiného, samozřejmě). Jen je třeba se nebát, nedělat zbytečné zásahy, ale v pravou chvíli. Jde to jednoduše, ale to přijde časem. ld

[Ali]

No já jim nechtěl přemísťovat plásty (s více trubčinou dozadu, s více dělničinou doprostřed). V loni postavily jen cca tři, nebylo z čeho a dokrmil, zazimoval je v červenci, v srpnu už byly v klidu.
Takže asi u druhého rámku zůstane, a jestli tam bude víc trubčiny přeložím ho za plod, s více dělničinou nechám ve předu do hnízda. Víc jim vrtat do toho nebudu. Vyřezávání trubčiny je mě hodně proti srsti, zvážím. Raději bych asi z jara dočasně proti VD zakomoroval jak uvádí Jirka Marxů.
Ošetření KM dělám jen místy a poskrovnu a zatím to funguje docela dobře.
Dik.

[schützmeister]

Ještě k tý stavbě velkých rámků. Je to problém. Né, že ne.
Mě se osvědčilo zhruba todle : dělničinu nejlíp staví oddělky a slabá včelstva s minimem rámků z jara. U silnýho včelstva to je vždy problém - kombinovaný a tak.
Čili to chce využít vhodný okamžik - z jara obrat a dát stavět a oddělkům co nejméně hotového díla. A když řezat, tak celé plásty - ne jen ďoury. To je trubčina zaručená.
Jako roj se chová i včelstvo vyrojené - čili i v květnu takovéto lze obrat a stavět dělničinu.
Ne vždy to klapne. Prostě buď je včelstvo od roje, a je jaké má, nebo se musí rochat, jinak se toho moc nevymyslí. A v ležanu to jde ještě hůř, já třeba udělám dva oddělky, jeden postaví a druhý na podzim šoupnu dolu k likvidaci plástů. A z jara je jak má. To v ležanu asi půjde ztuha.